Ropa může zdražit až o 80 procent. Válka na Blízkém východě hrozí novou inflační vlnou
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
V nejhorším scénáři by podle modelu Bloombergu cena ropy mohla vzrůst až o 80 procent proti předválečné úrovni a dostat se přibližně na 108 dolarů za barel.
Hormuzský průliv je klíčovou tepnou světového energetického trhu. Prochází jím asi pětina globálních dodávek ropy. Podle ekonomických modelů přitom už jednoprocentní pokles nabídky zvyšuje cenu zhruba o čtyři procenta. Pokud by útoky zasáhly energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, ceny by se podle analýzy mohly držet kolem 108 dolarů za barel až do konce roku.
Takový šok by výrazně zasáhl inflaci. Ve Spojených státech by podle propočtů zvýšil do konce roku inflaci asi o 0,8 procentního bodu, čímž by se dostala nad tři procenta. Centrální banky přitom většinou cílí na inflaci kolem dvou procent.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze. 
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Leaders
Evropa se může přiblížit recesi
Negativní dopady by pocítila i Evropa. V eurozóně by podle modelu mohl růst HDP klesnout o 0,6 procenta, v Británii o 0,5 procenta. Inflace by v obou případech vzrostla zhruba o 1,1 procentního bodu.
Evropské ekonomiky jsou navíc citlivější na ceny plynu. Ty už začaly růst po výpadku katarské produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle Bloombergu by trvale vysoké ceny energií mohly Evropu přiblížit k recesi. Evropská centrální banka i britská centrální banka by proto mohly odložit plánované snižování úrokových sazeb, případně je znovu zvýšit.
Ve Spojených státech je situace složitější. Vyšší ceny ropy sice zdražují pohonné hmoty a zatěžují spotřebitele, zároveň ale pomáhají domácím producentům díky rozsáhlé těžbě z břidlic. Podle autorů analýzy je proto čistý dopad na hospodářský růst „v zásadě neutrální“.
Na inflaci by ale drahá ropa dopadla i v USA. Pokud by se cena držela kolem 108 dolarů za barel, americká centrální banka by podle Bloombergu pravděpodobně pozastavila plánované snižování úrokových sazeb. V případě růstu inflačních očekávání by mohla sazby dokonce zvýšit.
Mírnější scénář počítá s pokračováním bojů bez většího poškození energetické infrastruktury. V takovém případě by se cena ropy držela kolem 80 dolarů za barel. Inflace by pak v USA vzrostla asi o 0,3 procentního bodu a v Evropě přibližně o půl procentního bodu, zatímco dopad na ekonomický růst by byl omezený.
Pokud by došlo k příměří, ceny ropy by se podle analýzy mohly vrátit zhruba k 65 dolarům za barel a inflační tlaky by opět polevily.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?
Názory
Analytici zároveň připomínají, že geopolitické otřesy na Blízkém východě už v minulosti vedly k prudkým inflačním vlnám. Například ropný šok v 70. letech vyhnal inflaci v USA do dvouciferných hodnot a vyústil v tvrdé zpřísnění měnové politiky i hospodářskou recesi.
Napětí v regionu se zvýšilo poté, co izraelské a americké síly zahájily útoky na Írán. Ten následně podniká odvetné údery drony a raketami na Izrael i na arabské státy, které hostí americké vojenské základny.
Podle íránské agentury Tasním je Hormuzský průliv od soboty fakticky uzavřen a Íránské revoluční gardy varovaly lodě před plavbou v oblasti. Podle BBC se lodní doprava v úžině snížila asi o 90 procent. Americké velení CENTCOM však tvrdí, že průliv navzdory íránským prohlášením uzavřen nebyl.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
