Partneři projektu

Bartošovo malé vítězství? Obce se chystají na to zkrotit AirBnB a spol.

Americká společnost Airbnb zprostředkovává ubytování v soukromí.
Pixabay
 ČTK

Obce a města v Česku by v důsledku novely zákona o podnikání v cestovním ruchu mohly určit maximální počet dní v roce a také období, kdy bude či nebude možné v bytech, které se nachází v bytových domech, nabízet krátkodobá ubytování přes on-line platformy, například Airbnb nebo Booking. Uvedla to ředitelka odboru cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Silvia Doušová. Novelu zákona vláda schválila v polovině července, ještě ji budou muset posoudit poslanci a senátoři.

Obce a města by mohly určit také maximální počet metrů čtverečních na jednu ubytovanou osobu, uvedla Doušová. V podobné formě regulace podle ní teď funguje v jiných evropských metropolích, třeba v Barceloně, ve Vídni či v Amsterodamu. „Každá metropole k tomu přistupuje nějak a nám toto chybělo,“ řekla Doušová. Dodala, že takto omezit krátkodobá ubytování by obce a města mohly od druhé poloviny května roku 2026. MMR dlouhodobě upozorňuje na to, že krátkodobá ubytování přes on-line platformy omezují nabídku bytů pro bydlení, čímž vzniká tlak na zvyšování nájemného.

Novela zákona má také zavést elektronický systém e-Turista, kde se budou muset poskytovatelé ubytování registrovat. Systém pak hostitelům přidělí registrační číslo, které budou muset u všech nabídek. MMR si tak od systému e-Turista slibuje zejména lepší přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes on-line platformy a s tím související větší výběr z poplatku z pobytu, který jde obcím, a na dani z příjmu. Registr bude podle MMR nejdříve asi půl roku fungovat ve zkušebním režimu, ostré spuštění se plánuje na 1. července příštího roku.

Pronájmy Airbnb se realizují zejnéna v centru metropole

Airbnb a další budou pod větší kontrolou. Státu a obcím to má přinést navíc téměř miliardu

Vláda schválila novelu cestovního ruchu, zpřísňující podmínky poskytování ubytování přes Airbnb, Booking a další platformy, které jsou prostředníkem mezi ubytovaným a poskytovatelem noclehu.

Přečíst článek

Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) v pondělí uvedla, že regulaci vítá. S krátkodobými ubytováními přes on-line platformy je podle ní kromě zvyšování cen nemovitostí spojené také stěhování rezidentů pryč z centra, rušení klidu či nárůst množství odpadků. „Chápu, že je to moderní trend, chápu, že se tomu vyhnout nedá, ale v takové míře, v jaké je to dnes, je to naprosto nepřijatelné,“ uvedla.

Kontrola toho, zda je v bytě poskytováno krátkodobé ubytování, by podle Doušové měla v prvé řadě být na samotné on-line platformě. „Pokud někdo bude přes ně chtít dát inzerát, tak bude muset mít to registrační číslo, takže tím pádem se automaticky musí zaregistrovat a my (MMR) to následně uvidíme,“ řekla. Na to, zda je adresa v registru zaevidována, se bude moci podívat například i obec. „Pak už se s tím dál dá samozřejmě pracovat, bude to asi podléhat nějakým správním úkonům a tak dále,“ doplnila Doušová.

Na poplatcích z pobytu, které turisté hradí v hotelech či penzionech, loni obce v Česku vybraly 1,46 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022 příjem z tohoto poplatku vzrostl o 34 procent, proti roku 2019 před koronavirovou pandemií se zdvojnásobil, vyplynulo už dříve z dat na webu státní agentury CzechTourism. Výši poplatku si obce stanovují samy, v roce 2021 jeho maximální sazba stoupla o 29 korun na 50 korun.

MMR očekává, že se obce s ohledem na novelu zákona rozhodnou více zavádět poplatky z pobytu. Nárůst přijmu z nich bude nejspíš pozvolný, v druhém roce po spuštění registru by mohl činit až 332 milionů korun, sdělilo už dříve MMR. Růst výnosu z daně z příjmu pak MMR s účinností zákona očekává o 216 až 792 milionů korun.

Dalibor Martínek: Airbnb znovu válcuje trh. Přestože by ho řada měst, včetně Prahy, nejraději zadupala

Ubytovací platformy typu Airbnb s příchodem léta znovu dokazují, že cestovatelům o komfort zas tolik nejde. Je to cena, co rozhoduje.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související