Bartošovo malé vítězství? Obce se chystají na to zkrotit AirBnB a spol.

Obce a města v Česku by v důsledku novely zákona o podnikání v cestovním ruchu mohly určit maximální počet dní v roce a také období, kdy bude či nebude možné v bytech, které se nachází v bytových domech, nabízet krátkodobá ubytování přes on-line platformy, například Airbnb nebo Booking. Uvedla to ředitelka odboru cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) Silvia Doušová. Novelu zákona vláda schválila v polovině července, ještě ji budou muset posoudit poslanci a senátoři.
Obce a města by mohly určit také maximální počet metrů čtverečních na jednu ubytovanou osobu, uvedla Doušová. V podobné formě regulace podle ní teď funguje v jiných evropských metropolích, třeba v Barceloně, ve Vídni či v Amsterodamu. „Každá metropole k tomu přistupuje nějak a nám toto chybělo,“ řekla Doušová. Dodala, že takto omezit krátkodobá ubytování by obce a města mohly od druhé poloviny května roku 2026. MMR dlouhodobě upozorňuje na to, že krátkodobá ubytování přes on-line platformy omezují nabídku bytů pro bydlení, čímž vzniká tlak na zvyšování nájemného.
Novela zákona má také zavést elektronický systém e-Turista, kde se budou muset poskytovatelé ubytování registrovat. Systém pak hostitelům přidělí registrační číslo, které budou muset u všech nabídek. MMR si tak od systému e-Turista slibuje zejména lepší přehled o počtu nabízených krátkodobých ubytování přes on-line platformy a s tím související větší výběr z poplatku z pobytu, který jde obcím, a na dani z příjmu. Registr bude podle MMR nejdříve asi půl roku fungovat ve zkušebním režimu, ostré spuštění se plánuje na 1. července příštího roku.

Airbnb a další budou pod větší kontrolou. Státu a obcím to má přinést navíc téměř miliardu
Zprávy z firemVláda schválila novelu cestovního ruchu, zpřísňující podmínky poskytování ubytování přes Airbnb, Booking a další platformy, které jsou prostředníkem mezi ubytovaným a poskytovatelem noclehu.
Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) v pondělí uvedla, že regulaci vítá. S krátkodobými ubytováními přes on-line platformy je podle ní kromě zvyšování cen nemovitostí spojené také stěhování rezidentů pryč z centra, rušení klidu či nárůst množství odpadků. „Chápu, že je to moderní trend, chápu, že se tomu vyhnout nedá, ale v takové míře, v jaké je to dnes, je to naprosto nepřijatelné,“ uvedla.
Kontrola toho, zda je v bytě poskytováno krátkodobé ubytování, by podle Doušové měla v prvé řadě být na samotné on-line platformě. „Pokud někdo bude přes ně chtít dát inzerát, tak bude muset mít to registrační číslo, takže tím pádem se automaticky musí zaregistrovat a my (MMR) to následně uvidíme,“ řekla. Na to, zda je adresa v registru zaevidována, se bude moci podívat například i obec. „Pak už se s tím dál dá samozřejmě pracovat, bude to asi podléhat nějakým správním úkonům a tak dále,“ doplnila Doušová.
Na poplatcích z pobytu, které turisté hradí v hotelech či penzionech, loni obce v Česku vybraly 1,46 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022 příjem z tohoto poplatku vzrostl o 34 procent, proti roku 2019 před koronavirovou pandemií se zdvojnásobil, vyplynulo už dříve z dat na webu státní agentury CzechTourism. Výši poplatku si obce stanovují samy, v roce 2021 jeho maximální sazba stoupla o 29 korun na 50 korun.
MMR očekává, že se obce s ohledem na novelu zákona rozhodnou více zavádět poplatky z pobytu. Nárůst přijmu z nich bude nejspíš pozvolný, v druhém roce po spuštění registru by mohl činit až 332 milionů korun, sdělilo už dříve MMR. Růst výnosu z daně z příjmu pak MMR s účinností zákona očekává o 216 až 792 milionů korun.

Dalibor Martínek: Airbnb znovu válcuje trh. Přestože by ho řada měst, včetně Prahy, nejraději zadupala
NázoryUbytovací platformy typu Airbnb s příchodem léta znovu dokazují, že cestovatelům o komfort zas tolik nejde. Je to cena, co rozhoduje.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.