V českých domácnostech hoří stále častěji, a to často i z úplně jiných důvodů než dříve. Na další nárůst škod v rodinných domech a bytech má pak navzdory klimatologickým popíračům vliv také změna klimatu, která způsobuje živelní kalamity. Přečtěte si, na co si dát v souvislosti s novými typy rizik pozor, abyste nemuseli hlásit škodní událost.

Proměnu počasí navzdory popíračům klimatické změny začínají stále intenzivněji vnímat i tuzemské pojišťovny. Rok od roku totiž registrují nárůst škod způsobených živelními pohromami. Podle Petra Milaty z ČSOB Pojišťovny tak roste riziko sezónních výkyvů živelních škod, jako jsou kalamity typu vichřice, přívalové srážky či v minulých letech dokonce tornádo, a samozřejmě také povodně, u nichž se projevuje právě zvýšená frekvence extrémních povětrnostních jevů.

„Výraznější nárůst celkových čísel v této oblasti registrujeme zejména v souvislosti s následky živelních událostí. Příkladem mohou být loňské podzimní povodně, kdy bylo jen u nás v krátkém čase nahlášeno enormní množství škodních událostí – téměř 37 tisíc,“ potvrzuje Jan Marek z pojišťovny Generali Česká.

Kalamity kvůli změně klimatu vznikají navzdory popíračům

Pokud jde o kalamity, meziroční výkyvy v desítkách procent zaznamenávají i v ČSOB Pojišťovně. „Například letošek je zatím relativně klidný oproti loňsku, kdy se potýkali s povodněmi. Na druhou stranu se ale projevily výrazné letní bouře, takže oproti předchozím letům může jít až o 30procentní nárůst škod,“ odhaduje Petr Milata a dodává, že je třeba si už připustit, že počasí se z dlouhodobého hlediska skutečně mění.

V pojišťovně Uniqa zaznamenávají celkově největší meziroční nárůst škod způsobených elektrickým zkratem, krupobitím a vodou unikající z pevně nainstalovaných potrubí. Všechny tyto příčiny vykazují více než 40procentní meziroční nárůst. „Kromě loňských rozsáhlých škod z povodní se ale s podstatně větší frekvencí objevují i menší lokální záplavy a zatečení do objektů při prudkých a vydatných bouřkách a deštích, kterých je v posledních letech více,“ popisuje mluvčí pojišťovny Veronika Hešíková. Dodává, že při bouřkách mohou vznikat také škody na technologiích u staveb i domácností v důsledku náhlého přepětí, které do domu „zavleče“ i vzdálený úder blesku.

Nejčastější příčinou škod jsou však podle ní i nadále vodovodní havárie. S tím souhlasí také Martin Podávka z pojišťovny Pillow a Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny (ČPP). Tyto úniky vody z technických zařízení se nejčastěji týkají prasknutých přiváděcích hadiček k WC či vodovodním bateriím, případně situací, kdy praskne potrubí přímo ve zdi. Průměrná výše takových škod byla podle Čapkové v loňském roce kolem 30 tisíc korun.

Škody související s extrémy počasí podle pojistných expertů kopírují trend vývoje klimatu posledních let. Ačkoli byla loňská katastrofální povodeň po dlouhé době ojedinělá svým rozsahem, lokálních událostí spojených s prudkými srážkami a vichřicemi podle Hešíkové skutečně postupně přibývá.

Co vše dnes může způsobit požár

V poslední době roste i počet škod souvisejících se stále hodnotnějšími technologiemi, kterými lidé vybavují své domy a byty. Patří mezi ně například fotovoltaické panely, tepelná čerpadla, kotle či různá elektrická vozítka s nabíjecími bateriemi, jako jsou elektrokoloběžky nebo elektrokola. A ani škody z těchto zařízení nemusí být vůbec malé – mohou se vyšplhat až do milionů korun, jak potvrzuje Alena Čurgaliová z Pojišťovny Komerční banky. Loni totiž tato pojišťovna registrovala požár, který způsobil zkrat elektrokola, a celková výše škody dosáhla téměř 5 milionů korun.

Meziroční nárůst pojistných událostí způsobených požáry zaznamenávají i v pojišťovně Uniqa. Jen v letošním roce jich podle statistik přibylo oproti loňsku o 16 procent. Za tímto nárůstem podle Veroniky Hešíkové stojí především zanedbaná údržba topných zařízení v domácnostech a rozšiřování moderních technologií, respektive nových typů přístrojů, které lidé používají. „Objevují se tak nová rizika, zejména požáry vyvolané například fotovoltaikou, akumulátory či nabíječkami,“ doplňuje Zdeněk Hruška z pojišťovny Uniqa.

Pojišťovna Allianz naopak významný nárůst škod z požárů nezaznamenává a počet škodních událostí považuje za stabilní. Objem vyplacených pojistných plnění v souvislosti s požáry se však u Allianz ve všech klientských segmentech pohybuje okolo 450 milionů korun. Ještě větší částku – 470 milionů korun za 1604 retailových škod – hlásí Generali Česká pojišťovna. „Pokud odmyslíme povodně a záplavy, pak požáry jsou v absolutních číslech těmi nejdražšími pojistnými událostmi. Mnohdy jde totiž o totální škody. Loni se za ně vyplatilo dokonce dvakrát tolik co za následky vichřic,“ uvádí mluvčí pojišťovny Jan Marek. Podle něj bývá příčinou zpravidla technická porucha zařízení, otevřený oheň v domácnosti nebo problémy se spalinovými cestami.

Nejvíce požárů se podle expertů každoročně hlásí během nové topné sezóny. „Pokud se před jejím zahájením zanedbá kontrola komína či kotle, majitelé riskují nejen vlastní bezpečnost, ale i komplikace při pojistném plnění,“ upozorňuje Hruška. Mezi problematické faktory podle něj patří neodborné instalace krbů a kamen, zanedbané revize a čištění komínů, nesprávné umístění topných těles či poškozené elektroinstalace a spotřebiče – zejména ledničky a napájecí zdroje.

Na nutnost každoroční kontroly komínů upozorňuje i Čurgaliová. Pokud by totiž vznikl požár, který by měl příčinnou souvislost se znečištěním komína a neprovedením povinné kontroly, může pojišťovna podle ní pojistné plnění snížit nebo dokonce zamítnout.

Nepodceňujte kontrolu komína, vyhořet můžete raz dva, varuje kominík

Zprávy z firem

S příchodem chladnějších dnů začíná pro většinu domácností topná sezóna. Než se však zatopí v kamnech, krbu nebo kotli, je nutné věnovat pozornost komínu a spalinovým cestám. Právě proto nastupuje kominík, jehož práce má zásadní vliv na bezpečnost, účinnost i úspory při vytápění.

Michal Nosek

Přečíst článek

video

Riziko je palivem našeho byznysu. A rizik ve světě stále přibývá, říká v podcastu Global Minds Tobias Sonndorfer z VIG Re

Leaders

Svět se rychle mění a s těmito změnami souvisí i akcelerace výskytu nových rizik. Ať už se tato rizika pojí s následky živelních katastrof, geopolitickým vývojem či digitalizací, je to téma jak pro pojišťovny, tak pro zajišťovny. „S novými hrozbami se musí vypořádat pojistitel i zajistitel. V podstatě děláme to, že se zabýváme velkými společenskými otázkami a snažíme se absorbovat a tlumit negativní dopady,“ říká generální ředitel zajišťovny VIG Re Tobias Sonndorfer v podcastu Global Minds, který představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Pojistka vám dům nezaplatí, varují pojišťovny. Čechům je to jedno

Money

Ročně dojde k 350 tisícům pojistných událostí na majetku, za které pojišťovny vyplatí 15 miliard korun. V případě přírodní katastrofy, jako byly loňské povodně, se můžou škody vyšplhat i na dvojnásobek.

Zlaťák

Přečíst článek

Slovensko se ocitá v prekérní situaci. A Maďarsko s ním. Obě země jsou závislé na potrubním dovozu ropy z Ruska.

Americký prezident Donald Trump totiž předevčírem vyhlásil nové sankce na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil. Jsou tedy vážně ohroženy dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy dodávky právě Maďarsku a Slovensku. Maďarský premiér Viktor Orbán už musel připustit, že hledá cesty, jak sankce obejít. Bude ale muset přesvědčit Trumpovu administrativu, aby udělila výjimku. I když má s Trumpem nadstandardní vztah, pro amerického prezidenta nyní může být důležitější za každou cenu ekonomicky zasáhnout Rusko, takže udělaní výjimky není zaručené.

Orbán vyrazil na pomoc Rusku. Maďarsko hledá způsoby, jak obejít americké sankce, uvedl

Politika

Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.

ČTK

Přečíst článek

V takovém případě by Slovensku vážně hrozil kritický výpadek v zásobování ropou a palivy, než by našlo alternativní dodavatele. Podobně by na tom bylo i Maďarsko. Dotčeno by ovšem bylo i Česko, zejména jeho východní část, Morava.  

Opakuje se situace loňského roku. Tehdy také sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Slovensko zřejmě podpoří nové sankce proti Rusku. Fico vyjednal ústupky v energetice

Politika

Zatímco dříve slovenský premiér Robert Fico blokoval schválení nového unijního balíku protiruských sankcí, nyní se zdá, že Bratislava ustoupí. Do návrhu závěrů nadcházejícího summitu se totiž Ficovi povedlo dostat formulace o cenách energií i přehodnocení zákazu spalovacích motorů.

ČTK

Přečíst článek

Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmě nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Orbánův zmíněný výrok, že hledá způsob, jak nové Trumpovy sankce obejít, je nepřímým přiznáním toho, že pro MOL nové sankce představují závažný problém. MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Takže pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly a Orbán by nemusel hledat způsob, jak sankce obejít. Jenže tak tomu evidentně není. 

Jestliže by tedy sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Nikoli přátelský krok, uvedl Putin k novým americkým sankcím

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.

ČTK

Přečíst článek

Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.  

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy