Většina Čechů dokáže rozpoznat pokus o kyberpodvod, ukázal průzkum Komerční banky. Přesto zhruba třem milionům z nich stále hrozí, že naletí. A podvodníci nespí – počet útoků od ledna do května letošního roku vzrostl meziročně o 50 procent. Dobrou zprávou ale je, že se zároveň daří více útoků odhalovat – počet včas zastavených pokusů o podvod výrazně stoupl.

Průzkum ukázal, že s pokusem o kyberpodvod se setkalo již 9 z 10 Čechů, přičemž každý desátý z nich kvůli tomu přišel o finanční obnos. Jen s podvodnými e-maily, které jsou nejčastější nástroj podvodníků, se setkalo 6 289 000 Čechů. Pětici nejrozšířenějších nástrojů pak doplňují podvodné SMS zprávy, m-platby, mobilní aplikace ale i romantické podvody.

Už jen samotný pohyb v online prostředí může být přitom pro řadu lidí zdrojem nejistoty. U mužů to uvádí 29 procent, u žen pak podíl vzrůstá na 36 procent. Rozdíly jsou i mezi věkovými kategoriemi, kdy nejjistější si přijdou lidé věku 25 až 34 let, naopak nejčastěji nejistotu pociťují lidé v důchodovém a předdůchodovém věku.

Právě nejistota spolu s obavami mohou být důvodem, proč se lidé často rozhodnou pokus o podvod nehlásit – podobně jako 40 procent respondentů, kteří se o takové zkušenosti nikomu oficiálně nesvěřili. Na policii se obrací pouze každý desátý a na svou banku jen každý čtvrtý.

Investiční byt? Vhodný je jeden z dvaceti

Reality

Češi mají rádi cihly. To platí už dlouhá léta, koneckonců „ve vlastním“ tady bydlí víc než tři čtvrtiny obyvatel. A nemovitosti jsou oblíbené i mezi investory. Ovšem jen zlomek bytů na trhu má skutečný investiční potenciál a ani nemovitost v širším centru Prahy nemusí být zárukou kvality.

Klára Sýkora (Sudová), Newstream & Partner Advertorial

Přečíst článek

Tři miliony Čechů v nebezpečí

Nejběžnější metody podvodníků, respektive schopnost lidí je včas prokouknout, průzkum následně ověřoval v praktické zkoušce. Dobrou zprávu je, že více než dvě třetiny respondentů pokus o podvod včas rozpoznalo, a vyhnulo se tak negativním následkům.

Celým 32 procentům respondentů, kteří reprezentují 2 858 000 Čechů starších 15 let, však hrozí, že podvodníkům naletí. Jako nejrizikovější se ukázaly m-platby nebo ochota vyplnit osobní údaje na podezřelé stránce mobilního bankovnictví, a to navíc na nezabezpečené Wi-Fi.

Kdo by čekal, že internetová generace bude v odhalování podvodů nejzběhlejší, bude výsledky průzkumu zaskočen. Právě mladí ve věku 15-24 let, kteří se navíc v online prostoru chovají ve větší míře rizikově, jsou totiž věkovou skupinou, která simulovaným podvodníkům v rámci průzkumu naletěla nejsnáze. Obzvlášť ohroženi jsou pak mladí studenti nebo ti z nich, kteří hledají práci.

Deepfakes, WhatsApp a podvodné investice

Klienti se čím dál častěji stávají terčem sofistikovaných útoků, které využívají nejen technické prostředky, ale i psychologii – útočníci spoléhají na stres, nepozornost a důvěřivost. 

Některé metody se však těší přízni e-šmejdů již po desetiletí. Podle interních dat KB se nejčastěji jedná o tzv. phishing, smishing a vishing, při nichž se útočníci snaží z oběti vylákat citlivé údaje či peníze. Čím dál častější jsou také falešné investiční nabídky, které slibují rychlé a vysoké zhodnocení financí pod rouškou známých značek nebo celebrit. Oblibu si u podvodníků získávají také tzv. deepfakes, kterým v rámci praktické zkoušky „nalétli“ respondenti reprezentující 512 tisíc z nás.

Co to zase přišlo WhatsAppem? Čechy zajímá kybernetická bezpečnost, ale nedělají pro ni nic

Zprávy z firem

Češi se kybernetických útoků sice bojí, ale pro efektivní ochranu často nedělají ani minimum. Vyplývá to z průzkumu, který vznikl ve spolupráci EY a společnosti NMS Market Research. Šetření zároveň odhalilo nízkou míru osobní odpovědnosti – jen pětina dotázaných se domnívá, že za svou bezpečnost odpovídají pouze oni sami.

sta

Přečíst článek

Kampaň s kyberpříšerami

Svou roli v oblasti kyberbezpečnosti hrají i samotné banky, což potvrzuje i průzkum. Celkem 77 procent lidí říká, že je jejich banka aktivní ve zvyšování povědomí o kyberbezpečnosti, nejčastěji formou push notifikací nebo e-mailových upozornění. Přínos ale mají i osvětové kampaně. 

Pět pravidel, jak se nestát obětí kyberpodvodníků Ačkoli se může zdát, že vynalézavost podvodníků je nekonečná, základní pravidla zůstávají platná bez ohledu na aktuální trendy mezi e-šmejdy.  Na každém písmenku záleží Podvodníci často využívají velmi podobné adresy k těm skutečným – např. drobná změna jednoho znaku nebo koncovky. Při pochybnostech na odkaz nikdy neklikejte a raději navštivte oficiální web instituce napřímo. Pozor na jazyk Podvodné zprávy často obsahují zvláštní slovosled nebo neobvyklé výrazy. Všímejte si i drobných jazykových nuancí – může jít o známku automatického překladu nebo o odesílatele ze zahraničí. Nenaleťte urgenci Výzvy jako „jednejte do 24 hodin“, „váš účet bude zablokován“ nebo „potvrďte platbu ihned, jinak ztratíte přístup“ jsou důvodem k ostražitosti. Podvodníci spoléhají na vyvolání paniky, která vede k unáhlenému rozhodnutí. Prověřujte (ne)výhodné nabídky Zní to až příliš dobře na to, aby to byla pravda? Pak se pravděpodobně jedná o podvod. Výhry v soutěžích, do kterých jste se nikdy nezapojili, extrémní slevy nebo nabídky mimořádných investičních příležitostí patří mezi klasické trumfy online podvodníků. Strhněte masku Podvodníci se nezastaví ani před zneužitím identity vašich blízkých. Vždy si proto ověřte jinou cestou, např. telefonátem nebo osobně, že je žádost o půjčku nebo zaslání jakýchkoli osobních údajů nezištná.