Zatímco dříve slovenský premiér Robert Fico blokoval schválení nového unijního balíku protiruských sankcí, nyní se zdá, že Bratislava ustoupí. Do návrhu závěrů nadcházejícího summitu se totiž Ficovi povedlo dostat formulace o cenách energií i přehodnocení zákazu spalovacích motorů.
Slovensko nakonec pravděpodobně podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Uvedl to ve středu slovenský premiér Robert Fico, podle něhož Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Právě řešením těchto témat – přímo nesouvisejících se sankcemi – Fico dříve podmiňoval souhlas Slovenska s novým souborem opatření vůči Moskvě.
Schválení sankcí se očekává na summitu EU
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí vyjádřila přesvědčení, že 19. balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden na schůzce lídrů EU. Ke schválení sankčních balíčků je nutný jednomyslný souhlas členských států.
Fico na jednání výboru pro evropské záležitosti slovenské sněmovny řekl, že do návrhu závěrů summitu se dostalo ustanovení, podle něhož má Evropská komise reagovat na ceny energií. Komise by podle něj měla předložit opatření ke snížení cen elektrické energie v EU. „Elektřina je v Evropě dražší než v USA a Číně, což snižuje konkurenceschopnost EU,“ tvrdil Fico.
Premiér také počítá s tím, že bude přehodnocen plán EU ukončit v roce 2035 prodej aut se spalovacím motorem. Úlevy by podle něj mohla dostat například vozidla s hybridním pohonem.
Aktualizováno
Fico nebude proti novému balíčku protiruských sankcí, pokud se splní jeho podmínky
Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu i s cenami elektřiny. Fico to uvedl po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině.
Slovenský premiér zároveň opět zpochybnil význam protiruských sankcí. „Sankční balíky jsou nefunkční. Jediné, co způsobily, je to, že Rusové jsou soběstační tam, kde nebyli,“ prohlásil Fico. Na Slovensku přitom dlouhodobě čelí kritice opozice, která mu vyčítá, že opakovaně přebírá ruskou propagandu.
Minulý týden Rakousko oznámilo, že rovněž podpoří protiruské sankce. Vídeň původně se všemi opatřeními souhlasila, chtěla ale do balíčku přidat ustanovení, které by vedlo ke zrušení sankcí na aktiva oligarchy Olega Děripasky. Tím by podle rakouských médií mohla být odškodněna banka Raiffeisen Bank International za pokutu uloženou v Rusku.
Slovensko už dříve blokovalo 18. balík sankcí EU, dokud nedostalo záruky ohledně dodávek plynu. V této věci Bratislava podle dostupných informací obdržela dopis od Evropské komise.
Unie směřuje k zákazu ruského plynu od roku 2028
Unijní ministři energetiky tento týden v pondělí podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska, přičemž úplný zákaz má platit od 1. ledna 2028.
K prosazení návrhu stačila kvalifikovaná většina, což umožnilo přehlasovat Slovensko i Maďarsko.
Fico dále uvedl, že na nadcházejícím summitu EU bude zastupovat maďarského premiéra Viktora Orbána. Budapešť podle něj požádala, aby závěry týkající se Ukrajiny nebyly schváleny jednomyslně, ale pouze 26 členskými státy, tedy bez Maďarska.
Fico ustoupil Bruselu. Boj za ruský plyn ale nevzdává
Slovensko v pátek umožní schválení 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Ve videu zveřejněném na Facebooku to ve čtvrtek večer oznámil slovenský premiér Robert Fico, který řekl, že další odmítání podpory novým sankcím by poškodilo slovenské zájmy.
Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.
Po desetiletích, kdy sakrální architektura v Česku téměř zmizela z mapy současné tvorby, přichází tichá renesance. Kostely, kaple i modlitebny se znovu rodí. Zatímco 90. léta přála spíš komerčním a městským stavbám, v posledních letech se duchovní architektura stává laboratoří čisté formy a pravdivých materiálů. Hlavní roli v ní tak hrají dřevo, beton, světlo, kámen. V Sazovicích vznikla moderní kaple sv. Václava, v Líbeznicích minimalistický kostel Krista Spasitele, v Nesvačilce na Brněnsku teď stojí 25 metrů vysoká dřevěná věž, Kaple Panny Marie Bolestné, letošní vítěz Grand Prix Architektů - Národní ceny za architekturu.
Na první pohled působí jako objekt z jiného světa: válcovitá dřevostavba na vejčitém půdorysu, která se zvedá z jihomoravských polí jako tichý maják. Její konstrukce stojí na sedmi jedlových trámech opracovaných pouze sekerami, symbolizujících sedm bolestí Panny Marie. Osmý trám, vložený napříč, tvoří kříž.
Autorem projektu je architekt Jan Říčný, který propojuje středověké stavební postupy s moderním výrazem.
Dřevěný plášť prorážejí desítky drobných oken, skrze něž proudí měnící se světlo, symbol slz, které rozjasňují tmu. Interiér kaple působí téměř jako dřevěný chrám ticha. Každý detail nese stopu ruční práce, každý trám má svůj rytmus, své světlo i stín.
FOTOREPORTÁŽ: Češi staví kostely. A umí to. Nahlédněte do těch nejzajímavějších
I známí ateisté, Češi, si staví kostely. V posledních letech jich vzniklo hned několik. Jsou moderní, inspirativní a odbornou architektonickou veřejností oceňované, naposledy například Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce.
Za stavbou stojí moutnický farář René Václav Strouhal, který do farnosti přišel v roce 2007 jako mladý kněz. Tehdy mu místní vyprávěli o dávném snu, postavit kapli, kterou jim zničily války, režim i čas. „Řekl jsem si, že jim pomůžu, že to zkusíme znovu,“ vzpomíná.
Cesta však byla dlouhá. Základní kámen posvětil v roce 2009 papež Benedikt XVI., ale samotná stavba trvala přes deset let. Většina prací se dělala ručně, bez těžké techniky, s pomocí místních řemeslníků a dobrovolníků. Kaple vznikala postupně, po etapách, podle toho, kolik věřící právě vybrali peněz. „Někdy jsem si připadal sám,“ říká Strouhal. „Lidé neviděli, jak náročná ta stavba bude. Ale věděl jsem, že má smysl.“
Architektura, která dýchá
Kaple se stala živým organismem v krajině. Svou vertikalitou kontrastuje s horizontem polí, a přitom s ním přirozeně splývá. Dřevo stárne, světlo se mění, krajina reaguje. „Snažili jsme se stavbou zkulturnit místní krajinu, jako naši předkové,“ říká Říčný.
Od vysvěcení v roce 2023 kapli navštívily tisíce poutníků a turistů, konají se zde koncerty, komentované prohlídky i pravidelné bohoslužby. Strouhal vytvořil i turistickou vizitku, aby o kapli věděli lidé z okolí. „Je to místo, které žije. A které spojuje,“ dodává.
Z architektonického pohledu je nesvačilská kaple výjimečná nejen svým tvarem, ale i způsobem vzniku. Žádný developer, žádné granty, žádná komerce. Jen víra, trpělivost a poctivé řemeslo.
Porota Grand Prix Architektů ocenila citlivé propojení duchovního obsahu s krajinným kontextem i odvahu pracovat s archetypální formou mimo současné trendy.
Generace, která zanechává stopu
Součástí letošního vyhlášení bylo i udělení ceny za celoživotní dílo architektu Martinu Rajnišovi, autorovi Českého pavilonu v Hannoveru, poštovny na Sněžce či vzducholodi Gulliver na DOXu. Rajniš i Říčný spojuje hluboký vztah k přírodním materiálům, především ke dřevu, a snaha vytvářet architekturu, která se dotýká člověka i krajiny.
Grand Prix Architektů 2025
Hlavní cena: Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, Jan Říčný (ateliér RCNKSK)
Cena – Šetrná stavba: Administrativní budova Arché v Praze 8, Eva Jiřičná a Petr Vágner (AI Design)
Cena – Krajinářská architektura a zahradní tvorba: Park U Vody v Praze 7, Tereza Rapsová, Alice Boušková, Martina Tománková, Marie McClellan, Marie Pourghasem, Tereza Lacigová (Ateliér YYYY)
Cena – Interiér: Blueriot / Kanceláře Deveron v Praze 13, Tomáš Císař (Cisarstudio)
Cena – Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře: Rošťák v Hrusicích, Jan Tyrpekl, Adam Ulrich, Jaroslav Kejř, Jan Hyk (Studio Primitive)
Cena – Rodinný dům: Bytový dům s galerií Malá Strana v Praze 1, Ladislav Lábus, František Košař, Lukáš Grasse (Ladislav Lábus – Architektonický ateliér)
Cena – Rekonstrukce: Padel Powers Smíchov v Praze 5, Martin Štrouf, Petr Portych, Jaroslav Schwarz, Albert Machek, Jana Bartalošová, Tomáš Lebeda (Apostrof architekti)
Cena – Novostavba: Rezidence Starokošířská v Praze 5, Oleg Haman, Adam Homola, Petr Neuman, Petr Marek (Casua)
Znají ji na celém světě. Evu Jiřičnou ocenil i prezident Pavel
Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku, její architektonický přístup znají a cení si i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. K nim nyní přibylo další, Řád Bílého lva, který ji za vynikající zásluhy v oblasti kultury zapůjčil prezident Petr Pavel.
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Udržitelnost se v obecném povědomí točí hlavně kolem uhlíkové stopy, na pozadí zájmu zůstává neméně důležitá biodiverzita. Kdysi téma pro přírodovědce a ochranáře dnes stále více zajímá i banky. Důvod je jednoduchý. „Nejnovější studie ukazují, že více než polovina světového HDP je přímo závislá na ekosystémových službách a na stavu biodiverzity,“ vysvětluje Blanka Beranová, která řídí aktivity v oblasti udržitelnosti v ČSOB.
Českým příkladem této závislosti může být kůrovcová kalamita, která snížila výnosy v lesnictví. Celosvětově rezonuje cena kakaa, jejíž prudký růst v posledních letech se spojuje právě se ztrátou přírodních podmínek pro pěstování této plodiny. Základním úkolem bank je přitom řídit kapitál a zároveň rizika s jeho umisťováním spojená. „Úbytek biodiverzity má přímý dopad na stav ekosystému. Stav ekosystému pak má dopad na dodavatelsko-odběratelské řetězce, které následně ovlivňují bonitu klienta,“ vysvětluje Beranová význam tématu.
Také v pojišťovnictví míří udržitelnost k jádru byznysu. Faktory jako změna klimatu se totiž přímo zhmotňují v pojistné matematice. „Rizika spojená s klimatickou změnou jsou součástí risk managementu již delší dobu, do pojišťovnictví silně zasahují a ten trend je aktuálně velmi intenzivní,“ říká manažerka Kamila Šimonová, která je šéfkou oddělení řízení rizik a také ESG Leader tuzemské dcery Allianz.
Zdůrazňuje přitom, jak je pro pojišťovnu zásadní práce s nejrůznějšími daty, která při dostatečném detailu a kvalitě umožňují zohlednit nastávající trendy. „Spolupracujeme například s poskytovateli povodňových modelů, kteří umí připravit projekce pro jednotlivé lokality a jsou schopni v modelech zohlednit různé typy rizik,“ přibližuje Šimonová. I vlivem klimatické změny ovšem vznikají rizika tak vysoká, že jsou v podstatě nepojistitelná. „Cena, kterou by klient musel za takové pojištění zaplatit, by z jeho strany byla neakceptovatelná,“ dodává manažerka Allianz.
Aktualizováno
Hodnoty je potřeba aktivně prosazovat, myslí si účastníci konference GCC
Největší konference o sociální udržitelnosti roku je tu. Good Company Circle 2025, kterou pořádá portál newstream.cz, nabízí vystoupení desítek výrazných osobností českého byznysu i společenského života, jako jsou Tomáš Sedláček z Knihovny Václava Havla, kněz Zbigniew Jan Czendlik, Francesco Kinský Dal Borgo a Tereza Zavadilová z newstream.cz, autorka knihy Éra X.
Těžko hledat obor, který by udržitelnost míjela. Takový je dnes alespoň investorský pohled. Jak vysvětluje country managing partner advokátní kanceláře DLA Piper Miroslav Dubovský, pro investory je důležité, aby firmy, do nichž chtějí vložit peníze, byly transparentní a měly pokrytá sociální a environmentální rizika. Reálnou situaci by měl ukazovat jejich ESG reporting. Společnostem, které udržitelnost stále přehlíží, se to proto nemusí vyplatit i z pohledu investiční atraktivity.
„Pokud kupujete firmu, která se činnostem souvisejícím s reportingem dosud nevěnovala, ať už z jakéhokoli důvodu, během procesu due diligence se to zjistí. Pak je ve hře otázka, zda by nebylo fér poskytnout kupujícímu slevu, protože dostat takovou firmu do nějakých parametrů očekávaných investorem by stálo úsilí, čas a peníze. A budou i investoři, kteří nebudou ochotní investovat do firmy, která nemá splněné domácí úkoly,“ poznamenává Dubovský.
Nutné zlo versus cesta k efektivitě a síle
Udržitelnost se jako velký společenský trend nevyhnutelně ocitá pod vlivem společenských nálad. Evropská komise letos představila řadu iniciativ, kterými reagovala na klesající konkurenceschopnost evropských firem a jejich výhrady k požadavkům zelené transformace. Velký ohlas měl balíček Omnibus zmírňující některé udržitelné regulace. Ředitelka pro brand strategii a komunikaci v Komerční bance Hana Libecajtová to nevnímá jako odklon od vytyčených cílů, spíše jako snahu o nastavení realističtější cesty k nim.
Téma udržitelnosti ale podle ní zůstává polarizující a například zkratka ESG ve veřejném povědomí není zapsána příznivě. „Dělali jsme průzkum mezi firmami a 80 procent jich považuje nefinanční reporting a administrativu s tím spojenou za obtěžující. Vnímají to naprosto negativně,“ načrtla realitu Libecajtová. Nelze se tomu příliš divit, protože zatím z udržitelnosti plynuly spíš povinnosti než přínosy. Evropa totiž celé téma uchopila za regulatorní konec, čímž se z něj stalo nutné zlo.
Lepšímu přijetí udržitelnosti by podle zástupce šefredaktora e15 Jana Novotného pomohla lepší komunikace, v níž ale Evropa mnohdy selhává. Přijímaná opatření jsou obvykle spojována se záchranou planety, což může fungovat na voliče ve vyspělých západoevropských zemích. Na východní Evropu to funguje o poznání hůře, protože opozice argumentuje otázkou: proč bychom my měli zachraňovat svět, když jsme ještě ani ekonomicky nedotáhli Západ?
Serge Damian z CSG: ESG report už přináší reálné investice
Serge Damian dostal před lety velký úkol. Měl pro nadnárodní skupinu CSG připravit první ESG report. Tehdy CSG naskočilo na trend udržitelnosti. V současnosti jsou data, která dokázal ve skupině najít, setřídit a interpretovat, zcela zásadní pro investory i fungování konkrétních firem. „Čím dál více lidí u nás vidí, že to není diktát, ale svého druhu audit pro řízení rizik,“ říká Damian.
„Mně tady vždycky přijde zajímavý příklad Číny,” říká Jan Novotný s tím, že v asijské zemi je hlavní hybnou silou zelených změn snaha o technologický pokrok. „Dnes se tam prodává nejvíce elektromobilů na světě, buduje se tam nejvíce bezemisních energetických zdrojů a nikdo v první řadě neřeší záchranu planety, ale efektivitu, ekonomickou soběstačnost a sílu té země. Pokud by se tenhle aspekt více zdůrazňoval i v Evropě, dokázalo by to podle mě přitáhnout mnohem víc lidí,” soudí Novotný.
Energetika pro každého a auta na plyn
Prostor pro takový směr komunikace otevírá třeba energetika. Nedávná energetická krize v Česku prohloubila energetickou chudobu, tedy situaci, kdy domácnosti mají problém platit účty za energie a musí omezovat jejich spotřebu na úkor kvality svého života. Probíhající energetická transformace, za níž je především snaha dekarbonizovat výrobu energií, nabízí velkou příležitost, jak řešit najednou nejen klimatickou krizi a závislost na dovozu fosilních paliv, ale zároveň také energetickou chudobu, soudí Karolina Filo, vedoucí oddělení udržitelnosti v E.ON Česká republika.
Na jedné straně se podle ní otevírá energetický trh a z účasti na něm mohou těžit i ti, kteří dříve takovou možnost neměli. Zároveň bude k dispozici sociální klimatický fond. Jeho využití se bude teprve řešit, ale určitě by mohl podle Filo pomoci se zřizováním fotovoltaik na střechách, zateplováním domů nebo podporou lidí v nájmu, kteří bývají obětmi energetické chudoby nejčastěji.
Lukáš Kovanda: Slabinou elektroaut není jejich pohon, ale byrokraté
Energetika je dnes na nejednom rozcestí a výsledné směřování může překvapit. Například plyn se dnes zdá být palivem minulosti, protože Evropská unie chce odejít od fosilních zdrojů. Podle některých je ale naopak cestou budoucnosti, a to v dopravě. Je za tím jednoduchá aritmetika. Doprava v Česku spotřebuje za rok tolik energie, že převést ji na elektrický pohon by vyžadovalo zdvojnásobit produkci elektřiny. Plyn proto zůstává smysluplnou alternativou.
„Pokud se nám podaří nahradit jej co nejvíce biometanem, splníme tím hned několik úkolů najednou,“ říká Jan Kolečko, manažer čisté mobility ve firmě Innogy. Vyčištěný bioplyn, který je chemicky identický se zemním plynem, by znamenal snížení závislosti na fosilních palivech a přechod na obnovitelný zdroj energie, který přináší snížení emisí.
Konkurenční výhoda pro developery a fotbalové kluby
Zelenou transformaci táhnou především inovace, a to nejen v oblasti snižování dopadů na životní prostředí. Nové přístupy zároveň skýtají konkurenční výhody. Například v developmentu už dnes nestačí postavit dobrý projekt. Je třeba se stále více zabývat tím, jak v něm lidé žijí, jak se cítí a zda tam rádi tráví čas. Sociální stránka věci je téma pro komunitní management.
Developerská společnost Crestyl se jím začala zabývat před pár lety v souvislosti s výstavbou areálu DOCK v pražské Libni. Postupně se tato disciplína podle komerční ředitelky firmy Lenky Preslové stává z benefitu pro uživatele a obyvatele projektu strategickým nástrojem. „Myslím si, že skrývá velký potenciál k tomu, aby hodnota a konkurenceschopnost nemovitostí rostly,“ říká Preslová.
Stranou dnes v udržitelnost nezůstává ani sport. Například nadace Tipsport, která již osmým rokem zastřešuje benefiční aktivity stejnojmenné skupiny, má dnes jako stěžejní projekt Sport bez odpadu. „S Institutem pro cirkulární ekonomiku Incien vypracujeme analýzu odpadového hospodářství fotbalového klubu a navrhneme opatření, která sníží objem generovaného odpadu či napomohou jeho recyklaci. Za dva roky se zapojilo již osm klubů z nejvyšší ligy,” vysvětluje ESG manažer skupiny Tipsport Martin Šlapák.
Z výsledků zatím vychází, že až 70 procent směsného odpadu z provozu klubů tvoří položky, které se dají roztřídit a část z nich i recyklovat. Proti špičkovým klubům v zahraničí je to ostrý kontrast. „Třeba v aréně Bayernu Mnichov to mají vyřešeno tak, že 90 procent odpadu dokážou recyklovat a z deseti procent si vyrobí energii,” říká Šlapák.
Udržitelná opatření ve sportu mohou podle něj přinést i netušené benefity. „Nejde jen o společenskou či globální zodpovědnost. Když se klub začne chovat udržitelně a odpovědně, může získat nové partnery, lepší financování, díky němuž dosáhne na lepší hráče, kteří mu přinesou lepší výsledky,” předkládá výhody Šlapák.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Česko zdatně snižuje emise, ale nad ESG reporty se firmy trápí
