Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Ulicemi maďarské metropole během dvou konkurenčních pochodů prošly podle agentury AP statisíce stoupenců i odpůrců tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Orbánův největší politický konkurent Péter Magyar premiéra nazval nejvěrnějším spojencem Kremlu.

„Jsme jedinou zemí v Evropě, kde lze mír stvrdit, a jsme k tomu připraveni,“ řekl Orbán. Americký prezident Donald Trump tento týden nicméně oznámil, že plán sejít se s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti odkládá na neurčito. Podle Orbána jedině Maďarsko v Evropě „stojí na straně míru“.

V projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že „už není suverénní, nezávislou a soběstačnou zemí“, a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Ukrajina „nemůže být členem naší vojenské nebo ekonomické aliance; přinesla by válku, vzala by naše peníze a zničila by naše hospodářství,“ řekl Orbán. Zároveň navrhl, aby EU udržovala s Kyjevem strategické partnerství.

Pořadatelé dnešní provládní manifestaci v Budapešti nazvali Pochod míru. Během připomínky maďarského protisovětského povstání z roku 1956, které rozdrtila Sovětská armáda, účastníci akce volali hesla na podporu Orbána, jenž opakuje, že Maďarsku hrozí přímé zapojení do války na Ukrajině. Tu Rusko vede od února 2022 a maďarská vláda jako jedna z mála v Evropě udržuje s Moskvou dobré vztahy navzdory její agresi vůči sousední zemi.

Ohrožení národního vědomí

„Nechceme umírat za Ukrajinu,“ stálo na jednom z transparentů, který nesli lidé v čele pochodu. Babett Lugosiová, jedna z účastnic, řekla, že v Maďarsku je v ohrožení národní vědomí a křesťanství a že Orbán je jediným politikem, který je schopný zájmy země bránit před ohrožením zvenčí.

Orbán odmítá Ukrajinu vojensky podporovat a kritizuje sankce, jež Evropská unie proti Rusku kvůli jeho invazi do sousední země zavádí.

I opozice o sobě dala vědět

Dnes odpoledne se v Budapešti na Národním pochodu sešli také stoupenci hlavního představitele opozice Pétera Magyara, kteří podle AP dávali najevo odpor vůči Orbánovi i podporu Magyarovi a jeho středopravicové proevropské straně Tisza. Ta šest měsíců před volbami v průzkumech vede před Orbánovým uskupením Fidesz, které je v zemi u moci od roku 2010. V neprospěch Fideszu hraje to, že se Maďarsko dlouhodobě potýká s vysokou inflací, jeho ekonomika stagnuje a na adresu vlády stále častěji zaznívají obvinění z korupce.

Odpůrci Orbánovy vlády na shromáždění podle agentury Reuters křičeli „Rusové, jděte domů“ nebo že „mají dost“. Magyar ve svém projevu připomněl události z června 1989, kdy se Orbán proslavil tím, že během opětovného pohřbu někdejšího premiéra a vůdce protisovětského povstání z roku 1956 Imre Nagyho požadoval odchod sovětských vojsk z Maďarska. „Ten politik, který žádal, aby ruské jednotky opustily Maďarsko, je nyní nejloajálnějším spojencem Kremlu,“ řekl Magyar. „Vybudoval systém, v němž je moc centralizovaná, média jsou pod kontrolou ... a zemi ovládá strach,“ uvedl maďarský opoziční předák.

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Právě sankce na Lukoil, tentokrát ovšem ze strany Ukrajiny, v loňském roce ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska. To jsou dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmé nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Názory

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ovšem MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly. 

Hrozba pro Moravu

Jestliže by však sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.