V českých domácnostech hoří stále častěji, a to často i z úplně jiných důvodů než dříve. Na další nárůst škod v rodinných domech a bytech má pak navzdory klimatologickým popíračům vliv také změna klimatu, která způsobuje živelní kalamity. Přečtěte si, na co si dát v souvislosti s novými typy rizik pozor, abyste nemuseli hlásit škodní událost.
Povodně 2024 patřily v Česku k největším přírodním katastrofám posledních dekád. A také nejdražším. Přitom na to, že s klimatickou změnou budou podobné události přicházet stále častěji, bychom se pomalu měli chystat, shodují se odborníci z České společnosti aktuárů (ČSpA), jejímiž členy jsou pojistní matematici, risk manažeři a datoví odborníci pojišťoven. „Jak budou přibývat nepojistitelná rizika, záleží i na nás. Musí přijít změna v myšlení, zejména ve výstavbě a obecně v urbanismu,“ uvedl Adam Voldán z České asociace pojišťoven na jarní konferenci ČSpA.
Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Zářijové záplavy v Česku způsobily celkové škody za zhruba 65 až 70 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zhruba 20 miliard korun by měly zaplatit pojišťovny, z Evropské unie očekává příspěvek 2,5 miliardy korun. Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.
Peníze má připravené v rámci programu Expanze Povodně Národní rozvojová banka.
Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se přípravu podaří urychlit, tak možná i o rok dříve. Výborný to řekl při úterní návštěvě zaplavených obcí na Bruntálsku.
Národní rozpočtová rada (NRR) ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Vláda návrh rozpočtu schválila minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel ve středu, uvedl Hrad. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
