Bilance ničivých povodní v Nepálu dál roste. Zahynulo nejméně 903 lidí, stovky cizinců jsou stále pohřešované a na obou stranách hranice s Tibetem se hledá zhruba 5000 lidí. Záchranářům práci komplikuje rozvodněná řeka, bažiny, zničené mosty i nedostatek vrtulníků.
Celková výše pojištěných škod na budovách občanů, které způsobily loňské povodně, dosáhla 6,96 miliardy korun. Zhruba polovinu z toho představovaly totální škody, které vyžadují zásadní sanaci nebo zcela novou výstavbu budovy. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká asociace pojišťoven (ČAP).
Město Jeseník bude moci vybudovat až 50 bytů pro obyvatele postižené loňskými zářijovými povodněmi, ministerstvo zemědělství zajistilo pro výstavbu nových bytových domů pozemky. Převod pozemků schválila vláda. Na město je bezplatně převede Státní pozemkový úřad (SPÚ). Úřad už dříve převedl bezplatně na Jeseník a další povodněmi zasažené obce jiné pozemky pro popovodňovou výstavbu. Velká voda loni v Jeseníku zasáhla více než 800 domácností.
Pracují s daty a modelují, jak mají pojišťovny nastavovat produkty pro své klienty. Třeba pro události, jako jsou povodně. Jan Šváb z Kooperativy je předsedou České společnosti aktuárů, jejímiž členy jsou pojistní matematici a další datoví odborníci v odvětví. Klimatická změna značně problematizuje to, co všechno si budeme moci v budoucnu pojistit. „V povodňových oblastech se staví, protože to všem vyhovuje. Až to bude lidem vadit, politici to budou chtít změnit,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
Silné bouřky a intenzivní deště jsou u nás typickým a stále častějším projevem letního počasí. Tyto přírodní jevy často vedou k povodním a záplavám, které způsobují škody za desetitisíce, ale i miliony korun.
Povodně 2024 patřily v Česku k největším přírodním katastrofám posledních dekád. A také nejdražším. Přitom na to, že s klimatickou změnou budou podobné události přicházet stále častěji, bychom se pomalu měli chystat, shodují se odborníci z České společnosti aktuárů (ČSpA), jejímiž členy jsou pojistní matematici, risk manažeři a datoví odborníci pojišťoven. „Jak budou přibývat nepojistitelná rizika, záleží i na nás. Musí přijít změna v myšlení, zejména ve výstavbě a obecně v urbanismu,“ uvedl Adam Voldán z České asociace pojišťoven na jarní konferenci ČSpA.
Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem, uvádí studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) by měl v roce 2025 zdvojnásobit odvod státu na sedm miliard korun z letošních 3,5 miliardy korun. Podnik na odvod zřejmě bude muset použít peníze z rezerv, což by ho v případě kalamity mohlo ohrozit. Hrozí i oddálení nápravy miliardových škod po zářijových povodních. Uvedl to generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Zářijové záplavy v Česku způsobily celkové škody za zhruba 65 až 70 miliard korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zhruba 20 miliard korun by měly zaplatit pojišťovny, z Evropské unie očekává příspěvek 2,5 miliardy korun. Záplavy v září postihly hlavně severní část Olomouckého kraje a Moravskoslezský kraj, kde poničily budovy v okolí vodních toků, dopravní infrastrukturu a velké škody způsobily i na vodních tocích.
Peníze má připravené v rámci programu Expanze Povodně Národní rozvojová banka.
