Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Krize kolem Íránu eskaluje: Trump hrozí Číně rekordními cly

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump pohrozil Číně uvalením 50procentních cel, pokud by se potvrdily informace o dodávkách zbraní do Íránu. Reagoval tak na zprávy, podle nichž Peking zvažuje odeslání přenosných protiletadlových systémů. Uvedl to server CNBC.

„Pokud je při tom přistihneme, dostanou 50% clo,“ uvedl Trump v rozhovoru pro Fox News. Zároveň ale připustil, že důvěryhodnost těchto informací není jistá, a označil je za možné „falešné zprávy“.

Filip Turek

„Skoro tomu nemůžu uvěřit.“ Turek ostře reaguje na Pavlova slova o Trumpovi

Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).

Přečíst článek

Napětí roste

Napětí kolem role Číny v konfliktu s Íránem v posledních dnech roste. Podle dostupných informací se Peking snaží podporovat mírová jednání, zároveň ale čelí spekulacím, že by mohl Teheránu pomoci i vojensky. Takový krok by znamenal výraznou změnu dosavadního přístupu Číny a mohl by dále destabilizovat situaci v regionu.

Čína je přitom jedním z klíčových ekonomických partnerů Íránu a významným odběratelem jeho ropy. Případné narušení dodávek z oblasti Perského zálivu, zejména v důsledku uzavření Hormuzského průlivu, by mohlo mít zásadní dopady i na čínskou ekonomiku.

Trumpova hrozba cel zároveň zapadá do širšího kontextu jeho dosavadní politiky, kdy střídá tvrdá varování s diplomatickými výzvami. Není tak zatím jasné, zda Spojené státy skutečně přistoupí k dalším ekonomickým krokům vůči Pekingu.

Situace se dále vyostřila poté, co Trump oznámil úplnou blokádu lodí opouštějících Hormuzský průliv. K tomuto kroku přistoupil po krachu jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která skončila bez dohody.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching

Obrat v obchodní válce? Trump a Si se dohodli na snížení cel i vývozu vzácných zemin

Přečíst článek

„Zvítězila demokracie.“ Pavel reaguje na drtivou porážku Orbána

Petr Pavel
ČTK
 nst
nst

Maďarští voliči v parlamentních volbách vyslali podle prezidenta Petra Pavla jasný signál – chtějí změnu. „Zvítězila demokracie. Je to dobrá zpráva pro Evropu,“ uvedl na síti X. Pogratuloval vítězi voleb Péteru Magyarovi a jeho hnutí Tisza a zároveň ocenil, že dosavadní premiér Viktor Orbán bezprostředně uznal porážku a oznámil odchod do opozice.

Podle Pavla byly volby výjimečné i v evropském kontextu. Doprovázela je mimořádně vysoká účast, nejvyšší od pádu komunismu, a také výrazný zájem veřejnosti doma i v zahraničí. „Lidé volili mezi jasnými alternativami a rozhodli se pro změnu a evropské směřování,“ dodal prezident.

K vítězství Magyarovi pogratuloval také premiér Andrej Babiš, který přitom před volbami podporoval Viktora Orbána. Ten podle něj během svých 16 let ve funkci prosazoval silnější Evropu i maďarské národní zájmy. Gratulace přišly i od dalších českých politiků včetně vicepremiéra Karla Havlíčka.

Péter Magyar po vyhraných volbách

Stanislav Šulc: Fluidní Visegrádská čtyřka aneb Když si Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko prohazují role

Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.

Přečíst článek

Ministr zahraničí Petr Macinka upozornil, že Česko Orbánovou porážkou přichází o důležitého spojence v Evropské unii. S novou maďarskou vládou ale chce Praha usilovat o nadstandardní vztahy.

Podle téměř kompletních výsledků voleb má hnutí Tisza výrazný náskok. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by mohlo získat 138 ze 199 mandátů, což by znamenalo ústavní většinu. Fidesz Viktora Orbána by měl obsadit 55 křesel.

Viktor Orbán

Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku

Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.

Přečíst článek

Petr Macinka a Petr Pavel

Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy

Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.

Přečíst článek

Související

Péter Magyar po vyhraných volbách

Stanislav Šulc: Fluidní Visegrádská čtyřka aneb Když si Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko prohazují role

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Fluidní Visegrádská čtyřka aneb Když si Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko prohazují role

Péter Magyar po vyhraných volbách
ČTK
Stanislav Šulc

Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.

Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy. Proslulý citát lze připomenout v souvislosti s maďarskými volbami a výměnou establishmentu ve východoevropské zemi. A to nikoli kvůli tomu, že by se z Pétera Magyara stal Viktor Orbán. Jde o srovnání vývoje politických situací v Česku, Polsku a na Slovensku s aktuální změnou v Maďarsku.

Ve všech z těchto zemí v poslední dekádě došlo k podobné výměně. V české politice vystřídala Fialova vláda předchozí působení Andreje Babiše, na Slovensku koalice vedená Progresivním Slovenskem nahradila Ficovy koalice, v Polsku se střídají liberálové s konzervativci vedené stranou Právo a spravedlnost.

Doposud to bylo jen Maďarsko, kde se dařilo držet pozice jedné dominantní straně, což se nyní mění. Jenomže právě další vývoj v ostatních zemích ukazuje, že vítězství Pétera Magyara je sice historické a zcela nepochybně bylo těžké, ale to mnohem těžší nastalo zhruba o půlnoci z volební neděle na povolební pondělí.

Viktor Orbán

Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku

Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.

Přečíst článek

Výměna stráží

Získat moc je totiž jedna hra, ale přetavit ji v něco pozitivního, co navíc následně ocení i voliči, to už je něco úplně jiného. A právě vývoj v Česku a na Slovensku ukazuje, že to je v prostředí sociálních sítí mimořádně složité.

Fialova vláda se pokusila tradiční politikou zamřenou na výdajovou zodpovědnost čelit světu, ve kterém tyto efemérní koncepty již většinu lidí nezajímají. Slovenský model ukázal, že nadšení je sice hezká věc, ale samo o sobě nestačí a vládnout dnes musejí zejména zkušení praktici a technologové moci.

Nejzajímavější je příklad polský, kde se alespoň z českého pohledu zatím PiS nedaří populistická kritika o spálené zemi, byť s nástupem nového prezidenta tato linka posiluje. Stávající polská vláda ale umí pracovat s motivem války na Ukrajině, což majoritu drží v onom příslovečném „podrevolučním“ stavu.

Petr Macinka a Petr Pavel

Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy

Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.

Přečíst článek

Magyarovi začíná dřina

Co to znamená pro Magyara? Možná víc, než si tady uvědomujeme. Jako politický nováček může napáchat mnoho škod, kterých si nebude vědom. A první nastanou hned záhy: když začne vytipovávat priority, na které se zaměří. A to bude muset udělat co nejdříve, protože narovnávat zemi po 16 letech nepřetržité vlády Viktora Orbána nebude jednoduché.

Za priority Magyar označuje narovnání vztahů s EU a vůbec novou, racionálnější podobu mezinárodních vztahů. Vzhledem k tomu, že Maďarsko mělo solidní ekonomické vztahy s Ruskem a Čínou i díky Orbánově geopolitické obratnosti, může o část příjmů Maďarsko přijít. A pokud peníze z EU toto nedokážou pokrýt, zadělá si Magyar hned na zásadní problém.

A v závětří již bude stát Viktor Orbán, kterého si asi jako opozičního lídra proti sobě nikdo nechce ani představit. Natož mu čelit. Mohl by Orbán svou politickou dráhu lépe uzavřít než triumfálním vítězstvím v příštích volbách?

Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den

Biohacking: Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den

Pravidelná ranní rutina většinou slouží jako soubor návyků vedoucích k vyšší produktivitě, disciplíně nebo jednoduše lepšímu životu. Co nám ale také může umožnit, je celkově lepší regulace našeho organismu. První hodiny dne představují období, kdy se nastavuje základní fyziologický i mentální tón a jakým způsobem do nich vstupujeme, má dopad na to, jak bude tělo i mysl fungovat po zbytek dne. Jde tedy o vědomé vytvoření podmínek, ve kterých může organismus fungovat předvídatelněji, stabilněji a tak nějak s větší lehkostí.

Přečíst článek

Hormuz

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Přečíst článek

Související

Volby v Maďarsku

K volebním urnám v Maďarsku přišlo nejvíce lidí od pádu komunistického režimu

Přečíst článek
Doporučujeme