Německé firmy, které působí v Česku, vidí v naší zemi větší potenciál než v Německu, říká aktuální konjunkturální průzkum, který každoročně zpracovává Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Po osmi letech letos poprvé rostou investice do rozvoje podniků.

Jako největší riziko vnímají firmy cenu energií. Dalším úzkým hrdlem jsou kvalifikovaní zaměstnanci. Lidí vzdělaných v technických oborech je na trhu dlouhodobý nedostatek a velké firmy si své zaměstnance raději vzdělávají samy. Z průzkumu vyplývá, že u téměř všech ukazatelů jsou podniky pro rok 2026 optimističtější než loni. Do výsledků průzkumu se přitom promítl i vliv konfliktu na Blízkém východě.

Současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky výrazně lépe než před rokem. Podobný trend je patrný i v hodnocení vlastního podnikání firem. Druhým rokem také pokračuje trend rostoucího očekávaného obratu.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Pozitivní naladění v průmyslu i obchodu

Jinými slovy, německé firmy, z nichž 125 se zúčastnilo průzkumu, jsou z hlediska vývoje podnikání výrazně optimističtější. Výjimečně pozitivní výsledky vykazuje sektor obchodu. Každá druhá firma očekává příznivější hospodářský vývoj, 64 procent firem počítá se zlepšením vlastního podnikání a 71 procent předpokládá v průběhu roku 2026 růst obratu. Tento trend podporuje stabilní domácí spotřeba i skutečnost, že americká cla už nestojí v centru pozornosti jako dříve.

Také v průmyslu panuje pozitivní naladění. Růst obratu letos očekává 45 procent podniků ve zpracovatelském průmyslu oproti 39 procentům v loňském roce. Ještě výraznější změnu lze sledovat u investic. Loni plánovalo jejich snížení 43 procent firem, letos už je to jen 29 procent. Zvýšení investic naopak očekává 34 procent podniků. Zastavil se tak osmiletý pokles investic.

Špatné zprávy pro německý průmysl. Místo růstu ho letos čeká stagnace

Zprávy z firem

Německý průmysl bude v letošním roce v nejlepším případě stagnovat. Vyšší náklady na energie, rizika v dodavatelských řetězcích a domácí strukturální slabiny vyvíjejí na největší evropskou ekonomiku tlak. Uvedl to prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger.

ČTK

Přečíst článek

Srovnání s aktuálním konjunkturálním průzkumem v Německu ukazuje, že česká ekonomika se vývojem stále více vzdaluje německému trendu. Nejzřetelnější je to u investic a výhledu zaměstnanosti pro rok 2026. Zatímco v Německu firmy investice v součtu sníží, v Česku je zvýší. V Německu očekává růst počtu zaměstnanců jen 12 procent firem, v Česku 29 procent.

„Zdá se, že alespoň v tuto chvíli už neplatí, že když ‚Německo dostane rýmu, česká ekonomika z toho onemocní zápalem plic‘,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. „Navzdory strukturálním problémům a nejistotě v Německu si bilaterální česko-německý obchod udržuje vysokou odolnost a dosáhl rekordního objemu 115,7 miliardy eur.“

Jako největší riziko budoucího vývoje vnímá 51 procent firem ceny energií. Třiačtyřicet procent firem pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V pětiletém horizontu firmy považují za největší riziko zabezpečení dodávek surovin a energií. Evropa je i nadále výrazně závislá na dovozu fosilních paliv, která dnes tvoří zhruba 30 procent celkových nákladů energetického systému.

„Ceny jsou proto mimořádně citlivé na jakýkoliv geopolitický otřes,“ uvedla Claudia Viohl, CEO a předsedkyně představenstva společnosti E.ON Česká republika. Úspěšná energetická transformace proto podle ní není jen otázkou klimatických cílů, ale také předpokladem pro stabilní ceny, energetickou bezpečnost a dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy.

Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci

Money

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

nst

Přečíst článek

Za klíčové považují firmy především stabilní a předvídatelné regulatorní prostředí, které požaduje 64 procent podniků. Výrazná část firem zároveň volá po rychlejším rozvoji jaderné energetiky, zatímco urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů podporuje 37 procent respondentů.

V rámci střední Evropy obsadilo z hlediska investiční atraktivity první místo Polsko. Rozhodly zejména výrobní náklady či dostupnost pracovní síly. Následuje Česko, poté Rumunsko, Slovensko, Bulharsko a na posledním místě Maďarsko.

Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.

Evropa tento náskok nedožene tím, že se o to bude snažit. Takový rámec je sám o sobě pastí. Ve chvíli, kdy se evropské firmy začnou poměřovat s OpenAI nebo Baidu, už prohrávají – účastní se totiž závodu, který nejsou strukturálně připraveny vyhrát, a přehlížejí ten, ve kterém skutečně soutěží.

Upřímná odpověď zní: Evropa v AI nezaostává. Je napřed – ale v jiné kategorii. Zatímco USA soutěží v objemu kapitálu a Čína v rozsahu nasazení, evropskou výhodou je řešení nejtěžšího problému podnikového AI: jak ji bezpečně a předvídatelně integrovat do systémů, na nichž stojí reálná ekonomika – banky, nemocnice, továrny, energetika či veřejné služby. Zde není důvěra marketingovým sloganem, ale důležitou položkou v rozvaze.

Nařízení EU AI Act nebude pro firmy, které ho berou vážně, konkurenční nevýhodou. Naopak se stane katalyzátorem architektur, které jsou auditovatelné, vysvětlitelné a od začátku navržené v souladu s regulací. Přístup „compliance by design“ nutí firmy sladit governance a rozhodovací procesy už v rané fázi, právě tam, kde většina AI iniciativ selhává. Firmy, které tímto způsobem vyrostou, budou schopny exportovat svá řešení do všech regulovaných trhů. Ostatní si tuto schopnost budou muset do pěti let kupovat.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

O chatbota opravdu nejde

Nezávislost neznamená vybudovat evropskou verzi ChatGPT. Znamená mít suverénní kontrolu nad třemi klíčovými oblastmi: kde jsou uložena data, kdo kontroluje infrastrukturu, na které běží, a zda si organizace udržuje vlastní inženýrské schopnosti tyto systémy provozovat i ve chvíli, kdy se dodavatel rozhodne změnit směr. Pokud je odpověď na všechny tři otázky „někdo jiný, někde jinde“, nemáte AI strategii, ale pouhou závislost.

Česko a širší region střední a východní Evropy zde hrají výrazně větší roli, než se často připouští. Velká část evropského průmyslu – ať už automobilového, finančních služeb, zdravotnictví či energetiky – stojí na inženýrských kapacitách ukotvených právě zde. Ne vedle problému, ale přímo v jeho jádru. Vysoká koncentrace talentu, blízkost k průmyslovým zákazníkům a zkušenost s provozem komplexních, regulovaných systémů činí z regionu CEE jeden z klíčových pilířů evropské AI budoucnosti. Vidíme to denně v naší praxi – od Prahy a Bratislavy po Varšavu a Bukurešť.

Času zbývá málo. V následujících třech letech se rozhodne, kdo bude architektem vlastní AI infrastruktury a kdo zůstane pouze nájemníkem v infrastruktuře někoho jiného. Tato volba ovlivní konkurenceschopnost na celou dekádu. Pilotní projekty ani PoC fáze nestačí. Klíčová je schopnost exekuce.

Nejde o náskok, který by Evropa měla dohánět. Jde o pozici, kterou může – a musí – sama definovat.

Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga.

Lukáš Kovanda: Češi v digitální revoluci nezůstávají pozadu. AI už využívá většina mladých

Názory

Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek