Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.
Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve volebním vysílání CNN Prima News uvedl, že česká diplomacie bude usilovat o korektní a pokud možno nadstandardní vztahy s novým kabinetem. „Viktor Orbán je určitě spojenec, o kterého naše vláda přichází,“ řekl.
Podle Macinky ale výsledek voleb nemusí být pro konzervativní politiku nutně špatnou zprávou. Připomněl, že hnutí Tisza a Orbánův Fidesz mají společné kořeny. Nová vláda se podle něj může vydat buď národně orientovaným směrem, nebo se přiklonit k probruselské politice. „To možná pro konzervativce není úplně špatná zpráva,“ dodal s tím, že případný vývoj může znovu posílit Orbána v roli opozičního lídra.
Aktualizováno
Konec Orbána. Magyar hlásí vítězství a slibuje „osvobození Maďarska“
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Podle průběžných výsledků směřuje středopravicová Tisza k dvoutřetinové ústavní většině.
Také vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) označil vítězství opozice za jednoznačné. „Je třeba poblahopřát, je to přesvědčivé vítězství,“ uvedl na adresu lídra Tiszy Pétera Magyara. Zároveň vyjádřil respekt Orbánovi, který patřil se 16 lety v čele vlády k nejdéle sloužícím premiérům v Evropě.
„Únava materiálu“
Podle Havlíčka rozhodla především „únava materiálu“. „Lidé chtějí po 16 letech určitou změnu,“ řekl. Zásadní ideologický obrat však neočekává. Připomněl, že Magyar vzešel z Orbánova hnutí. „Nemyslím, že by byl ideologicky plně odkloněn od toho, co dělal Orbán,“ uvedl.
Výsledek voleb tak podle českých politiků neznamená pouze konec jedné politické éry v Maďarsku, ale i začátek nové fáze vztahů v rámci Evropské unie, na kterou se bude muset připravit i Česká republika.
V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.
Blokádou Hormuzského průlivu tak Spojené státy získávají „páku“ jak na Írán, tak svým způsobem i na Čínu. Jak Teherán, tak Peking nyní budou kvůli původnímu íránskému zablokování úžiny ztrácet více než dosud. Írán totiž menší část plavidel průlivem dosud pouštěl. Třeba právě ta, co vezla íránskou ropu Číně. Zatímco dosud byla úžina uzavřená tak z 90 procent, nyní je zablokovaná na 100 procent.
USA tedy blokádou úžiny „vynulují“ až 90 procent příjmů Íránu z exportu ropy, aniž by musely provést nesmírně riskantní invazi na ostrov Charg či s nedozírnými následky bombardovat jeho ropnou infrastrukturu. Jejím zničením by Teherán přišel o srdce svého ropného průmyslu, takže by ztratil poslední zábrany… Neměl by už pak ani tu nejmenší špetku motivace Hormuz otevřít. Blokáda Hormuzu v podání USA nechává íránské ropné srdce neponičené, jen momentálně zablokované, takže může Teherán spíše podnítit k vlastnímu odblokování úžiny, pokud výměnou za něj dojde k ukončení i americké blokády; srdce ostrova Charg bude pak moci opět začít plně tlouci.
Spojené státy svojí blokádou chtějí dále ochromit nejen příjmy Íránu z ropy, ale i z mýta, které začal za proplutí úžinou vybírat. Blokáda v podání USA tedy „nuluje“ nejen ostrov Charg, ale i účinek mýta – ve výši až dvou milionů dolarů za plavidlo. Mýto nyní už není zárukou proplutí úžinou, protože místo íránské může přijít „stopka“ americká, takže plavidla ztrácejí veškerou motivaci mýto Íránu hradit.
Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Podle průběžných výsledků směřuje středopravicová Tisza k dvoutřetinové ústavní většině.
„Dokázali jsme to,“ řekl Magyar jásajícím davům v Budapešti. „Tisza a Maďarsko vyhrály tyto volby,“ dodal. „Společně jsme osvobodili Maďarsko a zbavili se Orbánova režimu,“ prohlásil také v narážce na dlouholetého premiéra Viktora Orbána.
První cesta povede do Polska
„Maďarsko bude opět silným spojencem v Evropské unii i v NATO,“ řekl Magyar, načež davy příznivců začaly skandovat „Evropa, Evropa!“. Podle BBC lidé také volali „Rusové, jděte domů“ v narážce na politiku příznivou vůči Moskvě, kterou doposud vedl Orbán a jeho vláda.
Magyar oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Polska, hned poté do Bruselu a Vídně. Dodal, že v Bruselu odblokuje peníze z unijních fondů, které Evropská komise zmrazila za vlády Orbána. S tou kvůli porušování demokratických principů vede komise dlouholeté spory.
Podle téměř kompletních výsledků po sečtení zhruba 90 procent hlasů by Tisza měla získat 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu a otevírá prostor pro zásadní politické i institucionální změny.
Viktor Orbán tak po 16 letech u moci míří do opozice. Výsledek označil za jasný a pro svou stranu Fidesz bolestný. „Ať se stane cokoli, budeme sloužit vlasti i v opozici,“ řekl svým příznivcům v Budapešti. Fidesz by měl v novém parlamentu obsadit 54 křesel, krajně pravicová strana Naše vlast sedm.
Magyar už dříve uvedl, že mu Orbán k vítězství osobně pogratuloval. Podle něj se dnešní den zapíše do dějin, podobně jako okamžik před 23 lety, kdy se Maďaři v referendu vyslovili pro vstup do Evropské unie.
Volby tak s velkou pravděpodobností uzavírají éru Orbánovy vlády, během níž se podle kritiků Maďarsko proměnilo v poloautoritářský stát. Fidesz a jeho spojenci postupně ovládli klíčové instituce, posílili vliv na ekonomiku i média a dostali zemi do dlouhodobých sporů s Evropskou unií. Orbán si zároveň udržoval blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a patřil mezi spojence amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Na výsledek voleb reagovali i zahraniční lídři. „Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní Orbánovou vládou dlouhodobé spory. Šéfovi Tiszy Péteru Magyarovi poblahopřál také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj Maďaři ve volbách jasně vyjádřili oddanost hodnotám Evropské unie.
Je viens de m’entretenir avec Peter Magyar pour le féliciter de sa victoire en Hongrie !
La France salue une victoire de la participation démocratique, de l’attachement du peuple hongrois aux valeurs de l’Union européenne et pour la Hongrie en Europe.… pic.twitter.com/VMrgPQwYTa
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál maďarské opoziční straně Tisza a jejímu lídrovi Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství v dnešních parlamentních volbách. Je podle něho důležité, když vítězí konstruktivní přístup. Ukrajina je podle Zelenského připravena vztahy s Maďarskem posunout vpřed.
„Srdečně gratuluji k vítězným volbám, drahý Pétere Magyare,“ napsal německý kancléř Freidrich Merz. „Těším se na spolupráci ve prospěch silnější, bezpečnější a především sjednocené Evropy,“ uvedl také šéf německé vlády.
Ungarn hat entschieden. Herzlichen Glückwunsch zur gewonnenen Wahl, lieber @magyarpeterMP. Ich freue mich auf die Zusammenarbeit für ein starkes, sicheres und vor allem geeintes Europa.
— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) April 12, 2026
„Toto je historický okamžik nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou diplomacii,“ napsal britský premiér Keir Starmer v příspěvku, v němž blahopřál Magyarovi. Dodal, že se těší na to, jak budou spolupracovat ve prospěch bezpečnosti a prosperity obou zemí.
Magyar, někdejší Orbánův spolupracovník a později jeho kritik, postavil svou kampaň na slibu zásadní změny poměrů v zemi. Voličům slíbil demontáž současného systému, boj s korupcí a obnovení vztahů s Evropskou unií.
Samotné hlasování provázela rekordní účast, nejvyšší od pádu komunismu, i napjatá atmosféra. Obě hlavní politické síly se navzájem obviňovaly z volebních podvodů a nelze vyloučit, že výsledky budou ještě předmětem sporů.
V Budapešti se po oznámení výsledků začaly scházet davy lidí, které slaví výrazný politický obrat. Pro část mladší generace jde o první zkušenost s Maďarskem bez Viktora Orbána v čele vlády.
Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.
Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).
