Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku

Viktor Orbán
ČTK
 nst
nst

Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.

Klíčovou roli sehrála také rekordní volební účast, nejvyšší od pádu komunismu. „Největší překvapení z voleb je pravděpodobně voličská účast, která je rekordní. Magayr a jeho strana Tisza získali nejlepší možný výsledek, v jaký mohli doufat,“ uvedl politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Magyar díky ní získal ústavní většinu a prostor pro zásadní přestavbu politického systému. „Únava ze současného fungování státu a špatná ekonomická situace byly hlavní důvody jeho vítězství,“ shodují se také politologové Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci a Daniel Šitera z Ústavu mezinárodních vztahů. 

Návrat Maďarska do evropského proudu

Jedním z hlavních témat voleb byl podle politologů i návrat Maďarska do evropského proudu. Nová vláda by tak mohla zaujmout vstřícnější postoj k Bruselu, častěji se shodovat s ostatními státy EU a odblokovat klíčovou finanční pomoc pro Ukrajinu, kterou Orbán dosud blokoval. Na oplátku může usilovat o uvolnění evropských fondů, jež byly Maďarsku kvůli sporům o právní stát pozastaveny.

Petr Macinka

Macinka: Konec Orbána pro nás znamená ztrátu spojence v EU

Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.

Přečíst článek

Změna vlády podle expertů zároveň oslabuje odpor vůči hlubší evropské integraci. Evropská unie se podle nich zbavila jednoho z hlavních kritiků, což může otevřít prostor například pro změny v rozhodování o zahraniční politice.

Nejasný ale zatím zůstává postoj nové vlády k Ukrajině. Magyar se tomuto tématu během kampaně spíše vyhýbal a zaměřoval se na domácí problémy. Podle analytiků však nebude blokovat sankce proti Rusku, pokud neohrozí energetickou bezpečnost země. „Určitě ale nebude blokovat sankce EU proti Rusku, pokud se nebudou týkat jeho energetické bezpečnosti,“ vysvětlil Šitera. Dodal, že ve volebním programu Tiszy je, že se chtějí zbavit závislosti na ruském plynu a ropě, ale plánují toho docílit až v roce 2035.

Fico v izolaci?

Výsledek voleb má i širší dopady na region. Slovenský premiér Robert Fico podle expertů ztrácí důležitého spojence v Bruselu a může se ocitnout v izolaci. „Fico zůstává osamocený a bude muset přehodnotit svůj odpor vůči EU,“ uvádí Šaradín. Naopak vztahy s českým premiérem Andrejem Babišem by mohly být podle politologů dobré, protože oba spojuje pragmatický přístup k politice.

Budoucnost visegrádské spolupráce ale zůstává nejistá. Klíčovou roli v ní bude hrát Polsko, které se podle expertů orientuje spíše na spolupráci s velkými státy, jako jsou Francie, Itálie nebo Španělsko. Přesto by V4 mohla najít společnou řeč alespoň v oblastech jako energetika, průmysl nebo obrana.

Související

Viktor Orbán

Trhy věří v Orbánovu porážku. Maďarský forint v týdnu zpevnil nejvíce ze všech měn světa

Přečíst článek

Nastala nejlepší doba pro nákup nemovitosti, říká Jelínek z Century 21

Dalibor Martínek

Ceny nemovitostí dál rostou, hypotéky letos levnější nebudou. Je ideální čas k nákupu nemovitosti, říká Tomáš Jelínek, výkonný ředitel realitní společnosti Century 21. Je však třeba podle něj zvažovat lokalitu nebo také stáří nemovitosti. Starší rodinné domy v okrajových regionech totiž dokonce mohou ztrácet na hodnotě.

Vrátili jsme se na zdravou růstovou křivku, říká Jelínek. Vzhledem k faktu, že předchozí roky byly z hlediska objemu realitních transakcí slabší, vypadal loňský růst jako enormní. „U nás to bylo přes 33 procent,“ tvrdí Jelínek. Zájem o nemovitosti roste i v prvním čtvrtletí letošního roku.

Krize nahrává „cihle“

Na světové trhy nyní působí konflikt v Íránu. Jak se dotýká českého realitního trhu? Podle Jelínka se právě v takovýchto krizových okamžicích lidé vracejí k investicím do nemovitostí, které se dlouhodobě ukazují být jako méně rizikové. „Cítíme to. Hodně investorů nyní zvažuje, zda a jaké investice jsou dostatečně stabilní,“ říká Jelínek. Lidé se podle něj obracejí zpátky k cihle.

Stavba rodinného domu

Hypotéky prudce zdražují: sazby vyskočily nad pět procent

Průměrná sazba hypoték na začátku dubna výrazně vzrostla a dosáhla 5,18 procenta. Meziměsíčně se zvýšila o 0,29 procentního bodu a je tak nejvyšší od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který vychází z nabídkových sazeb bank na začátku každého měsíce.

Přečíst článek

Hypotéky levnější nebudou

Proti tomu jde všeobecný růst cen. Jelínek se domnívá, že Česká národní banka letos nebude snižovat úrokové sazby, levnější už hypotéky nebudou. Naopak některé banky již úročení hypoték v souvislosti s Íránem zvyšují. Jelínek vidí, že lidé úrokové sazby kolem pěti procent akceptují, nikdo se nedomnívá, že by se mohly vrátit ke dvěma procentům, kde byly před pěti lety.

Při začátku války na Ukrajině byla mez úrokových sazeb, kterou klienti bank nepřijali, kolem sedmi procent. Nastal razantní pokles hypoték i realitních transakcí. „Myslím, že lidé pochopili, že ani číslovka sedm není ta, která by jim měla bránit půjčovat si a investovat do nemovitostí.“ Mnohem víc podle Jelínka rozhoduje aktuální cena nemovitosti.

Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity

V povolování staveb je chaos, čekáme na digitalizaci, říká Šiller z Neocity

V posledních několika letech bylo na pražský nemovitostní trh dodáno pouze kolem pěti a půl tisíce nových bytů. V dohledné době nelze čekat nějaké zlepšení, říká Michal Šiller, obchodní ředitel společnosti Neocity. Výsledkem je nedostatečná nabídka nových bytů a tím jejich zdražování.

Přečíst článek

Kupující tlačí na cenu

Ceny nemovitostí rychle rostou. U každého segmentu je ovšem situace odlišná. Byty v secondhandu loni rostly o patnáct procent, celkově všechny byty přes dvanáct procent. Daleko méně rostou ceny rodinných domů, v průměru méně než o šest procent.

V některých segmentech a krajích je dokonce růst nulový. „Jsou lokality, kde se i zlevňovalo, například v Karlovarském kraji,“ uvádí Jelínek. Týká se to i dalších okrajových míst v zemi. Možné zlevňování tam podle Jelínka bude trendem letošního roku. Vlastníci starších nemovitostí mývají často zkreslené představy o cenách a urputně drží ceny nad aktuálním zájmem kupujících. „Vlastníci často vnímají svůj rodinný dům jako novostavbu, i když byl vystavěn před dvaceti lety.“ Podle Jelínka je ideální poradit se s odborníkem a nastavit cenovou strategii správně.

video

Češi jsou posedlí vlastním bydlením. Nájemní byty jsou trend, ale Praha už je na hraně

Touha Čechů vlastnit byt je podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silnější než ve většině okolních zemí. Jenže vysoké ceny nemovitostí i dražší financování dál zhoršují dostupnost bydlení. Investiční nájemní bydlení proto zůstává silným trendem, otázkou ale je, kam až mohou růst nájmy.

Přečíst článek

Dalším trendem je, že kupující umí čím dál lépe vyjednávat. Dokážou vystihnout slabiny nemovitosti a snaží se tak cenu snížit. Podle Jelínka jim s tím nově výrazně pomáhá i umělá inteligence.

Ředitel Century 21 tvrdí, že v současnosti je nejlepší čas nakupovat nemovitosti. „Lepší už nikdy nebude.“ A to díky kombinaci několika faktorů. Nemovitosti zdražily hlavně na jaře a v létě loňského roku, od podzimu ceny víceméně stagnují. Úročení hypoték je stále poměrně výhodné, a očekává se další růst cen, zejména bytů ve velkých městech. Jelínek také vidí jako velký otazník vývoj cen energií a obecně vstupů ve výstavbě. Umí si představit, že se některé projekty pozastaví, což povede k dalšímu růstu cen.

Tomáš Jelínek ze Century 21 byl hostem podcastové série Realitní Club. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na Spotify či Apple Podcasts. Hezký poslech.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?

Hormuz
ČTK
Lukáš Kovanda

V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.

Blokádou Hormuzského průlivu tak Spojené státy získávají „páku“ jak na Írán, tak svým způsobem i na Čínu. Jak Teherán, tak Peking nyní budou kvůli původnímu íránskému zablokování úžiny ztrácet více než dosud. Írán totiž menší část plavidel průlivem dosud pouštěl. Třeba právě ta, co vezla íránskou ropu Číně. Zatímco dosud byla úžina uzavřená tak z 90 procent, nyní je zablokovaná na 100 procent.

Americká blokáda „nuluje“ i účinek mýta

USA tedy blokádou úžiny „vynulují“ až 90 procent příjmů Íránu z exportu ropy, aniž by musely provést nesmírně riskantní invazi na ostrov Charg či s nedozírnými následky bombardovat jeho ropnou infrastrukturu. Jejím zničením by Teherán přišel o srdce svého ropného průmyslu, takže by ztratil poslední zábrany… Neměl by už pak ani tu nejmenší špetku motivace Hormuz otevřít. Blokáda Hormuzu v podání USA nechává íránské ropné srdce neponičené, jen momentálně zablokované, takže může Teherán spíše podnítit k vlastnímu odblokování úžiny, pokud výměnou za něj dojde k ukončení i americké blokády; srdce ostrova Charg bude pak moci opět začít plně tlouci.

Spojené státy svojí blokádou chtějí dále ochromit nejen příjmy Íránu z ropy, ale i z mýta, které začal za proplutí úžinou vybírat. Blokáda v podání USA tedy „nuluje“ nejen ostrov Charg, ale i účinek mýta – ve výši až dvou milionů dolarů za plavidlo. Mýto nyní už není zárukou proplutí úžinou, protože místo íránské může přijít „stopka“ americká, takže plavidla ztrácejí veškerou motivaci mýto Íránu hradit.

Petr Macinka a Petr Pavel

Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy

Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.

Přečíst článek

Filip Turek

„Skoro tomu nemůžu uvěřit.“ Turek ostře reaguje na Pavlova slova o Trumpovi

Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).

Přečíst článek

Související

Doporučujeme