Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku
Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.
Klíčovou roli sehrála také rekordní volební účast, nejvyšší od pádu komunismu. „Největší překvapení z voleb je pravděpodobně voličská účast, která je rekordní. Magayr a jeho strana Tisza získali nejlepší možný výsledek, v jaký mohli doufat,“ uvedl politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity. Magyar díky ní získal ústavní většinu a prostor pro zásadní přestavbu politického systému. „Únava ze současného fungování státu a špatná ekonomická situace byly hlavní důvody jeho vítězství,“ shodují se také politologové Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci a Daniel Šitera z Ústavu mezinárodních vztahů.
Návrat Maďarska do evropského proudu
Jedním z hlavních témat voleb byl podle politologů i návrat Maďarska do evropského proudu. Nová vláda by tak mohla zaujmout vstřícnější postoj k Bruselu, častěji se shodovat s ostatními státy EU a odblokovat klíčovou finanční pomoc pro Ukrajinu, kterou Orbán dosud blokoval. Na oplátku může usilovat o uvolnění evropských fondů, jež byly Maďarsku kvůli sporům o právní stát pozastaveny.
Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách znamená podle českých politiků zásadní změnu i pro Prahu. Česko tím přichází o jednoho ze svých klíčových spojenců v Evropské unii, zároveň se ale připravuje na spolupráci s novou vládou.
Macinka: Konec Orbána pro nás znamená ztrátu spojence v EU
Politika
Změna vlády podle expertů zároveň oslabuje odpor vůči hlubší evropské integraci. Evropská unie se podle nich zbavila jednoho z hlavních kritiků, což může otevřít prostor například pro změny v rozhodování o zahraniční politice.
Nejasný ale zatím zůstává postoj nové vlády k Ukrajině. Magyar se tomuto tématu během kampaně spíše vyhýbal a zaměřoval se na domácí problémy. Podle analytiků však nebude blokovat sankce proti Rusku, pokud neohrozí energetickou bezpečnost země. „Určitě ale nebude blokovat sankce EU proti Rusku, pokud se nebudou týkat jeho energetické bezpečnosti,“ vysvětlil Šitera. Dodal, že ve volebním programu Tiszy je, že se chtějí zbavit závislosti na ruském plynu a ropě, ale plánují toho docílit až v roce 2035.
Fico v izolaci?
Výsledek voleb má i širší dopady na region. Slovenský premiér Robert Fico podle expertů ztrácí důležitého spojence v Bruselu a může se ocitnout v izolaci. „Fico zůstává osamocený a bude muset přehodnotit svůj odpor vůči EU,“ uvádí Šaradín. Naopak vztahy s českým premiérem Andrejem Babišem by mohly být podle politologů dobré, protože oba spojuje pragmatický přístup k politice.
Budoucnost visegrádské spolupráce ale zůstává nejistá. Klíčovou roli v ní bude hrát Polsko, které se podle expertů orientuje spíše na spolupráci s velkými státy, jako jsou Francie, Itálie nebo Španělsko. Přesto by V4 mohla najít společnou řeč alespoň v oblastech jako energetika, průmysl nebo obrana.