Po drtivém volebním triumfu nové politické síly přichází první zásadní střet o podobu moci v zemi. Lídr Tiszy Péter Magyar vyzval prezidenta k odstoupení a naznačil rychlé změny ústavního i zahraničněpolitického směřování Maďarska.
V Maďarsku se dnes v 6:00 středoevropského letního času otevřely volební místnosti a začaly parlamentní volby, které mohou zásadně změnit politickou budoucnost země. O hlasy může usilovat zhruba osm milionů voličů, hlasování potrvá do 19:00. První průběžné výsledky chce Národní volební úřad zveřejnit kolem 20:00.
Maďarský premiér Viktor Orbán by po šestnácti letech mohl zamířit do opozičních lavic. Jeho Fidesz čelí vážné hrozbě ještě nedávno malé strany Tisza a hlavně Pétera Magyara, který je nezpochybnitelným lídrem opozice. Co prosazuje a proč se odpůrci Orbána sjednotili za člověkem, která má pověst drsného politika s komplikovanou povahou?
Maďarský premiér Viktor Orbán se před volbami opírá i o podporu Maďarů žijících za hranicemi. Jak píše agentura AFP, výraznou roli mohou sehrát zejména voliči v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina.
V malé obci Mályinka na severovýchodě Maďarska vede Sándor Tóth hospodu už více než čtyři desetiletí. Za tu dobu zažil nejen pád komunismu, ale i opakovaná volební vítězství strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Stejně jako většina místních jí i on dlouhodobě dává svůj hlas, píše agentura Reuters.
Před parlamentními volbami v Maďarsku panuje podle mezinárodních pozorovatelů „toxická atmosféra“. Uvedla to delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která tento týden navštívila Budapešť.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó jednal o podobě protiruských sankcí Evropské unie s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Vyplývá to z nahrávky jejich telefonátu, kterou zveřejnilo investigativní konsorcium východoevropských médií.
Skupina mladých lidí kolem pětadvaceti let minulý týden obcházela domácnosti v malém maďarském městě. Jako dobrovolníci podporovali politické hnutí, které by podle nich mohlo ukončit vládu premiéra Viktora Orbána. Aktivisté z oblasti Balatonu pomáhali středopravicové straně Pétera Magyara a snažili se přesvědčit ostatní, že je čas skoncovat s tím, co označují za narušený politický systém.
Vítězství maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících parlamentních volbách by mohlo výrazně zkomplikovat schvalování nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034. Upozornil na to server Politico. Podle plánu by se členské státy měly na takzvaném víceletém finančním rámci (VFR) dohodnout do konce letošního roku, Orbán však už dříve pohrozil vetem.
Téměř 26 tisíc lidí přispělo do sbírky na podporu bývalého policejního vyšetřovatele, který veřejně promluvil o údajné tajné operaci zaměřené proti opoziční straně Tisza. Informovala o tom agentura AFP. Případ přichází jen dva týdny před parlamentními volbami, v nichž premiérovi Viktoru Orbánovi, vládnoucímu od roku 2010, hrozí porážka.
Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi tvrdí, že jeho soukromé rozhovory sledovaly tamní zpravodajské služby. Uvedl to v rozhovoru pro server Politico poté, co ho vláda obvinila ze špionáže.
Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců. Informovala o tom stanice na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
Číst více
Koruna k euru druhým dnem stagnovala, dnes stejně jako v úterýzakončila na 24,34 Kč/EUR. Vůči dolaru česká měna ztratila oproti předchozímu závěru dva haléře, když se obchodovala v kurzu 20,63 Kč/USD.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,51 procenta na 2689,10 bodu. Nahoru burze pomohlo především zdražení cenných papírů bank. Akcie Komerční banky si připsaly 1,21 procenta na 1175 korun, akcie Erste 0,97 procenta na 2597 korun a akcie Monety 1,11 procenta na 199,80 koruny.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešním jednání s vládou o ekonomice varoval před zpomalením ruského hospodářského růstu a vyzval k přijetí opatření na jeho oživení. Upozornil, že aktuální vývoj ekonomiky zaostává za očekáváními, napsala agentura AFP.
Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatthodin (MWh). Úložiště firma koupila od další české skupiny BHM Group. Wood & Company o tom informovala v tiskové zprávě. Cenu akvizice neuvedla.
Číst více
Maximální ceny paliv ⛽, které určuje stát, ve čtvrtek klesnou 📉. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 1,50 koruny na 43,50 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,59 koruny za litr, tedy o 51 haléřů levněji než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Číst více
Proces zestátnění energetické společnosti ČEZ bude podle analytiků pozvolný, na valné hromadě společnosti v červnu očekávají zpřesnění celé procedury. Ve hře mohou být i změny stanov firmy, zatím to ale asi nebudou konkrétní náklady. Vyplývá to z komentářů analytiků. Samotný záměr na plné ovládnutí společnosti ČEZ hodnotí analytici spíše rozporuplně. Pokud tak stát učiní, doporučují převzetí výrobní části firmy.
Kdo nahradí Viktora Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? ptá se v dnešním komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných "kandidátů" uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.
Číst více
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou invazí 120 tisíc dronů. Podle agentury PA o tom dnes před začátkem ministerské schůzky kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Německu informoval britský ministr obrany John Healey. Očekává se také, že britská ministryně financí Rachel Reevesová uvolní Ukrajině 752 milionů liber (21 miliard korun) z balíku úvěrové pomoci, poznamenala agentura DPA.
Zákonodárci amerického státu Maine v úterý schválili návrh zákona o dočasném zákazu ❌ výstavby velkých datových center. Maine se stal prvním státem USA, který podobné opatření přijal, a to v době rostoucího odporu vůči těmto zařízením, která pohánějí růst umělé inteligence 🧠 (AI), ale jsou náročná na energii. Aby legislativa vešla v platnost, musí ji ještě podepsat demokratická guvernérka státu Janet Millsová, píše deník The Washington Post.