Maďarský premiér Viktor Orbán uznal porážku v parlamentních volbách a poblahopřál lídrovi opoziční strany Tisza Péteru Magyarovi k vítězství. Magyar o tom informoval na facebooku. Orbán zároveň uvedl, že výsledek voleb je pro jeho stranu Fidesz bolestný a že bude Maďarům nadále sloužit z opozičních lavic.

Podle částečných výsledků po sečtení 45,71 procenta hlasů získala Tisza 135 z 199 mandátů, což znamená dvoutřetinovou ústavní většinu v parlamentu. Ta by straně umožnila prosazovat zásadní změny. Fidesz dlouholetého premiéra Orbána má zatím 57 křesel a krajně pravicová strana Naše vlast sedm.

Konec po 16 letech

Volby rozhodly o tom, zda Fidesz po 16 letech skončí u moci a vystřídá ho středopravicová Tisza vedená někdejším Orbánovým spojencem, později kritikem Péterem Magyarem. Už během dne bylo zřejmé, že k urnám přišlo rekordní množství voličů od pádu komunismu.

14 fotografií v galerii

Orbán po roce 2010 přetvořil Maďarsko podle kritiků v poloautoritářský stát, v němž jeho strana a její spojenci ovládli klíčové instituce, ekonomiku i média, což vedlo ke sporům s Evropskou unií. Navzdory ruské invazi na Ukrajinu si zároveň udržoval blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a patřil mezi spojence amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Magyar naopak voličům slíbil změnu dosavadního systému, boj s korupcí a zlepšení vztahů s Evropskou unií.

Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy

Názory

Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.

Michal Nosek

Přečíst článek

Aktualizováno

K volebním urnám v Maďarsku přišlo nejvíce lidí od pádu komunistického režimu

Politika

V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.

nst

Přečíst článek

„Skoro tomu nemůžu uvěřit.“ Turek ostře reaguje na Pavlova slova o Trumpovi

Politika

Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).

nst

Přečíst článek

Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).

Za propadem stojí z podstatné části opatření vlád středoevropských zemí. Nejprve ke krocení cen u čerpacích stanic přistoupily v důsledku války v Íránu Maďarsko a Slovensko. Když hrozilo, a částečně se to již zjevně dělo (v Česku v březnu nafta zdražila nejvíce ze zemí EU, o více než 40 procent, vyplývá z dat Evropské komise), že si petrochemická jednička těchto zemí, maďarský MOL, bude kompenzovat své ušlé maďarské a slovenské zisky v Česku, rozhodlo Česko na začátku dubna omezení marží i právě v ČR, k němuž došlo tento týden. Rafinační marže MOL tak klesá z březnového maxima takřka 30 dolarů na barel na méně než polovinu, letos vůbec poprvé výrazněji pod pětiletý průměr.

Současně ke stropování marží „na český způsob“ přistoupilo v dubnu Polsko, je v něm ovšem ještě přísnější a „méně tržní“ než ČR. Povolená totiž marže, resp. přirážka nad průměr velkoobchodních, resp. burzovních cen činí v přepočtu maximálně zhruba 1,30 koruny za litr, nikoli 2,50 koruny za litr jako v ČR, a výpočet průměrné ceny coby základu pro určení maržové přirážky se vůbec neopírá o „primární zdroj tržní ceny, burzu v Rotterdamu, ale jen o ceny velkoobchodníků a klíčových dodavatelů v čele s polostátním Orlenem, které burzovní ceny odrážejí již jen nepřímo.

Vlády středoevropských zemí se sice koncentrují na stropování cen a marží čerpacích stanic, ale omezující tlak postupuje „nahoru“ celým dodavatelským řetězcem, takže nyní své marže omezují tedy i samotné rafinérie. Orlen kromě rafinérií v Polsku vlastní české rafinérie Unipetrolu, MOL zase bratislavské rafinérie Slovnaftu.

Trhy věří v Orbánovu porážku. Maďarský forint v týdnu zpevnil nejvíce ze všech měn světa

Trhy

Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Další omezení rafinačních marží lze čekat v nadcházejícím týdnu, protože se v nich plně projeví stropování cen pohonných hmot v podání české vlády, která s ním začala v tomto týdnu.

Rafinační marže se ovšem tenčí „i z druhé strany“, „od zdroje“, protože v tomto týdnu na historický nominální rekord, více než 144,40 dolarů za barel, zdražila fyzická ropa Brent (takzvaný Dated Brent). Rafinérie přitom pochopitelně zajímá předně právě fyzická cena ropy s dodáním již třeba v nejbližších dnech, a ne termínové kontrakty na Brent, jejichž cena je nyní pod 100 dolary za barel, které ovšem odrážejí cenu vyhlíženou nejdříve až za měsíc či dva.