Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.

„Dokázali jsme to,“ řekl Magyar jásajícím davům v Budapešti. „Tisza a Maďarsko vyhrály tyto volby,“ dodal. „Společně jsme osvobodili Maďarsko a zbavili se Orbánova režimu,“ prohlásil také v narážce na dlouholetého premiéra Viktora Orbána. Magyar, někdejší Orbánův spolupracovník a později jeho kritik, postavil svou kampaň na slibu zásadní změny poměrů v zemi. Voličům slíbil demontáž současného systému, boj s korupcí a obnovení vztahů s Evropskou unií.

První cesta povede do Polska

„Maďarsko bude opět silným spojencem v Evropské unii i v NATO,“ řekl Magyar, načež davy příznivců začaly skandovat „Evropa, Evropa!“. Podle BBC lidé také volali „Rusové, jděte domů“ v narážce na politiku příznivou vůči Moskvě, kterou doposud vedl Orbán a jeho vláda.

Magyar oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Polska, hned poté do Bruselu a Vídně. Dodal, že v Bruselu odblokuje peníze z unijních fondů, které Evropská komise zmrazila za vlády Orbána. S tou kvůli porušování demokratických principů vede komise dlouholeté spory.

Ústavní většina

Tisza vedená Magyarem má podle téměř kompletních výsledků maďarských parlamentních voleb výrazný náskok před Fideszem premiéra Viktora Orbána. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu. Fidesz by obsadil 55 křesel. K vítězství přispěl především výrazný úspěch Tiszy v jednomandátových obvodech, kde získala 93 ze 106 mandátů.

V celostátním hlasování obdržela Tisza 3,1 milionu hlasů, zatímco Fidesz 2,25 milionu. Do parlamentu se dostala i krajně pravicová strana Naše vlast s 5,8 procenta hlasů a šesti mandáty. Volební účast dosáhla téměř 80 procent, což je nejvyšší hodnota od obnovení pluralitního politického systému v Maďarsku.

Konec po 16 letech

Viktor Orbán tak po 16 letech u moci míří do opozice. Výsledek označil za jasný a pro svou stranu Fidesz bolestný. „Ať se stane cokoli, budeme sloužit vlasti i v opozici,“ řekl svým příznivcům v Budapešti. Fidesz by měl v novém parlamentu obsadit 54 křesel, krajně pravicová strana Naše vlast sedm.

Magyar už dříve uvedl, že mu Orbán k vítězství osobně pogratuloval. Podle něj se dnešní den zapíše do dějin, podobně jako okamžik před 23 lety, kdy se Maďaři v referendu vyslovili pro vstup do Evropské unie.

Volby tak s velkou pravděpodobností uzavírají éru Orbánovy vlády, během níž se podle kritiků Maďarsko proměnilo v poloautoritářský stát. Fidesz a jeho spojenci postupně ovládli klíčové instituce, posílili vliv na ekonomiku i média a dostali zemi do dlouhodobých sporů s Evropskou unií. Orbán si zároveň udržoval blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a patřil mezi spojence amerického prezidenta Donalda Trumpa.

14 fotografií v galerii

Reakce ze zahraničí

Na výsledek voleb reagovali i zahraniční lídři. „Evropské srdce dnes v Maďarsku bije silněji, země si vybrala evropskou budoucnost,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž instituce měla s dosavadní Orbánovou vládou dlouhodobé spory. Šéfovi Tiszy Péteru Magyarovi poblahopřál také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle něj Maďaři ve volbách jasně vyjádřili oddanost hodnotám Evropské unie.

Je viens de m’entretenir avec Peter Magyar pour le féliciter de sa victoire en Hongrie !

La France salue une victoire de la participation démocratique, de l’attachement du peuple hongrois aux valeurs de l’Union européenne et pour la Hongrie en Europe.… pic.twitter.com/VMrgPQwYTa

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) April 12, 2026

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál maďarské opoziční straně Tisza a jejímu lídrovi Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství v dnešních parlamentních volbách. Je podle něho důležité, když vítězí konstruktivní přístup. Ukrajina je podle Zelenského připravena vztahy s Maďarskem posunout vpřed.

„Srdečně gratuluji k vítězným volbám, drahý Pétere Magyare,“ napsal německý kancléř Freidrich Merz. „Těším se na spolupráci ve prospěch silnější, bezpečnější a především sjednocené Evropy,“ uvedl také šéf německé vlády.

Ungarn hat entschieden. Herzlichen Glückwunsch zur gewonnenen Wahl, lieber @magyarpeterMP. Ich freue mich auf die Zusammenarbeit für ein starkes, sicheres und vor allem geeintes Europa.

— Bundeskanzler Friedrich Merz (@bundeskanzler) April 12, 2026

„Toto je historický okamžik nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou diplomacii,“ napsal britský premiér Keir Starmer v příspěvku, v němž blahopřál Magyarovi. Dodal, že se těší na to, jak budou spolupracovat ve prospěch bezpečnosti a prosperity obou zemí.

Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy

Názory

Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.

Michal Nosek

Přečíst článek

Aktualizováno

K volebním urnám v Maďarsku přišlo nejvíce lidí od pádu komunistického režimu

Politika

V Maďarsku skončily parlamentní volby, jejichž výsledek určí další osud premiéra Viktora Orbána vládnoucího od r. 2010. Vzbudily rekordní zájem voličů, do 18:30 přišlo hlasovat 77,8 procenta voličů, před čtyřmi lety jich bylo o deset procentních bodů méně.

nst

Přečíst článek

„Skoro tomu nemůžu uvěřit.“ Turek ostře reaguje na Pavlova slova o Trumpovi

Politika

Poslanec Filip Turek (Motoristé) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky k účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO může souviset s tím, že Turek nebyl jmenován ministrem. Pomstu ale odmítl. Podle něj o složení delegace rozhoduje vláda a tu by měl podle současného nastavení vést premiér Andrej Babiš (ANO).

nst

Přečíst článek

Rafinační marže Orlenu, a zejména MOL, dvou největších provozovatelů čerpacích stanic v Česku, se citelně propadají. V případě MOL dokonce v prvním dubnovém týdnu klesly pod pětiletý průměr. Vyplývá to z nejnovějších údajů švýcarské banky UBS (viz graf – červená křivka).

Za propadem stojí z podstatné části opatření vlád středoevropských zemí. Nejprve ke krocení cen u čerpacích stanic přistoupily v důsledku války v Íránu Maďarsko a Slovensko. Když hrozilo, a částečně se to již zjevně dělo (v Česku v březnu nafta zdražila nejvíce ze zemí EU, o více než 40 procent, vyplývá z dat Evropské komise), že si petrochemická jednička těchto zemí, maďarský MOL, bude kompenzovat své ušlé maďarské a slovenské zisky v Česku, rozhodlo Česko na začátku dubna omezení marží i právě v ČR, k němuž došlo tento týden. Rafinační marže MOL tak klesá z březnového maxima takřka 30 dolarů na barel na méně než polovinu, letos vůbec poprvé výrazněji pod pětiletý průměr.

Současně ke stropování marží „na český způsob“ přistoupilo v dubnu Polsko, je v něm ovšem ještě přísnější a „méně tržní“ než ČR. Povolená totiž marže, resp. přirážka nad průměr velkoobchodních, resp. burzovních cen činí v přepočtu maximálně zhruba 1,30 koruny za litr, nikoli 2,50 koruny za litr jako v ČR, a výpočet průměrné ceny coby základu pro určení maržové přirážky se vůbec neopírá o „primární zdroj tržní ceny, burzu v Rotterdamu, ale jen o ceny velkoobchodníků a klíčových dodavatelů v čele s polostátním Orlenem, které burzovní ceny odrážejí již jen nepřímo.

Vlády středoevropských zemí se sice koncentrují na stropování cen a marží čerpacích stanic, ale omezující tlak postupuje „nahoru“ celým dodavatelským řetězcem, takže nyní své marže omezují tedy i samotné rafinérie. Orlen kromě rafinérií v Polsku vlastní české rafinérie Unipetrolu, MOL zase bratislavské rafinérie Slovnaftu.

Trhy věří v Orbánovu porážku. Maďarský forint v týdnu zpevnil nejvíce ze všech měn světa

Trhy

Trhy věří, dny Victora Orbána v čele Maďarska jsou dneškem po šestnácti letech fakticky sečteny. Maďarský forint v posledních pěti obchodních dnech zpevnil vůči americkému dolaru o 4,2 procenta. Žádná jiná měna světa v uplynulém týdnu vůči dolaru tolik nezískala.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Další omezení rafinačních marží lze čekat v nadcházejícím týdnu, protože se v nich plně projeví stropování cen pohonných hmot v podání české vlády, která s ním začala v tomto týdnu.

Rafinační marže se ovšem tenčí „i z druhé strany“, „od zdroje“, protože v tomto týdnu na historický nominální rekord, více než 144,40 dolarů za barel, zdražila fyzická ropa Brent (takzvaný Dated Brent). Rafinérie přitom pochopitelně zajímá předně právě fyzická cena ropy s dodáním již třeba v nejbližších dnech, a ne termínové kontrakty na Brent, jejichž cena je nyní pod 100 dolary za barel, které ovšem odrážejí cenu vyhlíženou nejdříve až za měsíc či dva.