Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Orbánovi muži zkrotli. Jeden z nich chce státu bezplatně předat mediální impérium za miliardy

Péter Magyar
ČTK
 nst
nst

Jeden z nejvlivnějších maďarských mediálních manažerů Gyula Balasy nabídl, že své podnikání bezplatně předá státu. Podle agentury Bloomberg jde o další signál otřesů mezi částí maďarské podnikatelské elity po drtivé volební porážce Viktora Orbána.

Balasy, jehož firmy v minulých letech získaly vládní reklamní zakázky za stovky milionů dolarů, v on-line rozhovoru ukázal dokument, který označil za notářsky ověřené prohlášení. Podle něj se vzdává vlastnictví firem v hodnotě zhruba 257 milionů dolarů, tedy asi 5,4 miliardy korun, uvedl Bloomberg.

Krok přichází krátce před nástupem Pétera Magyara, který má být uveden do úřadu v sobotu. Magyar vedl kampaň se slibem, že ukončí klientelismus spojený se šestnáctiletou Orbánovou vládou, prověří firmy napojené na předchozí administrativu a pokusí se získat zpět veřejný majetek, který byl podle něj rozkraden. Zároveň slíbil obnovit čerpání evropských peněz zmrazených kvůli obavám z korupce.

Jeden z nejbohatších Maďarů

Balasy tvrdí, že se nedopustil ničeho špatného. V rozhovoru působil emotivně a uvedl, že bankovní účty jeho firem byly po volbách zmrazeny. Nabídku na předání firem státu vysvětlil snahou zajistit budoucnost svých zaměstnanců. Odmítl také, že by odešel do zahraničí, jak před volbami učinili někteří podnikatelé včetně Istvána Tiborcze, Orbánova zetě. „V této zemi jsem se narodil, tady jsem žil, tady je moje rodina. Nemám důvod jít někam jinam,“ řekl Balasy serveru Kontroll.hu, který vlastní Magyarův mladší bratr Márton.

Balasy se za Orbánovy éry stal jedním z nejbohatších Maďarů. Jeho firmy podle Bloombergu získaly v průběhu let státní zakázky za téměř 300 miliard forintů, často jako jediný uchazeč ve vládním systému komunikačních tendrů. Podílel se také na Orbánových billboardových kampaních, které vykreslovaly George Sorose jako zlověstného strůjce spiknutí a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako válečného štváče.

Lidé v Budapešti kráčejí vedle plakátu kampaně strany Fidesz, který zní: „Náš vzkaz Bruselu: Nezaplatíme“ ČTK

Evropská unie pozastavila Maďarsku financování za více než 20 miliard dolarů kvůli obavám z korupce, mimo jiné kvůli problémům se zadáváním veřejných zakázek. Podle Transparency International je Maďarsko spolu s Bulharskem nejzkorumpovanější zemí EU. Organizace Orbánovu vládu označuje za příklad ovládnutí státu, kdy korupce proudí shora a pachatelé jsou chráněni před stíháním.

Magyar udeří na Orbánovy oligarchy. První pod tlakem je Mészáros

Magyar chystá úder na Orbánovy oligarchy. První pod tlakem je Mészáros

Maďarský miliardář Lőrinc Mészáros, dlouholetý obchodní spojenec dosluhujícího premiéra Viktora Orbána, se podle agentury Bloomberg obrací na nastupujícího premiéra Pétera Magyara ve snaze omezit škody na svém podnikatelském impériu. Děje se tak ve chvíli, kdy akcie jeho konglomerátu Opus Nyrt. prudce padají a nervozita kolem budoucnosti firem napojených na dosavadní mocenské struktury roste.

Přečíst článek

Tvrdé přijetí od Magyara

Magyar, někdejší člověk zevnitř Orbánovy strany, který se stal jejím kritikem, Balasyho vystoupení nepřijal smířlivě. Rozhovor označil za „uplakaný“ a Balasyho popsal jako nastrčenou osobu Antala Rogána, mocného šéfa tajných služeb a komunikace spojeného s dosavadním premiérem.

Dopady politického obratu už podle Bloombergu cítí i další lidé z maďarské podnikatelské elity. Lőrinc Mészáros, blízký Orbánův přítel a jeden z nejbohatších lidí v zemi, se pokusil dopisem oslovit Magyara a zmírnit napětí poté, co hodnota jeho konglomerátu Opus Nyrt. letos spadla téměř o polovinu. Nastupující lídr jej ale odmítl.

Balasy mezitím připouští nejistotu ohledně vlastní budoucnosti. Řekl, že se možná bude muset věnovat zemědělství. Na otázku, zda by své firmy nabídl státu i v případě, že by Orbánova strana zůstala u moci, odpověděl: „Nevím.“

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Merzův rok v čele Německa? Propadák. Jeho vláda je silně nepopulární a vzhůru se dere krajní pravice

Německý kancléř Friedrich Merz
ČTK
 nst
nst

Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.

Největším politickým vítězem současné situace je Alternativa pro Německo. AfD, kterou před rokem tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou, dál posiluje na úkor vládních stran. V loňských volbách do Spolkového sněmu získala 20,8 procenta hlasů. Po roce Merzova vládnutí jí průzkumy přisuzují 26 až 28 procent. CDU/CSU by nyní získala jen 24 až 26 procent a SPD 12 až 14 procent hlasů.

Opačný vývoj

Merz se desátým spolkovým kancléřem stal 6. května loňského roku. Tehdy sliboval, že jeho kabinet bude na rozdíl od předchozí vlády vládnout tak dobře, že se podaří oslabit AfD. Vývoj je ale zatím opačný. Krajní pravice sílí a Merzova koalice ztrácí podporu.

Podle analytiků voliče trápí především stav německého hospodářství. To negativně zasáhla i válka, kterou na konci února zahájily Spojené státy a Izrael útokem na Írán. Výrazně kvůli ní vzrostly ceny pohonných hmot a německá vláda následně snížila výhled letošního růstu HDP na polovinu. Nyní počítá pouze s růstem o 0,5 procenta.

Merz v posledních dnech opakovaně připomíná úspěchy své vlády. Řadí mezi ně snížení počtu migrantů přicházejících do Německa, vytvoření infrastrukturního fondu, zvyšování výdajů na obranu i některé přijaté reformy, například v oblasti důchodů nebo povinného zdravotního pojištění.

Merz se prý nesoustředí na domácí problémy

Zároveň ale čelí kritice, že se příliš soustředí na zahraniční politiku a málo na domácí problémy. V posledním roce se výrazně věnoval válce na Ukrajině i krizi na Blízkém východě. Vysloužil si kvůli tomu přezdívku Aussenkanzler, tedy kancléř pro zahraničí.

Právě válka s Íránem Merzovi v posledních dnech přinesla další problém. Německý kancléř minulý týden řekl, že je rozčarovaný z přístupu Spojených států k jednání o míru na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump ho následně obvinil z neschopnosti a americké ministerstvo obrany oznámilo záměr stáhnout z Německa 5000 vojáků.

Vztahy mezi Berlínem a Washingtonem přitom za Merzova kancléřství prošly už několika zkouškami. Patřila mezi ně Trumpova cla na dovoz z Evropské unie i americké snahy řešit válku na Ukrajině bez Evropanů.

Merzovi nepomáhají ani některé jeho výroky. Kritiku vyvolala jeho loňská slova o migraci, která podle něj změnila ráz německých měst. Odpor vzbudily také výroky o pracovní morálce Němců, které pronášel mimo jiné v souvislosti s reformou sociálních dávek. „Jsem z povahy velmi otevřený. Říkám, co považuji za správné, a je mi jasné, že to může vyvolat kontroverzní debaty,“ řekl k tomu kancléř. Dodal ale, že nechce ustupovat tomu, co označil za „hypernervózní veřejnost“.

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa

Merz couvá před Trumpem. Německý kancléř raději uznal, že má prezident USA pravdu

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.

Přečíst článek

Klíčová zkouška

Klíčovou zkouškou budou pro Merze podzimní volby ve třech spolkových zemích: Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně. Ve dvou východoněmeckých zemích by AfD podle průzkumů mohla získat 35 až 40 procent hlasů. V březnových volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci měla kolem 20 procent.

Právě období mezi březnovými a zářijovými zemskými volbami chce Merz využít k prosazení reforem, které mají podle jeho představ zlepšit hospodářskou situaci a vrátit voliče k vládním stranám. V plánu je důkladná důchodová reforma, reforma daně z příjmu i změny ve státní správě, které mají snížit byrokratickou zátěž.

Problémem je ale napětí uvnitř koalice. Řada návrhů CDU/CSU naráží na odpor SPD a naopak. Koaliční strany se často veřejně přou a obviňují se z neschopnosti kompromisu. Podle odborníků tím dál prohlubují nespokojenost voličů.

„Tyhle neustálé hádky na veřejnosti vládě masivně škodí, protože lidé mají pocit, že vláda se zaobírá více sama sebou než řešením problémů,“ řekl agentuře DPA sociolog Peter Matuschek z agentury Forsa. Zároveň připustil, že současná vláda čelí řadě vnějších krizí. „Okolnosti jsou v tomto okamžiku zatraceně složité,“ dodal.

Související

Hunterbrook srazil akcie CSG. Analytici přesto věří v růst o 116 procent

CSG
CSG, užito se svolením
Lukáš Kovanda

Akcie Czechoslovak Group po zprávě platformy Hunterbrook odepsaly v Amsterodamu téměř čtvrtinu hodnoty. Komentář hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy upozorňuje, že Hunterbrook není běžné médium, ale kontroverzní model spojující investigativní texty s finančními sázkami na pokles akcií. Případ španělského Viscofanu přitom ukazuje, že podobné propady se mohou časem zcela smazat.

Platformu Hunterbrook, jejíž včerejší zpráva stojí za pádem akcií tuzemské zbrojovky Czechoslovak Group, označují kritici za „hedgeový fond maskovaný jako zpravodajský server“, který senzacechtivě využívá veřejné informace k manipulaci trhu pro vlastní obohacení. Akcie Czechoslovak Group včera na burze v Amsterodamu odepsaly mimořádných 24,4 procenta.

Zakladatelé Hunterbrooku nevěří, že investigativní žurnalistika sama o sobě může být v éře sociálních sítí ještě výdělečná, avšak i tak se na ní snaží vydělávat. Jinak. Svérázně. S rizikem potenciálního střetu zájmů.

Jedna část platformy, Hunterbrook Media, totiž publikuje investigativní články o možných pochybeních burzovně obchodovaných firem. Druhá část, sesterský hedgeový fond Hunterbrook Capital, následně zaujímá finanční pozice (často takzvaně „shortuje“ neboli sází na pokles akcií) na základě těchto informací ještě před jejich zveřejněním.

A jak nařčení Hunterbrooku obstávají v testu časem?

Jak v této době ochránit své peníze a začít rozumně investovat? Nový seriál s hlavním ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou vás provede světem financí – srozumitelně, bezpečně a od úplných základů. Nejnovější díly najdete zde.

Španělský příklad

Například loni v říjnu Hunterbrook shodil akcie španělského výrobce klobásových střívek Viscofan. Nařkl jej z porušování zásad bezpečnosti práce v jeho závodě v Illinois. Akcie španělské firmy tehdy během dne spadly až o 18 procent, nejvýrazněji za sedm let. Od té doby se ale plně zotavily a dnes jsou výše než před zveřejněním zprávy od Hunterbrooku.

Je-li „kauza Viscofan“ vodítkem také v případě Czechoslovak Group, i akcie tuzemské zbrojovky se maximálně během několika měsíců zotaví nad úroveň před zveřejněním zprávy od Hunterbrooku.

Ostatně, podle konsensu analytiků jsou nyní akcie Czechoslovak Group druhé nejvíce podhodnocené mezi zhruba 400 největších burzovně obchodovaných firem Evropy. Do roka a do dne by měly podle konsensu analytiků, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, zhodnotit o zhruba 116 procent.

Zlato i stříbro padají

Ceny stříbra kolabují. Jenomže za rok mohou být úplně jinde

Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.

Přečíst článek

Jaderná elektrárna Dukovany

I ta sladká Belgie. Německo obkličují projaderné země

Jak si můžeme myslet, že v Česku postavíme nové jaderné reaktory, když naším sousedem je silné a vlivné protiatomové Německo? Podobná otázka nebyla před deseti, patnácti lety ničím zvláštním. Dnešní stav se od té doby liší jako noc a den. Německo postupně „obkličují“ sousední země, které se staly advokáty jádra. A v Berlíně nakonec budou mnozí docela rádi, píše v prvním díle seriálu „Energie a politika“ novinář a analytik Jan Žižka. Seriál najdete na newstream.cz každé úterý.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme