Premiéři zemí V4 chtějí znovu posílit visegrádskou spolupráci. Maďarský premiér Péter Magyar po jednání u Budapešti prohlásil, že „V4 je zpět“ a že skupina má ambici společně čelit výzvám 21. století.
Češi mají nejdražší elektřinu v regionu visegrádské čtyřky (V4). Zatímco většina okolních zemí využívá regulaci cen nebo další státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou. Naopak ceny pohonných hmot v ČR patří v současné době k nejlevnějším v Evropě. Všechny země mají také problémy s dostupnosti vlastního bydlení, v Česku vázne výstavba. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas.
Česko má v rámci zemí Visegrádské čtyřky (V4) vyšší zdanění firem. Obecná sazba korporátní daně 21 procent je vyšší než v Polsku nebo v Maďarsku, Slovensko vyšší zdanění aplikuje pouze na podniky se zdanitelnými výnosy nad pět milionů eur. Uvádí to studie poradenské společnosti Forvis Mazars. Materiál ale zároveň upozorňuje, že v Maďarsku může kvůli specifickému způsobu zdanění dosáhnout v některých sektorech daňové zatížení podniků až 50 procent.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i ze zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru, uvedl slovenský premiér Robert Fico po schůzce se svým maďarským kolegou Viktorem Orbánem. Ten podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Fico opětovně kritizoval stávající fungování Evropské unie a od nadcházejícího maďarského předsednictví v uskupeni visegrádská čtyřka (V4-Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) očekává oživení této formy regionální spolupráce.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to uvedl Mezinárodní měnový fond. Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.
Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO představil novinářům.
Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4), její letošní zvýšení z 19 na 21 procent tuto pozici potvrdilo.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta, uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Česká republika si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4) a jako jediná z V4 zaostane i za průměrem OECD, předpovídá organizace.
Prvního května roku 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie (EU) spolu s další devítkou zemí. Za oněch dvacet let v EU se životní úroveň Čechů v lecčems přiblížila úrovni západní Evropy a v některých parametrech země dokázala předehnat i některé členské země. Například Řecko, Portugalsko či Španělsko. A co se příliš nepovedlo?
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 0,4 procenta. Předpověděl to dnes ve svém jarním výhledu pro světovou ekonomiku Mezinárodní měnový fond (MMF). Prognóza pro Českou republiku je výrazně pesimističtější než dřívější odhady MMF i než výhled českého ministerstva financí.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
