Premiéři zemí V4 chtějí znovu posílit visegrádskou spolupráci. Maďarský premiér Péter Magyar po jednání u Budapešti prohlásil, že „V4 je zpět“ a že skupina má ambici společně čelit výzvám 21. století.
Češi mají nejdražší elektřinu v regionu visegrádské čtyřky (V4). Zatímco většina okolních zemí využívá regulaci cen nebo další státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou. Naopak ceny pohonných hmot v ČR patří v současné době k nejlevnějším v Evropě. Všechny země mají také problémy s dostupnosti vlastního bydlení, v Česku vázne výstavba. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas.
Česko má v rámci zemí Visegrádské čtyřky (V4) vyšší zdanění firem. Obecná sazba korporátní daně 21 procent je vyšší než v Polsku nebo v Maďarsku, Slovensko vyšší zdanění aplikuje pouze na podniky se zdanitelnými výnosy nad pět milionů eur. Uvádí to studie poradenské společnosti Forvis Mazars. Materiál ale zároveň upozorňuje, že v Maďarsku může kvůli specifickému způsobu zdanění dosáhnout v některých sektorech daňové zatížení podniků až 50 procent.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i ze zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
Slovensko a Maďarsko odmítají pokračování bojů na Ukrajině, spoléhají na kroky USA k nastolení míru, uvedl slovenský premiér Robert Fico po schůzce se svým maďarským kolegou Viktorem Orbánem. Ten podpořil Bratislavu v jejím sporu s Kyjevem ohledně ukončené přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Fico opětovně kritizoval stávající fungování Evropské unie a od nadcházejícího maďarského předsednictví v uskupeni visegrádská čtyřka (V4-Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) očekává oživení této formy regionální spolupráce.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to uvedl Mezinárodní měnový fond. Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.
Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO představil novinářům.
Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4), její letošní zvýšení z 19 na 21 procent tuto pozici potvrdilo.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta, uvedla ve svém aktualizovaném výhledu. Česká republika si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4) a jako jediná z V4 zaostane i za průměrem OECD, předpovídá organizace.
Prvního května roku 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie (EU) spolu s další devítkou zemí. Za oněch dvacet let v EU se životní úroveň Čechů v lecčems přiblížila úrovni západní Evropy a v některých parametrech země dokázala předehnat i některé členské země. Například Řecko, Portugalsko či Španělsko. A co se příliš nepovedlo?
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 0,4 procenta. Předpověděl to dnes ve svém jarním výhledu pro světovou ekonomiku Mezinárodní měnový fond (MMF). Prognóza pro Českou republiku je výrazně pesimističtější než dřívější odhady MMF i než výhled českého ministerstva financí.
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
