Křehké příměří v Pacifiku trvá, lídři USA a Číny sázejí na strategickou stabilitu

Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně přispěla k posílení obchodního příměří a stabilizaci vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dvoudenní summit s prezidentem Si Ťin-pchingem, který byl o více než měsíc odložen kvůli válce v Íránu, skončil příslibem dalšího setkání na podzim letošního roku.

Washington a Peking se pokoušejí najít společnou řeč v době extrémního geopolitického napětí, což potvrzuje i plánovaná návštěva čínského lídra v USA koncem září, konstatuje portál CNBC.

Tchaj-wan zůstává největším rizikem

Hned v úvodu rozhovorů dominovalo varování čínské strany, že jakékoli pochybení v otázce Tchaj-wanu by vystavilo vzájemné vztahy vážnému ohrožení. Peking považuje tento bod za nepřekročitelnou červenou linii, zatímco Bílý dům k tématu zachovává strategickou mlčenlivost. Obě strany se tak raději soustředily na body, kde lze deklarovat alespoň částečnou shodu, aby bylo možné summit prezentovat jako diplomatické vítězství a důkaz dobré vůle.

Energetika jako geopolitický nástroj

Trump oznámil, že Peking souhlasil s nákupem americké ropy a hodlá asistovat při vyjednávání s Íránem. Ceny ropy na tuto zprávu okamžitě reagovaly růstem, ačkoli čínská strana zatím plány na konkrétní odběry nepotvrdila. Pro obě mocnosti představuje íránský konflikt bod, kde se jejich zájmy částečně protínají. Snaha stabilizovat situaci kolem teheránského režimu, který se nachází v existenční krizi, otevírá prostor pro novou formu strategické stability, na jejímž rámci se lídři dohodli pro příští tři roky.

Byznysové zisky pod taktovkou technologických obrů

Peking se pokouší Trumpovu transakční diplomacii přetavit v dlouhodobý operační model, který by mohl sloužit jako základ i pro budoucí americké administrativy. Významným signálem byla přítomnost špiček amerického byznysu přímo v Pekingu. Součástí delegace byli například Tim Cook z Applu, Elon Musk z Tesly nebo šéfové společností Boeing a Nvidia. Právě výrobce letadel Boeing by měl do Číny dodat 200 strojů, což sice překonává vnitřní očekávání firmy, ale zdaleka nedosahuje původně odhadovaných pěti set letadel.

Technologický sektor zase povzbudila zpráva, že Nvidia získala od amerických úřadů povolení k prodeji svých pokročilých čipů H200 významným čínským společnostem. Setkání s čínským premiérem Li Čchiangem sice nepřineslo detailní dohody, ale Čína během něj zopakovala svůj tradiční slib o dalším otevírání trhu zahraničním investorům. Účast nejvýznamnějších manažerů měla podle analytiků především demonstrovat ekonomickou sílu Spojených států a jednotu mezi vládním a soukromým sektorem v otázkách strategického soupeření s Čínou.