Zajímá nás
Visegrádská skupina (V4), sloužící pro posílenou spolupráci Polska, Česka, Slovenska a Maďarska, je mrtvá. Napsal to polský deník Rzeczpospolita na svých internetových stránkách v reakci na slovní přestřelku mezi maďarskou národně-konzervativní vládou a představiteli polského proevropského kabinetu.
Summit premiérů Visegradu v Praze zaslouží určitou reflexi, k čemu nám toto politické spojenectví vlastně je. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že se už vyčerpal, nemá žádný účel a pokračování této formy politického spojenectví pod značkou V4 není v českém zájmu, je kontraproduktivní.
Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny se shodují v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po jednání lídrů zemí Česka, Slovenska, Polska a Maďarska v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Premiéři mluvili i o aktuálních problémech v zemědělství, energetice či migraci.
Výroky slovenského premiéra Roberta Fica k Ukrajině se podle jeho českého protějšku Petra Fialy (ODS) nepochybně projeví na zítřejším jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny (V4) v Praze. Premiéry Slovenska, Polska a Maďarska pozval do Prahy na jednání V4. Schůzky v tomto formátu má za důležité pro hledání konsenzu v Evropě, i když, jak řekl, z jednání s Ficem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem nemá "největší radost".
Polsko ukončilo 8 let trvající vládu Kaczynskeho a jeho strany Právo a spravedlnost (PiS), a od včerejška má nového premiéra Donalda Tuska. Byly to dramatické volby, a nesnadná povolební hra, ale včera se v Sejmu výměna garnitur dokončila.
Elektřina českým domácnostem v prvním letošním pololetí meziročně zdražila o více než čtvrtinu a plyn o více než polovinu, uvádí Eurostat. Češi za energie platili výrazně více než Maďaři, Poláci nebo Slováci.
Přimějí ruské útoky na ukrajinskou pšenici českou vládu k embargování jejího dovozu, jak jej praktikují další země Visegrádské skupiny? Zřejmě nebude vyhnutí.
Inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu, oznámil statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace brzdí i v Česku, které ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko.
