Stanislav Šulc: Fluidní Visegrádská čtyřka aneb Když si Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko prohazují role
Maďaři chtějí změnu a při rekordní volební účasti nechali Pétera Magyara převálcovat Viktora Orbána. Situace tak zračí výměnu rolí v další ze zemí Visegrádské čtyřky. Ale zároveň by se Magyar měl poučit z toho, jak jeho předchůdci v Česku či na Slovensku selhali.
Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy. Proslulý citát lze připomenout v souvislosti s maďarskými volbami a výměnou establishmentu ve východoevropské zemi. A to nikoli kvůli tomu, že by se z Pétera Magyara stal Viktor Orbán. Jde o srovnání vývoje politických situací v Česku, Polsku a na Slovensku s aktuální změnou v Maďarsku.
Ve všech z těchto zemí v poslední dekádě došlo k podobné výměně. V české politice vystřídala Fialova vláda předchozí působení Andreje Babiše, na Slovensku koalice vedená Progresivním Slovenskem nahradila Ficovy koalice, v Polsku se střídají liberálové s konzervativci vedené stranou Právo a spravedlnost.
Doposud to bylo jen Maďarsko, kde se dařilo držet pozice jedné dominantní straně, což se nyní mění. Jenomže právě další vývoj v ostatních zemích ukazuje, že vítězství Pétera Magyara je sice historické a zcela nepochybně bylo těžké, ale to mnohem těžší nastalo zhruba o půlnoci z volební neděle na povolební pondělí.
Drtivé vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza v maďarských volbách bylo podle politologů výsledkem kombinace ekonomické nespokojenosti a silné poptávky po změně. Voliči podle nich odmítli systém, který za 16 let vybudoval premiér Viktor Orbán, a dali přednost reformám i návratu země blíže k Evropské unii.
Konec Orbánovy éry: Rozhodla ekonomika i odpor k Rusku
Politika
Výměna stráží
Získat moc je totiž jedna hra, ale přetavit ji v něco pozitivního, co navíc následně ocení i voliči, to už je něco úplně jiného. A právě vývoj v Česku a na Slovensku ukazuje, že to je v prostředí sociálních sítí mimořádně složité.
Fialova vláda se pokusila tradiční politikou zamřenou na výdajovou zodpovědnost čelit světu, ve kterém tyto efemérní koncepty již většinu lidí nezajímají. Slovenský model ukázal, že nadšení je sice hezká věc, ale samo o sobě nestačí a vládnout dnes musejí zejména zkušení praktici a technologové moci.
Nejzajímavější je příklad polský, kde se alespoň z českého pohledu zatím PiS nedaří populistická kritika o spálené zemi, byť s nástupem nového prezidenta tato linka posiluje. Stávající polská vláda ale umí pracovat s motivem války na Ukrajině, což majoritu drží v onom příslovečném „podrevolučním“ stavu.
Česko dnes navenek často mluví dvěma hlasy. Prezidentským a vládním. Zatímco dřív obě linie působily souběžněji, dnes je čím dál zřetelnější, že se jejich trajektorie rozcházejí. A čím větší je mezi nimi odstup, tím méně je jasné, kam vlastně země směřuje.
Kam směřuje česká zahraniční politika? Česko mluví dvěma hlasy
Názory
Magyarovi začíná dřina
Co to znamená pro Magyara? Možná víc, než si tady uvědomujeme. Jako politický nováček může napáchat mnoho škod, kterých si nebude vědom. A první nastanou hned záhy: když začne vytipovávat priority, na které se zaměří. A to bude muset udělat co nejdříve, protože narovnávat zemi po 16 letech nepřetržité vlády Viktora Orbána nebude jednoduché.
Za priority Magyar označuje narovnání vztahů s EU a vůbec novou, racionálnější podobu mezinárodních vztahů. Vzhledem k tomu, že Maďarsko mělo solidní ekonomické vztahy s Ruskem a Čínou i díky Orbánově geopolitické obratnosti, může o část příjmů Maďarsko přijít. A pokud peníze z EU toto nedokážou pokrýt, zadělá si Magyar hned na zásadní problém.
A v závětří již bude stát Viktor Orbán, kterého si asi jako opozičního lídra proti sobě nikdo nechce ani představit. Natož mu čelit. Mohl by Orbán svou politickou dráhu lépe uzavřít než triumfálním vítězstvím v příštích volbách?
Pravidelná ranní rutina většinou slouží jako soubor návyků vedoucích k vyšší produktivitě, disciplíně nebo jednoduše lepšímu životu. Co nám ale také může umožnit, je celkově lepší regulace našeho organismu. První hodiny dne představují období, kdy se nastavuje základní fyziologický i mentální tón a jakým způsobem do nich vstupujeme, má dopad na to, jak bude tělo i mysl fungovat po zbytek dne. Jde tedy o vědomé vytvoření podmínek, ve kterých může organismus fungovat předvídatelněji, stabilněji a tak nějak s větší lehkostí.
Biohacking: Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den
Enjoy
V prvé řadě jde americkému prezidentovi o to, aby „vynuloval“ ostrov Charg, aniž by jej přitom Spojené státy musely vojensky napadnout a ochromit jeho ropnou infrastrukturu. Írán odtamtud vyváží 90 procent své ropy, zejména do Číny. O to jde v dalším sledu; Čína kvůli americké blokádě přijde o ropu z Íránu, což by ji mohlo přimět k tomu, aby zatlačila na Teherán, aby ten Hormuzský průliv otevřel.
Co chce Trump docílit blokádou Hormuzského průlivu?
Názory
