Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Řekl to tento týden. S tímto argumentem již dříve vystoupila Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun? ptá se ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Nezdá se to být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.“
Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší v historii Česka, podle ministerstva financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
První červencový týden byl ve znamení prudkého poklesu aktivity na světových burzách. Týden byl ovlivněn zejména svátky v USA (např. Den nezávislosti), ale i probíhajícím začátkem letních prázdnin. Přesto určité události proběhly a mohly by mít vliv na další vývoj v ekonomice a na finančních trzích. Nadále se rovněž zdá, že i přes negativně znějící příchozí makro data zůstává trh mimořádně optimistický a každá negativní zpráva je přijata trhem relativně dobře
Co se stane se zdejšími spořílky, pokud se české vládě podaří protlačit snížení státní podpory stavebního spoření na pouhou tisícikorunu ročně nebo ještě méně? Na kolik se to promítne do trhu s bydlením a do finančních institucí? Někteří odborníci už hovoří o konci stavebního spoření, pokud plánovaná změna projde. Jiní vzkazují vládě, že by měla být razantnější anebo aspoň podpořit stavebko jen s podmínkou využití peněz pouze na bytové účely. Probrali jsme to s odborníky dvou největších finančně poradenských firem v Česku.
Do sporu, kdo může za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, se vložil místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj největší zodpovědnost nese Česká národní banka, ačkoli mezi faktory patří i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.
Nárůst veřejného dluhu překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii.
Počet obyvatel Německa se v příštích letech 📉 sníží výrazně více, než se dosud předpokládalo. Do roku 2070 jich ubyde deset procent. Dosud se předpokládalo, že to bude jen jedno procento. Vyplývá to z analýzy statistických dat, kterou dnes představila drážďanská pobočka hospodářského institutu Ifo.
Ruští prodejci automobilů prostřednictvím čínských zprostředkovatelů obcházejí 📜 sankce a dovážejí do Ruska desetitisíce aut s evropskými, japonskými či jihokorejskými značkami. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na rozhovory s lidmi zapojenými do těchto obchodů a na údaje o registracích aut.
Státní distributor paliv Čepro loni zaznamenal neauditovaný provozní zisk před zdaněním více než 2,79 miliardy korun. Meziročně si tak 📈 polepšil přibližně o deset procent. Tržby podniku činily téměř 78,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o více než 1,5 miliardy korun.
Slovensko se v roli pozorovatele zúčastní tento týden ve Spojených státech prvního zasedání Rady míru. Bratislava přijala pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa, slovenského premiéra Roberta Fica na jednání zastoupí ministr zahraničí 👨 Juraj Blanár. Informovalo o tom slovenské ministerstvo zahraničí.
Soud v Moskvě poslal na 4️⃣ roky do vězení amerického občana, který se pokusil vyvézt přes Turecko do Spojených států součástky k útočné pušce kalašnikov a k lovecké karabině Sajga. Robert Mao z Kalifornie si má trest odpykat v trestanecké kolonii s běžným režimem. Verdikt nabyl právní moci, uvedla dnes agentura TASS, která se odvolává na soudní spis.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučí plénu, zda má vydat premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše a šéfa SPD a Sněmovny Tomia Okamuru k trestnímu stíhání, nebo nikoli. Členové výboru už dostali možnost prostudovat 📜 spisy dvojice případů a vyslechnout Babišovo a Okamurovo stanovisko. Očekává se, že výbor tentokrát navrhne, aby Sněmovna soudním žádostem nevyhověla.
Americký prezident 👴 Donald Trump prohlásil, že se nepřímo zúčastní rozhovorů s Íránem, jejichž další kolo má dnes začít v Ženevě. Varoval Teherán před následky, pokud nebude ochoten se dohodnout o svém jaderném programu.
Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i veteráni amerického a nizozemského 🛩️ letectva. Spolu s ukrajinskými letci působí v letce vyzbrojené stíhačkami F-16, která zasahuje hlavně proti ruským střelám s plochou dráhou letu a a ruským dronům, napsal francouzský server Intelligence Online.
