Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve Sněmovně jednat o něm s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal. Řekla to v dnešním diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Řekl to tento týden. S tímto argumentem již dříve vystoupila Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy budou 1,978 bilionu korun a výdaje 2,288 bilionu korun bez vlivu projektů Evropské unie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom vyjádřila přesvědčení, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti, limit pro výdajové rámce se podle ní vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září. Opozice návrh kritizovala, deficit považuje za příliš vysoký. Předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) navrhoval schodek 286 miliard korun.
Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.
Rakousko se topí v dluzích, hrozí mu pětiprocentní deficit. I kvůli nákladnému sociálnímu bydlení ve Vídni, které je v Česku zhusta skloňováno jako vzor.
„Rozpočtový zločin“. Přesně tak před šesti lety označovali tehdejší opozičníci plánovaný schodek státního rozpočtu čítající 40 miliard korun. Nakonec deficit za rok 2019 činil 28,5 miliardy. Což byl tedy i tak opět „zločin“. Protože jakýkoli schodek byl tehdy zločinem.
Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, maluje si vláda. Jenže Národní rozpočtová rada jej realističtěji vidí spíš na úrovni bezmála 290 miliard. Hned několik položek návrhu rozpočtu totiž stojí na vodě, přičemž vzniklé dodatečné manko odpovídá 45 miliardám. Navíc, deset miliard korun, o něž kabinet schodek navýšil v důsledku zářijových povodní, není účelově vázáno, jak přitom káže příslušný zákon, takže rozpočtová rada se obává, že by mohly být využity docela jinak než na odstraňování následků pohromy.
Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun? ptá se ekonom Lukáš Kovanda a dodává: „Nezdá se to být ničím jiným než předvolebním rozhazováním pod záminkou povodní.“
Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Státní rozpočet skončil v lednu s deficitem 26 miliard korun. Loni bylo hospodaření státu za první měsíc ve schodku 6,8 miliardy korun. Výsledek lednového hospodaření byl letos druhý nejhorší v historii Česka, podle ministerstva financí ale deficit způsobilo dřívější odeslání zálohy pro regionální školství v objemu 30,5 miliardy korun.
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
