Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 21,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Provozní zisk (EBITDA) naopak oproti loňsku stoupl o téměř tři procenta na 103,2 miliardy korun. Vedení podniku také upřesnilo svůj celoroční výhled pro dividendu klíčového očištěného čistého zisku, který očekává na úrovni 26 až 28 miliard korun. Za prvních devět měsíců činil 22,2 miliardy korun.
Provozní výnosy ČEZ za tři čtvrtletí meziročně klesly o dvě procenta na 240,4 miliardy korun. Pozitivně se podle firmy v hospodaření projevilo zejména začlenění distributora plynu GasNet do skupiny. Výnosy rostly také v distribuci a prodeji elektřiny a rovněž díky vyšší výrobě jaderných elektráren. Naopak negativně oproti loňsku působil pokles cen vyrobené elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. Nižší čistý zisk je podle společnosti také výsledkem růstu odpisů o 14,3 miliardy korun, a to vlivem začlenění GasNetu a také zrychlením odpisů uhelných aktiv.
Polostátní společnost dnes také potvrdila své očekávání pro celoroční provozní zisk, předpokládá ho na úrovni 132 až 137 miliard korun.
Výsledky hospodaření podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše potvrdily stabilitu ČEZ i během pokračující transformace energetiky.
„Daří se nám naplňovat strategii rozvoje bezemisních zdrojů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu. Po loňské akvizici plynárenské distribuční společnosti GasNet letos kupujeme společnost Gas Distribution, čímž s výjimkou Prahy pokrýváme distribuci plynu po celé České republice. Výrazně investujeme do rozvoje distribučních a výrobních aktiv,“ řekl Beneš.
Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví
Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Beneš dále uvedl, že celkové investice firmy letos vzrostly meziročně o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Největší růst byl patrný ve výrobě, kde ČEZ investoval například do výstavby nových teplárenských kapacit nebo modernizace jaderných elektráren. Jejich celoroční výroba podle společnosti měla letos stoupnout o dvě terawatthodiny na 32 terawatthodin elektřiny.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o procento na 24,9 terawatthodiny, spotřeba plynu na území GasNet pak stoupla oproti loňsku o devět procent na 42,2 terawatthodiny, oznámila firma.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Skupině ČEZ meziročně klesl čistý zisk o více než pětinu
Jako šéf Transparency International se David Ondráčka dostal ke kauzám, které mohly Česko připravit o stovky miliard korun. Někdy napomohl jejich odkrytí, jindy byl protikorupční aktivismus bezzubý. Proč? Protože porazit ten systém musí i jiní, politici, policie, soudci. Nyní Ondráčka vydává knihu Kauza Česko, v níž popisuje celou řadu kauz a problémů, které tento „systém“ způsobuje. A nabízí i možnou alternativu. „Polistopadový systém v Česku se vyčerpal, potřebujeme změnu. Říkám tomu druhá polistopadová republika, nad níž bychom měli začít co nejdříve uvažovat,“ říká Ondráčka, který své komentáře publikuje na newstream.cz.
Jste známým aktérem českého protikorupčního hnutí. Co vás vedlo právě nyní vydat knihu Kauza Česko?
Byla to vnitřní potřeba zachytit určitou unikátní zkušenost, kterou jsem prožil. Chtěl jsem se znovu podívat na kauzy, u kterých jsem byl a u některých z nichž věřím, že jsem České republice zachránil docela dost peněz. Chtěl jsem se na ně podívat s odstupem a nadhledem. Zároveň když navštěvuju české školy, vidím, že pro studenty je dnes vše, co se odehrálo před deseti lety, už pravěk. Myslím, že potřebujeme pochopit, co se v posledních 35 letech u nás stalo. Rád bych, abychom nad tou dobou kriticky přemýšleli.
Byla to doba určitě v mnohém skvělá, ale v něčem taky šílená. Ale ještě k těm motivacím. Jednou z nich je také snaha sdělit svým dětem, co jsem vlastně dělal a proč.
V knize máte celou řadu důležitých aktérů té doby a také přelomových událostí a problémů. Kdo, nebo co je podle vás klíčovým bodem či problémem polistopadové éry?
Začal bych tím problémem. Tím je jednoznačně oligarchizace. A tím nemyslím vstup Andreje Babiše do politiky. Je to klíčové pro pochopení nikoli hemžení herců, kterými jsou politici, ale motivací režisérů a scenáristů v pozadí. Dnes mají neomezené finanční možnosti a umějí je využít pro to, aby tu hru manipulovali. A znovu říkám, nejde o žádného konkrétního finančníka, jde o systém, v němž peníze ovlivňují politiku i veřejný sektor. A s tím se pojí i odpověď na to, kterou osobnost považuju za klíčovou v polistopadové éře.
Nakladatelství Práh, užito se svolením
Havel, Klaus, Zeman, nebo Babiš, když vyjdu z vaší knihy?
Václav Klaus, který měl zásadní vliv na podobu transformace, privatizace a vůbec majetkových přesunů u nás za tu éru. Ať už jako ministr financí, premiér a později prezident. A dnes řekněme jako ideolog Motoristů. Neumí uznat, že jeho éra skončila, a pořád musí věci ovlivňovat. Spousta lidí je mu vděčná za to, že zbohatli během doby, kdy bylo takříkajíc „zhasnuto“. Spousta lidí se s ním vyvezlo nahoru. To je mimochodem dneska stejné u Babiše.
David Ondráčka: Český surrealismus. V současné situaci může být Babiš kotvou zdravého rozumu
Absurdní výsledek současné situace může být, že Babiš se stane kotvou zdravého rozumu a pragmatismu. Oproti úplným šílencům a amatérům, co ním mohou sedět ve vládě, Okamurovcům a Motoristům, bude působit jako poslední dospělý v místnosti, co brzdí jejich šílené nápady.
A klíčová událost? V redakcích se vždycky skloňoval pád IPB a následné dění…
Neřeknu jednu, ale dvě. První je privatizace bank, kde je příběh IPB a konsolidační agentury jasným symbolem. Podnikatelé si vykupovali vlastní dluhy za zlomky hodnoty a stalo se to základem dnešních oligarchických skupin.
A druhá?
Ta nastala v roce 2013 a souvisí s pádem Nečasovy vlády. Podle mého tehdy de facto vybouchl stranický systém, který tu fungoval 20 let. Do té doby to bylo jednoduché: měli jsme ODS napravo, ČSSD nalevo, lidovce uprostřed, kteří klidně půjdou do vlády s kýmkoli, a komunisty, s nimiž se alespoň oficiálně nikdo nebaví. Jenomže s pádem Nečasovy vlády se najednou začal tvořit systém jiný reprezentovaný vzestupem Andreje Babiš, ale také Tomia Okamury.
Každá z těch událostí svým vlastním způsobem souvisí s korupcí, která je pro vaši dráhu určující. Jak jste se tedy vlastně stal tím protikorupčním aktivistou?
Nebyl to žádný jeden impuls, který by mě tímto směrem navedl. A určitě v tom sehrála svou roli i náhoda. Transparency International jsem znal, věděl jsem, co dělají, a jednou jsem se k nim přidal. Postupně jsem si uvědomil, jak významný vehikl to vlastně může být, když se použije efektivně. Že může být oponenturou státní moci v opravdu velkých projektech. Klíčová je ta pozice nezávislosti a volnosti ve výběru kauz, kterým se chcete věnovat.
Kauza Česko: Potřebujeme Druhou polistopadovou republiku
„Když systém zreziví, nestačí nový nátěr. Musíme ho přestavět,“ říká protikorupční expert David Ondráčka. Bývalý ředitel Transparency International vydal knihu Kauza Česko. Analyzuje v ní, proč se český stát po 35 letech od sametové revoluce dostal na rozcestí — a proč je čas na jeho hlubší modernizaci. Ondráčka tomu říká Druhá polistopadová republika. Ne revoluce, ale upgrade systému.
Chtěl jsem se věnovat skutečně velkým kauzám, protože tam tekly miliardy. Vadilo mi, že právě tyto věci, ten systém, Česko v podstatě brzdí. Já jsem přesvědčen o tom, že tady žije spousta mimořádných lidí s velkými nápady a že naše země má ohromný potenciál. Můžeme být tím Dánskem střední Evropy. Ale zatím nejsme, spíše jsme kulhající a trochu zahnívající země, kde se sice žije fajn, ale celkově nám ujíždí vlak.
Možná vyzním skepticky, ale to asi není jen dopad korupce, ne?
Pokusím se vám ten pohled vyvrátit. Ten systém je nastavený tak, že velkým skupinám se daří, nikoho dalšího mezi sebe nepustí, chybí štiky v rybníku. Navíc není žádná velká motivace pro změny v politice, která určuje pravidla. I té chybí „okysličování“. Vezměte si třeba kandidátky velkých stran, tam jsou zejména zasloužilí straníci, kteří nikoho nového mezi sebe nepustí. To je širší, nejen trestní, pojetí korupce, jak ji vnímám já. To, že chytíme a potrestáme nějakého zlodějíčka, který si vezme provizi ze zakázky, je samozřejmě taky nutné. Ale pro mě jde o ten fenomén, který nás brzdí byznysově i mentálně. Je dokázáno, že kde se to podařilo omezit, tam roste i důvěra celé společnosti v instituce a vůbec v to, že se stát dokáže postarat o základní fungování veřejných služeb.
Uspěl jste v tom?
To je hrozně složitá otázka. S kapacitami, které jsem měl, jsem se mohl věnovat pěti kauzám, ačkoli jsem viděl sto dalších. Na konkrétních kauzách jsme pomohli tomuto státu ušetřit opravdu hodně peněz, miliardy. Ale často jsme tu danou kauzu mohli dotáhnout jen do určité fáze, pak to již bylo na dalších, politicích, policii, soudech.
Dalibor Martínek: Žabomyší válka o rozpočet, který běžného Čecha vlastně nezajímá
Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.
V knize zmiňujete velký ekotendr jako příklad toho, kde se vám povedlo zabránit velké korupci. Na druhou stranu se velká část těch věcí, které by se bývaly sanovaly, zkrátka nestaly. Je to v důsledcích skutečně pozitivní?
V knize to popisuju detailně, ale zkusím to říct ve stručnosti. Já nikdy netvrdil, že nebylo třeba tu sanaci udělat. Ale způsob, že se to mělo stát jedním obřím tendrem, byl totálně neefektivní. My jsme poukázali na to, že podobné věci se mají dělat podle pravidel, která mohou ušetřit desítky miliard. To se nakonec stalo.
Přesto: jak chcete lidem, kteří po desítkách let „kultivace“ věří v ten bezbřehý pragmatismus, vysvětlit, že něco neudělat je lepší, než udělat v podstatě cokoli?
Já jsem toto dilema vážil také, a to u každé jednotlivé kauzy, ať se jednalo o politiku regionální, nebo celostátní. Jestli zastavení projektu bude mít pozitivní dopad. U ekotendru jsme dospěli k tomu, že je postaven na zcela korupčních kolejích. Přitom řada těch problémů, které se tehdy měly sanovat, si vyřešili vlastníci pozemků sami, s mnohými si poradila příroda. Ale ať to řeknu obecněji: ta moje snaha byla o to, aby veřejné rozpočty a třeba státní, polostátní a městské firmy přestaly být krmelci, kam si každý chodí pro potravu, jak to tady bývá běžné. Věřím, že kdyby se povedlo toto dostat pod kontrolu, stačilo by to na snížení například každoročního schodku státního rozpočtu.
Takže by se ušetřilo nějakých 200 miliard ročně?
Myslím, že takový potenciál to má.
Tím se dostáváme k současnosti, kterou značně definuje Andrej Babiš. Ten si boj s korupcí hodně přivlastnil, možná jej i poohýbal pro své vlastní potřeby. A uspěl. Zároveň se právě někteří protikorupční aktivisté s Babišem zapletli. Proč se to odehrálo právě takto?
Boj proti korupci je vždy náchylný k tomu, že jej někdo zneužije. A Babiš přesně toto udělal. Ostatně i jinde vidíme, že největší verbální bojovníci s korupcí jsou těmi největšími gaunery. Je velmi tenká hranice mezi legitimní snahou omezovat politickou moc a tím, když to někdo staví jako protirežimní věc. Právě to je ten rozdíl. Populisté vše definují jako prohnilé a sebe samé jako obecné řešení. Zároveň si všimněte, že tady mluvíme o Babišovi, že zneužil motiv korupce, aby se dostal k moci. Ale totéž vlastně dělali i Piráti, díky čemuž se stali výraznou politickou silou. A bylo to z jejich strany zneužití motivu boje s korupcí, nebo to myslí vážně?
Peníze nerostou na stromě. Kontribuce i daně zdražují bydlení, říká Dušan Kunovský
Když jsem četl programové prohlášení vlády, řada kroků je rozvojová, říká Dušan Kunovský zakladatel a majitel největšího stavitele bytů v zemi, společnosti Central Group. Řada opatření souzní s tím, co firma již posledních deset let říká. „Klíčové je přenést to z papíru, který snese všechno, do praxe,“ hodnotí plány budoucí vlády v oblasti bytové výstavby.
Budiž, v tom samozřejmě máte pravdu. Na druhou stranu i vy ve své knize o Babišovi píšete spíše, řekněme, s určitými obavami pro další vývoj. Co od něj lze čekat?
Nejdřív řeknu, že Fialova vláda mu to vítězství naservírovala svou neschopností doručit reformy, které slibovala, a určitou „kýčovitou“ politikou. A tak tu máme Babiše 2.0, který se spojil s Motoristy a SPD, takže bude v jakékoli situaci působit jako jediný dospělý v místnosti. Samozřejmě se bude soustředit jen na své zájmy a problémy, tedy zejména na imunitu a vlastní byznys. Jinak si nemyslím, že by byl proruský, jak se často opakuje. Byznys má v Evropě, takže alespoň v tomto ohledu máme štěstí.
A v jakém ohledu štěstí nemáme?
Můžeme čekat asi leccos z učebnice dnešních populistů. Takže s relevantními médii se tato vláda asi bavit nebude, dojde k ignoraci občanského sektoru, můžeme čekat různé tlaky na některé instituce, možná se některé pokusí vyhladovět, aby mu pak šly více na ruku. Nicméně vyhráli volby, protože byli silnější a soupeř slabší.
Je to „playbook“ populistů, kterou zatím nejvíc zdokonalili lidé kolem Donalda Trumpa. Má vůbec cenu ještě sledovat českou politiku, když to je v zásadě jen kopie trendů ve světě?
Samozřejmě se potřebujeme dívat za svůj rybníček, protože ten náš omezený pohled není šťastný. Ty věci se k nám dostávají se zpožděním, ale docela se to zrychluje. Tragédie je ta naše zaprděnost, neschopnost sledovat to dění jinde. A když to má běžný člověk, ještě se to dá přežít, ačkoli o hodně přichází. Ale šílené je, že tu mohou být ministři, kteří neumějí žádný jazyk, nemají žádné kontakty, v té funkci jsou zbyteční
V knize navrhujete koncept druhé polistopadové republiky. Potřebujeme další revoluci?
Mám dojem, že se náš politicko-společenský model vytvořený krátce po sametové revoluci dostal na určitou hranu, instituce zrezivěly. Je to logické z mnoha důvodů – jednak ta první polistopadová republika trvá již 36 let, tedy už skoro dvakrát tak dlouho, co fungovala masarykovská první republika. Zároveň jsme dosáhli celé řady cílů, které jsme sdíleli, jako byl vstup do NATO a EU. Takže toto nás už nemotivuje, změnil se nám horizont. A na to je potřeba namodelovat ten další vývoj.
Češi vybrali miliony za den. Střely pojmenované po Drábové míří na frontu
Ukrajina získá díky iniciativě Dárek pro Putina dvě střely s plochou dráhou letu Flamingo pojmenované po zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové. V říjnu iniciativa ve sbírce na střelu vybrala od dárců požadovanou částku 12,5 milionu korun za jeden den a oznámila, že ukrajinský výrobce dar zdvojnásobí a za vybrané peníze dodá dvě střely. Upozornil na to server Novinky.cz.
Měli bychom si vytvořit jasné priority, na kterých stavět, a na ně v podstatě namodelovat klíčové systémy, jako je vzdělání, pracovní trh a další. A potřebujeme radikální proměnu fungování některých institucí.
Konkrétně?
Například bych zrušil kraje nebo zásadně změnil jejich pravomoci, a naopak posílil roli samospráv a jejich financování. Dále bych upravil fungování Senátu, který by se měl stát tou platformou pro regiony, jíž de facto již je, ale nijak s tím nepracujeme. A samozřejmě čím dál častěji se zmiňuje slučování samospráv, které by asi nemuselo být nijak radikální, ale mohlo by dojít k určitému sloučení byrokracií, aby i dnešní menší obce dokázaly podniknout například větší investice.
Jak to udělat prakticky?
Musí začít nějaká debata. Je jedno, na jaké politické úrovni, ale ať už hlavně začne.
David Ondráčka
Expert na veřejnou správu, transparentnost a etiku v byznysu, který mezi lety 2008 a 2020 působil jako ředitel Transparency International ČR. V roce 2013 dostal nabídku na post ministra vnitra, po deseti dnech jednání zkrachovala. V současnosti je komentátorem politického i společenského života, vedle knihy Kauza Česko píše komentáře pro newstream.cz.
Timur Barotov: Akcionáři Tesly kývli na „bilionový“ balík pro Muska. Ten to ale nebude mít snadné
Akcionáři Tesly schválili bezprecedentní odměnu až za 1 bilion dolarů pro Elona Muska, ale její vyplacení je podmíněno extrémně náročnými cíli – a hlavním motivem je posílení Muskova vlivu v Tesle, aby nemohl být snadno odstaven v kritických momentech, říká v komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Investice v řádech desítek miliard dolarů, ale zatím nepříliš přesvědčivé zisky. I tak může působit současná situace kolem umělé inteligence z pohledu drobných investorů. I proto se množí spekulace, že AI je bublina připomínající tu na přelomu milénia, která posléze praskla a způsobila krizi. Situace je ale podle analytika J&T Banky George Williama Kubika úplně jiná. Kubik o detailech hovořil v podcastu J&T Banka Talks.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Kauza Česko: Potřebujeme Druhou polistopadovou republiku
Magazín Realitní Club, který vydává Newstream, přináší svou sedmou edici. Podzimní číslo spojuje dvě klíčová témata českého realitního trhu: Prahu a Brno.
Na titulní straně vystupuje developer Radim Passer, který v hlavním rozhovoru mluví o miliardových projektech, proměně pražské Brumlovky, výzvách města i o tom, proč Praha kvůli pomalému stavebnímu řízení přichází o miliardy.
„Před dvaceti lety stála kancelářská budova o 20 tisících metrech čtverečních zhruba 900 milionů korun. Dnes vyjde až na 2,25 miliardy a potřebujete kolem miliardy vlastního kapitálu,“ říká Passer v rozhovoru.
Brumlovka zase poroste. Radim Passer do toho dá miliardy
Radim Passer, jeden z nejbohatších Čechů, vytvořil fenomén pražské Brumlovky – místa, kde se v moderních kancelářských budovách soustředila smetánka nadnárodních firem. Mezi nimi například Microsoft, UniCredit Bank, Hewlett-Packard, Moneta Money Bank, ČEZ, O2, AB InBev, Škoda Auto, ABB, Thales a další.
Hlavní téma čísla – Brno – ukazuje, jak se moravská metropole mění z „toho druhého města“ v moderní laboratoř městského života.
„V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu.
Ceny novostaveb tu překročily hranici 200 tisíc korun za metr čtvereční, trh s nájmy roste a z brownfieldů vznikají nové městské čtvrti. „Brno je stabilní trh a univerzitní město s obrovskou poptávkou. Ceny se rychle přibližují Praze,“ říká v rozhovoru Tomáš Vavřík.
Ve spolupráci s platformou Flat Zone přináší Realitní Club exkluzivní data o realitním trhu. Ta potvrzují, že Brno už dávno není levnější než Praha a že český realitní trh se znovu rozbíhá.
video
Vytváříme „mašinu“ na výstavbu dostupného bydlení, říká Dušan Kunovský
Stavíme byty v Praze dvaatřicet let a je možná čas udělat krok mimo Prahu, říká Dušan Kunovský, zakladatel a majitel společnosti Central Group. Kunovský se snaží prosadit takzvaný „baťovský systém“ výstavby formou Design&Build, který by umožnil ve velkém stavět dostupné nájemní, družstevní i soukromé byty.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Newstream.cz je byznysový web spuštěný v červenci 2021, vydávaný společností Newstream Agency. Zaměřuje se na ekonomiku, firmy, finance, reality a chytrý lifestyle – přináší rozhovory, komentáře, reportáže, videa, podcasty i videorozhovory. Pořádá odborné i společenské eventy. Vedle tištěného magazínu Realitní Club vydává Newstream Agency také byznysově-lifestylový magazín Newstream CLUB.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Domoplan startuje výstavbu projektu Brixx. V Brně vyroste čtvrť za miliardy
