Pražská burza je malý rybník. Investoři utíkají do private equity, rizika ale podceňují
Češi masově vrhají úspory do soukromého kapitálu. Marketéři tak evidentně dělají svou práci dobře. Není to ale bez rizika, shodli se účastníci diskusního panelu na téma kapitálový trh pátého ročníku Global Investment Summitu (GIS). Stoupající oblibě private equity či venture kapitálu ovšem nahrává fakt, že český trh s veřejně obchodovanými firmami je malý a málo likvidní. Navíc ze srovnání se zahraničím vychází jako chudý příbuzný.
„Co se týče veřejných trhů, česká burza cenných papírů je příliš úzký rybníček s malým výběrem, takže pokud člověk chce být na veřejných trzích, musí do zahraničí,“ vynesl v úvodní části diskuse investičních bankéřů na pátém GIS jasnou kartu Rostislav Plíva, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Winstor investiční společnost. Do českých titulů však investuje také.
Podle Jana Kabelky, ředitele Sales & Investments a partnera společnosti KK Investment Partners, je důležité investovat v regionu, kde člověk žije. Je vidět, že investice, které postupně rostou, pomáhají růst také regionu a životní úrovni jeho obyvatel. Pro investory je nicméně důležité, aby jejich investiční portfolio bylo diverzifikované, a tak je nutné být aktivní také v globálním světě investic. „Takže jednoznačně kombinace obou světů,“ uzavřel Kabelka na dotaz moderátora panelu, zda investuje doma či v zahraničí.
Influencer, investor a partner společnosti FG Group Invest Petr Novotný připomíná, že pokud jde o českou burzu, výběr je sice zúžený, ale stále jsou tam dividendové hvězdy, které by investor měl mít ve svém portfoliu, jako třeba Philip Morris. V akciovém portfoliu by ale měly převažovat americké akcie, ačkoli o nich by se v současnosti mělo diskutovat. Obecně by podle něj měl investor svou strategii stavět na diverzifikaci, jakkoli to může znít jako klišé.
Kdo krmí trh? Velká porce přišla od Strnada
Výkonný ředitel a investiční manažer společnosti Comsense Analytics Future a zároveň moderátor panelu Ondřej Záruba vnesl do diskuse další podnět. Kapitalizace domácího akciového trhu podle něj činí něco málo přes 80 miliard dolarů, přičemž je nutné podotknout, že nedávno tento objem výrazně vzrostl díky akciové emisi společnosti Czechoslovak Group (CSG) zbrojaře Michala Strnada. CSG podle něj přidalo asi 35 miliard dolarů.
Záruba dále připomněl, že pokud jde o CSG, volně obchodovatelných je 15 procent akcií, v případě ČEZ je to 30 procent, v případě Komerční banky asi 40 procent, stejně jako u společnosti Colt CZ, a Moneta kolem 47 procent. Philip Morris nemá na trhu ani polovinu svých akcií.
„Takže skoro ve všech případech větších burzovně obchodovatelných titulů, jejichž emitenti mají své sídlo v České republice – nikoli pouze primární burzu v České republice, protože to by byl seznam ještě užší – se s majoritou jejich akcií většinou vůbec neobchoduje,“ vnesl do diskuse další impuls Záruba.
Novotný ale na této skutečnosti vidí také pozitivní stránky. Tím, že majitel firmy prodá na burzu pouze část akcií, potvrzuje, že zůstává ve firmě a rozvíjí ji. „Spíš vidím problém v tom výběru (akciových titulů – pozn. red.), že je hodně úzký, a dále v problému s likviditou. I když si myslím, že se to celkově zlepšuje,“ podotkl.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze. 
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Leaders
Dodal, že v Česku je například řada státních podniků, které už na burzovním parketu dávno měly být, jenže uvedení firmy na burzu je těžkým politickým rozhodnutím a vlády, nezávisle na svém politickém zaměření, se k tomu těžko odhodlávají.
„Možná provokativní myšlenkou je, že zlaté časy pražské burzy už tady byly,“ nadhodil moderátor Záruba. „Přijde mi, že vrchol slávy byl tak před dvaceti lety,“ dodal.
Polsko superstar
Jan Kabelka upozornil, že český kapitálový trh je nutné vnímat v kontextu regionu. „Region střední Evropy je dynamickou částí Evropy a je to velmi silně vidět na zájmu zahraničních investorů. Mezinárodní investor nebo mezinárodní investiční společnost se nedívá konkrétně na Českou republiku, dívá se na region. A ten potenciál v tom regionu je. Jak vidíme i v komentářích z poslední doby, investoři na střední Evropu hledí pozitivně, protože vidí tu dynamiku,“ podtrhl Kabelka.
„Ano, takže Česká republika je poměrně úzký trh, ale region, jehož je součástí, není nezajímavý,“ uzavřel.
S tím Ondřej Záruba souhlasí. „Ale je nutné podotknout, že na veřejně obchodovatelných kapitálových trzích je superstar Polsko, nikoli Česko. Takže ten region táhnou nahoru Poláci,“ upozornil s tím, že v Polsku se uskutečnilo velké množství primárních akciových emisí a že polský akciový trh v posledních dvou dekádách rostl „dost dramaticky“. Na rozdíl od českého trhu.
Investor a influencer Petr Novotný spatřuje důvod v tom, že u nás chybí politická podpora. Tím míní nejen neochotu privatizovat podniky, které stále ještě ovládá stát, nýbrž i vytváření legislativních pravidel pro fungování trhu.
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň
Money
Válka a Trump
V další části diskuse Novotný promluvil o svých zkušenostech s americkými investory. Ti označili Česko, ale i třeba Lucembursko za „nebezpečné“, a to kvůli velké blízkosti válečného konfliktu.
Ondřej Záruba v této souvislosti připomněl také přístup amerického prezidenta, kterého označil za „generátora velkých proměnných, které ovlivňují všechno“. A položil panelistům otázku, zda to není důvod, proč už se třeba investoři nedívají na americké finanční trhy jako na bezpečný přístav.
Jan Kabelka to vidí následovně: svět je podle něj v poslední dekádě velmi silně v pohybu. Už v prvním prezidentském období Donalda Trumpa se děly věci, které byly komentovány negativně, ale později se ukázaly jako velmi prozíravé. Jako třeba paradigma, že závislost na nějakém teritoriu je riziková, jak se potvrdilo následně během covidu.
„Takže svět se mění. Na druhou stranu, rok či dva jsou pro investory pouhá epizoda. To znamená, že dnes můžeme velmi negativně vnímat všechny komentáře, které čteme. A za rok budeme žít v jiném světě a to, co nám dnes může připadat jako extrémně negativní nebo destabilizující, nám za dva tři roky při pochopení toho kontextu může připadat jako správné,“ řekl. Podtrhl, že investoři mají rádi stabilitu, ale žijeme ve světě, který se neustále mění.
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu
Leaders
Private equity vede nad veřejnými trhy
Moderátor panelu investičních bankéřů Ondřej Záruba přilil další porci oleje do ohně otázkou, kde se na kapitálových trzích investuje lépe, zda v Česku anebo v zahraničí.
Připomněl, že ve standardních podílových fondech je něco kolem 1,8 bilionu korun, zatímco ve fondech kvalifikovaných investorů 1,4 bilionu.
Podílové fondy sice vedou, jenže zásadní je, že do FKI přitekla drtivá většina peněz v poslední době. To svědčí o tom, že jejich potenciál z hlediska přitažlivosti pro investory je větší. V roce 2019, jak připomněl Rostislav Plíva, bylo v FKI pouhých 240 miliard korun. Podle Záruby má na tom velký podíl všeobjímající marketing, který prodává úspěšné příběhy investorů do private equity a rizikového kapitálu.
Partner advokátní kanceláře Havel & Partners a specialista na private equity a venture capital fondy Jaroslav Baier však upozorňuje, že dojem rychlého zbohatnutí bez rizika, který vzbuzují příběhy o startupech, je často mylný – realita je trochu jiná.
Na hlavní akciový trh pražské burzy Prime by příští rok mohly vstoupit jedna až tři firmy, uvedl generální ředitel pražské burzy cenných papírů (BCPP) Petr Koblic. Podotkl, že pokud se v roce 2025 uskuteční alespoň jeden ze vstupů, bude to podle něj v evropských poměrech úspěch. Na trhu Prime se nyní obchoduje deset emisí.
Pražská burza nabobtná. Vstoupit by mohly až tři nové firmy, uvedl šéf burzy Koblic
Trhy
V Česku je podle něj schopno vrátit půjčené prostředky investorům jen méně než 15 procent venture fondů. „Z toho plyne, že český trh venture kapitálu zatím rozhodně etablovaný není. Provází ho celá řada problémů. A myslím, že do budoucna, i s nástupem umělé inteligence, jej ještě celá řada problémů provázet bude a že ještě uvidíme pár zajímavých věcí,“ hodnotí.
Lépe jsou na tom podle Baiera investice do private equity. Záruba ovšem připomíná, že tématem, které jde ruku v ruce s private equity, je konflikt zájmů. „Samozřejmě že zastánci veřejně obchodovatelných trhů budou vždy správně poukazovat na to, že na těchto trzích nějakým způsobem funguje regulace. Burza má nějaká pravidla, všechny transakce se spřízněnými osobami se musejí hlásit. Insider trading je v podstatě trestná činnost,“ podotkl Záruba.
Vysoká inflace nás sice potrápila, současně ale přiměla řadu lidí více přemýšlet nad svými úsporami. Přirozeně tak vzrostl zájem o investice a přetrvává i v době, kdy se pomalu blýská na lepší časy. Očekávané zlepšení ekonomické situace nejenže zvýhodňuje krátkodobé produkty, ale také přispívá k růstu akciových trhů. „Od začátku roku výrazně narostly především velké technologické tituly ve Spojených státech, některé dokonce o více než 100 procent,“ upřesňuje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. 
Inverzní výnosová křivka teď nahrává krátkodobým investicím, říká ekonom Štěpán Křeček
Zprávy z firem
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
