Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu předložili desítky návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkové výši téměř 240 miliard korun, což odpovídá zhruba desetině všech plánovaných výdajů. Opoziční strany chtějí posílit hlavně obranu, bezpečnost či podporu bydlení, zatímco vládní koalice navrhuje přidat peníze například na sportovní infrastrukturu nebo protidrogovou politiku. O všech změnách rozhodnou poslanci při závěrečném hlasování příští středu.
Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v objemu téměř 240 miliard korun. Jde přibližně o deset procent jeho celkových výdajů. Podobně vysoký objem návrhů zazněl i při projednávání loňského rozpočtu.
Opoziční poslanci chtějí přidat peníze zejména na obranu a bezpečnost, podporu bydlení nebo kulturu. Peníze chtějí získat především přesunem z výdajů na slevy v dopravě, podporu obnovitelných zdrojů energie, zemědělské dotace nebo z vládní rozpočtové rezervy. Některé opoziční strany zároveň navrhují snížení výdajů vybraných kapitol, aby se snížil celkový schodek rozpočtu.
Vláda chce upravit rozpočet: více peněz na sport, mládež i boj s drogami
Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.
Své návrhy předložila také vládní koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) se přihlásil ke čtyřem koaličním pozměňovacím návrhům. Koalice chce například přidat 120 milionů korun na zdravotně humanitární program MEDEVAC a 800 milionů korun Národní sportovní agentuře na podporu sportovní infrastruktury. Dalších 50 milionů korun by měly získat organizace pracující s mládeží.
Samostatně Babiš předložil návrh na navýšení prostředků pro protidrogovou politiku o 100 milionů korun. Trojice poslanců ODS zároveň navrhuje přidat na tuto oblast 350 milionů korun. Koalice chce ve svých návrzích využít peníze určené na spolufinancování programů Evropské unie nebo výdaje související s příjmy z rozpočtu EU.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) navrhla přidat 50 milionů korun na podpůrná opatření podle zákona o podpoře bydlení. Peníze chce přesunout z výdajů svého resortu určených na podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu.
„Sobecký postoj“. Fiala ostře zareagoval na Babiše kvůli výdajům na obranu
Amerického prezidenta Donalda Trumpa nepotěší, že Česká republika nehodlá plnit spojenecké závazky. Pro dlouhý život je třeba starat se o bezpečnost, uvedl expremiér Petr Fiala (ODS) k výrokům předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ohledně plánovaných výdajů na obranu. Babiš v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že Česko určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Prioritou je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl. Podle Fialy jde o sobecký postoj.
Opoziční subjekty zároveň předložily návrhy na plošnější škrty ve státních výdajích. TOP 09 chce snížit výdaje rozpočtu celkem o 64 miliard korun, aby se schodek dostal pod úroveň, kterou podle Národní rozpočtové rady umožňuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) spolu se stranickými kolegy navrhl škrty ve výdajích jednotlivých kapitol v celkové výši 27,3 miliardy korun. Tyto peníze by podle nich měly být přesunuty na obsluhu státního dluhu. Ve zdůvodnění uvedli, že navrhovaný schodek rozpočtu považují za neopodstatněný a že další zadlužování může zvyšovat riziko vysoké inflace.
O všech pozměňovacích návrzích budou poslanci hlasovat při závěrečném schvalování rozpočtu příští středu. Protože se rozpočet nepodařilo schválit do konce loňského roku, hospodaří nyní Česká republika v režimu rozpočtového provizoria.
Při schvalování rozpočtu na rok 2024 poslanci ve stejné fázi projednávání navrhli přesuny v objemu 224 miliard korun. Při finálním hlasování však nakonec schválili jen přesuny zhruba za tři miliardy korun a většina opozičních návrhů tehdy neuspěla.
Související
Michal Nosek: Zůnova rozpočtová iluze může Česko vyjít draho
Akcie Booking Holdings po předchozím silném růstu prošly korekcí. Od začátku roku 2026 ztratily přibližně pětinu své hodnoty. „Část investorů jen přehodnocuje očekávání, zatímco fundamenty společnosti zůstávají silné,“ říká analytik Portu Lukáš Raška.
Akcie Booking Holdings, který provozuje mimo jiné rezervační platformu Booking.com, v posledních měsících výrazně kolísají. Přestože firma dál vykazuje solidní výsledky, po předchozím silném růstu přišla korekce. Podle analytiků ale nejde o signál zásadního problému ve firmě, spíše o ochlazení přehnaného optimismu, který na trhu panoval po pandemii, a návrat k realističtějším očekáváním.
Zdroj dat a graf: TradingView • Ticker: BKNG (NASDAQ)
Akcie Bookingu se aktuálně obchodují asi za 16násobek očekávaných zisků pro příští rok. Měřeno ukazatelem „Forward P/E” jsou nyní nejlevnější v historii.
„Akcie Booking Holdings v posledních měsících výrazně kolísají a po předchozím silném růstu prošly citelnou korekcí. Přestože firma dál vykazuje solidní výsledky, část investorů jen přehodnocuje očekávání,“ říká analytik Portu Lukáš Raška.
Podle něj byl Booking po návratu cestování po pandemii vnímán jako jasný vítěz sektoru, což vedlo k velmi optimistickému ocenění. Současný vývoj tak může představovat spíše návrat k běžnějším valuacím.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Dlouhodobý příběh společnosti se podle analytiků výrazně nemění. Booking zůstává jedním z největších hráčů na trhu online rezervací a těží z globální značky i silné zákaznické základny.
„Pro roky 2026 až 2027 lze očekávat spíše návrat k normálnějšímu tempu růstu v cestovním ruchu. Extrémně silná poptávka po cestování po pandemii se postupně stabilizuje, nicméně dlouhodobý trend online rezervací zůstává zachován,“ doplňuje Raška.
Podobně situaci vidí také analytik XTB Tomáš Cverna. Podle něj se do současné ceny akcií promítá kombinace krátkodobých i dlouhodobých faktorů. Investoři zohledňují například zpomalení růstu tržeb nebo možné tlaky na marže, zároveň ale sledují i technologické změny v sektoru.
„Makro výhled pro sektor cestování vypadá pro sezóny 2026 a 2027 velmi dobře. Situace se ale může změnit například kvůli geopolitickému napětí nebo růstu cen ropy,“ upozorňuje Cverna.
Airbnb není „jen pronájem“. Kdo to nepochopí, může draze zaplatit
Přivyděláváte si pronájmem přes Airbnb nebo Booking? Pozor! Nejde jen o pasivní příjem. Pokud nemáte živnost nebo nehlásíte příjmy správně, může vás čekat tvrdý zásah od finančáku. Daňoví poradci varují: přístup „nějak to projde“ už dnes nefunguje.
Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška je současná korekce spíše výsledkem přehodnocení rizik než zpochybnění kvality firmy.
„Po silné expanzi valuace až k historickým maximům přišla korekce, kterou lze vnímat jako přecenění rizik. Trh už není ochoten platit jakoukoli cenu a více rozlišuje mezi krátkodobou výkonností a dlouhodobými riziky,“ říká Míšek.
Mezi tato rizika patří například regulace digitálních platforem nebo technologické změny v oblasti vyhledávání a rezervací cest.
Podle Míška však analytické cílové ceny stále naznačují výrazný růstový potenciál. Některé odhady se pohybují nad hranicí 6000 dolarů za akcii, což je výrazně nad současnou tržní cenou kolem 4200 dolarů.
Umělá inteligence může změnit způsob rezervací
Z dlouhodobého hlediska bude podle analytiků důležité především to, jak se sektor vyrovná s technologickými změnami. Klíčovým příběhem pro nadcházející rok je masivní integrace generativní AI, která zásadně proměňuje způsob, jakým lidé plánují cestování, a již nyní prokazatelně snižuje náklady na zákaznický servis a zvyšuje efektivitu vyhledávání.
„Riziko není v tom, že by lidé přestali cestovat, ale že se může změnit způsob, jakým se k rezervaci dostanou. Pokud se vstupní bránou stanou AI asistenti, část poptávky může časem obejít tradiční online platformy,“ upozorňuje Míšek. Booking podle něj do těchto technologií aktivně investuje a snaží se je využít ve svůj prospěch.
Když Evropa poráží Ameriku v její vlastní hře. Vývoj akcií letos šokuje
Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Rozšíření války na Blízkém východě zatím finanční trhy příliš nerozhodilo. Ekonomové ale upozorňují, že rozhodující bude délka konfliktu. Pokud se boje protáhnou, mohou zdražit energie a zesílit inflační tlaky. Podle odborníků je přitom větším rizikem zemní plyn než ropa. Zaznělo to na Globálním Investičním Summitu, který se v těchto dnech koná v Praze.
„Nečekal jsem žádnou olbří reakci trhů, protože ta pravděpodobnost (vypuknutí konfliktu mezi USA a Iránem – pozn. red.) byla veliká. Bylo to vidět – když z ničeho jiného – z toho, jak ambasády vyzvaly zaměstnance, aby poslali své rodiny domů. Těžko si lze představit jasnější signál toho, že se něco stane,“ reagoval na úvodní téma makroekonomického bloku jubilejního pátého ročníku GIS Miroslav Singer, hlavní ekonom a ředitel institucionálních vztahů Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky.
David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu
Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.
„Klíčové je z hlediska ekonomického dopadu, zda to bude rychlá akce, šance na to stále ještě je. Anebo zda to přeroste v nějaký déletrvající konflikt, to by pak ekonomické náklady i pro Česko byly citelnější,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Následně dodal, že vliv na hospodářský růst i inflaci by zatím viděl jako minimální, i kdyby válečný konflikt přerostl délkou několika dní nebo několika málo týdnů. „Takže myslím, že zatím je to tak trochu bouře ve sklenici vody,“ poznamenal.
Ropa není hlavní problém
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň vyjádřil údiv nad tím, proč všichni mluví o riziku růstu ceny ropy, když daleko větší riziko v sobě skrývá zdražování zemního plynu, na němž je svět závislejší a existuje méně alternativ, jak si jej opatřovat.
U ropy, kterou nespotřebováváme přímo, ale formou pohonných hmot a dalších výrobků, existuje širší škála, jak dodávky z Perského zálivu nahradit. K tomu se dovozní cena plynu do našich nákladů za plyn promítá 75 procenty, zatímco ropa do cen výrobků z ní jen 15 procenty. „To, co nás ovlivňuje z 15 procent, k dnešnímu dni na ceně vzrostlo o 15 procent. A to, co nás ovlivňuje z 75 procent, vzrostlo o 75 procent. Takže 15 procent z 15 procent je efekt války na naše pohonné hmoty. Zatímco 75 procent z 75 procent je navýšení ceny plynu,“ podtrhl Bartoň.
Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
S názorem hlavního ekonoma Natland, že důležitější jsou ceny plynu, souhlasí také hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. Pokud jde o ropu, dodává, že důležité bude, jak dlouho konflikt potrvá. „Pokud to bude pár týdnů, tak epizoda ceny ropy nad 80 dolary za barel nebude mít na trh zásadní dopad. Což vlastně potvrzují i některé akciové trhy,“ uvedl.
Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa uvedl, že ekonomický dopad nejnovějšího válečného konfliktu bude kromě cen ropy záležet také na krocích centrálních bank. Neobával by se žádného tlaku na české veřejné finance, nicméně si dovede představit, že česká vláda by v případě výrazného zvýšení cen energií, pohonných hmot a tím pádem i bydlení přistoupila k tomu, že by – podobně jako o tom rozhodla v případě poplatku za podporované obnovitelné zdroje energií – vzala část nákladů na sebe.
Jak s investicemi?
Podle Michala Skořepy vytvoří situaci příznivé podmínky pro obranný průmysl. Zajímavou oblastí pro investory podle něj budou také akcie amerických energetických firem.
Podle Singera na válečném konfliktu vydělá „kdokoliv, kdo dělá cokoliv v oblasti bezpečnosti infrastruktury“. Připomněl, že Írán je významným hráčem v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti, „Ne nadarmo vznikla šachová hra v Íránu,“ podotkl. Prodělávat na situaci podle něj nemohou ani aerolinie, provozující linky z Asie, které stále ještě mohou využít část bezpečného vzdušného prostoru nad severní částí Kataru. „To jsou sektory, které na té situaci nemohou prodělávat. A to bez ohledu na to, zda se situace uklidní rychle anebo pomaleji“, dodal.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka připomněl, že chytří investoři nekupují akcie, které rostou. „Pokud ten konflikt v Íránu skutečně nebude trvat dlouhé roky, ale spíše týdny či krátké měsíce, tak se evropské akcie ocitnou v zajímavých slevách,“ uvedl s tím, že v současnosti se akciové trhy globálně propadly o nějakých 4,5 procenta a že tedy mohou být zajímavým tipem pro nákup. Bude ale záležet na tom, jaké další kroky bude dělat americký prezident Donald Trump.
„Na druhou stranu chápu, že americký trh má svá specifická rizika a proto dává smysl mít minimálně nějakou geografickou diverzifikaci,“ podotkl Peterka. Je však podle něj třeba dodal jednu věc. Válečný konflikt delšího trvání se vždy přelévá do menšího zájmu o riziková aktiva, růstové typy akcií, zato však jde nahoru zájem o bezpečná aktiva typu zlato či některé měny. „Situace je ale velmi volatilní. Vlastně každou hodinu. Je možné, že tato diskuse skončí a vše bude jinak,“ uzavřel Peterka.
Petr Bartoň z Natlandu ovšem připomněl jednu důležitou věc. Každý konflikt, obzvlášť v takto citlivé oblasti, i když bude brzy ukončen, zvyšuje pravděpodobnost dalšího konfliktu. To se Íránu se současným politickým režimem samozřejmě týká dost intenzivně.
Kam půjdou úrokové sazby?
Důležitým faktorem, který ovlivňuje cenu dluhopisů, oblíbeného finančního instrumentu, je inflace. Podle Kovandy může nastat určitá „přetahovaná“ o ropu mezi Asií a Evropou, významný vliv na inflaci by ale mít neměla. „Před týdnem trhy očekávaly dvě snížení základní úrokové sazby ČNB v letošním roce,“ řekl. To bylo podle něj v souladu s tím, co komunikovali někteří bankovní radní koncem ledna. Dnes už ale trhy pro letošní rok vidí stabilitu sazeb.
Bývalý guvernér ČNB vyjádřil názor, že centrální banky by v této situaci neměly dělat nic, nýbrž jen vyčkávat.
Cena plynu pro Evropu kolísá. Po skoku přichází pád
Velkoobchodní cena plynu v Evropě po prudkém růstu začala opět klesat. Během dne se propadla téměř o deset procent a dostala se pod 50 eur za megawatthodinu. Ještě v úterý přitom vystoupala na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Napětí kolem Hormuzského průlivu zvyšuje volatilitu cen energií.
Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň
