Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Alena Schillerová: Schodek rozpočtu bude nižší, než všichni očekávají

Alena Schillerová
Ministerstvo financí
Dalibor Martínek

Tvorba státního rozpočtu na rok 2026 se nachází v horké fázi. Česko nyní funguje v módu rozpočtového provizoria. V pondělí 26. ledna přinese na vládu návrh rozpočtu Alena Schillerová, ministryně financí. „Neakceptuji žádné nadpožadavky ministrů,“ říká tvrdě Schillerová.

V jaké fázi je skládání rozpočtu na rok 2026?

Ministerstvo financí v současnosti připravuje parametry státního rozpočtu k projednání a schválení vládou 26. ledna. Na jeho základě pak neodkladně připraví kompletní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026, včetně všech zákonných příloh.

Můžete rámcově říct, na jaké úrovni se bude pohybovat schodek státního rozpočtu za rok 2026? Bude to mezi 350 až 400 miliardami korun?

S konkrétní výší navrhovaného deficitu seznámím nejdříve vládu. Jednoznačně platí, že státní rozpočet bude na rozdíl od návrhu předchozí vlády splňovat požadavky úplnosti, pravdivosti a transparentnosti. Zároveň pracujeme na úsporách nejen v provozní oblasti, ale také neefektivitách a řešíme nezbytnost každého výdaje. Navzdory účetním trikům, které v rozpočtu zanechala minulá vláda, jsem přesvědčena, že budeme výrazně pod vaším odhadem.

Poruší návrh rozpočtu zákon o rozpočtové odpovědnosti, jak se obává šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl? Jak se k těmto obavám stavíte?

Zákon o rozpočtové odpovědnosti byl fakticky porušován především minulou vládou, bohužel bez adekvátní odezvy Mojmíra Hampla. Je zarážející, že dala přednost rozpočtovým trikům, mimorozpočtovým půjčkám a podhodnocování výdajů před transparentním rozpočtováním. Taková praxe je pro nás nepřijatelná. Zejména v situaci, kdy jsou národní pravidla přísnější než ta, která po nás požaduje EU. Každopádně platí, že na prvním místě je transparentnost a věrohodnost rozpočtu a také to, že suverénem je Poslanecká sněmovna.

Jak probíhá vyjednávání o rozpočtu s jednotlivými resorty? Kde žádají největší navýšení?

Vrátila jsem se k osvědčené praxi, kdy o rozpočtu každého resortu detailně jednám s příslušným ministrem a vrchním ředitelem jeho ekonomické či provozní sekce. Každému vládnímu kolegovi jsem sdělila, že neakceptuji žádné nadpožadavky vyjma růstu mandatorních výdajů a plnění konkrétních vládních slibů typu přenesení plateb za obnovitelné energie na státní rozpočet.

Karel Havlíček a Andrej Babiš

NERV je mrtvý. Žádný nový zatím není na obzoru

Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.

Přečíst článek

Kde jsou největší výdajové díry, které je potřeba zalátat?

V první řadě je potřeba se vrátit k praxi transparentního a férového rozpočtování. Můj předchůdce při sestavování rozpočtů vědomě některé výdajové položky podhodnocoval, pomáhal si mimorozpočtovými půjčkami a nedbal varování expertů, opozice nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Výsledkem je porušení zákonem stanoveného deficitu státního rozpočtu za uplynulý rok a narušení důvěry veřejnosti a expertů v rozpočtový proces. To musí skončit.

Státnímu fondu dopravní infrastruktury chybí v rozpočtu 48 miliard korun. Dodá je stát, aby se nezastavila výstavba dálnic a železnic?

Rozpočet SFDI bude meziročně významně navýšen, ale přesnou sumu zatím nemůžu konkretizovat. Pan ministr Bednárik slíbil, že si posvítí na tzv. železniční inflaci a udělá maximum pro to, aby výstavba dálnic a železnic nepolevovala.

Jak vláda vyřeší kumulující se schodky ve výdajích zdravotních pojišťoven. Bude je doplácet ze státního rozpočtu, nebo se opět navýší platba za státní pojištěnce? Nebo je ve hře nějaké jiné řešení?

Ano, rezervy zdravotních pojišťoven se od roku 2022 setrvale snižují a v minulém roce se to projevilo nejcitelněji u VZP. Vláda proto na svém prvním zasedání v polovině prosince schválila převod 7,9 miliardy korun z rezerv VZP menším pojišťovnám. Programové prohlášení vlády počítá s opatřeními k předcházení deficitům v systému veřejného zdravotního pojištění. Chceme, aby mezi zdravotními pojišťovnami vzniklo skutečné konkurenční prostředí. Pojišťovny získají větší prostor pro samostatné hospodaření a odpovědnost za kvalitu poskytovaných služeb. Posílíme smluvní volnost mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče. Zrevidujeme systém přerozdělení pojistného. Výše platby za státní pojištěnce je v současnosti zákonem určována automaticky valorizačním mechanismem a pro rok 2026 činí 2188 korun měsíčně, což představuje meziroční nárůst o 61 korun.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Přečíst článek

Jak se v rozpočtu promítne navyšování důchodů?

Výdaje na důchody jsou mandatorní tedy zákonem dané. Rozpočet zohlední veškeré požadavky dané zákonem dle odhadů expertů z MPSV.

Vláda před volbami slíbila průměrný plat pro celníky či policisty 50 tisíc korun. Bude tento slib naplněn, a jak se promítne do rozpočtu ministerstva vnitra?

Závazky v programovém prohlášení vlády platí. Zároveň je fakt, že rozpočet na rok 2026 je především výsledkem hospodářské a fiskální situace, kterou nám předala končící vláda. Naše plány v oblasti boje s šedou ekonomikou, transformace ekonomiky nebo provozních úspor v důsledku důsledné digitalizace logicky nemohou přinést ovoce již letos. Proto je i splnění našich závazků otázkou celého funkčního období vlády. Například EET či změny v oblasti lepšího výběru daní se promítnou až příští rok.

Jakou úsporu si slibujete od zmrazení platů státních úředníků či zefektivnění chodu jednotlivých úřadů?

Očekávám v každé rozpočtové kapitole úsporu pět až deset procent na provozních výdajích. O vývoji platů úředníků budeme jednat v rámci tripartity a nechci předjímat výsledek. Na rozdíl od příslušníků bezpečnostních sborů a učitelů jim platy k 1. lednu 2026 nevzrostly.

Kolik vydá stát za obsluhu státního dluhu v letošním roce?

Přibližně 110 miliard korun.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl

Dalibor Martínek: Češi švejkují s výdaji na obranu. Dálnice je prý obrana

Národní rozpočtová rada, která má za úkol hlídat hospodaření státu, dala najevo znepokojení z toho, jak stát nakládá s výdaji na obranu. Česko si loni vymohlo spolu se čtrnácti evropskými státy výjimku, která umožňuje v rámci zbrojení porušovat rozpočtová pravidla. A Češi, jako správní Švejci, do zbrojení okamžitě zahrnuli třeba výstavbu dálnic.

Přečíst článek

Související

Zbyněk Stanjura

Stanjura zareagoval na Schillerovou. Reálný schodek loňského rozpočtu je 250 miliard, uvedl

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Co bude Babiš nebo Trump dělat, až o práci přijdou naši lidi?

Stanislav Šulc: Co bude Babiš nebo Trump dělat, až o práci přijdou naši lidi?
iStock
Stanislav Šulc

Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.

Těch zpráv přibývá. Pokradmu, ale důsledně a jistě. Vezměme to namátkou. Nezaměstnanost v prosinci narostla na nejvyšší úroveň za několik let. A v roce 2026 v Česku téměř jistě dosáhne hranice pěti procent a možná ji i překoná. A co je možná zajímavější, sice nejrychleji přicházejí lidé o zaměstnání v tradičně transformací stižených regionech, ale čtvrtým regionem, kde lidé masivně přišli o práci, je Praha. Vrátíme se k tomu.

Další zpráva: díky AI jedna IT společnost nasadila 30 procent úplně nového informačního systému do velké firmy za čtyři… ne měsíce, ne týdny, ani dny, ale za čtyři hodiny. Proti dřívějšímu stavu činily pouhé jednotky procent. Vrátíme se k tomu.

Když provoz řídí algoritmy, firmy řeší rekvalifikace

AI, data a prediktivní řízení provozu. Díky propojení technologií končí éra intuice a improvizace. Digitalizace zvyšuje efektivitu, ale i rizika. Kybernetická bezpečnost se stává provozní prioritou a investice do rekvalifikací zaměstnanců nutností.

Přečíst článek

Automobilový koncern Stellantis plánuje propustit v polské továrně v Tychách 740 lidí, což je téměř třetina zaměstnanců. Od března v podniku na jihu země, který je jedním z jeho nejdůležitějších výrobních závodů v Evropě, také zruší třetí výrobní směnu. Vrátíme se k tomu.

Vstupujeme do „normálního“ světa

Jsou to nahodilé zprávy z posledních dní, které říkají v podstatě totéž: lidé přicházejí o práci. Ekonomové budou chlácholit, že to je běžné, možná si některý vzpomene i na poučku, že nižší než pětiprocentní nezaměstnanost je vlastně škodlivá, protože to není motivující (volně přeloženo, v takové společnosti mají lidé tendenci se flákat).

Takže ano, vstupujeme opět do „normálního“ světa, kde lidé o práci bojují, usilují a bojí se oni.

Jenomže ono to je trochu složitější, jak ukazují ty další dvě zprávy. AI už skutečně nahrazuje pracovní sílu. Možná to je pomalejší, než si někdo představoval, možná to probíhá jiným způsobem, než jsme si malovali, ale děje se to. A dít se to bude dál.

740 lidí bez práce. Stellantis škrtá ve polském závodě

Koncern Stellantis chystá výrazné škrty v závodě v Tychách. O práci přijde 740 zaměstnanců. Odbory varují před dominovým efektem.

Přečíst článek

A ne, sázka na průmysl to opravdu nezachrání, jak ukazuje ta třetí zpráva, protože průmysl je tradičně velmi náročný na investice a ty jsou zase podmíněné budoucími výnosy. Kde nelze čekat úspěch, tam investice téměř jistě nebudou. A velké firmy, které ještě mají nějaký kapitál na investice i do něčeho jiného, než jsou tanky a protiraketové systémy, si budou hodně rozmýšlet, kam budou investovat. A situace na místním pracovním trhu je opravdu zajímat nebude.

Až přijdou o práci naši lidi

Takže si to shrňme: nezaměstnanost poroste a práce bude ubývat. Kdo tvrdí něco jiného, má nejspíš informace, které by měl poskytnout ostatním, protože běžný člověk je nemá a blíží se do fáze paniky.

V souvislosti s tím, jak AI bude ubírat lidem práci, se pak používá řada historických analogií a pouček. Tou hlavní je, že v historii vždycky svět nakonec našel nějakou rovnováhu, vznikla zaměstnání, která dříve nebyla.

Tím se sice dneska rádi uklidňujeme, ale v tom příběhu se zapomíná na dvě podstatné věci. První je doba, po kterou se ta nová rovnováha ustavovala. Může to trvat dekády, během kterých bude část světa extrémně bohatnout a druhá extrémně živořit. S tím se tak nějak nevyřčeně počítá, protože tak tomu bylo vlastně vždycky, a naštěstí dějiny psali ti první, takže ty druhé nikdo nezaznamenal.

Druhá věc je ještě méně nasvěcovaná, ale může přinést opravdový problém. V historii při podobných změnách patřili k poraženým vždy lidé bez jakékoli moci, tedy i bez politických hlasů. To se ale tentokrát nestane. O práci budou přicházet „naši lidi“, kterými se všichni rádi zaštiťují. A může to ve světě přinést pohyby, proti kterým byla takzvaná migrační krize v podstatě taková legrace.

Další texty Stanislava Šulce

Související

Šéf ANO Andrej Babiš

Stanislav Šulc: Donald Trump začíná přidělávat vrásky už i Andreji Babišovi

Přečíst článek
Silvio Berlusconi zemřel.

Stanislav Šulc: Berlusconi vytvořil archetyp moderního politika. Učil se u něj Trump i Babiš

Přečíst článek
Trump krade Grónsko. A Češi se zase začínají hrbit

Glosa Dalibora Martínka: Trump krade Grónsko. A Češi se zase začínají hrbit

Přečíst článek

Šéf Nvidie: AI zajistí šestimístné platy instalatérům

Šéf Nvidie: AI zajistí šestimístné platy instalatérům
Profimedia
 nst
nst

Pokud si dnes někdo chce přijít na opravdu slušné peníze, nemusí se učit programovat, ale klidně si obléct montérky. Boom datových center podle šéfa Nvidie Jansena Huanga otevírá cestu k vysokým výdělkům pro instalatéry, elektrikáře i stavební dělníky.

Umělá inteligence nemusí znamenat pohromu pro pracovní trh. Naopak. Pokud si dnes někdo chce vydělat opravdu slušné peníze, neměl by se nutně učit programovat, ale klidně vzít do ruky hasák, kleště nebo kladivo, domnívá se šéf Nvidie. 

„Instalatéři, elektrikáři a stavební dělníci budou díky výstavbě datových center schopni dosahovat šestimístných platů,“ prohlásil Huang na Světové ekonomické fórum v Davosu, kde vystoupil v rozhovoru se šéfem BlackRocku Larrym Finkem.

Byznys first, bezpečnost stranou. Nvidia se vrací do Číny

Americká vláda uvolnila exportní pravidla pro Nvidii. Firma může dodávat AI čipy do Číny, pokud tím neohrozí americký trh a bezpečnost. Armádní využití má zůstat tabu.

Přečíst článek

Zručnost místo diplomů

Podle Huanga se svět nachází uprostřed jedné z největších infrastrukturních výstaveb v historii. Umělá inteligence totiž není jen software – potřebuje datová centra, energii, chlazení, kabely a trubky. Potřebuje lidi, kteří umí stavět, zapojovat a opravovat. A firmy takové lidi budou ochotny dobře zaplatit. 

„Mzdy v těchto profesích už teď rostou. V některých případech se skoro zdvojnásobily. Každý by měl mít šanci slušně se uživit. A rozhodně k tomu nepotřebuje doktorát z informatiky,“ dodal Huang.

Trump v Davosu: Grónsko chceme, ale silou ho brát nebudeme

Americký prezident Donald Trump využil své vystoupení na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu k ostré kritice Evropy i k zesílení tlaku na Grónsko. Spojené státy podle něj po druhé světové válce udělaly zásadní chybu, když ostrov vrátily Dánsku. Dánové jsou podle Trumpa dnes „nevděční“ a USA Grónsko potřebují nejen pro vlastní bezpečnost, ale i kvůli rostoucím ambicím Ruska a Číny. Trump nicméně poprvé vyloučil, že by USA k získání arktického ostrova použily vojenskou sílu.

Přečíst článek

Více kabelů, méně klávesnic

Huangův optimismus kontrastuje s varováním jiných lídrů technologického světa. Šéf firmy Anthropic Dario Amodei v Davosu mluvil o hrozícím „krveprolití mezi bílými límečky“ a varoval, že AI může zrušit až polovinu juniorských kancelářských pozic, informuje agentura Bloomberg. 

„Vstupujeme do světa, kde spoustu práce juniorních – a částečně i seniorních – programátorů začínají dělat systémy umělé inteligence,“ řekl Amodei Bloombergu.

Nvidia na vítězné vlně

Z boomu umělé inteligence těží především Nvidia, klíčový dodavatel čipů pro trénink a provoz AI modelů. Podle průměrného odhadu analytiků sestaveného Bloombergem měla firma v roce 2025 utržit téměř 200 miliard dolarů jen z čipů pro datová centra.

Jejími největšími zákazníky jsou technologičtí giganti jako Microsoft, Meta Platforms, Amazon nebo Alphabet, kteří se dohromady zavázali investovat stovky miliard dolarů do nové infrastruktury.

Algoritmy už začínají rozumět i lidské duši. Mobil pozná, že jste v depresi

I když se nám to moc nelíbí, duševní choroby zasahují tento svět. Ale ne pokaždé se dají snadno poznat, zařadit do správné diagnózy a stanovit pro ně léčbu. I díky využití umělé inteligence se však nyní daří propojit desítky malých fyzických detailů, díky nimž se diagnostika stává snadnější a přesnější, píše ve své analýze vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Výrobci pamětí jsou očima burziánů mašinami na peníze. Jak dlouho ještě?

Přečíst článek
Doporučujeme