Šéf Mety Mark Zuckerberg má dnes vypovídat v přelomovém procesu o bezpečnosti sociálních sítí. Žaloba tvrdí, že Instagram a další aplikace vědomě podporovaly návykové chování mladých lidí. Případ už teď odborníci přirovnávají k „Big Tobacco“ momentu technologického světa. Meta obvinění odmítá a tvrdí, že nenese žádnou odpovědnost za závislostní chování uživatelů svých platforem.
Do investic souvisejících s datovými centry by mělo v příštích pěti letech směřovat nejméně 3 biliony dolarů. Uvedla to ratingová agentura Moody’s Ratings s tím, že financování bude z velké části zajištěno prostřednictvím úvěrových trhů.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Americká internetová společnost Meta Platforms oznámila, že zruší přibližně 600 pracovních míst ve své divizi Superintelligence Labs, která se zaměřuje na vývoj umělé inteligence (AI). Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení společnosti. Divize zaměstnává několik tisíc pracovníků.
Společnost Meta Platforms sestavuje tým největších odborníků na vývoj umělé superinteligence. Jeho členové si ročně přijdou na desítky milionů dolarů, díky čemuž se Marku Zuckerbergovi daří získávat velmi zvučná jména od konkurence. Do týmu nyní přijde Ruoming Pang, který vedl oddělení AI v Apple, uvedla agentura Bloomberg.
Meta Platforms spojila síly s Anduril Industries. Cílem je vyvíjení vojenské techniky budoucnosti na základě umělé inteligence. Ve hře jsou zatím například chytré vojenské helmy inspirované i počítačovými hrami. Klientem bude americká armáda.
Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Tesla i Nvidia. Výkon akcií šestice z top sedmičky amerických technologických gigantů se letos ocitl v záporném pásmu. Výprodej podnítily makroekonomická nejistota, obavy z recese i dopadu Trumpových cel.
Nikdo letos nebohatne tak rychle jako zakladatel sociální sítě Facebook. Jmění Marka Zuckerberga už nabobtnalo o více než 70 miliard, poprvé se hodnota jeho majetku přehoupla přes hranici 200 miliard dolarů a nadále stoupá. A to vše díky růstu ceně akcií Meta Platforms, které jsou na rekordu. Důvod? Paradoxně i to, co před dvěma lety Zuckerbergovu firmu poslalo do pekla.
Mohl to být jeden z památných dnů na burze. Nakonec se ale scénář pro „černé pondělí“ nepíše. Tedy alespoň nikoli na evropských či amerických burzách. Velcí investoři byli zjevně připraveni a využili šance při propadu populárních akcií. Díky tomu se v druhé polovině obchodního dne burzy opět začaly vzmáhat. Poraženým tak zůstávají asijské burzy v čele s japonskou, která se zřítila kvůli akci centrální banky.
Evropská komise obvinila americkou internetovou společnost Meta Platforms, že porušuje nová pravidla, která se v Evropské unii vztahují na velké internetové platformy. Firma provozující sítě Facebook či Instagram proti pravidlům nutí uživatele poskytovat svá soukromá data výměnou za přístup k bezplatným službám, oznámil Brusel.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.