Šéf Mety Mark Zuckerberg má dnes vypovídat v přelomovém procesu o bezpečnosti sociálních sítí. Žaloba tvrdí, že Instagram a další aplikace vědomě podporovaly návykové chování mladých lidí. Případ už teď odborníci přirovnávají k „Big Tobacco“ momentu technologického světa. Meta obvinění odmítá a tvrdí, že nenese žádnou odpovědnost za závislostní chování uživatelů svých platforem.
Do investic souvisejících s datovými centry by mělo v příštích pěti letech směřovat nejméně 3 biliony dolarů. Uvedla to ratingová agentura Moody’s Ratings s tím, že financování bude z velké části zajištěno prostřednictvím úvěrových trhů.
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Americká internetová společnost Meta Platforms oznámila, že zruší přibližně 600 pracovních míst ve své divizi Superintelligence Labs, která se zaměřuje na vývoj umělé inteligence (AI). Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení společnosti. Divize zaměstnává několik tisíc pracovníků.
Společnost Meta Platforms sestavuje tým největších odborníků na vývoj umělé superinteligence. Jeho členové si ročně přijdou na desítky milionů dolarů, díky čemuž se Marku Zuckerbergovi daří získávat velmi zvučná jména od konkurence. Do týmu nyní přijde Ruoming Pang, který vedl oddělení AI v Apple, uvedla agentura Bloomberg.
Meta Platforms spojila síly s Anduril Industries. Cílem je vyvíjení vojenské techniky budoucnosti na základě umělé inteligence. Ve hře jsou zatím například chytré vojenské helmy inspirované i počítačovými hrami. Klientem bude americká armáda.
Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Tesla i Nvidia. Výkon akcií šestice z top sedmičky amerických technologických gigantů se letos ocitl v záporném pásmu. Výprodej podnítily makroekonomická nejistota, obavy z recese i dopadu Trumpových cel.
Nikdo letos nebohatne tak rychle jako zakladatel sociální sítě Facebook. Jmění Marka Zuckerberga už nabobtnalo o více než 70 miliard, poprvé se hodnota jeho majetku přehoupla přes hranici 200 miliard dolarů a nadále stoupá. A to vše díky růstu ceně akcií Meta Platforms, které jsou na rekordu. Důvod? Paradoxně i to, co před dvěma lety Zuckerbergovu firmu poslalo do pekla.
Mohl to být jeden z památných dnů na burze. Nakonec se ale scénář pro „černé pondělí“ nepíše. Tedy alespoň nikoli na evropských či amerických burzách. Velcí investoři byli zjevně připraveni a využili šance při propadu populárních akcií. Díky tomu se v druhé polovině obchodního dne burzy opět začaly vzmáhat. Poraženým tak zůstávají asijské burzy v čele s japonskou, která se zřítila kvůli akci centrální banky.
Evropská komise obvinila americkou internetovou společnost Meta Platforms, že porušuje nová pravidla, která se v Evropské unii vztahují na velké internetové platformy. Firma provozující sítě Facebook či Instagram proti pravidlům nutí uživatele poskytovat svá soukromá data výměnou za přístup k bezplatným službám, oznámil Brusel.
Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou zveřejnili statistici tamního ministerstva práce. Ve srovnání s prvním odhadem zveřejněným v únoru je růst hrubého domácího produktu (HDP) poloviční.
Některé větší banky 🏦🏦🏦budou mít o nadcházejícím víkendu z technických důvodů odstávku služeb. Česká spořitelna provede v noci na sobotu 14. března plánovanou odstávku bankovních systémů, fungovat nebudou ani její bankomaty.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal posuzovat odkup 50 procent mediální skupiny Mafra společností Tymeprax Pavla Tykače. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval na svých webových stránkách. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.
Íránský nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, uvedl na tiskovém briefingu Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy o tom, že by byl íránský duchovní vůdce znetvořen, nejsou k dispozici. Íránská státní televize nicméně již dříve Modžtabu Chameneího označila za zraněného ve válce.
Průměrná cena nafty ⛽ v ČR po zhruba 3,5 letech překročila hranici 41 korun. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, se diesel ve čtvrtek prodával u tuzemských čerpacích stanic v průměru za 41,28 Kč za litr, za den zdražil o 39 haléřů. Růst ceny, který začal po únorovém zahájení války na Blízkém východě, tak proti předchozím dnům zpomalil. Mírnějším tempem, o 15 haléřů, zdražil za den i nejprodávanější benzin Natural 95. Nyní stojí v průměru 37,33 Kč za litr. Plyne to z dat CCS.
Srbsko připustilo, že si jako první v Evropě opatřilo čínské balistické rakety vzduch-země CM-400AKG. Píše to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení srbského prezidenta Aleksandara Vučiće.
Polský premiér Donald Tusk řekl, že i přes veto prezidenta bude Polsko financovat zbrojení z půjčky EU. Polsko může z evropského programu SAFE získat půjčky v hodnotě 43,7 miliardy eur (přes bilion korun).
Průmyslová výroba v zemích Evropské unie se v lednu ve srovnání s předchozím měsícem snížila 📉 o 1,6 procenta. Pokles tak zrychlil z prosincového tempa 0,1 procenta. V samotné eurozóně se výroba snížila o 1,5 procenta, v prosinci klesla o 0,6 procenta, uvedl Eurostat. V České republice se výroba v lednu propadla o 2,6 procenta, zatímco v prosinci o 1,1 procenta vzrostla.
Uvolňovat teď z jakéhokoli důvodu protiruské sankce je chybou. V reakci na rozhodnutí Spojených států, které povolily zemím na 30 dní nakupovat ruskou ropu, to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Americký krok kritizovala také německá ministryně hospodářství Katherina Reichová, podle níž to jen naplní válečnou kasu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM informovalo, že po smrti jsou čtyři ze šesti členů posádky amerického vojenského tankovacího letounu KC-135, který se ve čtvrtek zřítil v západním Iráku.