Černé stavby by nemusely k zemi. Novela budí spor, kritici varují před legalizací nepořádku
Některé nelegální stavby by podle navrhované změny stavebního zákona nemusely být zbourány, pokud by jejich odstranění způsobilo větší škody než jejich zachování. Ministerstvo tvrdí, že chce chránit majitele, kteří se do problému dostali nevědomky. Odborníci ale varují, že úprava může oslabit stavební kázeň a povzbudit další černou výstavbu.
Černé stavby by v některých případech nemusely být odstraněny. Počítá s tím pozměňovací návrh k novele stavebního zákona, který už projednaly sněmovní výbory a nyní ho má posoudit celá Sněmovna.
Dle návrhu by stavební úřad nemusel nařídit demolici stavby, která sice vyžadovala povolení, ale její odstranění by mělo nepřiměřeně negativní dopad na majitele. Úřad by ji zároveň mohl dodatečně povolit a zkolaudovat, pokud by tím nebyl narušen veřejný zájem ani práva dalších osob. Vlastník by ale i nadále čelil přestupkovému řízení.
Definice černé stavby chybí
Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že cílem není omlouvat vědomé obcházení pravidel. Úprava má podle něj rozlišit případy, kdy se majitel dostal do problému neúmyslně. Například koupil nemovitost se stavbou, aniž věděl, že vznikla v rozporu se zákonem. Podle mluvčí MMR Veroniky Lukášové se v praxi také stává, že se až dodatečně zjistí formální chyba, procesní vada nebo problém v původním povolení.
Změnu podporuje i Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Podle jeho viceprezidenta Zdeňka Soudného nejde o plošnou legalizaci černých staveb, ale o možnost posoudit, zda stavba skutečně někoho poškozuje a zda by její zbourání nebylo horším řešením.
Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.
Michal Nosek: Černá stavba? Kdepak, jen divně nasvícená. Česká specialita jménem „legislativní úklid“
Názory
Opačný názor má Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Dle členky jejího představenstva Renaty Zdařilové by návrh vyslal signál, že dodržování stavebních pravidel není nutné brát vážně.
Debatu navíc přiživuje případ ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové z ANO. Server Seznam Zprávy upozornil, že na jejím pozemku v Bílině mají stát objekty v rozporu s územním plánem. Mrázová odmítla výzvy opozice k rezignaci i tvrzení, že by navrhovaná změna souvisela s jejími nemovitostmi. Podpořil ji také premiér Andrej Babiš.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.