Do Sněmovny se po senátním vetu vrací novela stavebního zákona. Opoziční politici vyčítají novele, že umožní výstavbu v chráněných přírodních lokalitách. Je to pravda? „Domnívám se, že to tak může dopadnout,“ říká právník Ondřej Preuss, zakladatel platformy Dostupný advokát.
Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit způsob povolování staveb v Česku. Stavební úřady nově přejdou pod stát, vznikne Úřad rozvoje území a investorům by mělo k povolení stavby stačit jedno sloučené řízení zakončené jediným rozhodnutím.
Stavební právo, digitalizace i územní plánování patří k tématům, která zásadně ovlivňují podobu českých měst i dostupnost bydlení. Roman Pečenka a Daniel Vejsada z PRK Partners v debatě ukazují, proč nejde jen o technické změny v legislativě, ale o klíčovou otázku dalšího rozvoje Česka, fungování obcí a budoucnosti metropole.
Některé nelegální stavby by podle navrhované změny stavebního zákona nemusely být zbourány, pokud by jejich odstranění způsobilo větší škody než jejich zachování. Ministerstvo tvrdí, že chce chránit majitele, kteří se do problému dostali nevědomky. Odborníci ale varují, že úprava může oslabit stavební kázeň a povzbudit další černou výstavbu.
Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.
Reforma stavebního práva přinese centralizaci úřadů i novou digitalizaci řízení a je součástí širší vládní strategie, která má zvýšit výstavbu až na 50 tisíc bytů ročně. Podle ministryně Zuzany Mrázové však bude celý systém vznikat ještě několik let a plně fungovat až kolem roku 2031. Mrázová to řekla v rozhovoru s ČTK.
Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.
Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.
Připravovaná novela stavebního zákona, která má zavést centrální stavební správu pod státním úřadem, vyvolává ostré reakce samospráv. Sdružení místních samospráv po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) varovalo, že návrh může vrátit české stavebnictví do období nejistoty a ohrozit dostupnost stavebního řízení pro veřejnost.
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit fungování stavební správy v Česku. Vzniknout má centrální státní úřad, pod který přejdou stavební úředníci z obcí a krajů, a hromadné bydlení má být nově považováno za veřejný zájem. Předloha má zrychlit povolování staveb, vyvolává ale ostrou kritiku opozice i odborníků.
Stavební řízení v Česku čeká zásadní přestavba. Nový zákon má přinést jedno razítko, integrované úřady i zrychlené procesy. Nová ministryně pro místní rozvoj Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) věří, že novela bude schválena do léta příštího roku.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
