Sněmovna přehlasovala Senát a definitivně schválila koaliční novelu stavebního zákona. Ta zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů a slibuje rychlejší povolování staveb. Opozice však varuje před kolapsem stavebního řízení, dražší správou i zvýhodňováním developerů. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Když byla koncem minulého týdne schválena ve Sněmovně ve třetím čtení novela stavebního zákona, v závěrečném slovu po hlasování prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová, že podle ní nikdo v Poslanecké sněmovně vlastně neví, co bylo schváleno. Patrně nejlépe vystihla situaci kolem nových předpisů o stavebním řízení.
Poslanecká sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit způsob povolování staveb v Česku. Stavební úřady nově přejdou pod stát, vznikne Úřad rozvoje území a investorům by mělo k povolení stavby stačit jedno sloučené řízení zakončené jediným rozhodnutím.
Stavební právo, digitalizace i územní plánování patří k tématům, která zásadně ovlivňují podobu českých měst i dostupnost bydlení. Roman Pečenka a Daniel Vejsada z PRK Partners v debatě ukazují, proč nejde jen o technické změny v legislativě, ale o klíčovou otázku dalšího rozvoje Česka, fungování obcí a budoucnosti metropole.
Některé nelegální stavby by podle navrhované změny stavebního zákona nemusely být zbourány, pokud by jejich odstranění způsobilo větší škody než jejich zachování. Ministerstvo tvrdí, že chce chránit majitele, kteří se do problému dostali nevědomky. Odborníci ale varují, že úprava může oslabit stavební kázeň a povzbudit další černou výstavbu.
Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.
Reforma stavebního práva přinese centralizaci úřadů i novou digitalizaci řízení a je součástí širší vládní strategie, která má zvýšit výstavbu až na 50 tisíc bytů ročně. Podle ministryně Zuzany Mrázové však bude celý systém vznikat ještě několik let a plně fungovat až kolem roku 2031. Mrázová to řekla v rozhovoru s ČTK.
Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.
Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.
Připravovaná novela stavebního zákona, která má zavést centrální stavební správu pod státním úřadem, vyvolává ostré reakce samospráv. Sdružení místních samospráv po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) varovalo, že návrh může vrátit české stavebnictví do období nejistoty a ohrozit dostupnost stavebního řízení pro veřejnost.
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit fungování stavební správy v Česku. Vzniknout má centrální státní úřad, pod který přejdou stavební úředníci z obcí a krajů, a hromadné bydlení má být nově považováno za veřejný zájem. Předloha má zrychlit povolování staveb, vyvolává ale ostrou kritiku opozice i odborníků.
Demokratická strana oznámila podání 📜 žaloby na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli propagačním videím placeným z veřejných peněz. Podle demokratů tím Trump porušil zákaz financovat stranickou reklamu z veřejných rozpočtů, uvedla ve středu agentura Reuters.
Americká letadlová loď 🚢 USS Abraham Lincoln se vrací do svého domovského přístavu v San Diegu, kde by měla přistát dnes. Uvedla to agentura Reuters. Loď byla nasazena na moři od loňského listopadu. Námořníky ve středu navštívil americký ministr obrany Pete Hegseth, který chválil jejich odolnost.
Společné zadlužení Evropské unie rychle 📈 roste a na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (24,5 bilionu korun). Uvádí to v dnes vydané zprávě Evropský účetní dvůr. Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. V souvislosti s růstem dluhu se očekávají také vyšší výdaje na jeho obsluhu.