Novela stavebního zákona, schválená 10. července Sněmovnou, putuje do Senátu. Ten ji pravděpodobně koncem léta vrátí poslancům, a ti ji vahou vládní koalice potvrdí. Bude se čekat na podpis prezidenta, který v době eskalace sporů vlády a prezidenta není jistý. Jedním z velkých témat novely je osekání pravomocí památkářů.
Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.
Reforma stavebního práva přinese centralizaci úřadů i novou digitalizaci řízení a je součástí širší vládní strategie, která má zvýšit výstavbu až na 50 tisíc bytů ročně. Podle ministryně Zuzany Mrázové však bude celý systém vznikat ještě několik let a plně fungovat až kolem roku 2031. Mrázová to řekla v rozhovoru s ČTK.
Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.
Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.
Připravovaná novela stavebního zákona, která má zavést centrální stavební správu pod státním úřadem, vyvolává ostré reakce samospráv. Sdružení místních samospráv po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) varovalo, že návrh může vrátit české stavebnictví do období nejistoty a ohrozit dostupnost stavebního řízení pro veřejnost.
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit fungování stavební správy v Česku. Vzniknout má centrální státní úřad, pod který přejdou stavební úředníci z obcí a krajů, a hromadné bydlení má být nově považováno za veřejný zájem. Předloha má zrychlit povolování staveb, vyvolává ale ostrou kritiku opozice i odborníků.
Stavební řízení v Česku čeká zásadní přestavba. Nový zákon má přinést jedno razítko, integrované úřady i zrychlené procesy. Nová ministryně pro místní rozvoj Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) věří, že novela bude schválena do léta příštího roku.
Jednotná centrální státní stavební správa, tak jak ji navrhuje vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, by mohla začít fungovat od 1. ledna 2028. O rok dříve by mohly začít platit hlavní změny spojené s reformou stavebního zákona. V budoucnu nevznikne nový státní stavební úřad, přemění se struktura Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který změní název na Úřad rozvoje území. V předtočeném rozhovoru na konferenci Asociace nájemního bydlení to řekla Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO), možná ministryně pro místní rozvoj ve tvořící se vládě.
O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?
ANO chce zrychlit povolování staveb. Nový zákon s principem „jeden úřad – jedno razítko“ má omezit byrokracii a platit od roku 2027.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
