Novela stavebního zákona, schválená 10. července Sněmovnou, putuje do Senátu. Ten ji pravděpodobně koncem léta vrátí poslancům, a ti ji vahou vládní koalice potvrdí. Bude se čekat na podpis prezidenta, který v době eskalace sporů vlády a prezidenta není jistý. Jedním z velkých témat novely je osekání pravomocí památkářů.
Reportérky Seznam Zpráv si všimly, že kolem ministryně Zuzany Mrázové vyrostlo několik staveb, které by si s úřady nejspíš „nerozuměly“. Shodou okolností se zároveň chystá zákon, jenž by podobná nedorozumění dokázal velmi efektivně uklidit ze stolu. Náhody se dějí. Občas velmi systematicky.
Reforma stavebního práva přinese centralizaci úřadů i novou digitalizaci řízení a je součástí širší vládní strategie, která má zvýšit výstavbu až na 50 tisíc bytů ročně. Podle ministryně Zuzany Mrázové však bude celý systém vznikat ještě několik let a plně fungovat až kolem roku 2031. Mrázová to řekla v rozhovoru s ČTK.
Může Česko přijít o své památky na seznamu UNESCO? Akademici v čele s Richardem Biegelem mluví o bezprecedentním oslabení ochrany kulturního dědictví. Teď se přidává i Kutná Hora a varuje před scénářem, který by mohl skončit mezinárodní ostudou i zásahem do nejcennějších historických lokalit země.
Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.
Připravovaná novela stavebního zákona, která má zavést centrální stavební správu pod státním úřadem, vyvolává ostré reakce samospráv. Sdružení místních samospráv po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) varovalo, že návrh může vrátit české stavebnictví do období nejistoty a ohrozit dostupnost stavebního řízení pro veřejnost.
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila novelu stavebního zákona, která má zásadně změnit fungování stavební správy v Česku. Vzniknout má centrální státní úřad, pod který přejdou stavební úředníci z obcí a krajů, a hromadné bydlení má být nově považováno za veřejný zájem. Předloha má zrychlit povolování staveb, vyvolává ale ostrou kritiku opozice i odborníků.
Stavební řízení v Česku čeká zásadní přestavba. Nový zákon má přinést jedno razítko, integrované úřady i zrychlené procesy. Nová ministryně pro místní rozvoj Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) věří, že novela bude schválena do léta příštího roku.
Jednotná centrální státní stavební správa, tak jak ji navrhuje vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, by mohla začít fungovat od 1. ledna 2028. O rok dříve by mohly začít platit hlavní změny spojené s reformou stavebního zákona. V budoucnu nevznikne nový státní stavební úřad, přemění se struktura Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který změní název na Úřad rozvoje území. V předtočeném rozhovoru na konferenci Asociace nájemního bydlení to řekla Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO), možná ministryně pro místní rozvoj ve tvořící se vládě.
O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?
Průmyslník a investor Michal Strnad koupil prostřednictvím své společnosti Lumina Crown 14 procent akcií italského výrobce pneumatik Pirelli. Stal se tak třetím největším akcionářem italského podniku, oznámil to mediální zástupce jeho firmy. Strnadův podnik akcie koupil od čínské společnosti Sinochem, která podíl v Pirelli snížila.
V Doksanech na Litoměřicku dnes odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia, teplota tam může ještě lehce stoupat. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech.
Pražská burza dnes pokračovala v růstu. Index PX stoupl o 0,44 procenta na 2695,53 bodu. Většina obchodovaných titulů skončila v kladných číslech. Růstu pomohlo mimo jiné zdražení akcií Monety Money Bank, pojišťovny VIG a Komerční banky.
V Novém Vrbnu na Opavsku hoří les. Kvůli požáru musel být vyhlášen třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Hoří na ploše přibližně 27 hektarů. Na místě zasahuje speciální technika. Zásah komplikují vysoké teploty a především vítr, kvůli kterému se oheň už rozšířil i na přilehlé strniště.
Bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka bude v podzimních senátních volbách kandidovat v obvodu Plzeň-město s podporou hnutí STAN. Schválil to dnes celostátní výbor Starostů a nezávislých, uvedla strana v tiskové zprávě. Hnutí STAN své kandidáty do Senátu představilo už v p
Růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu zpomalil na 1,5 procenta z tempa 2,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu.
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Objem emise byl zhruba o 30 procent vyšší, než ministerstvo předpokládalo ve svém emisním kalendáři z konce června. Zájem investorů o české obligace byl větší, když je chtěli nakoupit za 15,9 miliardy korun.
Firmě Wienerberger, největšímu výrobci pálených cihel a střešních tašek v ČR, loni klesl zisk před zdaněním o více než 45 procent na 171 milionů korun. Obrat společnosti vzrostl o téměř devět procent na 3,65 miliardy korun.
Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová 25. června.