Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Reed Hastings opouští vedení Netflixu. Spolu se Stevem Jobsem patří k architektům dnešního světa

Reed Hastings opouští vedení Netflixu
ČTK
Stanislav Šulc

Málokdo se na našich životech podepsal tak mocně jako Steve Jobs nebo zakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin. Nicméně Reed Hastings k těmto inovátorům posledních dekád bezesporu patří. Založil totiž Netflix a posléze jej proměnil v globální streamovací službu, jež změnila Hollywood a náš způsob sledování televize. Nyní Hastings oznámil, že definitivně odchází z vedení firmy.

Reed Hastings nespadá do typické představy o technologickém guru, který utváří digitální revoluci. Narodil se v Bostonu a mezi jeho předky najdeme například finančníka a vynálezce Alfreda Lee Loomise, který se kromě jiných novinek podílel i na tvorbě atomové bomby. A kombinace armády a vědy Hastingse výrazně ovlivnila.

Po střední škole se zapsal do kurzu mariňáků. Ten nedokončil a raději nastoupil do Mírových sborů, nezávislé federální agentury, která se různými sociálními, edukačními i investičními programy snaží napomáhat celosvětovému míru. Díky tomu procestoval řadu koutů světa, a právě o této době často mluví jako o velmi inspirativní pro budoucí byznysovou dráhu.

Na rozdíl od řady jiných digitálních velikánů Hastings dokončil univerzitu. Konkrétně prestižní kalifornskou Stanford University, kde získal magisterský titul z počítačových věd. To bylo v roce 1988, kdy internet byl zatím téměř výlučně doménou univerzit, nanejvýš několika soukromých nadšenců, počítače byly z dnešního pohledu hloupé a pomalé. Zároveň to byla doba překotného vývoje, kdy vznikaly (a zanikaly) stovky počítačových firem, vedl se boj o budoucí softwarové standardy. A do tohoto rozjetého rychlíku nastoupil i Hastings.

Svět softwaru

První práci sehnal ve společnosti Adaptive Technology, kde také přišel s prvním vlastním výtvorem – softwarem na odstraňování škodlivých programů ze systému. Právě na tyto nástroje se pak zaměřila i jeho první vlastní firma, Pure Software, kterou založil již v roce 1991. Její produkty se staly populárními mezi rychle rostoucí komunitou amatérských uživatelů počítačů, protože právě tyto programy prodlužovaly životnost tehdy velmi drahých zařízení.

Rychle rostoucí segment i jeho společnost však dostala Hastingse na rozcestí – přestal zvládat být zároveň kreativcem i výkonným ředitelem. Požádal dozorčí radu o zbavení funkce CEO, ta ale odmítla. „Tak jsem se naučil být byznysmanem,“ popsal klíčový moment své kariéry Hastings. A naučil se to skvěle, protože za pár let dovedl Pure Software na burzu (v roce 1995) a následně firmu již pod jménem Pure Atria skoupila větší softwarová skupina. Ačkoli se Reed Hastings stal jedním z ředitelů velké společnosti, krátce nato odešel. Důvod odchodu se jmenoval Netflix.

Netflix zklamal investory. Teď přichází i odchod jeho zakladatele

Netflix zklamal investory. Teď přichází i odchod jeho zakladatele

Rekordní zisk nestačil. Netflix čelí tlaku konkurence i zklamaným investorům – a právě teď odchází jeho dlouholetý lídr Reed Hastings (na snímku).

Přečíst článek

DVD poštou po celých státech

Netflix společně založili Reed Hastings a Marc Randolph. Setkali se již v předchozí společnosti, kdy Hastings z Randolpha udělal svého zástupce. Když probíhal proces prodeje Pure Atria do rukou obřího Rational Software, oba muži spolu trávili spoustu času. A během těch měsíců se zrodil nápad na zásilkovou půjčovnu DVD. Oproti ostatním přitom měla tato služba mít tři výhody: měla operovat po celých USA, zákazníci si filmy měli vybírat přes internet a nikoli pomocí tištěného katalogu a především: šlo o předplatitelský model. Zákazníci tedy neplatili za konkrétní výpůjčku, ale v rámci jednoho poplatku si mohli půjčit sice omezený, ale relativně vysoký počet filmů.

Dokonale se tu skloubily přednosti obou zakladatelů: zatímco Hastings se pohyboval v oblasti softwaru a internetu, Randolph se od počátku kariéry věnoval právě zásilkovým službám a marketingu. Mimochodem i on měl ve své rodinné historii přinejmenším jednoho slavného „vynálezce“ – jeho praprastrýcem byl Sigmund Freud.

Netflix rostl a postupně se počet jeho zákazníků dostal do řádů desítek milionů. Již v roce 2002 společnost vstoupila na burzu a krátce na to ji Randolph opustil.

BTS se vracejí na scénu

Korejští BTS se vracejí na scénu. Jsou větší než Beatles a ovládnou Netflix

Korejská skupina BTS se stala největším fenoménem přelomu uplynulé a aktuální dekády. Sedmičlenná formace využila novinky plně digitálního a globalizovaného hudebního průmyslu a stala se kapelou s větším dopadem, než měli legendární Beatles. Bez nadsázky. V roce 2022 kapela oznámila pauzu, následovaly sólo projekty jednotlivých členů. A nyní se BTS vracejí na scénu, vydali novou desku, čeká je živý koncert na Netflixu a také nová série. Spustí se další vlna BTS-manie?

Přečíst článek

Horké léto 2011

V roce 2010 Netflix zavedl novou službu: možnost sledovat filmy a seriály přímo přes internet. Zlomových okamžiků v dějinách Netflixu byla celá řada. Pro završení „disrupce“ audiovizuálního zábavního průmyslu však byly důležité dva.

První se odehrál v roce 2011 a firma kvůli němu takřka zkrachovala. Tehdy v létě Netflix významně změnil politiku a začal zákazníkům účtovat dva poplatky, jeden za původní službu (poštovní videopůjčovna) a druhý za streaming videa. Zákazníci protestovali a hojně rušili předplatná. Hastings v září oznámil, že se společnost rozdělí na dvě, přičemž pod jménem Netflix měly být sloučeny internetové aktivity doma i ve světě. Akcie prudce padaly a americká média tehdy předvídala krach Hastingsova impéria.

Nakonec vše dopadlo jinak. Netflix zůstal vcelku, Hastingsovým vizím uvěřilo několik vlivných investorů (mezi těmi nejslavnějšími byl Carl Icahn) a společnost dostala dostatečný polštář na jízdu, kterou zábavní průmysl doposud neviděl. Ostatně to dokládá Hastingsův slavný citát, že „firmy zřídka umírají kvůli tomu, že by šly kupředu moc rychle, ale často umírají na to, že postupovaly příliš pomalu“.

Meghan Markle v seriálu S láskou Meghan na Netflixu

Netflix couvá ze spolupráce s Meghan Markle. Budoucnost její série je nejistá

Největší streamovací služba světa ukončila investici v retailové značce As Ever, za kterou stojí vévodkyně Meghan Markle. Seriál S láskou Meghan navíc nemá jistotu, že bude pokračovat.

Přečíst článek

Zrod globální televize

Velkým plusem Netflixu se ukázal inovativní přístup k řízení. Reed Hastings dával svým lidem velkou volnost, ale také velkou zodpovědnost. A nadstandardní odměny. Díky tomu se obklopil velmi schopnými manažery, kteří mu pomohli realizovat sny. „Nejlepší manažeři dokážou vytvořit ideální prostředí a tím dosáhnout nejlepších výsledků. Ne tím, že budou neustále kontrolovat své podřízené,“ prohlásil Hastings.

Jeho největším snem se po roce 2012 stala touha přetvořit Netflix v globální televizí. Tou dnes skutečně je. Jeho služby jsou dostupné téměř ve 200 zemích světa (z významnějších chybí jen kontinentální Čína, což je dáno místními restrikcemi), využívá jich více než 325 milionů platících zákazníků, což je jeden z největších „kmenů“ zábavního průmyslu. Nic z toho by nebylo, kdyby se Hastings nevydal vstříc světu.

A jsme u druhého zlomového okamžiku v dějinách Netflixu a jeho televizní revoluce: společnost začala tvořit vlastní obsah. Plány pro vlastní obsah opět vznikly již v roce 2011, ale první vlastní seriál Netflix uvedl v únoru 2013. Šlo o kultovní seriál House of Cards, který skončil až loni. Netflix oslovil řadu úspěšných tvůrců televizních seriálů, poskytl jim mimořádné podmínky a díky povedeným seriálům jako Orange is the New Black či BoJack Horseman se mu dařilo lákat další předplatitele.

Vůz Cadillac v nové sezóně Formule 1

F1 ještě nedávno Američany nezajímala. Dnes je z ní miliardový byznys

Formule 1 se ve Spojených státech mění z okrajového sportu v obří byznys. Zatímco ještě před deseti lety byl šampionát pro americké publikum téměř neviditelný, dnes sleduje každý závod více než 1,3 milionu diváků. Oproti roku 2018 jde o nárůst o 135 procent, píše agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Gaming a box

Hastingův tým přišel s několika zásadními novinkami, které dřívější televize nenabízely: nová série byla dostupná vždy všude a kompletní. Tedy žádný televizní rytmus, kdy se každý týden objeví nový díl série, jak byli diváci zvyklí. Divák si zážitek dávkoval sám. Navíc Netflix investoval miliardu dolarů do algoritmů umělé inteligence, které divákům servírovaly další obsah zcela podle jeho preferencí. Díky tomu diváci Netflixu trávili jeho sledováním více hodin než u kterékoli jiné formy audiovizuální zábavy.

Netlfix ale postupně narazil na limity růstu. Investice do nového obsahu rostly mimořádným tempem, zároveň postupem času Netflixu vyrostla konkurence v podobě dalších streamovacích služeb, většinou provozovaných velkými hollywoodskými studii. Odstartovaly takzvané „streaming wars“, kdy Netflix, Universal a Warner Bros. platili stamiliony za možnost vysílat seriály jako Přátelé či South Park.

Netflix je dnes považován za vítěze této války. Má nejvíc předplatitelů, konkurenti se musejí spokojit s výrazně menším podílem na trhu. Jenomže i Netflix musí inovovat, proto nejprve vsadil na gaming, následně na živé přenosy, především boxerských eventů.

Warner Bros. Discovery

Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec

Jedna z největších akvizic, které kdy Hollywood prožil, má další dějství. A nadále není úplně jasné, kdo nakonec studio Warner Bros. skutečně koupí. Netflix nakonec může z bitvy odejít s pouhými miliardami dolarů v kapse v podobě smluvní pokuty. Nyní nastává týden, který může vše rozhodnout.

Přečíst článek

Konec ve vedení

Již v roce 2020 Reed Hastings pomenšil svou roli. Z pozice CEO se stal „jen“ co-CEO, na stejnou úroveň totiž povýšil Teda Sarandose. Ten měl v Netflixu na starosti filmovou divizi a stal se jedním z nejmocnějších hráčů v Hollywoodu. Toto dvojvládí fungovalo do roku 2023, kdy se Hastings z exekutivní role definitivně stáhl a přesunul se do čela boardu v roli Chairmana (podobně jako před lety Robert Iger v The Walt Disney Company).

Nyní tedy Hastings chystá odchod i z poslední řídící role. Rozhodl se v situaci, kdy Netflix sice je na vrcholu, ale roste mu konkurence v podobě sociálních sítí typu TikTok či YouTube, zároveň se jeho týmu nepodařilo dotáhnout akvizici studia Warner Bros. Díky tomu sice Netflix získal „za nic“ téměř tři miliardy dolarů, nicméně pro další růst to není dobrá zpráva. Ostatně i proto akcie v reakci na skvělé výsledky firmy doplněné o zprávu o odchodu Hastingse z vedení firmy reagovaly propadem o osm procent.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Trump nevylučuje návrat války. Blokáda Íránu má pokračovat

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem se může znovu vyostřit. Pokud se nepodaří uzavřít mírovou dohodu, Spojené státy podle něj zachovají blokádu íránských přístavů a nevylučují ani obnovení bombardování.

Trump uvedl, že zvažuje neprodloužení příměří, které má vypršet ve středu. „Možná ho neprodloužím, ale blokáda bude pokračovat,“ řekl novinářům na palubě Air Force One. Podle něj by v takovém případě mohly americké síly znovu zahájit letecké údery.

Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem začal 28. února. Po dvoutýdenním příměří zahájeném 8. dubna následovala mírová jednání v pákistánském Islámábádu, ta však skončila bez výsledku. Teherán totiž odmítl americký požadavek vzdát se výroby jaderné zbraně.

Ropa prudce zlevnila. Čeští řidič si ale musí počkat

Nafta v Česku zlevní až v úterý, přestože ropa výrazně padá už teď

Ropa prudce zlevňuje, ale českým řidičům se úleva oddálí. Kvůli nastavení cenových stropů si na levnější naftu počkají až do úterý. Mezitím akciové trhy zažívají nejrychlejší obrat za desítky let.

Přečíst článek

Spojené státy poté zavedly blokádu íránských přístavů, jejímž cílem je omezit příjmy Teheránu z prodeje ropy. Podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebude plně dokončena americká „transakce“ s Íránem.

Napětí zvyšuje i situace v Hormuzském průlivu. Írán v reakci na údery USA a Izraele lodní dopravu v této klíčové oblasti ochromil. Přestože ji v pátek znovu otevřel, dnes předseda íránského parlamentu varoval, že ji může opět uzavřít, pokud americká blokáda neskončí.

Související

Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali

Umělá inteligence „diagnostikovala“ smyšlenou nemoc. A experti ji citovali
iStock
Josef Tuček

Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.

Nástroje AI jako ChatGPT, Gemini nebo Copilot v posledních asi dvou letech varovaly před oční nemocí bixonimanií. Jenže tato „vzácná choroba způsobená modrým světlem“ je kompletním výmyslem. Přišla s ním Almira Osmanovic Thunströmová, lékařská výzkumnice z univerzity v Göteborgu. Kombinovala promyšlený podvod s legrací, za kterou by se nemusel stydět ani Jára Cimrman. Omluvou jí budiž, že chtěla otestovat, jestli velké jazykové modely (LLM) dokážou do své databáze nasát záměrnou dezinformaci.

Začátkem roku 2024 Osmanovic Thunströmová vložila dva nepravdivé články o výzkumech nemoci bixonimanie do databáze Preprints.org. V ní vědci mohou publikovat předběžné výsledky svých výzkumů. Zdejší texty nejsou ještě odborně recenzovány, autor je vlastně dává k případné odborné diskusi, ve vědě se neberou moc vážně.

Průzkum: Kdo zvládne AI, vyhraje. Většina firem je ale teprve na startu

České firmy přecházejí od experimentů k reálnému využití umělé inteligence (AI). Klíčová fáze – skutečná transformace – je ale teprve před nimi. Ukazují to výsledky průzkumu společnosti Deloitte realizovaného ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence.

Přečíst článek

Neexistující autor podporovaný ze Star Treku

Osmanovic Thunströmová využila svých znalostí umělé inteligence a publikované studie upravila formálně tak, aby působily věrohodně. Současně ale přímo do textu zadala dost do očí bijících důkazů, že něco není v pořádku.

Zvolila název oční nemoci bixonimánie, což je divné, protože mánie je psychiatrický termín, nesouvisí se zrakem. Jako autora uvedla neexistujícího vědce jménem Lazljiv Izgubljenovic s fotografií generovanou AI, který prý působí na Asteria Horizon University v kalifornském městě Nova City. Neexistuje ani taková univerzita, ani město.

A aby toho nebylo málo, přímo v textu zmínila, že studie je „vymyšlená“, že byla uskutečněna na „vymyšlených osobách“. Poděkování neexistujícího autora směřovalo k Akademii Hvězdné flotily (ze Star Treku), laboratoři na palubě USS Enterprise, jisté nadaci za financování pokročilých triků a také Univerzitě Společenstva prstenu a Galaktické triády.

Prostě: kdo některou ze studií opravdu četl, musel poznat, že tohle prostě není myšleno vážně.

Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí

Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.

Přečíst článek

„Ulovení“ vědci

Almira Osmanovic Thunströmová ještě odkazy na studie umístila na sociální sítě. A bylo políčeno. Velké jazykové modely AI skutečně zareagovaly a začaly lidem „diagnostikovat“ neexistující oční bixonimánii. Doporučovaly návštěvu očního lékaře a vyhledávač Perplexity AI dokonce uvedl, že nemoc zasáhla 90 tisíc lidí (což vymyšlené články vůbec netvrdily, tady AI halucinovala sama za sebe).

Ale nejenom to. „Zabrali“ i opravdoví vědci, odkazy na neexistující nemoc se objevily v jednom recenzovaném odborném periodiku a na několika preprintových webech. Dnes už jsou tyto články staženy, protože Osmanovic Thunströmová vyšla s pravdou ven.

Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?

V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.

Přečíst článek

AI má kontrolovat AI

Poučení?

Někteří účastníci internetových debat kritizovali autorku, že se dopustila podvodu ve vědecké publikaci, což je neobhajitelné. Většina účastníků debat však její čin ocenila jako varování před tím, jak snadno se dá AI opít rohlíkem a zneužít pro falešnou vědu. A potenciálně třeba pro výrobce ochranných brýlí, který by si takto mohl zajistit „vědecké“ doporučení svého výrobku.

Lékař a informatik John Lee z Loyolské univerzity v Chicagu k tomu přiznal totéž, co dělá spousta dalších odborníků: také si nechává dělat shrnutí odborné literatury od AI. „Je to racionální adaptace na iracionální objem informací,“ uvedl s odkazem na to, že ve světě vědy přibývá tolik odborných textů, že je nejde přečíst a posoudit použité zdroje, postupy a vyvozené závěry. Proto používá nástroje jako NotebookLM nebo Perplexity, aby mu dělaly shrnutí, které si pak teprve přečte. Práci, která by mu zabrala týden tvrdého studia, zvládne za odpoledne. Pravda, s rizikem, že se nechá napálit nebo dokonce podvést.

Doktor Lee si nemyslí, že je možné se bez AI obejít. Podporuje proto myšlenku, že by pro vyhodnocování informací měly souběžně existovat dva modely: jeden informace zpracovává, druhý, nezávislý, hodnotí faktickou přesnost výsledků prvního modelu. Potíž je v tom, že vývoj jde tak rychle dopředu, že než se pro nějaký postup vytvoří „kontrolor“, je už původní postup překonaný něčím jiným.

A tak vědci, kteří mají vcelku uznávaná pravidla pro práci s fakty, tápou, když se snaží vyhnout dezinformacím. A co má teprve dělat běžná veřejnost, která s fakty pracuje ještě mnohem hůř?

Sam Altman, výkonný ředitel americké firmy OpenAI

Je OpenAI nadhodnocená? Investoři začínají pochybovat

Někteří investoři začínají pochybovat o vysokém ocenění americké společnosti OpenAI, které podle nich dosahuje až 852 miliard dolarů (17,6 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje z řad finančních podporovatelů firmy. Kritici upozorňují, že společnost se stále více zaměřuje na firemní zákazníky, kde ale čelí rostoucí konkurenci ze strany firem Anthropic a Google.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Umělá inteligence ve válce: Vědci chtějí jasná pravidla, ale těžko je dostanou

Umělá inteligence ve válce: Vědci chtějí jasná pravidla, ale těžko je dostanou

Přečíst článek
Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru

Přečíst článek
Doporučujeme