Reed Hastings opouští vedení Netflixu. Spolu se Stevem Jobsem patří k architektům dnešního světa
Málokdo se na našich životech podepsal tak mocně jako Steve Jobs nebo zakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin. Nicméně Reed Hastings k těmto inovátorům posledních dekád bezesporu patří. Založil totiž Netflix a posléze jej proměnil v globální streamovací službu, jež změnila Hollywood a náš způsob sledování televize. Nyní Hastings oznámil, že definitivně odchází z vedení firmy.
Reed Hastings nespadá do typické představy o technologickém guru, který utváří digitální revoluci. Narodil se v Bostonu a mezi jeho předky najdeme například finančníka a vynálezce Alfreda Lee Loomise, který se kromě jiných novinek podílel i na tvorbě atomové bomby. A kombinace armády a vědy Hastingse výrazně ovlivnila.
Po střední škole se zapsal do kurzu mariňáků. Ten nedokončil a raději nastoupil do Mírových sborů, nezávislé federální agentury, která se různými sociálními, edukačními i investičními programy snaží napomáhat celosvětovému míru. Díky tomu procestoval řadu koutů světa, a právě o této době často mluví jako o velmi inspirativní pro budoucí byznysovou dráhu.
Na rozdíl od řady jiných digitálních velikánů Hastings dokončil univerzitu. Konkrétně prestižní kalifornskou Stanford University, kde získal magisterský titul z počítačových věd. To bylo v roce 1988, kdy internet byl zatím téměř výlučně doménou univerzit, nanejvýš několika soukromých nadšenců, počítače byly z dnešního pohledu hloupé a pomalé. Zároveň to byla doba překotného vývoje, kdy vznikaly (a zanikaly) stovky počítačových firem, vedl se boj o budoucí softwarové standardy. A do tohoto rozjetého rychlíku nastoupil i Hastings.
Svět softwaru
První práci sehnal ve společnosti Adaptive Technology, kde také přišel s prvním vlastním výtvorem – softwarem na odstraňování škodlivých programů ze systému. Právě na tyto nástroje se pak zaměřila i jeho první vlastní firma, Pure Software, kterou založil již v roce 1991. Její produkty se staly populárními mezi rychle rostoucí komunitou amatérských uživatelů počítačů, protože právě tyto programy prodlužovaly životnost tehdy velmi drahých zařízení.
Rychle rostoucí segment i jeho společnost však dostala Hastingse na rozcestí – přestal zvládat být zároveň kreativcem i výkonným ředitelem. Požádal dozorčí radu o zbavení funkce CEO, ta ale odmítla. „Tak jsem se naučil být byznysmanem,“ popsal klíčový moment své kariéry Hastings. A naučil se to skvěle, protože za pár let dovedl Pure Software na burzu (v roce 1995) a následně firmu již pod jménem Pure Atria skoupila větší softwarová skupina. Ačkoli se Reed Hastings stal jedním z ředitelů velké společnosti, krátce nato odešel. Důvod odchodu se jmenoval Netflix.
Rekordní zisk nestačil. Netflix čelí tlaku konkurence i zklamaným investorům – a právě teď odchází jeho dlouholetý lídr Reed Hastings (na snímku).
Netflix zklamal investory. Teď přichází i odchod jeho zakladatele
Zprávy z firem
DVD poštou po celých státech
Netflix společně založili Reed Hastings a Marc Randolph. Setkali se již v předchozí společnosti, kdy Hastings z Randolpha udělal svého zástupce. Když probíhal proces prodeje Pure Atria do rukou obřího Rational Software, oba muži spolu trávili spoustu času. A během těch měsíců se zrodil nápad na zásilkovou půjčovnu DVD. Oproti ostatním přitom měla tato služba mít tři výhody: měla operovat po celých USA, zákazníci si filmy měli vybírat přes internet a nikoli pomocí tištěného katalogu a především: šlo o předplatitelský model. Zákazníci tedy neplatili za konkrétní výpůjčku, ale v rámci jednoho poplatku si mohli půjčit sice omezený, ale relativně vysoký počet filmů.
Dokonale se tu skloubily přednosti obou zakladatelů: zatímco Hastings se pohyboval v oblasti softwaru a internetu, Randolph se od počátku kariéry věnoval právě zásilkovým službám a marketingu. Mimochodem i on měl ve své rodinné historii přinejmenším jednoho slavného „vynálezce“ – jeho praprastrýcem byl Sigmund Freud.
Netflix rostl a postupně se počet jeho zákazníků dostal do řádů desítek milionů. Již v roce 2002 společnost vstoupila na burzu a krátce na to ji Randolph opustil.
Korejská skupina BTS se stala největším fenoménem přelomu uplynulé a aktuální dekády. Sedmičlenná formace využila novinky plně digitálního a globalizovaného hudebního průmyslu a stala se kapelou s větším dopadem, než měli legendární Beatles. Bez nadsázky. V roce 2022 kapela oznámila pauzu, následovaly sólo projekty jednotlivých členů. A nyní se BTS vracejí na scénu, vydali novou desku, čeká je živý koncert na Netflixu a také nová série. Spustí se další vlna BTS-manie?
Korejští BTS se vracejí na scénu. Jsou větší než Beatles a ovládnou Netflix
Enjoy
Horké léto 2011
V roce 2010 Netflix zavedl novou službu: možnost sledovat filmy a seriály přímo přes internet. Zlomových okamžiků v dějinách Netflixu byla celá řada. Pro završení „disrupce“ audiovizuálního zábavního průmyslu však byly důležité dva.
První se odehrál v roce 2011 a firma kvůli němu takřka zkrachovala. Tehdy v létě Netflix významně změnil politiku a začal zákazníkům účtovat dva poplatky, jeden za původní službu (poštovní videopůjčovna) a druhý za streaming videa. Zákazníci protestovali a hojně rušili předplatná. Hastings v září oznámil, že se společnost rozdělí na dvě, přičemž pod jménem Netflix měly být sloučeny internetové aktivity doma i ve světě. Akcie prudce padaly a americká média tehdy předvídala krach Hastingsova impéria.
Nakonec vše dopadlo jinak. Netflix zůstal vcelku, Hastingsovým vizím uvěřilo několik vlivných investorů (mezi těmi nejslavnějšími byl Carl Icahn) a společnost dostala dostatečný polštář na jízdu, kterou zábavní průmysl doposud neviděl. Ostatně to dokládá Hastingsův slavný citát, že „firmy zřídka umírají kvůli tomu, že by šly kupředu moc rychle, ale často umírají na to, že postupovaly příliš pomalu“.
Největší streamovací služba světa ukončila investici v retailové značce As Ever, za kterou stojí vévodkyně Meghan Markle. Seriál S láskou Meghan navíc nemá jistotu, že bude pokračovat.
Netflix couvá ze spolupráce s Meghan Markle. Budoucnost její série je nejistá
Zprávy z firem
Zrod globální televize
Velkým plusem Netflixu se ukázal inovativní přístup k řízení. Reed Hastings dával svým lidem velkou volnost, ale také velkou zodpovědnost. A nadstandardní odměny. Díky tomu se obklopil velmi schopnými manažery, kteří mu pomohli realizovat sny. „Nejlepší manažeři dokážou vytvořit ideální prostředí a tím dosáhnout nejlepších výsledků. Ne tím, že budou neustále kontrolovat své podřízené,“ prohlásil Hastings.
Jeho největším snem se po roce 2012 stala touha přetvořit Netflix v globální televizí. Tou dnes skutečně je. Jeho služby jsou dostupné téměř ve 200 zemích světa (z významnějších chybí jen kontinentální Čína, což je dáno místními restrikcemi), využívá jich více než 325 milionů platících zákazníků, což je jeden z největších „kmenů“ zábavního průmyslu. Nic z toho by nebylo, kdyby se Hastings nevydal vstříc světu.
A jsme u druhého zlomového okamžiku v dějinách Netflixu a jeho televizní revoluce: společnost začala tvořit vlastní obsah. Plány pro vlastní obsah opět vznikly již v roce 2011, ale první vlastní seriál Netflix uvedl v únoru 2013. Šlo o kultovní seriál House of Cards, který skončil až loni. Netflix oslovil řadu úspěšných tvůrců televizních seriálů, poskytl jim mimořádné podmínky a díky povedeným seriálům jako Orange is the New Black či BoJack Horseman se mu dařilo lákat další předplatitele.
Formule 1 se ve Spojených státech mění z okrajového sportu v obří byznys. Zatímco ještě před deseti lety byl šampionát pro americké publikum téměř neviditelný, dnes sleduje každý závod více než 1,3 milionu diváků. Oproti roku 2018 jde o nárůst o 135 procent, píše agentura Bloomberg.
F1 ještě nedávno Američany nezajímala. Dnes je z ní miliardový byznys
Money
Gaming a box
Hastingův tým přišel s několika zásadními novinkami, které dřívější televize nenabízely: nová série byla dostupná vždy všude a kompletní. Tedy žádný televizní rytmus, kdy se každý týden objeví nový díl série, jak byli diváci zvyklí. Divák si zážitek dávkoval sám. Navíc Netflix investoval miliardu dolarů do algoritmů umělé inteligence, které divákům servírovaly další obsah zcela podle jeho preferencí. Díky tomu diváci Netflixu trávili jeho sledováním více hodin než u kterékoli jiné formy audiovizuální zábavy.
Netlfix ale postupně narazil na limity růstu. Investice do nového obsahu rostly mimořádným tempem, zároveň postupem času Netflixu vyrostla konkurence v podobě dalších streamovacích služeb, většinou provozovaných velkými hollywoodskými studii. Odstartovaly takzvané „streaming wars“, kdy Netflix, Universal a Warner Bros. platili stamiliony za možnost vysílat seriály jako Přátelé či South Park.
Netflix je dnes považován za vítěze této války. Má nejvíc předplatitelů, konkurenti se musejí spokojit s výrazně menším podílem na trhu. Jenomže i Netflix musí inovovat, proto nejprve vsadil na gaming, následně na živé přenosy, především boxerských eventů.
Jedna z největších akvizic, které kdy Hollywood prožil, má další dějství. A nadále není úplně jasné, kdo nakonec studio Warner Bros. skutečně koupí. Netflix nakonec může z bitvy odejít s pouhými miliardami dolarů v kapse v podobě smluvní pokuty. Nyní nastává týden, který může vše rozhodnout.
Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec
Trhy
Konec ve vedení
Již v roce 2020 Reed Hastings pomenšil svou roli. Z pozice CEO se stal „jen“ co-CEO, na stejnou úroveň totiž povýšil Teda Sarandose. Ten měl v Netflixu na starosti filmovou divizi a stal se jedním z nejmocnějších hráčů v Hollywoodu. Toto dvojvládí fungovalo do roku 2023, kdy se Hastings z exekutivní role definitivně stáhl a přesunul se do čela boardu v roli Chairmana (podobně jako před lety Robert Iger v The Walt Disney Company).
Nyní tedy Hastings chystá odchod i z poslední řídící role. Rozhodl se v situaci, kdy Netflix sice je na vrcholu, ale roste mu konkurence v podobě sociálních sítí typu TikTok či YouTube, zároveň se jeho týmu nepodařilo dotáhnout akvizici studia Warner Bros. Díky tomu sice Netflix získal „za nic“ téměř tři miliardy dolarů, nicméně pro další růst to není dobrá zpráva. Ostatně i proto akcie v reakci na skvělé výsledky firmy doplněné o zprávu o odchodu Hastingse z vedení firmy reagovaly propadem o osm procent.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.