Írán varuje Spojené státy před obnovením války. Hlavní vyjednavač Muhammad Ghálíbáf tvrdí, že Teherán během příměří obnovil své ozbrojené síly a na případný další útok odpoví „drtivým způsobem“. Katar a Pákistán se mezitím snaží zabránit nové eskalaci napětí.
Pokud Spojené státy obnoví válku proti Íránu, Teherán odpoví „drtivým způsobem“. Podle agentury AFP to dnes uvedl hlavní íránský vyjednavač a předseda parlamentu Muhammad Ghálíbáf během setkání s šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem. Dodal, že od začátku příměří 8. dubna Írán obnovil své ozbrojené síly. Diplomatické snahy Kataru a Pákistánu se snaží zabránit eskalaci napětí.
„Naše ozbrojené síly se během příměří natolik zotavily, že pokud (Donald) Trump spáchá další nerozumný čin a znovu rozpoutá válku, budou následky pro Spojené státy jistě mnohem drtivější než první den války,“ uvedl Ghálíbáf.
Katarský emír Tamím bin Hamad Sání mezitím podle AFP telefonicky hovořil s americkým prezidentem Trumpem o napětí v regionu a o diplomatických snahách zabránit další eskalaci.
Od pátku v íránské metropoli pokračovala vyjednávání s íránskou stranou zprostředkovaná Pákistánem. Katar rovněž vyslal do Teheránu svůj diplomatický tým, aby se pokusil odstranit hlavní rozdíly mezi znepřátelenými stranami.
„Přehodnotíme vztahy.“ Rubio se opřel do NATO kvůli Íránu
Americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizoval postoj členských zemí NATO k pomoci Spojeným státům ve válce proti Íránu. Podle agentury Reuters uvedl, že odmítavý přístup spojenců ve Washingtonu vyvolal značné znepokojení.
Spojené státy s Izraelem zaútočily na Írán na konci února s deklarovaným cílem zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Boje později ustaly díky příměří, které má Washingtonu a Teheránu poskytnout čas na uzavření mírové dohody.
Mezi spornými body zůstává mimo jiné íránské obohacování uranu. Teherán tvrdí, že má na obohacování právo v rámci rozvoje svého nevojenského jaderného programu, ale Spojené státy trvají podle médií na jeho pozastavení nejméně na 20 let.
Související
Írán poslal vlastní plán míru. Trumpova reakce? Absolutně nepřijatelné
Jarní mrazy letos znovu tvrdě zasáhly ovocnáře a škody podle odhadů dosáhnou až 1,5 miliardy korun. Největší problémy hlásí sadaři u jabloní, tedy u nejdůležitějšího ovocného druhu v Česku, výrazné ztráty se ale očekávají také u třešní, broskví, višní nebo švestek. Právě jablka přitom už nejednou ukázala, jak rychle se může klimatický problém proměnit v problém pro peněženky spotřebitelů. Stačí se podívat na vývoj po katastrofálních mrazech roku 2024.
Tehdy české ovocnářství zažilo nejhorší sezonu za posledních sto let. Kdy sklizeň jablek meziročně spadla jen na zhruba třetinu pětiletého průměru. České obchody se následně výrazně více opřely o dovoz, především z Polska. Tuzemská jablka se z regálů postupně vytrácela a jejich podíl na trhu prudce klesl.
Na první pohled ale tehdy ceny nijak výrazně nerostly. To je u jablek důležité pochopit. Dopad jarních mrazů se totiž do obchodů většinou nepřenese okamžitě. Jablka se sklízí až na podzim a velká část úrody se následně skladuje v chladírnách postupně na celý rok. Trh tak po jarním poškození sadů ještě nějakou dobu funguje z dřívějších zásob. Teprve když domácí jablka začnou během zimy a jara docházet, obchodní řetězce jsou nuceny více dovážet ovoce ze zahraničí, a právě tehdy bývá tlak na ceny nejsilnější.
Přesně to bylo vidět po mrazech z roku 2024. Nejvýraznější růst cen přišel až v průběhu roku 2025. Podle dat ČSÚ se průměrná cena konzumních jablek v srpnu 2025 vyšplhala téměř na 48 korun za kilogram. Až po cenovém vrcholu v létě 2025 začaly ceny postupně klesat, mimo jiné s příchodem nové sklizně z podzimu 2025 a doplněním nabídky na trhu. V dubnu letošního roku se podle ČSÚ pohybovala cena kolem 35 korun za kilogram.
ČSÚ
Letošní mrazy tak mohou představovat začátek podobného scénáře. Ovocnáři už nyní odhadují, že letošní úroda ovoce bude zhruba o polovinu nižší, než je pětiletý průměr. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že mrazy nezasáhly jen Česko, ale také další části střední Evropy. To je důležité právě proto, že český trh je na dovozu dlouhodobě závislý.
Pokud se tedy letošní škody skutečně potvrdí, nemusí být hlavní dopad vidět během několika příštích týdnů, ale spíše až s odstupem měsíců.
Aktualizováno
Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Válka v oblasti Hormuzského průlivu se rychle přelévá i na česká pole. Přes tuto klíčovou námořní trasu před konfliktem proudila významná část světového obchodu s hnojivy, ropou i LNG, tedy surovinami, které určují cenu dusíkatých hnojiv i pohonných hmot. Prudké zdražení vstupů proto podle Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR ohrožuje konkurenceschopnost českých i evropských farmářů. Evropské řešení podle nich musí být společné, nikoli závislé na tom, která vláda má silnější státní rozpočet.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Ovocná zkáza. Pěstitelé letos kvůli mrazům sklidí o více než sto tisíc tun méně plodů
Humři pro vězně a služebnictvo, které podle legendy protestovalo proti příliš častým jídlům z humra. Ústřice jako nejlevnější street food, morek nanejvýš pro řeznické učně a brzlík rovnou do koše. Dnes trendy delikatesy za tisíce korun, servírované na designovém porcelánu a považované za symbol statusu a vytříbeného vkusu. Ještě před pár desítkami let přitom jídla těch nejchudších.
Seznamte se s kulinární gentrifikací, fenoménem, který proměnil nejobyčejnější pokrmy v gastronomický luxus. Přinášíme přehled pěti gastronomických „popelek“, které se z nejobyčejnějších surovin proměnily v hvězdy současného fine diningu.
Humr
Neboli mořský šváb. Protein pro chudé. Krmivo pro zvířata nebo dokonce hnojivo. Dnes ale symbol luxusní gastronomie, drahých restaurací a instagramových večeří s šampaňským, jehož cena v českých restauracích začíná zhruba na 2 tisících korunách. Seznamte se: humr.
Ještě v 17. a 18. století přitom považovali humry v severovýchodní Americe za mořského škůdce. Po bouřích se jich na pobřeží vyplavovaly tuny, takže končili jako hnojivo nebo krmení pro zvířata. Tradovalo se dokonce, že služebnictvo mělo ve smlouvách ustanovení, že humří maso nesmělo dostávat více než dvakrát týdně. Pověst humrům kazil i fakt, že jejich maso rychle podléhalo zkáze a následně chutnalo kašovitě a zapáchalo.
Zlom přinesl až rozvoj chlazení a přepravy živých humrů v 19. století. Francouzská haute cuisine pak z někdejšího jídla chudých udělala luxusní delikatesu. Dnes se servíruje s kaviárem, lanýži, wagyu nebo jedlým zlatem a ceny luxusních humřích pokrmů běžně sahají do stovek dolarů. Newyorská restaurace Norma’s například proslula omeletou „Zillion Dollar Lobster Frittata“ s humrem a kaviárem za dva tisíce dolarů, mexický hotel Grand Velas Los Cabos zase tacos s humrem, kaviárem a zlatem za 25 tisíc dolarů.
Humr s restovanou zeleninou Hliněná bašta, užito se svolením
Kde v Praze ochutnat humra
V restauraci Hliněná bašta si můžete dát humra za 335 korun na 100 gramů živé váhy. Výsledná cena se odvíjí od velikosti konkrétního kusu, na talíř vám přitom dorazí humr o váze zhruba 0,8 až 3 kilogramy.
Dalším místem, kde můžete humra nejen ochutnat, ale si ho i koupit domů, je Blue Fjord v Karlíně.
Moderní seafood fine dining včetně humřích specialit nabízí také Rakin v Dejvicích.
A humrový bisque s avokádovou pěnou a grilovanou krevetou má na stálém menu i belgická brasserie Bruxx, která humry zároveň pravidelně servíruje vždy na podzim.
Sekaná z králíka, vajíčko s rybím salátem a single dinners. Nový podnik Biskup od Ambiente je domácký a nečekaně návykový
Když jsem byla malá, můj děda - gurmán a požitkář - mě naučil, že nejlepší část kuřete je biskup. Lapidárně řečeno zadek. Taková ta křupavá, šťavnatá část, na kterou se většina lidí dívá skrz prsty, ale znalci ji milují. Od té doby mám biskupa spojeného s něčím dost neobvyklým, ale hodně dobrým. Když před pár dny na rohu ulic Dlouhá a Hradební otevřela skupina Ambiente svůj nový podnik Biskup, nemohla jsem odolat. Jejich Biskup je přesně takový, jako ona výše zmíněná část kuřete - dost neobvyklý a hodně dobrý.
Nenápadná, vlastně trochu ošklivá jarní houba se zmuchlaným kloboukem, kterou lidé kdysi běžně sbírali v lesích, sadech nebo kolem potoků. A zároveň drahá sezonní delikatesa, která právě v těchto týdnech zdobí menu nejlepších fine dining restaurací. Smrž.
Smrže patřily dlouho k běžným houbám venkovské kuchyně. Končily v polévkách, omáčkách nebo jednoduše opečené na másle. Jenže kdo někdy cítil jejich intenzivní vůni, dobře chápe, proč po nich dnes nejen kuchaři doslova šílí. Co se chuti týče, je smrž totiž absolutní pochoutka.
Smrže se ale velmi špatně pěstují, rostou jen krátce a jejich sezona trvá pouhých několik týdnů v roce. I proto se cena těch nejkvalitnějších šplhá až ke čtyřem tisícům korun za kilogram.
Ve vysoké gastronomii se smrže nejčastěji párují s telecím masem, chřestem, hnědým máslem nebo smetanovými omáčkami. Skvěle fungují i v domácích těstovinách, rizotech nebo jemných jarních omáčkách.
V pražské restauraci Salabka aktuálně servírují plněné smrže s jeseterem, kaviárem N25, bylinkovým pyré a pommes soufflées.
V Grand Cru si můžete dát smrže s domácími těstovinami za 590 korun nebo v kombinaci s dančím hřbetem a foie gras.
Restaurace Mlýnec nabízí smrže s konfitovaným kachním stehýnkem za 845 korun a ve Vinografu je párují s roládou z králíka, hráškovým pyré a navrch ještě i se smržovým glazé.
Jeseter, kaviár z jesetera, plněné smrže, bylinkové pyré a pommes soufflées Salabka, užito se svolením
Ústřice
Dnes symbol luxusu, šampaňského a drahých seafood restaurací. Ještě v 19. století ale patřily ústřice k nejběžnějšímu pouličnímu jídlu v Londýně, New Yorku nebo Paříži. Prodávaly se na ulicích, v hospodách i na trzích a jedli je hlavně dělníci, námořníci nebo studenti. V některých částech Londýna byly dokonce levnější než maso nebo chleba.
Ústřic bylo tolik, že si je mohl dovolit prakticky každý. Některé hospody je rozdávaly zdarma k pivu, aby hosté více pili. V New Yorku se z nich zase vařily levné polévky, koláče nebo dušené směsi pro chudé dělnické čtvrti. Říkávalo se, že kdo je chudý, má jen na chleba a ústřice. Jenže právě obrovská spotřeba se jim nakonec stala osudnou. Přelovení a znečištění vod způsobily dramatický úbytek ústřicových populací a z levného street foodu se během několika desetiletí stala luxusní delikatesa.
Dnes patří mezi nejdražší francouzské ústřice například značky Gillardeau nebo Belon, které se servírují na ledu se šampaňským, kaviárem nebo speciálními vinaigrette omáčkami. Ty nejluxusnější oyster bary v Paříži, Londýně nebo Dubaji prodávají prémiové kusy klidně za stovky korun za jedinou ústřici.
„Emoce musí ven, ale pánvemi už neházím.“ Šéfkuchař Bruxxu Matoušek o talentu i chutích Čechů
Už dvanáct let stojí v čele jedné z největších a nejnavštěvovanějších pražských restaurací, bruselské brasserie Bruxx. Inspiraci hledá v dávno zapomenutých francouzských kuchařkách a své recepty si zapisuje do Moleskineů. Čechy učí jíst dary moře, v listopadu vaří humry a na Vánoce znovu oživil tradici šneků. Jeho slávky jsou vyhlášené po celé Praze.
Ve vyhlášené Les Moules vás ústřice vyjdou přibližně na 160 korun za kus.
Druh Gillardeau můžete ochutnat i v Seafood Market & Grill ve Štěpánské.
A skvělé ústřice najdete i v Kogo na Havelské, kde vyjdou přibližně na 120 korun za kus.
Ústřice v restauraci Les Moules Les Moules, užito se svolením
Morek
Kdysi levný zdroj tuku a energie pro řezníky, dělnické rodiny i venkovské domácnosti. Dnes jedna z největších fine dining hvězd posledních let – morek.
Kostní morek býval typickým jídlem chudších vrstev, které se snažily zužitkovat celé zvíře beze zbytku. Přidával se do vývarů, omáček nebo se jednoduše vyškrábl z kostí a jedl s chlebem. Podle kuchařky Marie Janků-Sandtnerové se z něj dokonce připravovaly i sladké morkové řezy s máslem, cukrem a citronem.
Po období, kdy morek téměř zmizel z řeznických pultů, přišel návrat filozofie „nose to tail“, tedy snahy zužitkovat zvíře od hlavy až po ocas, a s ním i velký comeback morku. Kuchaři znovu objevili jeho intenzivní máslovou chuť a hedvábnou texturu. Dnes se pečený morek servíruje například s toastem, tatarákem, petrželí, kapary nebo citronem a ve světových restauracích klidně i s lanýži či kaviárem.
Právě morek patří mezi nejlepší symboly proměny moderní gastronomie. Zatímco ještě před pár desítkami let šlo o surovinu spojovanou hlavně s chudobou nebo starou domácí kuchyní, dnes se pečené morkové kosti objevují v michelinských restauracích po celém světě a často patří k nejfotografovanějším jídlům na sociálních sítích.
Telecí, morek, houževnatec a Wagyu lůj Field, užito se svolením
Kde si dát v Praze morek
V legendárním Monarchu si můžete dát pečené morkové kosti s cibulovým džemem a chlebem za 365 korun.
Field servíruje morek s telecím, houževnatcem a wagyu lojem jako součást degustačního menu.
Pečenou morkovou kost za zhruba dvě stovky nabízí i Kantýna od Ambiente.
Ve slavném Triton Restaurant na Václavském náměstí se morek objevuje v kombinaci s telecím, šalotkou, pažitkou a crème fraîche jako součást osmichodového menu.
Sekaná z králíka, vajíčko s rybím salátem a single dinners. Nový podnik Biskup od Ambiente je domácký a nečekaně návykový
Když jsem byla malá, můj děda - gurmán a požitkář - mě naučil, že nejlepší část kuřete je biskup. Lapidárně řečeno zadek. Taková ta křupavá, šťavnatá část, na kterou se většina lidí dívá skrz prsty, ale znalci ji milují. Od té doby mám biskupa spojeného s něčím dost neobvyklým, ale hodně dobrým. Když před pár dny na rohu ulic Dlouhá a Hradební otevřela skupina Ambiente svůj nový podnik Biskup, nemohla jsem odolat. Jejich Biskup je přesně takový, jako ona výše zmíněná část kuřete - dost neobvyklý a hodně dobrý.
Kdysi téměř bezcenná vnitřnost, která často končila bokem u řezníků nebo na talíři chudých rodin. Dnes jedna z nejluxusnějších a aktuálně i nejvíc trendy surovin francouzské gastronomie. Brzlík.
Brzlík, tedy žláza mladých zvířat, je dnes ceněný pro svou mimořádně jemnou chuť a téměř krémovou texturu. Ještě před pár desítkami let ale touto částí masa společnost spíše opovrhovala. Objevoval se hlavně v levnějších dušených jídlech, omáčkách nebo polévkách domácností, které se snažily zužitkovat úplně každý kousek zvířete.
K neoblíbenosti brzlíku přispívalo i to, že jeho příprava není vůbec jednoduchá. Musí se několik hodin namáčet, blanšírovat, čistit a často i lisovat. Právě náročná příprava spolu s malým množstvím kvalitního brzlíku z něj postupně udělaly luxusní delikatesu, za kterou dnes v syrovém stavu zaplatíte zhruba 800 až 2 000 korun za kilogram, u prémiových dodavatelů i více.
V současném fine diningu se brzlík nejčastěji opéká dozlatova na másle, aby byl zvenku křupavý a uvnitř hedvábně jemný. Skvěle funguje s demi-glace, květákovým pyré, houbami, foie gras nebo redukcí z portského vína. Dnes patří k nejdražším a nejpracnějším chodům v českých i světových restauracích a šéfkuchaři ho servírují jako jeden z největších gastronomických trendů současnosti.
Telecí brzlík s artyčoky, vinnými listy, telecím jus s marsalou a kapary Aromi, užito se svolením
Kde si dát v Praze brzlík
Ve vyhlášené Pot-au-feu šéfkuchaře Jana Kracíka si můžete dát telecí brzlík se smrži v krémové omáčce za necelých 700 korun.
Jacob's Little Italy na Malé Straně nabízí brzlík s uzenou bramborovou kaší a černou kapustou cavolo nero za 365 korun.
V legendární Aromi pak servírují telecí brzlík s artyčoky, vinnými listy, telecím jus s marsalou a kapary za 475 korun.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
„Emoce musí ven, ale pánvemi už neházím.“ Šéfkuchař Bruxxu Matoušek o talentu i chutích Čechů
