Zajímá nás
Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší
Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.
Rok 2022 byl z ekonomického hlediska mimořádně složitý. Jak byste jej zhodnotil z pozice bývalého šéfa centrální banky, když právě centrální banky byly jedním z klíčových hráčů?
Máte pravdu, že rok 2022 je mimořádný, a to i pro centrální banky. Podobnou míru inflace jsme v ČR i na Slovensku už měli, ale tenkrát šlo o krátkodobou epizodu způsobenou především zavedením potřebných reforem.
Období inflace bude delší
Tentokrát to bude jiné?
Aktuální období vysoké inflace bude delší a jeho příčiny jsou strukturální, ale i cyklické. Nejprve začaly proinflačně působit globální faktory zapříčiněné postcovidovou nerovnováhou nabídky a poptávky. Dále se přidaly dopady deglobalizace, uvolněné fiskální politiky, uvolněné měnové politiky, k níž došlo kvůli riziku deflace, dále musíme připočíst dopady zelené politiky a pak také války na Ukrajině, jež způsobila ještě rychlejší nárůst cen energií.
Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.
Inflace v EU poprvé klesla po dlouhých 18 měsících. Česko má pátou nejvyšší
Money
Původně očekávané zlomení inflace, které mělo nastat letos, se tím zpozdí?
Ano, dopad opatření, která centrální banky provádějí, je opoždění. A stejně tak bude pozdější i návrat k inflačnímu cíli.
Jak se dařilo fungovat v tomto prostředí České národní bance, která nejprve patřila k jestřábům, po změně na pozici guvernéra a po širší obměně rady se ale její politika proměnila?
Inflace v Česku začala růst dříve než v eurozóně a ČNB na to zareagovala přiměřeně zpřísňováním měnové politiky a rapidním zvyšováním úrokových sazeb. Toto zpřísnění se začalo přenášet do chování komerčních bank, výrazně tak poklesly hypotéky i další úvěry, naopak rychle rostoucí úroky na vkladech způsobilo růst úspor, a naopak snížení celkové poptávky. ČNB pak i přes personální obměnu rady má jako jasnou prioritu snižování inflace. V současnosti tak činí zejména přes kurz koruny, ale nevylučuje, že v případě potřeby zareaguje i úrokovými sazbami.
Vše o inflaci čtěte zde
Podle analytika Lukáše Kovandy se nyní výrazně proměňují hlavní inflační důvody a v příštím roce již veškeré jiné důvody opadnou, zůstane pouze válka. Jak se bude vyvíjet inflace v příštím roce?
Evropská centrální banka (ECB) ve své poslední prognóze zhoršila výhled inflace. V příštím roce by měla celková inflace v eurozóně klesnou z letošních 8,4 procenta na 6,3 procenta. Dvouprocentního cíle by přitom neměla dosáhnout ani v roce 2025.
Zmírnění inflace v USA napomohlo „býkům“ dostat se zpátky trochu do sedla, ale vzápětí jim zkazil radost Fed s nelichotivým výhledem ekonomiky a sazeb. Centrální banka sice přišla s mírnějším růstem úrokových sazeb (50 bodů dle očekávaní analytiků), ale se svým pohledem na budoucí vývoj ohrozila akciové trhy a další šanci na „Santa Claus rallye“. Ta nyní může být jen snem, ale realita vypadá, že „medvědi“ zůstávají plně v sedle, a ještě na dlouhou dobu.
Týden tradera: Centrální banky zvyšují sazby a burziáni smutní
Trhy
Co se Slovenska týče, inflace by u nás měla ještě v prvním kvartále roku 2023 stoupat a pak by měl nastat pozvolný pokles. I tak se ale očekává, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií, slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly.
Proč?
Vláda podepsala memorandum s největším výrobcem elektřiny o dodávkách pro obyvatelstvo za stabilní ceny pro roky 2023 a 2024, což považuji za pozitivní krok, který může inflaci výrazně snížit.
Výhled inflace se může vždy zhoršit
Jaký vývoj inflace čekáte v Česku?
ČNB ve své aktuální prognóze očekává v roce 2023 rychlý pokles inflace na 9,1 procenta, a v roce 2024 dokonce na 2,4 procenta. Je však dobré připomenout, že ve všech prognózách vždy panuje velká míra nejistoty a převažují rizika, která mohou veškeré prognózy zhoršit.
Česká bankovní asociace v nové makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,5 procenta, v srpnu očekávala 2,4 procenta. Ke zlepšení přispěl příznivější vývoj ekonomiky. Příští rok podle ČBA čeká Česko hospodářská stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Česko podle asociace vstoupilo ve třetím čtvrtletí do recese, hospodářské oživení přijde až ve druhém čtvrtletí 2023.
Potvrzeno. Česko vstoupilo do recese, tvrdí i bankovní asociace
Money
Podle ekonomů již prožíváme technickou recesi, ale zatím se nepřidávají klasické projevy běžné recese, tedy krachy firem, nárůst nezaměstnanosti. Co přinese nadcházející recese?
V eurozóně i v Evropské unii sice Evropská centrální banka očekává zpomalení, ale stále ještě růst HDP, konkrétně o 0,5 procenta. Pokles HDP skutečně má nastat v posledním kvartále roku 2022 a prvním čtvrtletí 2023. Pokud by se tato očekávání naplnila, nebyl by dopad tak dramatický, trh práce by zůstal silný a spotřeba domácností běžná.
Taková recese by neohrozila obyvatelstvo ani finanční stabilitu. Firmy se navíc chovají zodpovědně, častěji využívají flexibilních pracovních úvazků, a i vzhledem k riziku nedostatku pracovníků na trhu po návratu k růstu si ponechávají zaměstnance co nejdéle v pracovním poměru. Podobný vývoj pak očekávám také v Česku.
Co může ještě případně zhoršit vývoj?
Vysoké ceny energií. Ale věřím, že si jsou vlády tohoto rizika dostatečně vědomy a přijmou opatření na minimalizaci těchto rizik.
Země Evropské unie se dnes po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Rozhodnutí unie vyvolalo nevoli Kremlu.
Konečně shoda v EU na zastropování cen plynu. Bude nižší, než chtěl Brusel
Money
Hrozí výraznější krachy zejména v průmyslu, nebo ve službách?
To bude záležet právě na vládních kompenzacích.
Koruna by spekulanty neměla zajímat
Jak se všechny tyto vlivy podepíšou na hospodářském růstu ČR a na koruně? Spekulovalo se, že v příštím roce hrozí výrazné oslabení koruny, jak například varovala japonská Nomura, což ale část ekonomů označilo za silové a účelové informace spekulativního kapitálu.
ČNB razantně podporuje stabilitu české koruny a má dostatečné devizové rezervy na to, aby mohla být v této strategii dlouhodobě úspěšná. Koruna tak zatím po mírném poklesu posiluje, což se pozitivně projevuje na vývoji inflace. Předpokládám, že kombinace jasné strategie a dostatečných devizových rezerv by měla spekulanty odradit.
Měnová politika je podle guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla přísná dost. „Krátkodobá úroková sazba je na nejvyšší úrovni od roku 1999. Meziroční změna nových hypoték byla v září minus 82 procent. Meziroční změna nových úvěrů pro podniky činila minus 64 procent. Poptávkové tlaky na inflaci plynoucí z domácí ekonomiky se zmírňují, spotřeba domácností dokonce klesá,“ vyjmenovává Michl v rozhovoru pro newstream.cz.
Guvernér ČNB Aleš Michl: Máme nejpřísnější měnovou politiku za 20 let, peníze se stahují z ekonomiky
Money
I přesto se životní úroveň v Česku podle propočtů společnosti Cyrrus propadla nejrychleji ze všech zemí OECD, a navíc nejrychleji za 30 let samostatného českého státu. Čím si to vysvětlujete? Vždyť přeci energetická krize a důsledky války i pandemie by z podstaty měly být na většinu zemí podobné, ne?
Tu studii detailně neznám, ale myslím, že se zaměřila hlavně na hodnocení růstu inflace a růst mezd. To je ale zjednodušující pohled. Nárůst cen energií se sice dotýká všech zemí, ale rozdílné jsou regulace cen pro domácnosti a firmy, a tedy jsou i rozdílné dopady na finanční situaci lidí v jednotlivých zemích. Důležité je připomenout, že na celkovou inflaci, a tedy i na životní úroveň, má dopad i to, jak výrazný podíl mají platby na energie na celkových výdajích.
Vývoj v obou zemích bývalé federace je pozitivní
Narazili jsme na třicáté výročí rozdělení Československa. V čem byly výhody české cesty a v čem naopak výhody té slovenské?
To je na delší rozhovor, ale v zásadě lze vývoj v našich obou zemích označit za velmi pozitivní. Podařila se zásadní transformace ekonomik, výrazně vzrostla životní úroveň obyvatel a zavedli jsme standardní demokratické systémy, které fungují, ačkoli samozřejmě je co zlepšovat. A stali jsme se členy Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Ta fotografie je už ikonická. Poklidný letní den na rozlehlé zahradě, dva muži u stolu. Bylo 26. srpna 1992 a v brněnské vile Tugendhat se setkali tehdejší premiéři Klaus a Mečiar. Dva představitelé států se právě domlouvali na rozdělení federace. Historická událost, která ani dnes nemá, a možná nikdy nebude mít jednoznačný výklad. Věčným sporem nejspíš zůstane, kdo za rozpad může víc, zda Češi, nebo Slováci. Dnes se oba aktéři shodují, že už tehdy byla federace rozdělená a šlo jen o to, aby po sobě oba národy nezačaly střílet.
Přesně před 30 lety Klaus a Mečiar domluvili rozpad federace. Šlo hlavně o to, abychom po sobě nezačali střílet, říkají dnes
Politika
A rozdíly?
Největším rozdílem je vstup Slovenska do eurozóny v roce 2009. K tomu došlo zejména proto, že na Slovensku nebyla žádná politická strana, která by zavedení eura zpochybňovala. Jen připomenu, že k přijetí eura se oba státy zavázaly již v přístupových smlouvách do Evropské unie. Na Slovensku má také euro vysokou podporu mezi občany. Po zmatečných letech Vladimíra Mečiara byla touha integrovat se do eurozóny prostě velmi silná.
Proč to v Česku nešlo?
Vlivní čeští politici euro zpochybňovali, a to nejen jeho přijetí, ale vůbec jeho podstatu. V důsledku toho tak ani dnes euro u Čechů nemá většinovou podporu.
Ivan Šramko (65)
Bratislavský rodák, absolvent VŠE v Bratislavě. Do roku 1990 pracoval v Železničnom staviteľstve Bratislava. Poté byl dva roky ve vedení VÚB, zakládal společnou banku VÚB - Credit Lyonnais. V letech 1992 až 1998 byl šéfem Istrobanky, poté členem vedení Tatrabanky. V letech 2002 až 2004 byl viceguvernérem Národnej banky Slovenska, posléze až do roku 2010 jejím guvernérem. Působil mimo jiné jako velvyslanec Slovenska u OECD, do loňska byl předsedou Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Nyní působí jako člen dozorčí rady Trinity Bank, je předsedou dozorčí rady společnosti Slovenské elektrárne.
Poznámka redakce: Spolumajitel Trinity Bank Radomír Lapčík je zároveň investorem internetového deníku newstream.cz.
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
