Konečně shoda v EU na zastropování cen plynu. Bude nižší, než chtěl Brusel
Země Evropské unie se dnes po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Rozhodnutí unie vyvolalo nevoli Kremlu.
Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad. Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Nepoužitelný, příliš vysoký a kontraproduktivní. Státy EU kritizují Brusel za návrh cenového stropu u plynu
Politika
Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu LNG. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Tato cena bude nejvyšší povolenou pouze v případě, že LNG bude stát 145 eur za MWh a méně.
Kvadratura kruhu vyřešena
„Splnili jsme další nemožný úkol...Tento byl patrně vůbec nejsložitější," prohlásil český ministr průmyslu Jozef Síkela v narážce na dlouhá vyjednávání o jednom z nejkontroverznějších témat poslední doby. Opatření má podle něj zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které v srpnu šplhaly až ke 300 eur za MWh.
Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard korun), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard korun.
Brusel přispěje Česku na nezávislost na ruské ropě téměř 20 miliardami
Money
Evropský blok se už od konce léta snažil najít shodu na mechanismu, který by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí.
Strop začne platit v půlce února
Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?
Názory
Konečnou variantu podpořily všechny země kromě Maďarska, které bylo proti. Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Rusko hrozí odvetou
Dnešní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informuje o tom agentura Reuters.
Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.
Volal mi kamarád, že přišel o práci. Od ledna už nemá chodit. Dělal v pražské kanceláři, mnohý by si mohl pomyslet, žádná škoda. Nevím, jestli ano nebo ne. Dostal odstupné, zavřeli celé oddělení.
Dalibor Martínek: Rok 2023 přichází. Bude nejkrizovější za poslední tři dekády
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
