Zajímá nás
Konečně shoda v EU na zastropování cen plynu. Bude nižší, než chtěl Brusel
Země Evropské unie se dnes po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. Rozhodnutí unie vyvolalo nevoli Kremlu.
Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 korun) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 korun) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad. Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Nepoužitelný, příliš vysoký a kontraproduktivní. Státy EU kritizují Brusel za návrh cenového stropu u plynu
Politika
Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu LNG. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Tato cena bude nejvyšší povolenou pouze v případě, že LNG bude stát 145 eur za MWh a méně.
Kvadratura kruhu vyřešena
„Splnili jsme další nemožný úkol...Tento byl patrně vůbec nejsložitější," prohlásil český ministr průmyslu Jozef Síkela v narážce na dlouhá vyjednávání o jednom z nejkontroverznějších témat poslední doby. Opatření má podle něj zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které v srpnu šplhaly až ke 300 eur za MWh.
Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard korun), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard korun.
Brusel přispěje Česku na nezávislost na ruské ropě téměř 20 miliardami
Money
Evropský blok se už od konce léta snažil najít shodu na mechanismu, který by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí.
Strop začne platit v půlce února
Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?
Názory
Konečnou variantu podpořily všechny země kromě Maďarska, které bylo proti. Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Rusko hrozí odvetou
Dnešní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informuje o tom agentura Reuters.
Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.
Volal mi kamarád, že přišel o práci. Od ledna už nemá chodit. Dělal v pražské kanceláři, mnohý by si mohl pomyslet, žádná škoda. Nevím, jestli ano nebo ne. Dostal odstupné, zavřeli celé oddělení.
Dalibor Martínek: Rok 2023 přichází. Bude nejkrizovější za poslední tři dekády
Názory
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
