Evropa znovu řeší starý problém: město versus těžba
Švédská Kiruna, město ležící 145 kilometrů za polárním kruhem, se postupně stěhuje. Ne symbolicky, ale doslova – dům po domu, ulici po ulici. Příběh arktického města má překvapivě blízko k české zkušenosti se zmizelou Karvinou. (Její příběh věrně popsala spisovatelka Karin Lednická v trilogii Šikmý kostel - pozn. red.). I tady platí, že město postavené na nerostech nakonec nerostům ustoupí – jen s tím rozdílem, že dnes se to děje organizovaně, s kompenzacemi a pod dohledem celé Evropy.
Důvodem stěhování švédské Kiruny je rozšiřování největšího podzemního dolu na železnou rudu na světě. Jak těžba postupuje hlouběji, půda pod městem se propadá. Staré centrum proto musí ustoupit. Nová Kiruna vzniká zhruba tři kilometry východně a celý proces má trvat až do roku 2035, píše server stanice CNBC.
Závislost, která se nedá obejít
Kiruna vznikla před 125 lety jako město pro horníky státní společnosti LKAB. Dodnes na ní stojí – ekonomicky i existenčně. Firma dnes zajišťuje asi 80 procent veškeré těžby železné rudy v Evropské unii a nedávno zde objevila i jedno z největších evropských ložisek vzácných zemin, klíčových pro baterie, elektromobily a další technologie zelené transformace.
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují
Reality
„Máme tu velký spor – mezi městem a LKAB, ale také mezi městem a vlastní vládou,“ říká předseda městské rady Mats Taaveniku. Podle něj Kiruna názorně ukazuje, kam až sahají dopady evropské surovinové politiky. „Rozhodnutí přijatá v Bruselu se tady dotýkají každodenního života lidí.“
Kompenzace existují, prostor chybí
Za stěhování odpovídá LKAB. Firma odhaduje, že jen kompenzace ji vyjdou v příštích deseti letech na 22,5 miliardy švédských korun (asi 50 miliard českých korun). Lidé si mohou vybrat: tržní cenu domu plus 25 procent, nebo nový dům v nové části města.
„Asi 90 procent lidí volí novostavbu,“ uvedl pro CNBC viceprezident LKAB Niklas Johansson. Problém ale není ochota – nýbrž místo. „Město vlastní minimum pozemků. Většina půdy patří státu, a to přináší konflikty s armádou, ochranou přírody i pastevectvím sobů,“ dodává.
Průmyslový developer Panattoni se poblíž bývalého Dolu Barbora a šikmého kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné chystá postavit průmyslový areál Panattoni Smart Park Karviná. Celková výše investic by mohla dosáhnout až 25 miliard korun, vzniknout by tam mohlo až 4500 pracovních míst. Stavba by měla začít v roce 2026, uvedli zástupci společnosti Panattoni. S projektem nesouhlasí památkáři nebo spolek Stará Karviná, kterým vadí, že má areál vzniknout na místě historického jádra původní Karviné a území, jež je i cennou archeologickou lokalitou, zcela přetvořit.
Panattoni chce vybudovat průmyslový park v srdci staré Karviné, památkáři jsou proti
Reality
Ztracené domovy, ztracené vzpomínky
Stěhování není jen technická operace. Je to zásah do identity města. Silným symbolem se stal přesun 113 let starého dřevěného kostela Kiruna Church v létě 2025, který sledoval celý svět. Zároveň ale přišla další rána: LKAB oznámila, že rozšíření dolu si vyžádá přesun dalších 6 000 lidí a 2 700 domů.
Podívejte se, jak v Kiruně stěhovali historický kostel:
„Pro mnoho lidí je to bolestné. Žili v jednom domě dvě nebo tři generace,“ říká Taaveniku. „Ale zároveň všichni vědí, že Kiruna stojí na nerostech. Bez nich by tu žádné město nebylo.“
Nové město, tvrdší podmínky
Otazníky visí i nad podobou nové Kiruny. Studie Univerzity v Göteborgu varuje, že nové centrum je navrženo v místě, kde se hromadí studený vzduch. Úzké ulice, vysoké domy a nízké slunce mohou v zimě výrazně zhoršit životní podmínky.
„Kiruna je arktické město. Rozdíl mezi minus patnácti a minus pětadvaceti stupni je obrovský,“ upozorňuje expertka na kulturní dědictví Jennie Sjöholm, která projekt sleduje už čtvrt století. Podle ní může extrémní chlad ovlivnit nejen komfort obyvatel, ale i samotné budovy.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Od smažáku k michelinským hvězdám. Jak Česko změnilo vztah k jídlu
Enjoy
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.