Zelená transformace stojí na Číně. A to je problém
Bez čínských surovin se dnes neobejdou elektromobily ani obnovitelné zdroje. To dává Pekingu významnou ekonomickou i politickou páku. USA a EU hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Jednoduché řešení ale zatím neexistuje.
Čína se stala dominantním světovým dodavatelem surovin, bez nichž se neobejdou elektromobily, solární panely, větrné elektrárny ani další nízkoemisní technologie. A přestože se Spojené státy i Evropská unie snaží tuto závislost omezit, cesta k alternativním dodavatelským řetězcům je dlouhá, drahá a plná rizik, analyzuje agentura Bloomberg.
Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu. 
EU se poučila z energetické krize. Nyní řeší kritické suroviny
Politika
Kritické suroviny jako geopolitická zbraň
Zásadní urychlení snah o omezení čínského vlivu přišlo v roce 2025, kdy Peking v reakci na obchodní cla amerického prezidenta Donalda Trumpa omezil vývoz vzácných zemin. Právě ty jsou klíčové například pro výrobu baterií, magnetů do elektromotorů nebo polovodičů.
Čína tím dala jasně najevo, že svou pozici v dodavatelských řetězcích je připravena využít jako politický nástroj. Krátce poté zavedla exportní kontroly na sedm vzácných zemin, což vyvolalo nervozitu mezi výrobci po celém světě.
Západ hledá alternativy, ale naráží
Administrativa Donalda Trumpa reagovala rozsáhlými kroky: začala přímo investovat do domácí těžby a zpracování surovin, podporuje projekty v Austrálii, Brazílii nebo Africe a připravuje fond ve výši 12 miliard dolarů na vytvoření strategických zásob kritických minerálů po vzoru ropných rezerv.
Evropská unie mezitím spustila plán na snížení závislosti na čínských surovinách, který má letos stát zhruba tři miliardy eur. Cílem je nejen podpora těžby a zpracování v Evropě, ale také vytváření zásob a posílení kontroly nad investicemi.
Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
Japonci otestují těžbu vzácných kovů na mořském dně, víc než pět kilometrů pod hladinou
Zprávy z firem
Proč je Čínu tak těžké nahradit
Problémem není jen samotná těžba. Kritické suroviny je často nutné složitě a energeticky náročně zpracovat, což Západ v minulých dekádách přenechal právě Číně. Ta dnes dominuje nejen v těžbě dvacítky vzácných zemin, ale také v jejich zpracování. V případě vzácného prvku dysprosia, využívaného například v osvětlovací technice a laserech, má Čína podle analýzy Evropské unie v rukou 84 procent světové těžby a stoprocentní kontrolu nad jeho zpracováním.
Napětí mezi Čínou a Spojenými státy způsobilo, že se výrobci aut na Západě snaží snížit závislost na důležitém hybateli elektromobilové revoluce - permanentních magnetech. Čína má totiž pod kontrolou celosvětově až 90 procent dodávek surovin potřebných k jejich výrobě.
Čína ovládá většinu dodávek pro výrobu silných magnetů do elektromotorů
Money
Závislost, která jen tak nezmizí
I když se Spojené státy a jejich spojenci snaží čínský vliv oslabit, experti upozorňují, že výsledky se dostaví spíš v horizontu let. Zejména uprávě u vzácných zemin zůstávají trhy silně závislé na čínském know-how a infrastruktuře. Podle analytiků tak bude Čína i nadále hrát klíčovou roli v přechodu k bezemisní ekonomice, a to navzdory rostoucím snahám Západu o strategickou nezávislost.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
