Zelená transformace stojí na Číně. A to je problém
Bez čínských surovin se dnes neobejdou elektromobily ani obnovitelné zdroje. To dává Pekingu významnou ekonomickou i politickou páku. USA a EU hledají cesty, jak tuto závislost omezit. Jednoduché řešení ale zatím neexistuje.
Čína se stala dominantním světovým dodavatelem surovin, bez nichž se neobejdou elektromobily, solární panely, větrné elektrárny ani další nízkoemisní technologie. A přestože se Spojené státy i Evropská unie snaží tuto závislost omezit, cesta k alternativním dodavatelským řetězcům je dlouhá, drahá a plná rizik, analyzuje agentura Bloomberg.
Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu. 
EU se poučila z energetické krize. Nyní řeší kritické suroviny
Politika
Kritické suroviny jako geopolitická zbraň
Zásadní urychlení snah o omezení čínského vlivu přišlo v roce 2025, kdy Peking v reakci na obchodní cla amerického prezidenta Donalda Trumpa omezil vývoz vzácných zemin. Právě ty jsou klíčové například pro výrobu baterií, magnetů do elektromotorů nebo polovodičů.
Čína tím dala jasně najevo, že svou pozici v dodavatelských řetězcích je připravena využít jako politický nástroj. Krátce poté zavedla exportní kontroly na sedm vzácných zemin, což vyvolalo nervozitu mezi výrobci po celém světě.
Západ hledá alternativy, ale naráží
Administrativa Donalda Trumpa reagovala rozsáhlými kroky: začala přímo investovat do domácí těžby a zpracování surovin, podporuje projekty v Austrálii, Brazílii nebo Africe a připravuje fond ve výši 12 miliard dolarů na vytvoření strategických zásob kritických minerálů po vzoru ropných rezerv.
Evropská unie mezitím spustila plán na snížení závislosti na čínských surovinách, který má letos stát zhruba tři miliardy eur. Cílem je nejen podpora těžby a zpracování v Evropě, ale také vytváření zásob a posílení kontroly nad investicemi.
Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
Japonci otestují těžbu vzácných kovů na mořském dně, víc než pět kilometrů pod hladinou
Zprávy z firem
Proč je Čínu tak těžké nahradit
Problémem není jen samotná těžba. Kritické suroviny je často nutné složitě a energeticky náročně zpracovat, což Západ v minulých dekádách přenechal právě Číně. Ta dnes dominuje nejen v těžbě dvacítky vzácných zemin, ale také v jejich zpracování. V případě vzácného prvku dysprosia, využívaného například v osvětlovací technice a laserech, má Čína podle analýzy Evropské unie v rukou 84 procent světové těžby a stoprocentní kontrolu nad jeho zpracováním.
Napětí mezi Čínou a Spojenými státy způsobilo, že se výrobci aut na Západě snaží snížit závislost na důležitém hybateli elektromobilové revoluce - permanentních magnetech. Čína má totiž pod kontrolou celosvětově až 90 procent dodávek surovin potřebných k jejich výrobě.
Čína ovládá většinu dodávek pro výrobu silných magnetů do elektromotorů
Money
Závislost, která jen tak nezmizí
I když se Spojené státy a jejich spojenci snaží čínský vliv oslabit, experti upozorňují, že výsledky se dostaví spíš v horizontu let. Zejména uprávě u vzácných zemin zůstávají trhy silně závislé na čínském know-how a infrastruktuře. Podle analytiků tak bude Čína i nadále hrát klíčovou roli v přechodu k bezemisní ekonomice, a to navzdory rostoucím snahám Západu o strategickou nezávislost.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
