Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Levice nebo pravice. Umírněný střed je odsouzený k prohře, naznačují volby v Kodani

Kodaň povede Sisse Marie Wellingová ze socialistického uskupení Zelená levice
Profimedia
Karel Pučelík

Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?

Dánští sociální demokraté v úterních volbách poprvé po více než 120 letech přišli o post starosty Kodaně. První reakce napovídá, že určitě jde o další ztrátu tradiční strany ve prospěch sílící krajní pravice. To ostatně často pozorujeme všude možně po Evropě. V dánském hlavním městě to však je jiný příběh.

Krajně pravicová Dánská lidová strana sice v komunálních volbách posílila, ale jen velmi mírně a celkově si připsala jen necelých šest procent. Sociální demokraté sice získali nejvíce hlasů, ale oproti roku 2021 jejich podpora znatelně ochladla. Zvláště v regionech a na venkově si polepšila pravice, liberálnější Venstre, i donedávna poměrně nevýrazní konzervativci. Vládní sociální demokraté udrželi pozice zejména ve městech.

Nejsledovanější však byla situace právě v Kodani. Historický výsledek si připsal rudo-zelený blok, který výrazně porazil sociální demokraty i konzervativce. Levice vyhrála i před čtyřmi lety, ale nyní dokázala získat i post starosty, což se dosud nepovedlo nikomu mimo sociálně-demokratickou stranu. Město nyní povede Sisse Marie Wellingová (na úvodním snímku) ze socialistického uskupení Zelená levice (v europarlamentu jsou členy zelené frakce).

Dělnická strana? Spíše strana městských elit

Politický příběh sociálních demokratů je těsně svázaný s dějinami města. Strana tu vždy byla hlavní silou, a to poměrně úspěšnou. Po úpadku průmyslu se jim podařilo industriální Kodaň proměnit ve vzor moderních měst – zelenou, dopravně dostupnou a inteligentně řešenou metropoli.

To, co byl donedávna úspěch, je však dnes tak trochu prokletím. Ideálem je Kodaň spíše pro turisty, bohatší vrstvy a investory, ale pro obyčejné Dány je mezi pitoreskními kanály poněkud draho. Zvláště ceny bydlení v průběhu několika let vzrostly o desítky procent, což je problém pro mladé i mnohé rodiny.

Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde

Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.

Přečíst článek

Z kampaně se ale nezdálo, že by to sociální demokraty příliš pálilo. Naopak, tradiční „starostovská“ strana se stala symbolem problému. V kampani se původní levice posunula výrazněji k pravému středu, například až nepochopitelně silně se stavěla za majitele aut. „Převzala tradičně konzervativní postoj a argumentovala, že právo vlastnit auto a jezdit autem je sociálnědemokratickou hodnotou,“ uvedla politická analytička deníku Politiken Elisabeth Svane.

Do boje o starostovské křeslo navíc  sociální demokraté vyslali – či spíše premiérka Mette Frederiksenová katapultovala – svou kamarádku a bývalou ministryni Pernille Rosenkrantz-Theilovou, se kterou se dělí o chalupu. Těžko by se hledal větší příklad establishmentu. Dřívější dělnická strana nyní více zastupuje bohatší liberálnější elity – což ale k úspěchu nestačí.

Funguje vycentrování?

Svou roli ale nepochybně hrála i celostátní politika. Volby byly jakýmsi neoficiálním referendem o vládě Mette Frederiksenové. Právě Dánsko a Španělsko jsou poslední země EU, kde vládnou sociální demokraté. Zatímco Pedro Sánchez zůstává u tradičních témat jako je silná sociální politika, Frederiksenová stranu vycentrovala a složila vládu se středopravým Venstre a umírněnými Moderates, kteří jsou odštěpkem Venstre.

Kanadský premiér Mark Carney

Karel Pučelík: Carneymu se podařil neuvěřitelný obrat. Liberálové vítězí v kanadských volbách

Zdá se, že liberální svět má nového lídra. Mark Carney a jeho Liberální strana dokázali vyhrát v předem prohraných parlamentních volbách. Nic na tom nezměnily ani hrozby a urážky ze strany Donalda Trumpa. Proč si Kanaďané zvolili právě jeho, ekonoma bez žádných zkušeností z volených funkcí?

Přečíst článek

Dánská vláda má podporu v ostřejší zahraniční politice vůči Rusku a v podpoře Ukrajiny, ale rozporuplné reakce získává například za zpřísnění migračních pravidel. „Respektuji, jak Frederiksenová zvládla koronavirovou krizi, a sociální demokraté jsou stále dobří v oblastech, jako je péče o seniory, ale v ostatních ohledech mám pocit, že se vzdálili sociální politice, která tuto zemi učinila velkou,“ shrnula pro Politico kodaňská herečka Nicoline Kristine Rydeová. „Prostě už mi nepřipadají jako socialistická strana,“ dodala.

Podobně jako britský premiér Starmer se Frederiksenová snaží využít pravicové mimikry, například ve zmíněné migrační politice, ale výsledky tohoto posunu nejsou příliš povzbudivé. Zatímco pravice stále posiluje, sociální demokraté ztrácejí, navíc nechávají volné místo na levici. Nyní se zdá, že v Dánsku i v Británii tuto mezeru dokážou zaplňovat zelení a radikálnější levicové strany. Starmer – i Frederiksenová – přicházejí o voliče z obou směrů, z leva i ze středu. Příští rok se v Dánsku budou konat parlamentní volby, které ukážou, kam strategie vycentrování vede.

Nutno dodat, že španělský premiér Sánchez také nemá svou budoucnost jistou, protože čelí konkurenci konzervativní Lidové strany a krajně-pravicového Voxu. Protože ale má díky levicové koalici pokrytý prostor od středu až k radikální levici, nemusí se úniku levicových voličů obávat. Může se tak zaměřit pouze na boj s pravicí.

Právě boj radikálnější (není myšleno krajní či extremistickou) levice s (krajní) pravicí může být budoucností evropské politiky. Zdá se, že umírněný střed ztratil pro voliče půvab.

Trump je rasista, sexista a islamofob, vrací úder starosta Londýna

Trump je rasista, sexista a islamofob, vrací úder starosta Londýna

Starosta Londýna Sadiq Khan ve středu označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za rasistu, sexistu a islamofoba v reakci na jeho úterní proslov na Valném shromáždění OSN. Britský politik ve vysílání televize Sky News reagoval na slova šéfa Bílého domu, který tvrdil, že Khan chce město řídit podle islámského práva šaría.

Přečíst článek

Související

Zohran Mamdani

Zohran Mamdani Newyorčanům nabídl alternativu. Zvykejme si, podobných výsledků bude přibývat

Přečíst článek

Zohran Mamdani nabízí New Yorku socialistický obrat. Boháči a pronajímatelé však vyrazili na poslední zteč

Přečíst článek
Volby v Polsku

Karel Pučelík: Polské prezidentské volby začaly těsným výsledkem. Pro Tuska to není dobrá zpráva

Přečíst článek

Kontrola z finančáku trvá klidně tři roky, líčí expertka

Tereza Zavadilová
tzv

Kontrola z finančního úřadu je postrach asi každé firmy. Prověrky jsou přitom čím dál důkladnější, kontroloři řeší i podmínky zaměstnávání lidí, i dodavatelů a obchodního modelu firmy. „Dnes daňové kontroly nejsou otázka účetního, finančního oddělení, ale managementu. Kontrola trvá klidně tři roky,“ říká partnerka Deloitte Legal Jiřina Procházková v pořadu Newstream BusinessTalk.

Ideální je, když se dá daňové kontrole vyhnout, nebo aspoň když neskončí sporem, říká partnerka Deloitte Legal Jiřina Procházková, která má na starosti daňovou problematiku. 

Její oddělení mimo jiné zastupuje klienty při kontrolách. „Dnes už většinou nemáme takové ty namátkové daňové kontroly, ale finanční úřad přichází připravený, většinou jde zkontrolovat nějaké konkrétní téma, o kterém se ví, že se u těch společností opakuje,“ vysvětluje expertka.

Takže úkolem poradců z Deloitte je ideálně připravit firmu tak, aby měla problematické okruhy vyřešeny. „A když už kontrola přijde, tak aby skončila bez nálezu, bez doměření daně a už vůbec to nepokračovalo do sporu,“ glosuje Procházková.

Takovéto systematické kontroly se mohou týkat konkrétních sektorů, což finanční správa i předem avizuje, aby dala firmám prostor si podklady zkontrolovat a případně dobrovolně dodanit bez sankcí. Aktuálně takto od srpna do konce roku probíhají daňové kontroly v oblasti e-commerce.

Tři roky kontrola, výslechy

Obecně finanční správa nejčastěji kontroluje daň z přidané hodnoty. V Česku ročně proběhne přibližně 10 tisíc kontrol a z toho skoro 6 tisíc je kolem DPH, což se podle Procházkové pak může týkat v zásadě jakékoliv společnosti.

Obsah kontrol z finančního úřadu se podle Jiřiny Procházkové v posledních letech zásadně změnil. Daňové právo je složité, finanční správa pracuje s obrovskými kvanty dat. „Kromě daňového přiznání, všech kontrolních hlášení, všech dalších reportovacích povinností vůči státu, získává finanční správa informace od bank a zjišťuje, jestli to, jak zdaňujete, skutečně odpovídá faktickému fungování firmy,“ vysvětluje právní expertka.

Čili kontroloři řeší velice často způsob fungování dané společnosti. „To jsou typicky daňové kontroly v oblasti převodních cen, kde se kontrolují vztahy ve skupině, jak je nastaveno fungování skupiny. To vše je velice komplexní, dotýká se to i obchodního modelu firmy. Proto dnes daňové kontroly nejsou otázka účetního, finančního oddělení, ale managementu, a celkově jde o klíčovou otázku pro ten daný byznys,“ říká. Takové kontroly probíhají až tři roky.„Provádějí se třeba výslechy managementu nebo klíčových zaměstnanců,  jak to ve skupině funguje, jaké služby jsou poskytovány z mateřské společnosti a podobně,“ vysvětluje. 

V hledáčku finanční správy je v poslední době vedle e-commerce také daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje. „To je benefit pro firmy, které dělají nové projekty a věnují se výzkumu a vývoji. A protože to je benefit,  je to kontrolované, zjišťuje se co firma dělá, v čem je to nové, jak má všechno zdokladováno atd. Takže se provádějí výslechy techniků, kteří se v té firmě věnují vývoji,“ říká Procházková s tím, že většinou není zprochybňováno, že firma danou věc dělá, ale spíše to, jak to má zdokladováno. 

Zajímá vás, co všechno řeší finanční úřad při kontrole? 

Kolik kontrol končí pokutami?

Proč finanční správa kontroluje e-commercové firmy?

Jak Ukrajinci zamíchali s českým trhem práce?

Kdy je firma odpovědná i za agenturní zaměstnance?

Poslechněte si nový díl pořadu Newstream BusinessTalk s Jiřinou Procházkovou, partnerkou Deloitte Legal.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Business Talk.

Přečíst článek

 

Související

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Přečíst článek

Je zlato ve vleku spekulantů? Podle Economistu to je více než pravděpodobné

Zlato
iStock
Stanislav Šulc

Cena zlata od počátku roku pokořila hned několikrát rekord a cenný kov patří k nejvýnosnějším investicím letoška. Dlouho se uvádělo, že za růstem ceny stojí mimo jiné i poptávka ze strany centrálních bank, které nejsou citlivé na cenu. Podle magazínu The Economist je však nyní více než pravděpodobné, že klíčovým faktorem jsou vysoce spekulantské sázky.

Co stojí za strmým nárůstem ceny zlata v letošním roce? Analytici dlouhou dobu považovali za jeden z klíčových faktorů nákupy ze strany centrálních bank, které se od začátku ruské invaze na Ukrajinu a následné zmrazení aktiv ruské centrální banky obávají o stoprocentní suverenitu svých devizových rezerv. A na počátku růstu ceny zlata tento faktor jistě hrál klíčovou roli stejně jako intenzivní zájem retailových investorů.

Nicméně v současnosti je podle magazínu The Economist již situace výrazně odlišnější. A dokazuje to podle něj také aktuální volatilnější vývoj ceny zlata, které po říjnovém vystoupání na rekordní úroveň začalo značně kolísat.

„Pro vyšší nákupy zlata ze strany například americké centrální banky nyní chybějí důkazy. A zastánci toho, že cenu tlačí nákupy centrální banky menších států, opomíjejí fakt, že v celkové sumě jde o zanedbatelné částky,“ uvádí The Economist.

Kdo tedy nakupuje?

Podle Economistu tak klíčovými hráči jsou velcí spekulativní investoři. Ze zatím posledních dat americké komise pro obchodování s future contracty z konce září totiž vyplývá, že kontraktů na zlato bylo zhruba 200 tisíc, které představovaly ekvivalent zhruba 619 tun zlata. A do toho se nepočítají kontrakty na zlato obchodované prostřednictvím ETF fondů a dalších zhruba 100 tun držených hedgeovými fondy.

„Ukazuje se, že cena zlata tak plynule kopíruje náladu těchto velkých hráčů,“ uvádí Economist. „Co začalo před pár měsíci jako dodávání zlata do sejfů centrálních bank, postupně se nabalilo do autonomní masy horkých peněz hledajících nejvyšší zhodnocení,“ dodává magazín.

Podle Economistu to ale je špatná zpráva právě pro tyto samotné hráče. V jednu chvíli totiž tento příběh růstu ceny zlata přestane fungovat. A čím později to bude, o to víc peněz spekulanti přijdou, uzavírá prestižní magazín.

Miliardář Larry Ellison

Čísla nelžou. Nejlepší investice roku 2025 jsou Oracle, zlato a bitcoin

Kdo na začátku roku přemýšlel, jak nejlépe zhodnotit své investice, a vsadil na vývoj umělé inteligence, pravděpodobně neprodělal. Největší výnos mu ale mohly přinést poněkud jiné sázky. Třeba na zlato, bitcoin nebo na donedávna upozaďovaného technologického dinosaura Oracle.

Přečíst článek

Bitcoinová ETF: nový zlatý důl pro správce fondů

Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme