Východoněmecké volby přinesly další vítězství AfD, v Berlíně uspěla Levice. Kancléř Friedrich Merz čelí po sérii neúspěchů rostoucímu tlaku a jeho straně se komplikuje cesta k vládě v dalších spolkových zemích. Otázkou zůstává, zda výsledky povedou ke změně kurzu jeho kabinetu.
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?
Novým starostou New Yorku bude demokrat Zohran Mamdani, který se označuje za demokratického socialistu. Navzdory panice konzervativních komentátorů apokalypsa nehrozí. Jeho vítězství však ukazuje, že se politika vzdaluje od středového konsenzu. Demokraté v USA i Evropě se s tím musí srovnat, jinak nebudou mít proti populistům šanci.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.
Pokud by v zítřejších německých volbách rozhodovali výhradně mladí lidé, zvítězí Levice a Alternativa pro Německo.
Čtvrtou svíci, řečenou andělská a představující mír a pokoj, na adventním věnci zapálili – aby se neřeklo, i politici. Jinak ale všechno po starém.
Francie nejspíš nebude znát jméno nového premiéra minimálně do poloviny srpna. Vítězný levicový blok prezidentu Macronovi překvapivě nabídl veřejnosti prakticky neznámou úřednici Lucii Castetsovou. Macron však patrně doufá ve vítězství vlastního kandidáta a pod rouškou „olympijského příměří“ určitě spřádá plány.
Obavy kritiků, že po nástupu labouristů nastane levicová smršť, se v prvních týdnech nepotvrdila. Naopak, malou levicovou rebelii premiér Starmer potlačil s nebývalou tvrdostí. Šlo přitom o zachování katastrofální politiky konzervativců, o jejíž pokračování nikdo nestojí.
Nejvíc mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců.
