V německém hlavním městě se dere k moci Die Linke s radikálními požadavky zejména co se bydlení týče. Spolkový kancléř už avizoval, že se jim bude snažit zamezit. Proč pravděpodobná budoucí primátorka Elif Eralpová budí takový rozruch?
Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.
Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.
Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?
Novým starostou New Yorku bude demokrat Zohran Mamdani, který se označuje za demokratického socialistu. Navzdory panice konzervativních komentátorů apokalypsa nehrozí. Jeho vítězství však ukazuje, že se politika vzdaluje od středového konsenzu. Demokraté v USA i Evropě se s tím musí srovnat, jinak nebudou mít proti populistům šanci.
Frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) shromáždila dostatek podpisů pro svůj návrh na další pokus o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedla spolupředsedkyně frakce, francouzská europoslankyně Manon Aubryová. Stalo se tak dva měsíce po předchozím hlasování, které se konalo v červenci a které komise ustála. Tehdy s návrhem na vyslovení nedůvěry přišel rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Levice Leyenové vytýká hlavně nečinnost v souvislosti se situací v Pásmu Gazy a ustupování od klimatických ambicí.
Zatímco svět sleduje ekonomický experiment v Argentině, Latinská Amerika nabízí další příklad kurážné hospodářské a sociální politiky. V Mexiku po sérii ekonomických a sociálních reforem výrazně klesla chudoba. Za tímto posunem však v tomto případě stojí levicový exprezident.
Francie nejspíš nebude znát jméno nového premiéra minimálně do poloviny srpna. Vítězný levicový blok prezidentu Macronovi překvapivě nabídl veřejnosti prakticky neznámou úřednici Lucii Castetsovou. Macron však patrně doufá ve vítězství vlastního kandidáta a pod rouškou „olympijského příměří“ určitě spřádá plány.
Obavy kritiků, že po nástupu labouristů nastane levicová smršť, se v prvních týdnech nepotvrdila. Naopak, malou levicovou rebelii premiér Starmer potlačil s nebývalou tvrdostí. Šlo přitom o zachování katastrofální politiky konzervativců, o jejíž pokračování nikdo nestojí.
Dodavatel energií E.ON od ledna příštího roku 📈 zvýší zhruba půl milionu zákazníkům se smlouvou bez závazku ceny elektřiny. Domácnosti si oproti letošku připlatí několik stovek korun za spotřebovanou megawatthodinu. Zákazníků s fixací se zdražování netýká. Energie postupně zdražují i další dodavatelé.
Více než dva týdny trvající pokles maximálních cen pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ❌ skončil. Nejvyšší přípustná cena nafty se oproti dnešku zvýší o 35 haléřů na 45,73 koruny za litr. U benzinu zůstane na stejné úrovni jako dosud, čerpací stanice ho tak budou moci prodávat nejvýše za 40,50 koruny za litr. Jde o ceny pro nadcházející dva dny.
Ministr kultury 👨 Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize a Českého rozhlasu by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat Evropský akt o svobodě médií. Ministerstvo kultury o tom informovalo na svém facebooku po dnešním dopoledním videorozhovoru Klempíře s evropským komisařem Michaelem McGrathem o ochraně nezávislosti veřejnoprávních médií.
Americký viceprezident 👨 J.D. Vance své rozhodnutí, zda bude kandidovat na prezidenta Spojených států, zřejmě oznámí až koncem jara příštího roku. S odkazem na dva nejmenované informované zdroje o tom dnes napsal zpravodajský server Axios. Prezidentské volby se ve Spojených státech uskuteční v roce 2028.
Ministři zahraničí Evropské unie ✅ schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
Pražská plynárenská od příštího roku 📈 zdraží zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Růst cen se týká části zákazníků, odběratelů s fixací se nedotkne.
Číst více
Pro čtvrtinu občanů je 1️⃣7️⃣. listopad, který připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, nejdůležitější ze všech státních svátků. Aktivně ho slaví 13 procent lidí. Listopadový svátek lidem připomíná zejména svobodu, změnu režimu nebo nové možnosti, které tato změna přinesla. Na druhou stranu více než desetina veřejnosti je zklamaná z vývoje společnosti po sametové revoluci v roce 1989.
Škodu přesahující 1️⃣4️⃣ milionů korun způsobil podle kriminalistů rozsáhlý podvod na dani z přidané hodnoty (DPH), který odhalil společný tým celníků, kriminalistů a pracovníků finančního úřadu. Plzeňští policisté zahájili trestní stíhání devíti lidí a tří firem. Hlavním obviněným je devětačtyřicetiletý muž, který podle vyšetřovatelů řídil několik společností zapojených do účelově vytvořené obchodní struktury.
Evropská komise navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 4️⃣5️⃣ miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times. Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
Pět zemí EU na dnešním jednání ve Vídni zřejmě oznámí 📜 plány posílat zamítnuté žadatele o azyl do deportačního střediska ve Rwandě. S odkazem na diplomaty to uvedly agentury APA a Reuters. Německo, Rakousko, Řecko, Dánsko a Nizozemsko v září oznámily, že s jednou zemí mimo EU pracují na dohodě, podle které by na jejím území měla vzniknout takzvaná návratová centra.