Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?
Čtvrtou svíci, řečenou andělská a představující mír a pokoj, na adventním věnci zapálili – aby se neřeklo, i politici. Jinak ale všechno po starém.
Francie nejspíš nebude znát jméno nového premiéra minimálně do poloviny srpna. Vítězný levicový blok prezidentu Macronovi překvapivě nabídl veřejnosti prakticky neznámou úřednici Lucii Castetsovou. Macron však patrně doufá ve vítězství vlastního kandidáta a pod rouškou „olympijského příměří“ určitě spřádá plány.
Obavy kritiků, že po nástupu labouristů nastane levicová smršť, se v prvních týdnech nepotvrdila. Naopak, malou levicovou rebelii premiér Starmer potlačil s nebývalou tvrdostí. Šlo přitom o zachování katastrofální politiky konzervativců, o jejíž pokračování nikdo nestojí.
Nejvíc mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců.
Dosavadní předseda ČSSD Michal Šmarda na víkendovém sjezdu v Plzni obhájil post šéfa strany. Sociální demokraté se podle něj poučili z chyb a před sebou mají lepší budoucnost. Věří, že se vrátí do sněmovny. Strana se přejmenovává na Sociální demokracii a dostane i nové logo.
Generace britských mileniálů by dnes Konzervativní stranu nevolila a o vládě Rishiho Sunaka nemá valné mínění. Nastupující generace ale podle nedávného průzkumu není programově zaměřená proti pravici, jejich preference tvoří spíše okolnosti - jako nedostupnost bydlení nebo ekonomika. Britští konzervativci, ale i další evropské pravicové strany, se z dostupných dat mohou poučit.
Během dvou měsíců od svého zvolení dal nastupující levicový prezident Gabriel Boric ekonomickým elitám najevo, že budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. S tím ale souhlasí i představitelé odcházející vlády. Jihoamerická země čelí rostoucímu sociálnímu napětí.
