Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Hned vedle Prahy pořídíte bydlení o třetinu levněji, říká Karel Týc z Natlandu

Dalibor Martínek

Investiční skupina Natland se postupně stává jedním z důležitých hráčů na pražském trhu s bydlením. Už staví anebo připravuje stovky nových bytů v několika nových projektech, a přestože se developmentu začala věnovat o pár let později než někteří větší pražští stavitelé, dávno získala ostruhy.

Například za projekt Lysolajský dvůr, což je i podle vidění společnosti spíše komorní projekt se 43 byty, který se nachází nedaleko Šáreckého údolí, byla developerská část Natlandu – společnost Natland Real Estate - nominována na cenu Best of Realty. Mimochodem, projekt má kromě parku s hřištěm i vlastní potok a na něm vodopád.

„Už jenom že jsme byli nominováni pro nás byla příjemná zpětná vazba,“ říká Karel Týc, šéf Natland Real Estate a partner skupiny Natland. Jeho společnost vstoupila na trh výstavby bytů či kanceláří v roce 2011 Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.

Stromovka Kladno

Stavíme pro střední třídu sedm set bytů v Kladně, říká Karel Týc z Natlandu

Jestli někde dělat development, tak v současné době jistě v Praze, říká Karel Týc, šéf developerské společnosti Natland Real Estate a partner investiční skupiny Natland pro Real Estata & Development. Na trh výstavby bytů či kanceláří vstoupil v roce 2011. Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.

Přečíst článek

Nyní je energie firmy napnutá hlavně k velkému bytovému projektu v Kladně. Nedaleko centra, ale zároveň na dosah přírody, tam vzniká 700 nových bytů. Jak říká Týc, 70 procent z první fáze, sta bytů, je již prodáno. V přípravě jsou další fáze výstavby Stromovky Kladno. Další připravované projekty jsou na Veleslavíně a v Uhříněvsi, oba zhruba po sto bytech.

Větší bude výstavba na Praze 11, kde vznikne asi 300 až 400 bytů a jehož součástí bude také obchodní centrum. Natland se tak postupně propracovává do první pražské developerské ligy. Další rozvojové území chystá skupina v Mladé Boleslavi.

Týc vnímá aktuální situaci na trhu tak, že pro pracující střední třídu se byty v Praze začínají stávat nedostupnými. „Projekty na okraji Prahy nebo dál do Středočeského kraje jsou zhruba o třetinu levnější.“ Tím je podle Týce dána i strategie firmy. Kvalitativně stejný byt tam může stát třeba 110 tisíc korun za metr, a ne 160 tisíc. Za vyšší cenou jsou jak vyšší ceny pozemků blíž centru, tak také dlouhá pražská povolovací řízení.

Hotel Hořec po rekonstrukci

Místo demolice rekonstrukce. Kulík s architekty z ADR zachránil hotel v Malé Úpě

Rekonstrukce centra Hořec v Horní Malé Úpě navazuje na dlouhodobou spolupráci ateliéru ADR s místním lyžařským areálem SKIMU.

Přečíst článek

Pro to, aby mohl své množící se projekty rychleji rozvíjet a zajistil průběžný tok peněz, založil Natland před několika lety také fond pro kvalifikované investory s minimálním vkladem milion korun. „Jsme jedním z nejstarších fondů na trhu, kotovaný na pražské burze. Ukazuje to stabilitu a dlouhodobost našich záměrů,“ říká Týc.

Aktuální výnos je nyní asi osm procent, perspektivně to má být až 15 procent. „Fond je nastavený tak, aby naši spoluinvestoři vydělávali stejné peníze, jaké vyděláváme my,“ říká Týc.

Karel Týc ze skupiny Natland byl hostem podcastové série Realitní Club. Aktuální epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji i na oblíbených podcastových platformách. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. 

Dům z D tisku

Bydlení z tiskárny. Lucembursko-český experiment ukazuje, jak využít pozemky, které města odepsala

Úzké parcely, které města považují za nezastavitelné, se mohou stát odpovědí na bytovou krizi. V Lucembursku vznikl první 3D tištěný dům široký pouhé tři metry

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Bytová výstavba

Dalibor Martínek: Stavební úřady konečně přejdou pod stát. Výstavba však zrychlí až za roky

Přečíst článek

Umělá inteligence rychle mění obchodování s realitami, říká Jelínek z Century 21

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: EU jde v Trumpových šlépějích. Chystá cla, která tvrdě zasáhnou unijní spotřebitele

EU
iStock
Lukáš Kovanda

Když Donald Trump v prvním prezidentském období zaváděl nová cla na dovoz z Číny, EU jej kritizovala. Že nabourává mezinárodní obchod. A že poškozuje i spotřebitele v Americe. Nyní ale Brusel horlivě pochoduje v Trumpových šlépějích. Od příštího roku Brusel chystá nové sady cel, jimiž poškodí unijního spotřebitele, a nakonec podváže hospodářskou výkonnost zemí zejména východní části EU včetně Česka.

V polovině roku 2026 zavede paušální celní poplatek ve výši tří eur na jednotlivé položky drobných zásilek v hodnotě do 150 eur. Ty dosud clu podrobeny nejsou, takže unijní spotřebitelé letos den co den obdrží přes deset milionů zásilek z čínských internetových obchodů. To je trnem v oku jejich unijní konkurenci, která navíc zhusta sama zboží z čínských e-shopů přeprodává. Takže si unijní e-shopy v Bruselu prolobbovaly protekcionistické opatření v podobě zmíněného tříeurového poplatku.

Jde o opatření přechodné. Od roku 2028 vstoupí v platnost trvalé řešení, kdy se výše cla ani u drobných zásilek již nebude stanovovat paušálně, ale bude se odvíjet od hodnoty zásilky, jak je tomu při stanovování cla běžně. Ochranářské opatření nakonec zdraží zásilky i Čechům, běžně v rozsahu od 15 do 60 %, což neblaze dolehne hlavně na sociálně slabší, pro něž každá uspořená koruna – i při nákupu na čínském e-shopu – hraje roli.

Aby toho nebylo málo, hned v lednu 2026 zavádí EU již zostra takzvané uhlíkové clo. To se bude týkat naopak těch největších „zásilek“ ze zemí mimo EU. Třeba oceli, cementu nebo hnojiv. Země jako Čína, které dané suroviny produkují levněji, protože emisně náročněji, budou mít zboží zatíženo právě uhlíkovým clem. Problém je v tom, že se zavedením tohoto cla EU postupně ukončí bezplatné přidělování emisních povolenek unijnímu průmyslu. Když jej totiž bude chránit uhlíkovým clem, proč by mu ještě navrch měla jako dosud přilepšovat bezplatnými povolenkami?

Válka na Ukrajině: Záporoží

Lukáš Kovanda: Česko nebude ručit za peníze pro Ukrajinu. A právo EU to umožňuje

Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.

Přečíst článek

Hrozí fatální pokles produkce oceli

Jenže bez bezplatných povolenek hrozí zejména v zemích typu Česka, Slovenska či Maďarska fatální pokles produkce oceli, cementu či hnojiv o nemalé desítky procent. A to i když budou producenti těchto zemí „chráněni“ uhlíkovým clem. Klíčovým důvodem je fakt, že produkce zmíněných surovin bude ještě méně konkurenceschopná než nyní. Z velké části proto, že evropští producenti čelí mnohem dražším energiím než jejich třeba opět čínští rivalové. Stejný důvod je ostatně třeba hledat v pozadí toho, proč jsou čínské e-shopy o tolik konkurenceschopnější než ty unijní, které si musely u Bruselu vymoci protekcionistickou ochranu, jež poškodí unijní občany.

Pořád dokola. EU si uměle zdražuje energie, nejen povolenkami, načež následně ztrácí konkurenceschopnost, což řeší ochranářstvím, které ještě nedávno kritizovala a jež nejtíživěji dopadá na sociálně slabé. Ale Brusel sám škodný nebude, neb výnos z cla jde do jeho kasy, ne členským státům. A valná většina cla uhlíkového rovněž skončí na účtech Bruselu, ne členských zemí.

Související

Lukáš Kovanda: Český průmysl se nečekaně propadl. Trumpova cla si začínají vybírat daň

Přečíst článek

Jak si nastavit longevity předsevzetí na další rok? Pomůže náš nový seriál

Zdraví, wellness, biohacking
iStock
Alžběta Shejbalová

Začátek nového roku bývá tradičně spojen s potřebou změny. Předsevzetí symbolizují nový začátek, obnovenou motivaci a ochotu převzít odpovědnost za vlastní zdraví, tedy každodenní kvalitu života. Často ale takové plány končí hned zkraje roku. V nové sérii přináší zkušená autorka biohackingu a longevity Alžběta Shejbalová strategii, aby to tak neskončilo.

Předsevzetí končí špatně ani tak ne proto, že by lidem chyběla vůle nebo informace, ale proto, že samotná předsevzetí jsou od počátku nevhodně koncipována. Vycházejí spíše z pocitu obecné nespokojenosti a konkrétní představy ideálního stavu, nikoli z realistického zhodnocení toho, co je pro nás prakticky dlouhodobě udržitelné.

Typická novoroční předsevzetí totiž bývají formulována jako požadavky na výkon. Začnu cvičit, budu jíst zdravěji, zhubnu, budu produktivnější, budu na sebe přísnější. Tyto plány nepopisují skutečný problém, pouze naznačují prostředek, kterým má být vyřešen. Chybí jim pojmenování konkrétní zátěže, se kterou se organismus dlouhodobě potýká, a která se opakuje bez ohledu na krátkodobé pokusy o nápravu.

Pracujte se směrem, ne s cílem

Z pohledu dlouhodobého zdraví a longevity je klíčové trvale přijmout fakt, že tělo není pasivní objekt, který lze libovolně optimalizovat, ale adaptivní holistický systém, jenž reaguje na soubor podnětů z vnějšího prostředí a vlastních rutinních opatření. Pokud se člověk opakovaně cítí unavený, přetížený, podrážděný nebo má pocit, že jeho kapacita nezvládá běžné nároky dne, optikou potenciální změny to není osobní selhání nebo naše či cizí vina, ale primárně je to informace. A právě s touto informací je dobré při tvorbě funkčního předsevzetí pracovat. Nevhodně nastavená změna se často vzniká z pocitu, že je třeba se opravit, zlepšit nebo dohnat nějaký deficit. Funkční změna vychází z potřeby stabilizovat systém, který právě k takové změně dostává dlouhodobě indicie.

Biohacking: Prokrastinace není lenost. Mozek reaguje na stres, hrozby a emoční napětí

Prokrastinace není otázkou lenosti ani nedostatku disciplíny, ale složitým fenoménem, který vzniká na pomezí emocí, myšlení a fyziologických mozkových procesů. Časté odkládání úkolů je většinou výsledkem aktivní strategie zvládání nepříjemných emocí - rozhodujeme se podle okamžité potřeby snížit stres a zmírnit vnitřní napětí.

Přečíst článek

Při plánování změn proto dává větší smysl pracovat se směrem než s izolovanými cíli. Cíl je konkrétní a časově omezený výsledek, zatímco směr vyjadřuje dlouhodobý způsob, jakým se člověk staví ke svému zdraví. A z hlediska longevity je právě směr rozhodující. Určuje, jaká rozhodnutí bude člověk činit v běžných dnech, kdy nemá ideální podmínky, dostatek energie ani motivace. Pokud je směr nastaven realisticky, jednotlivé cíle se konkrétní situaci přizpůsobují lehčeji bez nutnosti neustálé tvrdé sebekontroly. Důležitým krokem je proto realistické zhodnocení minulosti. Kdy se objevovala únava, v jakých situacích se zvyšovalo napětí, co bylo dlouhodobě energeticky neudržitelné a co se nedařilo změnit ani při dobré vůli.

Funkční předsevzetí proto často vypadají méně ambiciózně, než by člověk čekal. Z biologického hlediska je stabilizace klíčovou podmínkou jakékoli další adaptace. Organismus, který se nachází v dlouhodobém stresu, není schopen efektivně reagovat na další zátěž, i kdyby byla prezentována jako zdravá nebo žádoucí. Z tohoto důvodu je prvních několik týdnů nového roku vhodné vnímat spíše jako diagnostickou fázi než jako období maximálního výkonu. Smyslem není udělat co nejvíce změn, ale ověřit, které úpravy mají skutečně pozitivní dopad na každodenní fungování. I malá měna, která je udržitelná v lednu, únoru i březnu, má tak z hlediska dlouhodobého zdraví nesrovnatelně vyšší hodnotu než krátkodobý entuziasmus následovaný vyčerpáním a návratem k původní rutině.

Pokud chceme prioritizovat longevity, není to projekt na jeden rok ani soubor izolovaných rozhodnutí. Je to dlouhodobý proces, ve kterém se člověk průběžně vrací k otázce, zda jeho způsob fungování podporuje vitalitu, nebo ji postupně zhoršuje. Funkční předsevzetí představují vědomou dohodu se sebou samým o tom, že dlouhodobě udržitelný stav zdraví nebude vedlejším produktem našeho každodenního života, ale jednou z jejich základních ambicí. Takový posun v uvažování tvoří základ předsevzetí, která mají šanci fungovat nejen několik týdnů, ale dlouhodobě, protože respektují nastavení lidského organismu. A právě na tomto základě je možné v dalších krocích začít plánovat konkrétní změny v oblasti spánku, stresu, pohybu a výživy tak, aby podporovaly zdraví i za několik let, nejen v prvních měsících nového roku.

Další díly seriálu, jak si chytře nastavit předsevzetí v jednotlivých wellness oblastech, najdete na newstream.cz vždy v neděli. 

Pomerančová marmeláda s rakytníkem

Biohacking: Dětem dejte sladké a těžkou peřinu

Proč děti potřebují sladkosti? Jaké vitamíny a doplňky stravy by měly mít? A jak podpořit vývoj mozku? Dočtete se v dalším pokračování úspěšného seriálu Biohacking.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Biohacking: Prokrastinace není lenost. Mozek reaguje na stres, hrozby a emoční napětí

Přečíst článek
Zdravé vlasy

Biohacking: Restart pro vlasy. Jak vyživit pokožku hlavy a nastartovat růst

Přečíst článek
Doporučujeme