Hned vedle Prahy pořídíte bydlení o třetinu levněji, říká Karel Týc z Natlandu

Když Donald Trump v prvním prezidentském období zaváděl nová cla na dovoz z Číny, EU jej kritizovala. Že nabourává mezinárodní obchod. A že poškozuje i spotřebitele v Americe. Nyní ale Brusel horlivě pochoduje v Trumpových šlépějích. Od příštího roku Brusel chystá nové sady cel, jimiž poškodí unijního spotřebitele, a nakonec podváže hospodářskou výkonnost zemí zejména východní části EU včetně Česka.

V polovině roku 2026 zavede paušální celní poplatek ve výši tří eur na jednotlivé položky drobných zásilek v hodnotě do 150 eur. Ty dosud clu podrobeny nejsou, takže unijní spotřebitelé letos den co den obdrží přes deset milionů zásilek z čínských internetových obchodů. To je trnem v oku jejich unijní konkurenci, která navíc zhusta sama zboží z čínských e-shopů přeprodává. Takže si unijní e-shopy v Bruselu prolobbovaly protekcionistické opatření v podobě zmíněného tříeurového poplatku.

Jde o opatření přechodné. Od roku 2028 vstoupí v platnost trvalé řešení, kdy se výše cla ani u drobných zásilek již nebude stanovovat paušálně, ale bude se odvíjet od hodnoty zásilky, jak je tomu při stanovování cla běžně. Ochranářské opatření nakonec zdraží zásilky i Čechům, běžně v rozsahu od 15 do 60 %, což neblaze dolehne hlavně na sociálně slabší, pro něž každá uspořená koruna – i při nákupu na čínském e-shopu – hraje roli.

Aby toho nebylo málo, hned v lednu 2026 zavádí EU již zostra takzvané uhlíkové clo. To se bude týkat naopak těch největších „zásilek“ ze zemí mimo EU. Třeba oceli, cementu nebo hnojiv. Země jako Čína, které dané suroviny produkují levněji, protože emisně náročněji, budou mít zboží zatíženo právě uhlíkovým clem. Problém je v tom, že se zavedením tohoto cla EU postupně ukončí bezplatné přidělování emisních povolenek unijnímu průmyslu. Když jej totiž bude chránit uhlíkovým clem, proč by mu ještě navrch měla jako dosud přilepšovat bezplatnými povolenkami?

Lukáš Kovanda: Česko nebude ručit za peníze pro Ukrajinu. A právo EU to umožňuje

Názory

Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Hrozí fatální pokles produkce oceli

Jenže bez bezplatných povolenek hrozí zejména v zemích typu Česka, Slovenska či Maďarska fatální pokles produkce oceli, cementu či hnojiv o nemalé desítky procent. A to i když budou producenti těchto zemí „chráněni“ uhlíkovým clem. Klíčovým důvodem je fakt, že produkce zmíněných surovin bude ještě méně konkurenceschopná než nyní. Z velké části proto, že evropští producenti čelí mnohem dražším energiím než jejich třeba opět čínští rivalové. Stejný důvod je ostatně třeba hledat v pozadí toho, proč jsou čínské e-shopy o tolik konkurenceschopnější než ty unijní, které si musely u Bruselu vymoci protekcionistickou ochranu, jež poškodí unijní občany.

Pořád dokola. EU si uměle zdražuje energie, nejen povolenkami, načež následně ztrácí konkurenceschopnost, což řeší ochranářstvím, které ještě nedávno kritizovala a jež nejtíživěji dopadá na sociálně slabé. Ale Brusel sám škodný nebude, neb výnos z cla jde do jeho kasy, ne členským státům. A valná většina cla uhlíkového rovněž skončí na účtech Bruselu, ne členských zemí.

Začátek nového roku bývá tradičně spojen s potřebou změny. Předsevzetí symbolizují nový začátek, obnovenou motivaci a ochotu převzít odpovědnost za vlastní zdraví, tedy každodenní kvalitu života. Často ale takové plány končí hned zkraje roku. V nové sérii přináší zkušená autorka biohackingu a longevity Alžběta Shejbalová strategii, aby to tak neskončilo.

Předsevzetí končí špatně ani tak ne proto, že by lidem chyběla vůle nebo informace, ale proto, že samotná předsevzetí jsou od počátku nevhodně koncipována. Vycházejí spíše z pocitu obecné nespokojenosti a konkrétní představy ideálního stavu, nikoli z realistického zhodnocení toho, co je pro nás prakticky dlouhodobě udržitelné.

Typická novoroční předsevzetí totiž bývají formulována jako požadavky na výkon. Začnu cvičit, budu jíst zdravěji, zhubnu, budu produktivnější, budu na sebe přísnější. Tyto plány nepopisují skutečný problém, pouze naznačují prostředek, kterým má být vyřešen. Chybí jim pojmenování konkrétní zátěže, se kterou se organismus dlouhodobě potýká, a která se opakuje bez ohledu na krátkodobé pokusy o nápravu.

Pracujte se směrem, ne s cílem

Z pohledu dlouhodobého zdraví a longevity je klíčové trvale přijmout fakt, že tělo není pasivní objekt, který lze libovolně optimalizovat, ale adaptivní holistický systém, jenž reaguje na soubor podnětů z vnějšího prostředí a vlastních rutinních opatření. Pokud se člověk opakovaně cítí unavený, přetížený, podrážděný nebo má pocit, že jeho kapacita nezvládá běžné nároky dne, optikou potenciální změny to není osobní selhání nebo naše či cizí vina, ale primárně je to informace. A právě s touto informací je dobré při tvorbě funkčního předsevzetí pracovat. Nevhodně nastavená změna se často vzniká z pocitu, že je třeba se opravit, zlepšit nebo dohnat nějaký deficit. Funkční změna vychází z potřeby stabilizovat systém, který právě k takové změně dostává dlouhodobě indicie.

Biohacking: Prokrastinace není lenost. Mozek reaguje na stres, hrozby a emoční napětí

Enjoy

Prokrastinace není otázkou lenosti ani nedostatku disciplíny, ale složitým fenoménem, který vzniká na pomezí emocí, myšlení a fyziologických mozkových procesů. Časté odkládání úkolů je většinou výsledkem aktivní strategie zvládání nepříjemných emocí - rozhodujeme se podle okamžité potřeby snížit stres a zmírnit vnitřní napětí.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Při plánování změn proto dává větší smysl pracovat se směrem než s izolovanými cíli. Cíl je konkrétní a časově omezený výsledek, zatímco směr vyjadřuje dlouhodobý způsob, jakým se člověk staví ke svému zdraví. A z hlediska longevity je právě směr rozhodující. Určuje, jaká rozhodnutí bude člověk činit v běžných dnech, kdy nemá ideální podmínky, dostatek energie ani motivace. Pokud je směr nastaven realisticky, jednotlivé cíle se konkrétní situaci přizpůsobují lehčeji bez nutnosti neustálé tvrdé sebekontroly. Důležitým krokem je proto realistické zhodnocení minulosti. Kdy se objevovala únava, v jakých situacích se zvyšovalo napětí, co bylo dlouhodobě energeticky neudržitelné a co se nedařilo změnit ani při dobré vůli.

Funkční předsevzetí proto často vypadají méně ambiciózně, než by člověk čekal. Z biologického hlediska je stabilizace klíčovou podmínkou jakékoli další adaptace. Organismus, který se nachází v dlouhodobém stresu, není schopen efektivně reagovat na další zátěž, i kdyby byla prezentována jako zdravá nebo žádoucí. Z tohoto důvodu je prvních několik týdnů nového roku vhodné vnímat spíše jako diagnostickou fázi než jako období maximálního výkonu. Smyslem není udělat co nejvíce změn, ale ověřit, které úpravy mají skutečně pozitivní dopad na každodenní fungování. I malá měna, která je udržitelná v lednu, únoru i březnu, má tak z hlediska dlouhodobého zdraví nesrovnatelně vyšší hodnotu než krátkodobý entuziasmus následovaný vyčerpáním a návratem k původní rutině.

Pokud chceme prioritizovat longevity, není to projekt na jeden rok ani soubor izolovaných rozhodnutí. Je to dlouhodobý proces, ve kterém se člověk průběžně vrací k otázce, zda jeho způsob fungování podporuje vitalitu, nebo ji postupně zhoršuje. Funkční předsevzetí představují vědomou dohodu se sebou samým o tom, že dlouhodobě udržitelný stav zdraví nebude vedlejším produktem našeho každodenního života, ale jednou z jejich základních ambicí. Takový posun v uvažování tvoří základ předsevzetí, která mají šanci fungovat nejen několik týdnů, ale dlouhodobě, protože respektují nastavení lidského organismu. A právě na tomto základě je možné v dalších krocích začít plánovat konkrétní změny v oblasti spánku, stresu, pohybu a výživy tak, aby podporovaly zdraví i za několik let, nejen v prvních měsících nového roku.

Další díly seriálu, jak si chytře nastavit předsevzetí v jednotlivých wellness oblastech, najdete na newstream.cz vždy v neděli. 

Biohacking: Dětem dejte sladké a těžkou peřinu

Enjoy

Proč děti potřebují sladkosti? Jaké vitamíny a doplňky stravy by měly mít? A jak podpořit vývoj mozku? Dočtete se v dalším pokračování úspěšného seriálu Biohacking.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek