Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Česko si nenápadně buduje pověst země, kde architektura není jen hezká na fotkách, ale skutečně funguje. A není to jen pocit architektů nebo porot soutěží. Oceněné stavby posledních let stále častěji oslovují i veřejnost, protože řeší skutečné potřeby, emoce i každodenní život.
Silným symbolem tohoto posunu se stal letošní vítěz České ceny za architekturu. Dům pro Julii, první dětský hospic v Česku, ukazuje, že i budova může pomáhat v těch nejtěžších chvílích. Architekti z ateliéru ČTYŘSTĚN navrhli dům, který nepůsobí jako zdravotnické zařízení. Je světlý, klidný, plný přírodních materiálů. Místo, kde se snižuje stres a kde se dá alespoň o něco lépe zvládat extrémně náročná realita. Není náhoda, že stavba získala nejen hlavní cenu poroty, ale i cenu veřejnosti a ocenění předsedy Senátu. Shoda odborníků i laiků se nevidí často, tady ale dává smysl.
Podobně silný příběh má i Kaple Panny Marie Bolestné v polích u Brna. Nenápadná dřevěná stavba, žádný developer, žádná reklama, žádné technologické efekty. Přesto letos získala Grand Prix Architektů. Architekt Jan Říčný ji navrhl jednoduše, stavěla se ručně a z darů místních. A možná právě proto dnes přitahuje tisíce lidí. V době neustálého zrychlování nabízí ticho, pomalost a soustředění – hodnoty, které se dnes prodávají těžko, ale mají obrovskou sílu.
Česká architektura se ale neprosazuje jen novostavbami. Jednou z disciplín, ve které dlouhodobě vyniká, jsou rekonstrukce. Opravy starých budov, které zachovávají charakter a zároveň dávají prostor novým funkcím. Rekonstrukce pardubické budovy ERA ukazuje, že i průmyslový objekt může znovu ožít i bez demolic, bez zbytečných nákladů, bez ztráty identity. V době drahých materiálů a omezených zdrojů jde o jednu z nejrozumnějších cest.
Pozitivní změna je vidět i mimo Prahu a Brno. Horácká multifunkční aréna v Jihlavě dokazuje, že kvalitní architektura a velké veřejné investice už nejsou výsadou metropolí. Nová aréna funguje jako sportovní, kulturní i společenské centrum a stala se přirozeným motorem městského života. Přesně tak dnes vypadají moderní veřejné stavby: otevřené, víceúčelové a každodenně využívané.
Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života. 
Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů
Reality
A nakonec i práce s minimem prostoru. Projekt NOOX ukazuje, že čeští architekti si umějí poradit i s velmi malou metráží. Z nevyužitého přízemí vznikly mikrobyty, které díky chytrému návrhu, vestavbám z masivního dřeva a sdíleným prostorům nabízejí plnohodnotné bydlení. Bez okázalosti, bez zbytečných gest. Jen promyšlený minimalismus, který dává smysl ekonomicky i lidsky.
V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.
Brno ukazuje Praze směr: NOOX přepisuje pravidla realitního trhu
Reality
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška. 
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
