Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.
Průběžné výsledky sčítání hlasů odevzdaných ve volbách do Evropského parlamentu v Německu, Francii či Itálii potvrzují údaje odhadů zveřejněných v neděli večer. V Německu slaví úspěch konzervativní unie CDU/CSU, která dostala 30 procent hlasů, a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Přes 31 procent hlasů ve Francii obdržela krajně pravicová strana Národní sdružení. Kolem 29 procent hlasů má i strana italské premiérky Giorgii Meloniové Bratři Itálie.
Argentinu podle všeho čeká šoková terapie či přechod na americký dolar. Nový prezident země, libertarián Javier Milei, také slibuje přetnout obchodní vztah se „zabijáckou“ Čínou.
Generace britských mileniálů by dnes Konzervativní stranu nevolila a o vládě Rishiho Sunaka nemá valné mínění. Nastupující generace ale podle nedávného průzkumu není programově zaměřená proti pravici, jejich preference tvoří spíše okolnosti - jako nedostupnost bydlení nebo ekonomika. Britští konzervativci, ale i další evropské pravicové strany, se z dostupných dat mohou poučit.
Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
