Nová rozsáhlá studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences přináší možná překvapivý pohled na příčiny nárůstu obezity v souvislosti s ekonomickým rozvojem světa. Vědci zkoumali více než čtyři tisíce dospělých osob ze čtyřiatřiceti populací na šesti kontinentech a systematicky tak porovnali celkový denní energetický výdej, bazální metabolismus, výdej spojený s pohybem, ukazatele obezity a úroveň ekonomického rozvoje. Do výzkumu byly zahrnuty jak lovecko-sběračské a pastevecké komunity, tak ty nejbohatší národy. Výsledky ukázaly, že to není nedostatek pohybu či pouze množství stravy, které způsobují nárůst hmotnosti ve vyspělých populacích, ale že kvalita stravy hraje daleko větší roli, než se předpokládalo.

V absolutních číslech lidé v rozvinutých zemích vydávají více energie, protože mají vyšší tělesnou hmotnost, a větší tělo spotřebuje více kalorií i v klidu. Když ale vědci čísla očistili o vliv věku, pohlaví a velikosti těla, ukázalo se, že bazální i celkový energetický výdej jsou v bohatších společnostech dokonce mírně nižší, a to přibližně o šest až jedenáct procent. Výdej energie spojený s pohybem přitom zůstává prakticky stejný, což znamená, že lidé v industrializovaných zemích se nehýbou výrazně méně než lidé v tradičních společnostech.

Rozdíly v energetickém výdeji vysvětlují jen asi deset procent nárůstu obezity a rozhodujícím faktorem není nedostatek pohybu, ale strava. Zásadním zjištěním ve studii je, že největší spojitost s nárůstem obezity má podíl ultrazpracovaných potravin (UPF) v jídelníčku. To jsou potraviny, které jsou podle definice průmyslově vyrobené a obsahují 5 a více složek.

Biohacking: Sezóna ovoce a zeleniny vrcholí. Co nyní tělu prospěje nejvíce?

Enjoy

Srpen je v České republice měsícem vrcholné sezóny, kdy zahrady i farmářské trhy přinášejí bohatou úrodu čerstvých plodin. Pro spotřebitele to znamená možnost vybírat potraviny, které nejen podporují zdraví a jsou ekonomicky nejvýhodnější, ale také přispívají k udržitelnému stravování. Mezi plodinami, které v tomto období dosahují vrcholné kvality patří také švestky, ostružiny, mrkev a hrášek. Každá z těchto plodin nabízí specifickou kombinaci vitamínů, minerálů, fytochemikálií a vlákniny, které podporují imunitní systém, zdraví trávicího traktu, kardiovaskulární systém, zrak, pokožku a celkovou vitalitu organismu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Nárůst ultrazpracovaných surovin

Studie ukázala, že s rostoucí úrovní ekonomického rozvoje se zvyšuje i spotřeba ultrazpracovaných potravin a tento trend silně koreluje s procentem tělesného tuku. UPF obsahují rafinované složky, aditiva, emulgátory a často velká množství cukru, soli či nasycených tuků a v posledních desetiletích se stávají hlavní složkou jídelníčku. Vědci upozorňují, že tyto produkty mají hned několik vlastností, které podporují přibírání, i když zcela přesný mechanismus není znám.

Víme ale, že jsou energeticky velmi husté, takže v malém objemu dodají hodně kalorií. Zároveň mají nízkou sytivost, protože postrádají vlákninu, která přirozeně tlumí chuť k jídlu a daleko menší množství mikro živin, jako vitamíny, minerály a fytochemikálie. Navíc jsou snadněji stravitelné než přirozené potraviny. To znamená, že tělo z nich získá více využitelné energie a naopak méně ztrácí při trávení.

Biohacking: Protein, bez kterého by to nešlo. Laktoferrin by si měli doplnit ti, kdo mají málo železa

Enjoy

Laktoferrin je druh proteinu, který patří do rodiny transferinů. Tedy látek, které jsou zodpovědné za vazbu a transport železa v organismu. Jak většina lidí ví, železo je pro náš organismus naprosto nezbytné. Většina je ho v našem těle vázána v hemoglobinu, kde zajišťuje přenos kyslíku po celém těle. Bez hemoglobinu a železa v něm by buňky doslova nemohly dýchat. Dále se ještě železo podílí na tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů a také hraje roli v imunitním odpovědi organismu. Laktoferrin se přirozeně vyskytuje v našem těle. Nejvíce je ho přítomno v mateřském mléce, ale i ve slinách, slzách a některých dalších tělesných tekutinách.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Vysoká atraktivita chuti, vysoká energetická hustota, specifické formulace komponentů a vzhled ultrazpracovaných potravin mohou narušovat přirozené signály sytosti a podporovat nadměrnou konzumaci.

Ukazuje se také, že míra průmyslového zpracování potravin zvyšuje podíl kalorií, které tělo skutečně absorbuje, místo aby byly vyloučeny, což přispívá k celkovému energetickému přebytku a podporuje nárůst tělesné hmotnosti. Člověk může být fyzicky aktivní a přesto postupně přibírat, pokud je jeho jídelníček založen na průmyslově vyráběných potravinách. Pohyb je stále nezastupitelný pro zachování zdraví, ale jeho vliv na hubnutí či udržení vhodné hmotnosti je i přes stále jasnější výsledky výzkumu neustále přeceňován.

Je tedy účinnější zaměřit se na kvalitu stravy a dlouhodobé změny životního stylu. Klíčem je postupný návrat k minimálně zpracovaným potravinám, pravidelné a vyvážené stravování a vědomé rozhodování při výběru jídel, které podporují přirozený energetický výdej těla. Důležité je také vnímat tělo a jeho signály sytosti, věnovat pozornost tomu, jak se po jednotlivých jídlech cítíme, a kombinovat stravu s pravidelným pohybem. Prakticky to znamená konzumovat jídela z čerstvých surovin, omezit konzumaci balených a ultrazpracovaných produktů, přidat více zeleniny a luštěnin, věnovat pozornost tomu, kdy opravdu cítíme hlad, a doplnit každodenní aktivitu o procházky, jógu či lehké posilování. Namísto rychlých diet se doporučuje vytvářet udržitelné návyky, které z dlouhodobého hlediska snižují ukládání tuku, podporují stabilní hladinu energie a zlepšují celkové zdraví.

Biohacking: Jak omladit a ozdravit tělo? Přerušovaným půstem

Enjoy

Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale v našem těle hraje růstový hormon IGF-1 zásadní roli. Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Receptem na omlazení je tak přerušovaný půst.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Lokál, Kuchyň, Pizza Nuova, Café Savoy, michelinská La Degustation a řada dalších – všechny tyto prestižní podniky spojuje jedna značka: Ambiente. A právě tato síť se nyní kromě vysoké gastronomie pouští i do retailu. Jejich recept? Přeměnit nejoblíbenější pokrmy na „konzervy“ dostupné pro každého.

Pro někoho je symbolem pokleslé gastronomie socialismu, konzerva je ale ve skutečnosti vynálezem mnohem starším. Už vojáci Napoleonovy armády jí využívali k zásobování na taženích, civilisté si ji mohli dovolit až v první polovině 20. století. Po roce 1948 se však zlevnila a stala se součástí každodenního života. Bez májky, vepřového ve vlastní šťávě nebo luncheon meatu si Češi chalupaření neuměli představit. Na rozdíl od Západu, kde je konzerva spíše nouzovkou, má v tuzemsku konzerva kulturní status.  

5 fotografií v galerii

Konzervy a hotovky táhnou

Na tento trend sází i síť nejvyhlášenějších podniků -  Ambiente. Konzervovaná jídla vaří ve velkém v Jenči za Prahou. Stejně jako v dalších podnicích, i tady tým kuchařů používá suroviny od prověřených dodavatelů a maso z Amasa, které pochází výhradně z českých chovů. „Pokrmy zde od základu uvaříme, naplníme jimi sklenice a následně při více než 100 °C sterilujeme. To eliminuje případné nežádoucí mikroorganismy a zaručí delší trvanlivost. Každá sklenice obsahuje dvě až tři porce, přičemž některé koncentrované pokrmy je třeba doředit vodou. Pak už stačí jen ohřát, přidat přílohu a pustit se do jídla,“ vysvětluje Lukáš Dráb. Ten spolu se šéfkuchařem Alešem Karpíškem za výrobu jídel zodpovídá.

Kvalita pražské gastronomie se hodně proměnila. Strávníci jsou náročnější, říká šéf vyhlášené Zlaté Prahy

Enjoy

Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Aktuálně sortiment čítá více než 30 položek. Připravují například rajskou, dušené ledvinky nebo kuře na paprice z Lokálů, ragú bolognese z Pizza Nuova nebo trhané hovězí z Kantýny. Letošními novinkami jsou hovězí guláš a segedín z Lokálu, vývar s játrovými knedlíčky a smetanová omáčka s kuřecím masem na spaghetti podle receptury Pastacaffé. Další přibudou. „Cílem je rozšiřovat nabídku napříč kategoriemi – tedy hlavní jídla, polévky a omáčky – a nabídnout lidem větší výběr. Vycházíme přitom z oblíbených jídel, která hosté znají z našich restaurací,“ uzavírá Dráb. 

Růst zájmu o hotová jídla je v Česku velký, což potvrzují i data Rohliku.cz. Češi hledají pohodlí a rychlá řešení pro domácí stravování, aniž by museli slevit z kvality. A segment „hotovek“ se tak mění pod taktovkou známých šéfkuchařů i oblíbených restaurací. Jde o kvalitní pokrmy bez konzervantů a jiných aditiv. Uspokojí tak náročné strávníky.

Do segmentu hotovek se pustil i šéfkuchař Filip Sajler, který se proslavil jako díky gastronomickému pořadu Kluci v akci a zároveň založil společnost Perfect Canteen & Perfect Catering zaměřenou na firemní kantýny, moderní firemní stravování a prémiový catering. Pod značkou cibule připravuje celou škálu pokrmů, které po uvaření prudce zchladí a následně zabalí do krabičky v ochranné atmosféře.

Retro jídelna kousek od Staromáku: Na dršťkovku za 65 korun tam chodí studenti i investoři

Enjoy

„Táckárna“ je vlastně takový fast food po česku. Místo burgeru a hranolek si u pultu objednáte knedlík se zelím a vepřové nebo holaňdák. Klasické menu nabízí i v retro řeznictví v Kaprově ulici. Oběd pro dva s pivem stojí cca 350 korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Kam na oběd levnější než v jídelně poslanců? Na tácek do Dlouhé ulice

Enjoy

Spousta lidí v Dlouhé ulici míří na vyhlášený „smažák“ do Lokálu, my vyrazili na „tácek“. Kolik v Apetitu stojí obědové menu?

Petra Nehasilová

Přečíst článek