Biohacking: Protein, bez kterého by to nešlo. Laktoferrin by si měli doplnit ti, kdo mají málo železa
Laktoferrin je druh proteinu, který patří do rodiny transferinů. Tedy látek, které jsou zodpovědné za vazbu a transport železa v organismu. Jak většina lidí ví, železo je pro náš organismus naprosto nezbytné. Většina je ho v našem těle vázána v hemoglobinu, kde zajišťuje přenos kyslíku po celém těle. Bez hemoglobinu a železa v něm by buňky doslova nemohly dýchat. Dále se ještě železo podílí na tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů a také hraje roli v imunitním odpovědi organismu. Laktoferrin se přirozeně vyskytuje v našem těle. Nejvíce je ho přítomno v mateřském mléce, ale i ve slinách, slzách a některých dalších tělesných tekutinách.
Základním posláním laktoferrinu v těle je tedy právě schopnost železo v těle regulovat. A to i pokud trpíme anémií a máme ho málo, tak když ho máme příliš, protože oba tyto případy mají pro organismus závažné důsledky. Pokud máme železa nedostatek, laktoferrin ho dokáže dopravit přesně tam, kde je třeba. Je tedy vhodný pro lidi, kteří mají nízké zásoby železa, například kvůli silné menstruaci, po úrazech či operacích, nebo u těch, kdo mají stravu s nízkým obsahem lehce vstřebatelného železa, typicky vegani a vegetariáni. V těchto případech laktoferrin pomáhá využít železo z potravy i z tělních zásob účinněji.
Když není ale železo navázáno na transportní nebo skladovací bílkoviny, jako je transferin či ferritin, a je ho příliš mnoho, může být rizikové. Takové volné železo je vysoce reaktivní, podporuje tvorbu oxidantů a tím zvyšuje oxidační stres. To zvyšuje zánět, což způsobuje stárnutí a vznik řady onemocnění - zejména těch civilizačních jako kardiovaskulární nemoci, rakovina, metabolický syndrom a cukrovka 2. typu. Zároveň volné železo poskytuje snadno dostupný zdroj živin pro patogenní mikroorganismy, což urychluje jejich množení. Proto organismus za normálních okolností pečlivě reguluje množství volného železa v organismu.
Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale v našem těle hraje růstový hormon IGF-1 zásadní roli. Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Receptem na omlazení je tak přerušovaný půst.
Biohacking: Jak omladit a ozdravit tělo? Přerušovaným půstem
Enjoy
Pokud ovšem konzumujeme přílišné množství živočišných potravin, zejména červeného masa, tuto regulaci tělu ztěžujeme. Hemové železo, přítomné v živočišných produktech, je totiž velmi dobře vstřebatelné a organismus nemá tak velkou kontrolu nad tím, kolik železa se z jídla absorbuje. Nezávisle na tom, kolik už zásob železa v těle máme. Bývá to mezi 15 až 35 procenty hemového železa z živočišné stravy, versus 2 až 20 procenty nehemového železa z rostlinné.
U vstřebávání železa z rostlinné stravy hraje roli přítomnost dalších látek - zejména vitamín C a některé specifické kyseliny, které železo absorbovat pomáhají, ale také kyselina fytová a některé polyfenoly, které absorpci snižují. Evoluce to zařídila tak, že železo má být v těle právě přísně regulováno díky přirozené stravě s železem ukotveným v rostlinné mřížce, spolu s dalšími komponenty. Tak má tělo daleko vyšší kontrolu nad vstřebáváním železa v souvislosti s již existujícími zásobami. Pokud bychom měli jíst taková množství masa, jak je dnes běžné, evolučně bychom byli vybaveni dráhami, které by přemíru železa přirozeně kompenzovaly.
Často slýcháme doporučení, že bychom měli do svého každodenního jídelníčku zařazovat dostatek ovoce a zeleniny. Zároveň nemusíme vědět jak, abychom uspokojili chuťové pohárky, zmírnili pocitový hlad a ideálně dostali do těla dostatek živin. Také se můžeme dočíst, že mnoho ovoce může škodit a měli bychom upřednostňovat spíše zeleninu. Přestože všichni patříme k druhu Homo sapiens a sdílíme základní biochemické a fyziologické nastavení, hrají roli i individuální rozdíly - genetické, epigenetické i životní styl, které mohou významně ovlivnit, co je pro náš organismus optimální.
Biohacking: Denní příjem ovoce a zeleniny sníží riziko srdečních onemocnění až o 18 procent
Enjoy
Laktoferrin má kromě regulace železa další funkce a vlastnosti. Tím, že je přítomno v mateřském mléce a to zejména v tom prvotním, je jasná jeho funkce v osídlování a regulaci mikrobiomu a střevní imunity. V rámci imunitního systému dokáže také aktivovat „přirozené zabíjející buňky“ buňky (NK buňky), stimulovat produkci protilátek a podílet se na řízení zánětlivých procesů. Zároveň má schopnost modulovat imunitní odpověď tak, aby nebyla přehnaná, což může pomáhat v případě autoimunitních nemocí.
Zajímavá je i jeho přímá antimikrobiální aktivita. Laktoferrin dokáže narušovat buněčné stěny některých bakterií a bránit jim v přichycení na sliznice. Působí i proti virům, a to jak nepřímo, omezením přístupu k železu, tak přímo, blokováním receptorů, které viry využívají k vstupu do buněk. Byly popsány i účinky proti plísním a parazitům. Jako žádný doplněk není laktoferrin náhradou zdravého životního stylu, ale může být jeho silným doplňkem, zejména v obdobích zvýšené zátěže, při rekonvalescenci, u lidí s oslabeným imunitním systémem nebo u těch, kteří přicházejí o železo rychleji, než ho stačí doplnit.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
