Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale v našem těle hraje růstový hormon IGF-1 zásadní roli. Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Receptem na omlazení je tak přerušovaný půst.

Je naprosto klíčový v dětském věku, protože umožňuje adekvátní růst. Problém s ním ale nastává, když se dostatečně nehýbeme a zároveň konzumujeme přemíru potravin, které výrazně stimulují jeho tvorbu.

Řeč je o IGF-1, což je zkratka pro „insulin-like growth factor 1“, tedy růstový faktor podobný inzulinu. Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale tento peptidový hormon hraje zásadní roli v našem těle. Strukturou je velmi podobný inzulínu, odtud jeho název, a s inzulínem také sdílí signální dráhu v těle. Tvoří se v játrech a jeho hlavní funkcí je podpora buněčného růstu a dělení. Je naprosto zásadní v dětském věku, protože umožňuje adekvátní růst.

Funguje v těsním spojení s růstovým faktorem – ten vyšle signál a produkce IGF-1 podpoří růst tkáně, svalů, opraví a zregeneruje, kde je potřeba. Pokud sportujeme, pomáhá nám IGF-1 nabírat svaly, opravovat poškozené části a zároveň se na něj pohybem stávají tkáně citlivější. To z dlouhodobého hlediska snižuje hladinu tohoto hormonu v krvi a omezuje zátěž na orgány i metabolismus těla.

Pozor na přemíru bílkovin

Problém s tímto hormonem nastává, když se nehýbeme dostatečně a zároveň konzumujeme přemíru potravin, které výrazně stimulují tvorbu IGF-1. V naší stravě jsou těmito potravinami zejména mléčné výrobky. Kravské mléko je přírodou vytvořeno, aby za několik měsíců umožnilo teleti vyrůst ve stokilové zvíře, a to právě umožňuje i IGF-1. A ten není pouze hormonem růstu, ale i rychlosti.

Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Vědecká literatura opakovaně potvrzuje, že zvýšené hladiny IGF-1 v těle jsou spojeny s vyšším výskytem rakoviny prsu, prostaty, vaječníků, ale také s větší mírou inzulinové rezistence, diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a chronického zánětu.

Vyšší hladinu IGF-1 většinou způsobuje životní styl. Jedním z těchto lifestylových faktorů je vysoký příjem bílkovin. Kromě mléka jsou to i další zejména živočišné zdroje. Lidé s vyšším příjmem proteinů z masa, mléka a vajec mají zároveň vyšší hladiny IGF-1 v krvi. Moderní jídelníček je často postavený na mase k obědu, sýru k večeři a jogurtu k snídani – tělo pak nemá šanci se přirozeně přepnout do režimu údržby a zpomalit.

Přepnout do opravného režimu

Co ještě významně ovlivňuje tvorbu a hladinu IGF-1, je frekvence jídla. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Po zhruba 14 a více hodinách bez jídla ale tělo najíždí na proces autofagie. To je přirozený proces, kdy se buňky zbavují starých, poškozených částí a recyklují je.

Přerušovaný půst je tak jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit hladinu IGF-1 přirozeně, bez nutnosti extrémních opatření. Dává tělu šanci vypnout růstové signály a přepnout se do opravného režimu, který prodlužuje život a podporuje zdraví. Přerušovaným půstem se zde tedy rozumí minimálně 14-ti hodinové okno bez jídla, přičemž se do toho počítá noční spánek. Můžeme skončit jíst v 7 večer, první jídlo si dáme v 9 ráno a automaticky tím omladíme a ozdravíme tělo.

Je třeba si uvědomit, že pokud konzumujeme ve velkém množství a/nebo často potraviny, které podporují vysokou hladinu IGF-1, tělo stále bude nuceno vyslyšet signály nabádající k expanzi. Pokud už ale nemůžeme růst do výšky, tento růstový faktor podpoří růst do šířky. Budeme prostě ukládat přebytečnou energii a o to jednodušeji tloustnout.

IGF-1 podporuje tloustnutí na více úrovních. Způsobuje vznik nových tukových buněk, usnadňuje ukládání tuku v těch stávajících a brání zániku těch starých. Pokud přibírání není váš cíl, či byste dokonce naopak chtěli tukové zásoby snížit, je rozumné zmíněnými strategiemi snížit tvorbu IGF-1.

Je dokázáno, že střední hladiny IGF-1 jsou optimální pro dlouhodobé zdraví a dlouhověkost, naopak vysoké či příliš nízké hladiny vykazují zátěž pro organismus. Protože s postupujícím věkem se hladina hormonu postupně snižuje, experti radí po cca 65.-70. roku věku lehce navyšovat příjem bílkovin, zejména těch živočišných. Příliš nízká hladina IGF-1 v seniorním věku totiž může způsobovat svalovou atrofii, slabost a zhoršené hojení.

Biohacking: Proč jíst bio? Toxiny v běžné zelenině zhoršují zdraví

Enjoy

Zářivě zelený, šťavnatý a chutný letní salát může být zdravý na pohled, ale zároveň plný chemie. Pesticidy užívané v konvenčním zemědělství jsou tělo tikající toxickou bombou. Mohou ovlivnit hormony i imunitu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Biohacking: Jak na očistu těla a jednoduchý sezónní detox

Enjoy

Když se řekne detox, mnoho lidí si představí drastické kúry nebo specifické produkty slibující zázraky přes noc. Detoxikace je ale přirozený proces, který v těle probíhá neustále, díky játrům, ledvinám, střevům, pokožce, plicím i lymfatickému systému. Náš organismus se potřebuje průběžně čistit nejen kvůli vlivům z vnějšího prostředí, ale i jako důsledek samotného fungování - dýchání, trávení, pohybu a přirozeného metabolismu. Naším úkolem tedy není proces detoxikace „nastartovat“, ale odlehčit tělu, aby mohlo pracovat efektivněji. Detox se většinou doporučuje na jaře, ale i nyní je vhodné období a to hned z několika důvodů.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek