Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst
I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.
V jádru renesanční Lví dvůr na Pražském hradě začal jako tradiční restaurace fungovat až v 60. letech 20. století. Památka stojící hned u Prašného mostu prošla mnoha přestavbami, naposledy v době polistopadové. Tehdy na její střeše „vyrostla“ prosklená terasa. Architekt Josef Pleskot jí dokonale vytěžil pro jeden z nejhezčích pražských výhledů. Od stolu, kde servírují nejenom dokonale chutné snídaně či obědové menu, je katedrála svatého Víta jako na dlani.
Už dnes, téměř po roce fungování, mají ve Lvím dvoře svoje štamgasty, zaměstnance Hradu, kteří si k nim zvykli chodit na obědová menu. A ta jsou za skutečně příznivé ceny. Polévky tu stojí 59 korun a hlavní chod se vejde do dvouset korun. „Jsme za to rádi. Chceme odbourat představu Pražanů, že na Hradě se může kvalitně naobědvat jenom turista,“ uzavírá Martina Hübl, tamní provozní manažerka.
Lokální dodavatelé
Suroviny pochází od lokálních ověřených dodavatelů. Vína jsou z Moravy, na čepu je Plzeň. A jídlo dokážou párovat i s míchanými koktejly u kvalitních tuzemských destilátů. Tamní manažerka Martina Hübl má dlouholeté zkušenosti s barmanskými soutěžemi i vedení proslulých barů i restaurací v pětihvězdičkových hotelech. A i míchané nápoje odkazují na české reálie a jejich servírování bude připomínat 20. léta 20. století.
Na jídelním lístku nechybí tradiční česká svíčková, guláš nebo „smažák“. A místní specialitou je Pražské selátko, připravené podle rodinné receptury, která se v Praze předává z generace na generaci.
Česká klasika s výhledem na Prahu
Českou klasiku a výjimečný výhled servírují i v Kuchyni. Restaurace se nachází v barokním Salmovském paláci na Hradčanském náměstí přímo u Pražského hradu a je součástí Ambiente. Podnik využívá unikátní prostor v přízemí barokního Salmovského paláce, postaveného v roce 1800. Interiér restaurace navrhla architektka Tereza Froňková a kombinuje v něm rustikální prvky, jako je litinové nádobí, dubové stoly, kamenné podlahy s historickými detaily, obloukovými stropy a původním zdivem.
Šéfkuchař Marek Janouch v Kuchyni vaří pokrmy inspirované šlechtickou kuchyní.
Vikárku navštěvovali i alchymisté Rudolfa II.
Gastronomii s historií a architektonickým dědictvím Pražského hradu propojuje i Vikárka, hned vedle katedrály. Její tradice sahá k alchymistickým laboratořím a hradním pivovarům, konkrétně až do roku 1347, kdy císař Karel IV. udělil místnímu vikářství právo vařit své vlastní pivo. Již na přelomu 16. a 17. století zásobovalo pivo celé Pražské hradní panství, včetně císaře Rudolfa II. Tehdy ji navštěvovali i alchymisté, kteří v podzemí Hradu hledali kámen mudrců a recept na zlato.
Ani tamní jídelníček nepřekvapí, je něm svíčková, jelení guláš nebo řízek. Vše za cca tři stovky. Hned v sousedství restaurace se pak nachází jídelna, s cenově dostupnější nabídkou.
Opominout ve výčtu nelze ani restauraci Na Baště, které se nachází ve zvýšené části čtvrtého nádvoří Pražského hradu, ve stejnojmenné zahradě. Tu ve 30. letech navrhl slovenský architekt Jože Plečnik ve stylu italských a japonských zahrad. Prostředí zahrady prošlo revitalizací, vrátily se původní túje, šeříky, pergola a lavice podle návrhů Plečnika, stejně jako opětovné prvky z mramoru.
Kdy poprvé Pavel Sapík vařil na Pražském Hradě? Co se naučil od svého táty, slavného kuchaře Jaroslava? A jsou Češi lepší zákazníci než cizinci? Odemykáme rozhovor s šéfkuchařem Brick´s Pavlem Sapíkem, který vyšel v zimním čísle magazínu Newstream CLUB.
Pavel Sapík: Češi v restauracích utrácejí mnohem víc než cizinci
Enjoy
Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě. 
Kvalita pražské gastronomie se hodně proměnila. Strávníci jsou náročnější, říká šéf vyhlášené Zlaté Prahy
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
