Nejenom hot dogy, ale i pořádné řízky. Také na Pražském hradě se dá dobře a levně najíst
I ve spleti turistů stojí za to na Pražský hrad zamířit za dobrým jídlem a zážitkem. Třeba restaurace Lví Dvůr nebo Kuchyň nabízí kromě kvalitní české kuchyně, k níž samozřejmě patří dobře načepované pivo, i krásný výhled.
V jádru renesanční Lví dvůr na Pražském hradě začal jako tradiční restaurace fungovat až v 60. letech 20. století. Památka stojící hned u Prašného mostu prošla mnoha přestavbami, naposledy v době polistopadové. Tehdy na její střeše „vyrostla“ prosklená terasa. Architekt Josef Pleskot jí dokonale vytěžil pro jeden z nejhezčích pražských výhledů. Od stolu, kde servírují nejenom dokonale chutné snídaně či obědové menu, je katedrála svatého Víta jako na dlani.
Už dnes, téměř po roce fungování, mají ve Lvím dvoře svoje štamgasty, zaměstnance Hradu, kteří si k nim zvykli chodit na obědová menu. A ta jsou za skutečně příznivé ceny. Polévky tu stojí 59 korun a hlavní chod se vejde do dvouset korun. „Jsme za to rádi. Chceme odbourat představu Pražanů, že na Hradě se může kvalitně naobědvat jenom turista,“ uzavírá Martina Hübl, tamní provozní manažerka.
Lokální dodavatelé
Suroviny pochází od lokálních ověřených dodavatelů. Vína jsou z Moravy, na čepu je Plzeň. A jídlo dokážou párovat i s míchanými koktejly u kvalitních tuzemských destilátů. Tamní manažerka Martina Hübl má dlouholeté zkušenosti s barmanskými soutěžemi i vedení proslulých barů i restaurací v pětihvězdičkových hotelech. A i míchané nápoje odkazují na české reálie a jejich servírování bude připomínat 20. léta 20. století.
Na jídelním lístku nechybí tradiční česká svíčková, guláš nebo „smažák“. A místní specialitou je Pražské selátko, připravené podle rodinné receptury, která se v Praze předává z generace na generaci.
Česká klasika s výhledem na Prahu
Českou klasiku a výjimečný výhled servírují i v Kuchyni. Restaurace se nachází v barokním Salmovském paláci na Hradčanském náměstí přímo u Pražského hradu a je součástí Ambiente. Podnik využívá unikátní prostor v přízemí barokního Salmovského paláce, postaveného v roce 1800. Interiér restaurace navrhla architektka Tereza Froňková a kombinuje v něm rustikální prvky, jako je litinové nádobí, dubové stoly, kamenné podlahy s historickými detaily, obloukovými stropy a původním zdivem.
Šéfkuchař Marek Janouch v Kuchyni vaří pokrmy inspirované šlechtickou kuchyní.
Vikárku navštěvovali i alchymisté Rudolfa II.
Gastronomii s historií a architektonickým dědictvím Pražského hradu propojuje i Vikárka, hned vedle katedrály. Její tradice sahá k alchymistickým laboratořím a hradním pivovarům, konkrétně až do roku 1347, kdy císař Karel IV. udělil místnímu vikářství právo vařit své vlastní pivo. Již na přelomu 16. a 17. století zásobovalo pivo celé Pražské hradní panství, včetně císaře Rudolfa II. Tehdy ji navštěvovali i alchymisté, kteří v podzemí Hradu hledali kámen mudrců a recept na zlato.
Ani tamní jídelníček nepřekvapí, je něm svíčková, jelení guláš nebo řízek. Vše za cca tři stovky. Hned v sousedství restaurace se pak nachází jídelna, s cenově dostupnější nabídkou.
Opominout ve výčtu nelze ani restauraci Na Baště, které se nachází ve zvýšené části čtvrtého nádvoří Pražského hradu, ve stejnojmenné zahradě. Tu ve 30. letech navrhl slovenský architekt Jože Plečnik ve stylu italských a japonských zahrad. Prostředí zahrady prošlo revitalizací, vrátily se původní túje, šeříky, pergola a lavice podle návrhů Plečnika, stejně jako opětovné prvky z mramoru.
Kdy poprvé Pavel Sapík vařil na Pražském Hradě? Co se naučil od svého táty, slavného kuchaře Jaroslava? A jsou Češi lepší zákazníci než cizinci? Odemykáme rozhovor s šéfkuchařem Brick´s Pavlem Sapíkem, který vyšel v zimním čísle magazínu Newstream CLUB.
Pavel Sapík: Češi v restauracích utrácejí mnohem víc než cizinci
Enjoy
Šťovík i chleba s máslem servírují v restauraci Zlatá Praha v zrekonstruovaném hotelu Fairmont (někdejší InterContinental). Kuchyni tam velí Maroš Jambor, který do Prahy přinesl zkušenosti z těch nejznámějších michelinských restauracích ve světě. 
Kvalita pražské gastronomie se hodně proměnila. Strávníci jsou náročnější, říká šéf vyhlášené Zlaté Prahy
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
