Vedro mění chutě Čechů: ležáky nemají šanci, vládne nealko
Když rtuť teploměru v Česku stoupne nad třicet stupňů, mění se i pivní zvyklosti. Zatímco klasický ležák zůstává pevně spojený s chladnějšími dny, horké počasí žene spotřebitele k lehčím a nealkoholickým variantám. Tento trend potvrzují jak průzkumy pivovarů, tak i prodejní data obchodních řetězců.
Při teplotách do 19 stupňů volí nealkoholické pivo necelá třetina lidí. Jakmile se ale oteplí na 20 až 29 stupňů, sahá po nealku už polovina konzumentů. Při tropických dnech nad třicet stupňů se podíl spotřebitelů preferujících nealko vyšplhá až na 77 procent. Naproti tomu obliba ležáků klesá z více než 55 procent v chladnějších dnech na pouhých 18,5 procenta během veder.
FOTOGALERIE: Jak se smolí sudy v plzeňském pivovaru
Mění se i čísla prodejů
Z aktuálních dat průzkumu Ipsos Instant Research pro Plzeňský Prazdro vyplývá, jak výrazně se mění i prodejní čísla. „Každý stupeň navíc či méně oproti průměru znamená posun prodejů čepovaného piva o zhruba 1,5 až 3 procenta,“ říká Roman Trzaskalik z Plzeňského Prazdroje. Obchodní řetězce hlásí, že vlny veder zvyšují zájem o balená piva, zejména výčepní a nealkoholická, spolu s vodou a melouny. Naopak hospody v tropických dnech často zaznamenávají úbytek hostů, kteří se vracejí až večer, kdy teploty klesají.
„Spotřeba nealkoholických piv se s rostoucí teplotou v létě rapidně zvyšuje, navíc nealko piva reagují na výkyvy počasí mnohem silněji než ležáky, svrchně kvašená piva nebo desítky. S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment procento našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12procent,“ dodává Trzaskalik.
Počasí přitom není jen krátkodobým faktorem. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že počet tropických dnů v tuzemsku dlouhodobě roste. V 90. letech jich bývalo sotva deset za rok, zatímco letos jich bylo už 35, loni 48 a rekordní zůstává rok 2018 se šedesáti dny nad třicet stupňů. Rostoucí četnost horkých období tak výrazně mění strukturu pivní spotřeby.
Pivovary proto řeší nový trend pružné reakce na rychle se měnící poptávku, rozšiřovat nabídku lehčích i ochucených variant a posilovat logistiku, aby dokázaly zvládnout skokové nárůsty zájmu během letních veder. „Zdá se, že s pokračujícími klimatickými změnami bude mít počasí na český pivní trh ještě větší vliv než dosud,“ uvedl jeden z oslovených hospodských.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
Pivní bar Pult se nachází v centru Prahy a kromě minimalistického pivního pultu od předního architektonického studia Olgoj Chorchoj ho také zdobí umění tamní výčepní.
Kam na nejlepší pivo v Praze? Čepuje ho žena, nedaleko náměstí Republiky
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
