Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Vedro mění chutě Čechů: ležáky nemají šanci, vládne nealko

Zákazníci si pivo vybírají dle počasí
iStock
Michal Nosek

Když rtuť teploměru v Česku stoupne nad třicet stupňů, mění se i pivní zvyklosti. Zatímco klasický ležák zůstává pevně spojený s chladnějšími dny, horké počasí žene spotřebitele k lehčím a nealkoholickým variantám. Tento trend potvrzují jak průzkumy pivovarů, tak i prodejní data obchodních řetězců.

Při teplotách do 19 stupňů volí nealkoholické pivo necelá třetina lidí. Jakmile se ale oteplí na 20 až 29 stupňů, sahá po nealku už polovina konzumentů. Při tropických dnech nad třicet stupňů se podíl spotřebitelů preferujících nealko vyšplhá až na 77 procent. Naproti tomu obliba ležáků klesá z více než 55 procent v chladnějších dnech na pouhých 18,5 procenta během veder.

FOTOGALERIE: Jak se smolí sudy v plzeňském pivovaru

Mění se i čísla prodejů

Z aktuálních dat průzkumu Ipsos Instant Research pro Plzeňský Prazdro vyplývá, jak výrazně se mění i prodejní čísla. „Každý stupeň navíc či méně oproti průměru znamená posun prodejů čepovaného piva o zhruba 1,5 až 3 procenta,“ říká Roman Trzaskalik z Plzeňského Prazdroje. Obchodní řetězce hlásí, že vlny veder zvyšují zájem o balená piva, zejména výčepní a nealkoholická, spolu s vodou a melouny. Naopak hospody v tropických dnech často zaznamenávají úbytek hostů, kteří se vracejí až večer, kdy teploty klesají.

„Spotřeba nealkoholických piv se s rostoucí teplotou v létě rapidně zvyšuje, navíc nealko piva reagují na výkyvy počasí mnohem silněji než ležáky, svrchně kvašená piva nebo desítky. S trochou nadsázky lze říct, že popularitě nealko piv v posledních dekádách nahrává nejen změna životního stylu, ale také klimatická změna. Vidíme to i na prodejích, před 20 lety tvořil tento segment procento našich tuzemských prodejů, loni to bylo už 12procent,“ dodává Trzaskalik.

Počasí přitom není jen krátkodobým faktorem. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že počet tropických dnů v tuzemsku dlouhodobě roste. V 90. letech jich bývalo sotva deset za rok, zatímco letos jich bylo už 35, loni 48 a rekordní zůstává rok 2018 se šedesáti dny nad třicet stupňů. Rostoucí četnost horkých období tak výrazně mění strukturu pivní spotřeby.

Pivovary proto řeší nový trend pružné reakce na rychle se měnící poptávku, rozšiřovat nabídku lehčích i ochucených variant a posilovat logistiku, aby dokázaly zvládnout skokové nárůsty zájmu během letních veder. „Zdá se, že s pokračujícími klimatickými změnami bude mít počasí na český pivní trh ještě větší vliv než dosud,“ uvedl jeden z oslovených hospodských.

I dnes si mohou zájemci vyzkoušet, jak vypadala sklizeň chmele před desítkami let

Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje

Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.

Přečíst článek

Kam na nejlepší pivo v Praze? Čepuje ho žena, nedaleko náměstí Republiky

Pivní bar Pult se nachází v centru Prahy a kromě minimalistického pivního pultu od předního architektonického studia Olgoj Chorchoj ho také zdobí umění tamní výčepní.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

OBRAZEM: Holešovická tržnice získala novou dominantu

Holešovická tržnice získává nové umělecké dílo: monumentální sousoší Trh a jatka
Libor Galia, užito se svolením
Jiří Frydlewicz
fry

Severní vstup do Holešovické tržnice zdobí nové sousoší nazvané Trh a jatka, které vytvořili Adam Trbušek a Artur Magrot z Akademie výtvarných umění (AVU). Nahradilo interaktivní dřevěnou instalaci Karlínský vor od Adama Kovalčíka, které zde bylo do letošního jara. Nynější umělecké dílo zůstane na místě jeden rok.

Trbušek je hlavním technologem AVU, Magrot je specialistou na digitální modelování ve 3D středisku akademie. Podle galerie je medvěd, který kvůli plástvím rozbíjí podstavec, na němž stojí, v přímém dialogu s ikonickým býkem stojícím při vchodu do tržnice z karlínské strany. „Na vítězném návrhu Adama Trbuška jsme ocenili promyšlenou komunikaci s existující sochou býka. Autor propojení obhajuje ekonomickým modelem, tzv. býčím a medvědím trhem, kdy obě strany společně popisují vzestupné a klesající tendence trhu,“ uvedla vedoucí Oddělení umění ve veřejném prostoru GHMP Marie Foltýnová.

Podstavec sochy slouží také jako místo k posezení a tento funkční prvek ocenila hodnotící komise jako originální doplnění silného vizuálního a symbolického účinku sousoší.

To vzniklo v rámci programu Umění pro město, který spadá pod Galerii hlavního města Prahy. „Mám radost, že se nám i letos podařilo zapojit do programu Umění pro město a pokračujeme tak ve spolupráci dvou městských organizací na oživení veřejného prostoru uměleckými intervencemi. A mám radost z podoby vítězného díla, které skvělým způsobem reaguje na původní sochařskou výzdobu Holešovické tržnice a staví ji do světla současného světa, ve kterém nic není jisté. Moc se těším na reakce návštěvníků,“ uvedl programový ředitel Holešovické tržnice Michal Tošovský.

Rozhledna v Litomyšli je z lodních kontejnerů.

Česko země rozhleden. V Litomyšli mají novou z lodních kontejnerů, místo hromosvodu je socha

Litomyšl není jen městem festivalů a renesančního zámku. V posledních letech se město stalo také symbolem kvalitní současné architektury, které citlivě pracuje s krajinou a veřejným prostorem. Projekt „Cíle cest“ dokazuje, že i příměstská pole a luční cesty mohou nabídnout nové cíle procházek.

Přečíst článek

Vila v Troji se prodává za téměř 200 milionů korun

OBRAZEM: Jak vypadají a za kolik se prodávají nejdražší vily v Praze?

Různá místa a odlišné architektonické styly. Přesto mají tyto vily něco společného. A sice to, že patří k těm nejdražším nemovitostem na pražském realitním trhu.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Na obchodní dům Máj v Praze dělníci přidělali druhého motýla od Černého

OBRAZEM: Tak už i druhý motýl. Obchodní dům Máj zdobí díla od výtvarníka Černého

Přečíst článek

Brněnské podzemí stojí za návštěvu. I když nemá metro

Rekonstrukce historického vodárenského areálu bývalých městských vodojemů, Žlutý kopec v Brně
Se svolením Česká cena za architekturu/ Tomáš Picka
Petra Nehasilová

Revitalizace historických objektů je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat v architektuře i developmentu. Příběh brněnských vodojemů na Žlutém kopci ukazuje, že i technická infrastruktura má obrovský potenciál.

Areál tří podzemních vodojemů, které vznikaly postupně v letech 1874, 1894 a 1917, se po letech chátrání proměnil v atraktivní prostor, který získal nominaci v České ceně za architekturu 2025. Nejstarší cihelný vodojem z roku 1874 dokládá mistrovství tehdejších řemeslníků, druhý cihelný vodojem z roku 1894 reflektuje další fázi rozvoje, a třetí, betonový z roku 1917, přináší novou kapitolu stavební technologie.

Unikátní je především jejich soustředění na jednom místě - podobně rozsáhlou kumulaci technických staveb v Evropě najdeme jen výjimečně. To byl hlavní důvod, proč se architekti ze studia David Prudík architekti rozhodli k zásahům přistupovat maximálně střídmě a zachovat autenticitu místa.

Architekti chtěli v Brně zachovat co nejvíce původních prvků

Celý koncept rekonstrukce postavili na principu „méně je více“. Do samotných vodojemů se tedy zasahovalo pouze v nezbytném rozsahu. Instalovalo se moderní osvětlení, nové elektroinstalace a úniková schodiště pro bezpečný pohyb návštěvníků. Důraz byl kladen na to, aby prostor působil stále majestátně a nedotčeně. Osvětlení tak pouze podtrhuje rytmus kleneb a opěrných sloupů, bez snahy dominovat.

Také terén nad vodojemy byl ponechán v téměř původní podobě. Trávníky nenaznačují, že pod nimi leží obrovské podzemní prostory. Jen decentní modelace mezí dává tušit jejich objemy.

Top Tower

Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.

Přečíst článek

Důležitým prvkem revitalizace se stal bývalý domek hlídače. Ten byl v havarijním stavu, proto musel být rozebrán. Architekti jej podsklepili, do podzemí vložili schodiště obtočené kolem prosklené výtahové šachty a vytvořili chodby umožňující bezbariérový vstup do dvou vodojemů (01 a 03). Samotná nadzemní část byla obnovena podle historických fotografií - s respektem k původním fasádám. Vedle domku vznikla také nová přístavba sociálního a technického zázemí. Architekti zvolili jednoduchý kubický tvar, opláštěný perforovaným cortenovým plechem. Materiál přirozeně navazuje na barevnost cihel a betonu a současně přináší moderní výraz. 

Třetí vodojem je přístupný samostatným schodištěm, skrytým v terénu, takže nenarušuje celkový charakter areálu.

Okolní park není jen doplňkem, ale promyšlenou součástí celého konceptu. Architekti věděli, že se nachází v těsné blízkosti Masarykova onkologického ústavu, a proto mu dali klidový charakter. Návštěvník zde nenajde hlučná hřiště či komerční atrakce. Místo toho vznikla decentní síť cest, která respektuje terén a umožňuje průchodnost.

Na brněnském realitním trhu je rušno. Obzvlášť letos, kdy se chystá výstavba tisíce nových bytů, revitalizace tisíců metrů čtverečních brownfieldů i nová dopravní infrastruktura. Moravská metropole však přitahuje zájem nejenom kvůli objemu investic plynoucích do developmentu. Hned pět brněnských realizací zaujalo mezinárodní odbornou porotu letošního ročníku České ceny za architekturu.

Dalibor Lamka

Developer Dalibor Lamka: Praha i Brno utíkají zbytku Česka

Developerská skupina Trikaya zatím působí hlavně v Brně, po vhodných příležitostech se ale poohlíží i jinde. Vždy jde ale o brownfieldy. „Samozřejmě se poohlížíme i v okolí Prahy, kde už ale je hodně velkých a šikovných developerů, takže k tomu přistupujeme selektivně. Ještě blíž ale máme z Brna Vídeň, kde situaci monitorujeme a občas i zajedeme něco obhlédnout,“ říká její šéf Dalibor Lamka v rozhovoru.

Přečíst článek

Architekt Kamil Mrva

Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá

Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Průmyslový areál zhruba 1,5 kilometru od centra Brna přímo na nábřeží řeky Svitavy je poslední akvizicí UDI Group

Další brněnský brownfield se promění. Nejprve tam ale nový majitel postaví ubytování nebo kanceláře

Přečíst článek
Revitalizace prostoru před Průmyslovým palácem

Nová chlouba Prahy. Výstaviště promění další plochy, osází nové stromy a vyseje nové trávníky

Přečíst článek
Doporučujeme