Další zářez v Brně. Historický palác v centru se změní na byty
Po více než sto letech končí energetici na Lidické ulici v Brně. Areál s historickým Kellerovým palácem prodali investorovi Fidurock, který plánuje přestavbu kanceláří na stovky bytů. Projekt patří k největším rezidenčním konverzím v centru města.
Areál na Lidické ulici 36 v Brně mění majitele. Nemovitostní skupina Fidurock koupila od distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON rozsáhlý kancelářský komplex, jehož součástí je i historický Kellerův palác. Investor zde plánuje přeměnu kancelářských ploch na rezidenční projekt se zhruba 250 byty.
Budovy zatím zůstávají v užívání energetiků. EG.D a E.ON je budou využívat do září letošního roku, kdy se mají přestěhovat do nové centrály. Do té doby se pro veřejnost nic nemění, areál dál funguje jako kancelářský provoz.
Vedle retailových parků kupuje skupina Fidurock i starší a zanedbané činžáky v atraktivních částech Prahy či Brna. Ty opravuje, pak prodává či pronajímá. V portfoliu má desítky nemovitostí a stovky bytů za miliardy korun. „Naší cílovou klientelou jsou mladí profesionálové, nabízíme ale i bydlení pro další skupiny. Pozorujeme, že na trhu je nedostatek větších rodinných bytů 3kk,“ říká Michal Vencl, šéf developmentu skupiny Fidurock.
Vencl z Fidurocku: Stoleté činžáky proměňujeme v domy budoucnosti
Reality
Po jejich odchodu chce Fidurock zahájit přípravu jednoho z největších rezidenčních redevelopmentů v širším centru Brna. Celková plocha pozemků dosahuje téměř 10 tisíc metrů čtverečních, zastavěná plocha je necelých devět tisíc metrů čtverečních. Přibližně polovina z toho dnes slouží jako kanceláře.
Areál míří k bytové konverzi
Na rozdíl od části portfolia, které Fidurock dlouhodobě drží k pronájmu, má být projekt na Lidické od počátku určen k prodeji jednotlivých bytů. Firma tak sází na pokračující poptávku po vlastnickém bydlení v centrech velkých měst.
„Zájem o bydlení v Brně dlouhodobě převyšuje nabídku, zejména v lokalitách v docházkové vzdálenosti od historického centra,“ uvedl za Fidurock David Hauerland. Podrobnosti k projektu zatím firma nezveřejnila. Čeká ji změna územního využití, příprava dokumentace a povolovací proces.
Architektura, která léčí, zpomaluje i šetří místo. Česká architektonická scéna zažívá tichou změnu a výsledky jsou vidět od regionů až po velká města.
Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují
Reality
Pro EG.D a E.ON znamená prodej uzavření více než stoletého působení na této adrese. Areál sloužil energetikům už od konce 19. století, v průběhu 20. století jej využívaly například Západomoravské elektrárny či Jihomoravská energetika. Podle zástupců EG.D přestaly budovy vyhovovat současným nárokům na provoz a další rozvoj společnosti.
Klíčovou součástí transakce je Kellerův palác, jeden z architektonicky nejvýraznějších palácových objektů v Brně. Stavba ve stylu severoitalské neorenesance vznikla v letech 1880–1881 podle návrhu vídeňského ateliéru Fellner & Helmer. Přestože palác v minulosti prošel řadou úprav, jeho hlavní část si zachovala vysoký stupeň autenticity.
Budoucí přestavba tak bude muset skloubit rezidenční funkci s památkovou ochranou. Fidurock deklaruje, že historický charakter paláce chce zachovat, konkrétní architektonické řešení ale zatím nezveřejnil.
Ani ne čtyřicetiletý David Hauerland vybudoval spolu s partnery a kolegy během dekády miliardovou nemovitostní investiční skupinu. Kupuje a staví retailové parky, a zároveň přestavuje činžáky v centrech Prahy a Brna, do kterých nyní mohou v novém fondu investovat i drobní střadatelé. Jak se dá v současné době úspěšně podnikat v realitách, popisuje David Hauerland v rozhovoru pro Newstream Club. 
David Hauerland: Hodnota činžáků na pražských Vinohradech neklesá
Leaders
Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.
Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
