Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stanislav Šulc: Přišel konec zlaté bubliny? Leccos tomu naznačuje

Cena zlata padá
Pixabay
Stanislav Šulc

Zlato se od konce minulého pracovního týdne postupně řítí dolů. Proti rekordní výši ztratilo již 20 procent, pozvolna tak vstupuje do medvědího trhu. Bloomberg upozorňuje, že se aktuálně zlato stalo volatilnějším aktivem než bitcoin a zároveň je jeho cena nejméně stabilní od finanční krize v roce 2008. Potvrzuje se tak, že se zlato stalo hračkou v rukou spekulantů. A kdo na tom prodělá? Drobný investor.

Ta situace bývá při splasknutí bubliny podobná. Poté, co cena nějakého aktiva dosáhne vrcholu, začnou noční výprodeje. Na trhu se tak objeví přebytek nabídky, která neodpovídá poptávce, logicky se tak začne snižovat cena za prodej. Co by dříve trvalo dny, uskuteční se v dnešní době v řádu minut. A kdo nestíhá prodat včas, sleduje, jak se cena jeho expozice zmenšuje a zmenšuje. A k tomu se modlí, aby ten pád už nastal.

Tady nastává psychologicky nejzajímavější moment: kdy prodat? Věřím dostatečně v sílu aktiva? Má základy, nebo to je spekulativní bublina? A co když to je kombinace obojího? Má dané aktivum potenciál se zase vrátit k rekordním?

Právě tento okamžik nyní prožívá řada investorů, kteří v posledních letech vsadili na zlato. A ten psychologický handl opravdu není jednoduchý.

Kevin Warsh

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Warsh zjevně Trumpovi slíbil „zázraky na počkání“

Za propadem cen zlata, stříbra i bitcoinu stojí především fundamentální změna očekávání kolem americké měnové politiky. Kevin Warsh, kterého prezident USA Donald Trump vybral do čela americké centrální banky, plánuje posílit dolar tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a potenciálně se stal dokonce deflační měnou. Tím by z velké části odpadla potřeba investovat do jiných deflačních aktiv, jako jsou zlato, stříbro či bitcoin.

Přečíst článek

Drobní investoři mají problém

Je téměř jisté, že se zlato a stříbro dostalo do fáze bubliny. Aby takto konzervativní aktiva překonávala i nejspekulativnější finanční nástroje zkrátka není dlouhodobě udržitelné, a zatímco v prvních fázích růstu cena zlata zcela jistě reagovala nejprve na rostoucí inflaci (kterou zcela v souladu s historickým chováním „vstřebala“) a následně reagovala na rozkolísání geopolitických jistot světa, ve vrcholné fázi již šlo spíše o spekulace. A tyto sázky byly značně poháněné tím, že do zlata lze dnes investovat nejen klasicky, ale také přes různé finanční, a dokonce i kryptoměnové nástroje.

Tomu by odpovídal aktuální propad, který je rychlý. Vykazuje horečnost výprodejů, při nichž většinou vítězí velcí hráči. Mají know-how a nástroje na včasný prodej a výběr zisků na vrcholu.

To drobní neboli retailoví investoři, takové štěstí nemívají. A právě jim nyní nastává nejsložitější období. Velmi pravděpodobně na investici do zlata vydělali stovky procent. Jenomže to, kolik si skutečně vyberou, bude záležet nikoli na včasném nákupu, ale na včasném prodeji.

Kryptoměna bitcoin

Bitcoin padá na desetiměsíční minimum, trhy svírá nervozita

Bitcoin klesl na nejnižší úroveň za posledních deset měsíců. Nálada investorů zůstává křehká v důsledku širších otřesů na finančních trzích a ústupu od rizikových aktiv.

Přečíst článek

Důvody pro růst ceny a proti němu

Co tedy nyní může promlouvat do ceny zlata a jejího vývoje? Nejprve co určitě do toho promlouvat nebude: velké spekulativní sázky na růst ceny zlata. A to je první velký problém pro držitele zlata. Zlato je drahé, a kdo do něj investovat chtěl, určitě tak již udělal dřív. Tím nelze počítat s nárůstem poptávky, která by mohla zlato rychle vrátit k rekordu.

A to je zásadní problém, ačkoli jinak zůstávají v platnosti v podstatě všechny konzervativní důvody pro růst ceny zlata. Svět se totiž zcela určitě nestává přehlednějším a bezpečnějším místem. A ani vlády nijak nepracují na tom, aby se zbavily inflace. A dokud tu bude inflace, pro růst ceny zlata, ale také dalších aktiv, po nichž je poptávka a zároveň je stabilní jeho množství, tu bude dál důvod.

Propad ceny zlata tak lze nedále očekávat. A jen budeme hledat, kde je jeho nová dlouhodobá hodnota. A pak se ukáže, kolik držitelé zlata vlastně vydělali.

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Průzkum: Umělá inteligence má obrovský potenciál. Byznys se jí ale bojí svěřit víc

Umělá inteligence se v českých firmách zabydluje. Zatím ale hlavně jako experiment. Do běžného provozu se projekty dostávají pomalu. Oproti světu je Česko opatrnější.

Přečíst článek

Související

Bude někdy bitcoin k něčemu reálnému?

Stanislav Šulc: Bitcoin hýbe Českem. Jen nikdo neví, k čemu vlastně je a jestli se to někdy změní

Přečíst článek
Zlaté slitky

Stanislav Šulc: Máte zlato? Před inflací ani dopady války vás rozhodně nechrání

Přečíst článek
Zlato nadále roste

Stanislav Šulc: Zlato na rekordu. Skvělá zpráva pro investory, špatná pro všechny ostatní

Přečíst článek

Úspěch Schillerové? Rozpočet v lednu skončil v přebytku desítek miliard

Česká ekonomika se příští rok dočká oživení, uvádí průzkum ministerstva financí
ČTK
 ČTK

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.

Rozpočtové příjmy v prvním měsíci roku dosáhly 181,4 miliardy korun, ve srovnání s loňským lednem se zvýšily o 12,1 procenta. K nárůstu přispěly vyšší výběr daní i větší příjmy z Evropské unie. Výdaje do konce ledna dosáhly 149 miliard korun, meziročně se snížily o 13,9 procenta.

Příjmy meziročně vzrostly o 19,6 miliardy korun a většinu z tohoto nárůstu zajistily peníze z EU. Česko v lednu z unie získalo 24,1 miliardy korun, meziročně o 13,3 miliardy korun víc. „Naše vláda si vzala evropské peníze jako svou prioritu a výsledkem jsou o 13 miliard korun vyšší příjmy než loni na konci ledna. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Z hlavních daňových titulů nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob. Stát na ní vybral 17,5 miliardy korun, meziročně o 8,5 procenta víc. Podle ministerstva financí se na vyšším inkasu projevuje růst mezd a platů. Na povinném pojistném stát získal 68,8 miliardy korun, meziročně o 5,8 procenta víc. Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně vzrostlo o 3,9 procenta na 43,6 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 16,4 miliardy korun, proti loňskému lednu o 5,6 procenta víc.

Rozpočtové provizorium

Vývoj výdajů ovlivnilo rozpočtové provizorium, které stanovuje měsíční limit ve výši jedné dvanáctiny celkových výdajů předchozího roku. V lednu se to podle ministerstva financí projevilo v běžných výdajích zejména dočasným tlumením financování školství a výzkumu, vývoje a inovací.

Největší výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 82,5 miliardy korun, meziročně o 3,8 procenta víc. Z celkové částky tvořily 64,1 miliardy korun důchody, jejich objem proti loňskému lednu vzrostl o 3,1 procenta.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o šest miliard korun na 8,3 miliardy korun. Z toho 4,4 miliardy korun byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo financí upozornilo, že kapitálové výdaje jsou v lednu tradičně nízké kvůli realizaci investic převážně ve druhé polovině roku.

Česko letos začalo rok v rozpočtovém provizoriu, protože vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun od předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS). Vlastní návrh rozpočtu se schodkem 310 miliard korun schválil Babišův kabinet před týdnem, konečné schválení Sněmovnou se čeká v březnu. Loni skončil rozpočet schodkem 290,7 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.

Alena Schillerová

Alena Schillerová: Schodek rozpočtu bude nižší, než mnozí očekávají

Tvorba státního rozpočtu na rok 2026 se nachází v horké fázi. Česko nyní funguje v módu rozpočtového provizoria. V pondělí 26. ledna přinese na vládu návrh rozpočtu Alena Schillerová, ministryně financí. „Neakceptuji žádné nadpožadavky ministrů,“ říká tvrdě Schillerová.

Přečíst článek

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Zleva ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Vláda schválila rozpočet se schodkem 310 miliard. Právě začíná rozhazování peněz ve velkém, uvedl Kupka

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Metoda Macinka. Provokovat, vykrádat mediální prostor

Filip Turek a Petr Macinka
ČTK
Dalibor Martínek

Macinka a Turek denně plní titulky. Ne řešeními, ale konflikty a gesty. Skutečná agenda státu se ztrácí v hluku. A Babišovi to vyhovuje.

Mám připravenou žalobu na prezidenta, oznámil Turek novinářům při příchodu na pondělní koaliční radu. Budeme teďka ignorovat prezidenta, oznámil den předtím do kamer České televize Petr Macinka. Přivezli jsme panu prezidentovi sladké churros, hlásí Macinka s Turkem reportérovi iDnes, který je kupodivu přítomen návštěvě dua u bývalého prezidenta Miloše Zemana.

Politická show místo vládnutí

Ví vlastně někdo, čím se zabývá vláda? Asi jen okrajově. Celý mediální prostor ovládl Macinka s Turkem. Dva týpci, kteří získali hlasy šesti procent dezolátů.

Andrej Babiš a Petr Macinka

Macinka funguje jako Babišův štít

Andrej Babiš je s Petrem Macinkou spokojený. Rozhodně ho nemíní kvůli jeho permanentním kauzám odvolávat z funkce ministra, spolupráce s ním „je výborná“. Babiš je evidentně rád, že veřejnost řeší neustálé přešlapy jeho ministra, a ne jeho vládnutí.

Přečíst článek

Dostali se k moci z jediného důvodu. Aby mohl Babiš sestavit vládu. Nyní vytvářejí chaos. To byl asi jejich hlavní volební plán. Ovládají mediální prostor. Ovšem ne svými progresivními plány, ale nechutnostmi a prvoplánovým provokováním. Drží se marketingové zásady, že kdo není vidět a o kom není slyšet, neexistuje. Proto se Macinka s Turkem téměř každý den dopouštějí nějaké nehoráznosti, s patřičným mediálním pokrytím. Protože čím horší, tím lepší.

Babišova stínohra

Babiš s jejich destrukcí veřejného informačního prostoru souzní. On žádnou velkou mediální pozornost nepotřebuje. Rád v klidu ovládne fungování státu, tok informací a peněz. Negativní emoce nespokojené části veřejnosti, nechť padají na Macinku. Výborného koaličního partnera, jak uvedl Babiš. Je to situace pro Babiše nadmíru výborná. Kromě odvrácení pozornosti si premiér ještě může před veřejností hrát na mírotvůrce, který krotí emoce mezi Hradem a Macinkou. Na státníka. Krásná stínohra.

Dalibor Martínek: Macinka je diplomatické embryo. Dělá Česku ostudu

Česká zahraniční politika se v posledních týdnech mění v těžko čitelný experiment. Ministr zahraničí Petr Macinka vysvětluje generálnímu tajemníkovi NATO vnitřní chaos české vlády, zatímco doma posílá prezidentovi vyděračské SMS. Pro spojence na Západě je Česko najednou zemí bez jasné linie, bez pevného postoje k Ukrajině i bez srozumitelného lídra.

Přečíst článek

Provokace jako politický program

Metodou, jak získávat pozornost, se pro Macinku a Turka stala provokace. Turek provokoval celý život, je to jeho přirozenost. Natáčet se při překračování povolené rychlosti při jízdě v autě na mobil, je to hloupost, nebo provokace? Macinka se mezitím učil u Klause. Víkendová návštěva u Miloše Zemana, profesora provokací, dává logiku. Ten jim v této branži jistě může dobře poradit.

Zajímavé je, že veškerá sdělení Macinky a Turka, která tolik poutají pozornost veřejnosti, nemají vůbec nic společného s agendou, kterou mají pro české občany zastávat. Jsou to čistě jen mocenské hry. Jaký je v současnosti kurz České republiky v mezinárodní politice? Na jedné straně se Macinka snaží tvářit státnicky, setkal se s šéfem NATO Ruttem, jel zkoumat situaci na Ukrajině. Na druhé straně odmítá materiální či finanční podporu Ukrajině i zvýšení výdajů na zbrojení, jak by si přálo NATO. 

Jakou hru na mezinárodní scéně vlastně Macinka hraje, nikdo neví. Asi ani on sám. Ministrem zahraničí se stal vlastně zcela náhodně, nemá žádný plán. Není ani proevropský, to by mu Václav Klaus vyčinil. Není ani okatě proruský. Není nijak ideologicky ukotven. Klíčové aktuální otázky, osud Grónska nebo vztah se Spojenými státy, jsou obmlčeny. Macinka jen řeší své personální zabetonování se v úřadě. Jeho hlavní hrou je, že se o mezinárodní politice nebude bavit s Pavlem. Dost ubohá strategie, nicméně mediálně viditelná.

To stejné se týká otázek kolem životního prostředí. Žádný plán, jen negace. Ale aspoň je o nich slyšet. To je patrně jediný plán této dvojky. Být neustále vidět, a udělat pro to cokoliv. V duchu, že i špatná reklama je reklama. Žádný prostředek v tomto marketingovém boji o zviditelňování své značky není v jejich očích zakázán.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Doporučujeme