Spolehlivost sítí a ochrana dat před jejich falšováním i úniky. To jsou dnes hlavní témata nejen pro firmy, ale také pro kritickou infrastrukturu státu, kde na chyby není ani nejmenší prostor. „Když volám kolegovi a nedovolám se, zkusím to za chvíli znovu. Ale když volám záchranku, druhý pokus už obvykle nemám,“ říká Martin Bajer ze společnosti TTC Marconi, která v oblasti kritické infrastruktury a kritické komunikace působí coby poskytovatel technologických řešení.

Podle Bajera jsou minulostí časy, kdy v kritické infrastruktuře, kam kromě integrovaného záchranného systému patří třeba energetiky nebo doprava, stačilo přenést jen hovor. Dnes jsou klíčová také data. Ať už jde o video ze zásahu, které může pomoct s vyhodnocením reakce i zrychlením pomoci, nebo třeba mapové podklady lokality. „Jde nejen o to, aby data odešla z jednoho místa na druhé, ale také aby je cestou nikdo neodposlechl, nestáhl nebo nepozměnil,“ vysvětluje. Kybernetických hrozeb v poslední době přibývá a souvisí to i s geopolitickou situací. Navíc technologie – i ty ve špatných rukou – jsou stále lepší. 

AI v roli ochránce i útočníka

Umělá inteligence má dvě stránky. Na jedné straně pomáhá. Ve složkách integrovaného záchranného systému třeba s identifikací opakujících se případů a vyhledávání informací v historii nebo při trasování lidí podle určitého vzorce chování. V energetice dělá predikce spotřeby a chování odběratelů, na železnici řídí vlaky… Umí ale i škodit.

Negativním fenoménem poslední doby jsou takzvaná deepfake videa zobrazující nepravdivý digitální obsah. „Technologie na generování fotek, videí i hlasových záznamů se průběžně zdokonalují. Dnes to pořád ještě dokážeme nějakým způsobem rozpoznat, s trochou cviku si všimneme třeba drobných chyb v obraze nebo mluvě. Ale pomalu se dostáváme na hranu a je jen otázka času, kdy už to nebude v našich rozpoznávacích schopnostech. Potom přijde na řadu souboj umělých inteligencí,“ zmiňuje Bajer. 

Umělá inteligence místo lidí? OpenAI představila platformu pro nasazení AI agentů

Zprávy z firem

Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.

nst

Přečíst článek

Podobné souboje mezi „hodnou a zlou“ umělou inteligencí ale nebudou jen otázkou deepfaků, nýbrž i samotné ochrany a nabourávání sítí. „Síť je živý mechanismus, není to jen drát natažený z místa A do místa B. Je to série bodů, kterými informace prochází. AI nám dnes pomáhá s tím, aby zpráva šla správným směrem a dorazila do cíle s co nejmenším zpožděním,“ popisuje Bajer a pokračuje: „Na druhé straně pak zase díky umělé inteligenci dokáží potenciální útočníci tyto mechanismy odposlouchávat. Už na to nepotřebují hackery, stačí jim algoritmus strojového učení, který se dokáže přizpůsobit chování uživatelů v síti a naučí se napodobit jejich chování. O to těžší bude do budoucna zjistit, zda se skutečně jedná o útok, nebo je to normální chování někoho v rámci sítě. V tom je to velmi nebezpečné.“ 

Zcela přirozeně tak nastává „závod ve zbrojení“, kdy se jak v koncových zařízeních tak i v síťových prvcích využívají mechanismy zkoumající chování uživatelů v rámci sítě. Ty pak dokáží vypozorovat, když se někdo nebo něco chová nestandardně. Jak ale upozorňuje Martin Bajer, ani drobná odchylka od normálu nemusí znamenat, že se jedná o útok. Někdy může jít o jinak neškodnou změnu chování uživatele. Proto jde ruku v ruce s větším zabezpečováním systémů také pravidelné školení lidí. 

„Ze dvou třetin je to pořád o lidech, technologie tvoří zbytek. Ne každý dokáže odhalit rafinovaný podvod, lidé se tak stávají pomyslným nejslabším článkem řetězce. Proto s nimi musíme neustále pracovat, říkat jim, jak se mají v sítích chovat, na co mohou kliknout, jaké chování je podezřelé a kdy by to měli hlásit. Dnes už i ze zákona probíhají povinná školení na kybernetickou bezpečnost. To je určitě posun k lepšímu, dřív tady nic takového nebylo,“ vysvětluje Bajer. Zdůrazňuje, že základem je dvojí ověřování informací. Útočníkům totiž nahrává do karet i fakt, že lidé se přirozeně bojí ptát, aby nedali najevo „slabost“. 

David Ondráčka: Doba post-uhelná. Ostravsko a Karvinsko hledají novou cestu

Názory

Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?

David Ondráčka

Přečíst článek

Budoucnost je v 5G sítích

Technologický vývoj jde rychle dopředu, některá odvětví ale zůstávají konzervativní, což s ohledem na bezpečnost situaci lehce komplikuje. Zatímco v energetice se komunikační standardy a sítě mění v pěti až desetiletých periodách, na železnici to může trvat klidně třicet let. „Do sítě se tak přidávají různé prvky, které umí číst staré protokoly a propojovat moderní technologie s jejich předchůdci. Tyto technologie jsou sice stále spolehlivé, z hlediska bezpečnosti ovšem nebyly navrhovány pro dnešní dobu. Proto musíme hledat prostředky, jak je zabezpečit a stavět kolem nich ploty,“ vysvětluje Bajer. 

Síť pro kritickou infrastrukturu v Česku přirozeně není jen jedna. Je tady síť ministerstva vnitra určená pro nejkritičtější část, tedy pro stát, silové složky a složky integrovaného záchranného systému. Energetiky, doprava a další aktéři pak mají sítě vlastní. Výhodou je, že tyto sítě byly už historicky budované jako kritické, jsou tak dostatečně robustní a s novými technologiemi se postupně upgradují. Teď je ale po letech čeká velká změna. 

Přichází spolu s 5G sítěmi, které výrazně mění mobilní složku kritické infrastruktury. Přinášejí nový standard MCX, který nahradí stávající Tetrapol a umožní právě přenos nejen hlasu, ale i videí a dalších dat. Důležitým aktérem se i v této oblasti stane ministerstvo vnitra, které dnes provozuje radiovou síť založenou na standardu Tetrapol. Do budoucna se stane alternativním mobilním operátorem a poskytne klíčovým složkám kritické infrastruktury služby založené na 5G sítích a MCX řešeních. „Začíná se na tom pracovat, ministerstvo vnitra vypsalo výzvu v rámci IROP, tedy Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), potom bude následovat série výběrových řízení na dodavatele,“ říká Bajer a dodává: „Změna, kterou 5G a MCX přinášejí, tak nebude jen technologickým upgradem, ale zásadním posunem v tom, jak stát a klíčové služby komunikují v krizových situacích.“