Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise připravuje již devatenáctý soubor sankčních opatření, mohl by být představen v několika příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale rovněž i finančních služeb.

„Musíme tu válku zastavit, musíme podporovat Ukrajinu a zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl Costa. „Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu,“ dodal předseda unijních summitů. Rusko zahájilo celoplošnou vojenskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Costa zdůraznil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mírová jednání ihned přistoupil. Naopak Rusko v posledních dnech zvýšilo útoky na Ukrajinu, ničí stále více infrastruktury a zabíjí více lidí, uvedl Costa.

Agentura Bloomberg s odvoláním na unijní zdroje napsala, že nové sankce by se mohly dotknout šesti ruských bank a energetických společností. Zasáhnout mají také ruský systém plateb a kreditních karet, stejně jako kryptoměnové burzy. V plánu jsou také další opatření proti ruskému ropnému sektoru.

Sankce by se podle diplomatických zdrojů agentury Reuters měly vztahovat i na dvě banky ve středoasijských zemích. Evropská komise by měla návrh balíčku představit do pátku, píše Reuters.

Dlouhodobá hrozba pro Evropu

Finský premiér Petteri Orpo uvedl, že Rusko představuje dlouhodobou hrozbu pro Evropu, zejména pro její východní část. „Nebezpečí Putinova Ruska nezmizí, ani kdyby boje na Ukrajině skončily hned zítra,“ uvedl finský premiér. Jeho země sdílí s Ruskem pozemní hranici v délce přes 1300 kilometrů. „Podpora Ukrajiny a odhodlání proti Rusku jsou nejlepší investice do naší společné bezpečnosti,“ dodal Orpo.

Předseda finské vlády rovněž uvedl, že je potřeba využít všech možností, jak dál podporovat Ukrajinu. Zdůraznil i význam vojenské pomoci prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). „Nesmíme dovolit žádnému členskému státu, aby podobná rozhodnutí blokoval,“ prohlásil Orpo. Platby prostřednictvím EPF stále blokuje Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán udržuje blízké vztahy s Moskvou.

Aktualizováno

Španělsko zesílí tlak na Izrael, uvedl premiér Sánchez. Situaci v Gaze označil za genocidu

Politika

Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.

ČTK

Přečíst článek

Už pošesté v řadě stoupla průmyslová výroba v Česku, uvedl v pravidelném přehledu Český statistický úřad. Ten dále zveřejnil i výsledky zahraničního obchodu a stavební produkce.

Průmyslová výroba v Česku v červenci zrychlila meziroční růst na 1,8 procenta po červnovém zvýšení o 0,2 procenta. Stoupla pošesté po sobě. Meziroční růst táhl automobilový a gumárenský průmysl. Hodnota nových zakázek po červnovém poklesu v červenci meziročně vzrostla. Proti červnu se průmyslová výroba v Česku zvýšila o 0,8 procenta.

„Průmyslová produkce v červenci vzrostla. K růstu nejvíce přispěly výroba motorových vozidel a výroba pryžových a plastových výrobků, zejména pneumatik,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Růst podle ČSÚ zaznamenaly také podniky ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo ve výrobě elektrických zařízení. Částečně vlivem nižší srovnávací základny se meziročně zvýšila těžba uhlí. Klesla výroba nápojů, potravin nebo textilií.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v červenci ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 6,6 procenta. Objednávky ze zahraničí se zvýšily o 2,9 procenta, z tuzemska o 13 procent. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 2,9 procenta.

„Růst nových zakázek v průmyslu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel. Jejich hodnota se v tomto odvětví vlivem nízké srovnávací základny meziročně zvýšila o 15 procent. Významné dlouhodobé zakázky uzavřely podniky vyrábějící ostatní dopravní prostředky a zařízení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Meziročně ubylo objednávek ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě strojů a zařízení.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o 1,9 procenta. Průměrná mzda pracovníků se proti loňskému červenci zvýšila o pět procent.

Rok od Draghiho kritické zprávy: Hlavní změnou je, že USA nelákají evropské inovátory

Money

Silné varování před zaostáváním evropské ekonomiky přinesla před rokem zveřejněná takzvaná Draghiho zpráva. Jako jedno z podstatných řešení doporučovala stimulovat výzkum a zejména rozvoj moderních technologií. K možnému zlepšení od té doby Evropě asi nejvíc (a nechtěně) přispěl Donald Trump.

Josef Tuček

Přečíst článek

Počet dokončených bytů klesl

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně vzrostla o 10,1 procenta. Meziroční růst zaznamenala podeváté v řadě, tempo růstu zpomalilo, v červnu to bylo po revizi o 15,2 procenta. Produkce v pozemním stavitelství v červenci meziročně stoupla o 9,2 procenta a v inženýrském o 11,5 procenta. Meziměsíčně byla stavební výroba vyšší o jedno procento.

Stavební výroba letos meziročně vzrostla v každém měsíci. Dvouciferný meziroční růst evidují statistici potřetí v řadě, v květnu to bylo o 13,6 procenta.

Orientační hodnota staveb, na které bylo v červenci vydáno stavební povolení, dosáhla 54,2 miliardy korun, což bylo meziročně o 37,9 procenta více. „K meziročnímu růstu orientační hodnoty staveb přispělo povolení rekonstrukce velké dopravní stavby v řádu miliard korun. Nicméně i po modelovém odečtení staveb s rozpočty nad miliardu korun by byla orientační hodnota nad úrovní loňského července,“ podotkl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

V červenci se začalo stavět 2628 bytů, oproti loňskému sedmému měsíci to bylo o 9,2 procenta méně. Počet dokončených bytů klesl meziročně o 13,4 procenta na 2353 bytů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v červenci meziročně zvýšil o 0,6 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti loňskému červenci vzrostla o 3,8 procenta.

Bytová politika za 162 milionů. V Jablonci nad Nisou přestaví nevyužitou dětskou nemocnici

Reality

Jablonec nad Nisou plánuje přestavět léta nevyužívanou budovu dětské nemocnice v ulici Petra Bezruče na byty, které městu chybí. V architektonické soutěži na konverzi budovy zvítězil návrh spolupracujících týmů architektů z atelieru gram a büro hacke.

ČTK

Přečíst článek

Poprvé se schodkem 1,7 miliardy

Zahraniční obchod ČR letos poprvé skončil v červenci schodkem 1,7 miliardy korun, meziročně byl o 5,5 miliardy korun nižší. Vývoj negativně ovlivnila především bilance kovodělných výrobků. Příznivý vliv měl přebytek obchodu s motorovými vozidly. 

„Stejně jako loni skončila i letos obchodní bilance poprvé se záporným výsledkem v červenci. Letošní červencová bilance byla ovšem příznivější, zejména díky meziročně vyššímu vývozu motorových vozidel, který vzrostl o více než 12 miliard korun,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. „Ani odstávky výroby kvůli celozávodním dovoleným neměly vliv na meziroční srovnatelnost výsledku, jelikož převážně spadaly do stejného letního měsíce,“ doplnila.

Meziročně vzrostl vývoz o 4,7 procenta na 375,2 miliardy korun a dovoz se zvýšil o 3,1 procenta na 376,9 miliardy korun. Meziměsíčně po sezonním očištění se snížil vývoz o 4,2 procenta a dovoz o 3,8 procenta. Červenec 2025 měl o jeden pracovní den více než červenec 2024.

Bilance kovodělných výrobků se zhoršila o 5,2 miliardy korun přechodem z aktiva do pasiva. Deficit obchodu u zemědělských produktů se prohloubil o 1,2 miliardy korun, u základních kovů o miliardu korun. Příznivý vliv na zahraniční obchod měl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 5,1 miliardy korun, s ostatními dopravními prostředky o tři miliardy korun a stroji a zařízeními o 2,3 miliardy korun.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU se v červenci meziročně zvýšil o 2,4 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se zmenšil o 6,5 miliardy korun.

Za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 136,7 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 9,4 miliardy korun. Od začátku roku stoupl vývoz o 4,5 procenta a dovoz o 5,1 procenta.

ČSÚ zároveň dnes zveřejnil zpřesnění údajů za loňský rok. Podle definitivních údajů za rok 2024 vzrostl meziročně vývoz o pět procent na 4,7 bilionu korun a dovoz o 2,8 procenta na 4,4 bilionu korun. Bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila přebytkem 220,5 miliardy korun, který byl o 98 miliard korun vyšší než v roce 2023.