Průmyslová výroba v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 1,1 procenta, což je mírné zrychlení oproti zářijovému revidovanému růstu o 0,8 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Produkce ale meziměsíčně klesla o 0,1 procenta. Nejvíce se na růstu podílel kovozpracující průmysl, výroba strojů a zařízení či plastových a pryžových výrobků. Výroba motorových vozidel naopak klesla o 6,5 procenta a těžba o 14 procent.
Průmyslová výroba v Česku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září téměř o pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů. Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který zároveň představil i výsledky tuzemské stavební výroby i zahraničního obchodu.
Průmysl v Česku zrychlil v září meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta. Je to třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek pro český průmysl podle statistiků ve srovnání s loňským zářím spadla o 5,2 procenta.
Český průmysl klesá. V červenci to bylo meziročně o 2,8 procenta. Výrazný podíl na celkovém poklesu měla výroba a rozvod elektřiny a plynu, uvedl to Český statistický úřad, který zároveň ukázal i výsledky české stavební výroby a zahraničního obchodu. Ani tyto hodnoty však nevykázaly pozitivní hodnoty.
Průmyslová výroba v Česku svým květnovým výkonem pozitivně překvapila. Vykázala totiž solidní meziměsíční nárůst, o 1,6 procenta. Po citelném poklesu, jenž nastal mezi březnem a dubnem, v rozsahu 1,9 procenta, se jedná o výrazné zlepšení meziměsíční dynamiky. Díky ní meziročně průmysl v květnu přidal 1,4 procenta, což je rovněž lepší než očekávaný výsledek.
Duben byl slabším měsícem nejenom pro průmysl, ale i pro stavebnictví. Stavební výroba totiž v tomto měsíci poklesla meziměsíčně o 3,4 procenta i meziročně o 6,4 procenta. Vrátila se tak pod úroveň předcovidového roku 2019, komentuje čerstvá data z Českého statistického úřadu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Tuzemský automobilový průmysl se v březnu pozitivně podepsal pod celkové výsledky průmyslové výroby a zahraničního obchodu ČR. Naopak stavební výroba v březnu zrychlila svůj pokles, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Také v prvním prázdninovém měsíci pokračoval meziroční růst cen všech výrobců. V průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalil. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta. Stavebnictví v září stouplo, naopak zahraniční obchod se meziročně propadl do minusu.
Průmysl v červenci zpomalil meziroční růst na sedm procent z červnových 11,1 procenta. Stavební výroba v Česku zpomalila meziroční růst na 0,5 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.
