Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Španělsko zesílí tlak na Izrael, uvedl premiér Sánchez. Situaci v Gaze označil za genocidu

Španělský premiér Pedro Sánchez
ČTK
 ČTK

Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael a dění v palestinském Pásmu Gazy označil za genocidu. Španělsko podle Sáncheze zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území a vyhlásí na Izrael zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma Gazy a zvýší podporu Palestinské samosprávě. Izrael kritiku odmítl, podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od problémů své vlády.

„To, co dělá Izrael, není obrana, je to vyhlazování národa, který se nemůže bránit,“ uvedl Sánchez k situaci v Pásmu Gazy. Španělský úřad vlády vystoupení označil za představení „opatření proti genocidě v Pásmu Gazy“ a sám Sánchez toto slovo i použil. Dění v Pásmu Gazy označil „za jednu z nejhanebnějších událostí 21. století“. Dodal, že Španělsko opakovaně odsoudilo teroristické útoky Hamásu ze 7. října, které izraelskou válku vyvolaly.

Sánchez uvedl, že Španělsko vládním dekretem zastaví veškeré obchodování se zbraněmi a vojenským materiálem s Izraelem. Španělsko také například neumožní využívat přístavy v zemi lodím, které převáží palivo pro izraelskou armádu. Španělská vláda chce zakázat vstup na své území lidem přímo zapojených do páchání genocidy v Pásmu Gazy. Celkem Sánchez oznámil devět opatření, která podle něj začnou platit v krátké době. „Víme, že všechna tato opatření nebudou stačit na zastavení invaze a válečných zločinů (v Pásmu Gazy), ale doufáme, že se zvýší tlak na (izraelského) premiéra (Benjamina) Netanjahua a jeho vládu, aby částečně ulevili utrpení, které zažívá palestinský lid,“ uvedl Sánchez.

Slovenský premiér Robert Fico a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Chcete konec války? Pak Ukrajina nesmí do NATO, uvedl Fico

Hlavním předpokladem ukončení války na Ukrajině je to, aby Kyjev nevstoupil do NATO. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který ambice Kyjeva na vstup do Severoatlantické aliance dlouhodobě odmítá. Slovensko podle něj nevyšle své vojáky na Ukrajinu v rámci poskytnutí bezpečnostních záruk po dojednání míru s Ruskem, které sousední zemi vojensky napadlo v únoru 2022.

Přečíst článek

Nepřátelská politická linie

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar reagoval slovy, že španělská vláda má vůči Izraeli „nepřátelskou politickou linii“. Podle něj se Sánchez jen snaží odvrátit pozornost od údajných problémů s korupcí své vlády. Saar uvedl, že Izrael zakáže vstup na své území španělské vicepremiérce Yolandě Díazové a ministryni pro mládež Siře Regoové. Další opatření by mohl Saar oznámit pod konzultacích s premiérem Netanjahuem.

Španělský premiér poukázal, že již dříve Madrid udělal řadu diplomatických kroků ve snaze ukončit válku v Pásmu Gazy a urovnat konflikt. Mezi těmito kroky je i uznání Palestinského státu, což Izrael ostře kritizuje. Španělsko v Evropské unii patří mezi státy, které jsou nejkritičtější vůči počínání Izraele v Pásmu Gazy.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.

Podle posledních zveřejněných údajů místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito více než 64 200 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.

Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.

Související

Poslední varování. Trump vyzval Hamás, aby přijal jeho návrh o propuštění rukojmích

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.

„Izraelci mé podmínky přijali. Nastal čas, aby je přijal i Hamás,“ uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Varoval jsem Hamás před důsledky nepřijetí. Toto je mé poslední varování, další už nebude!“ dodal šéf Bílého domu.

Zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na zdroj blízký izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi uvedl, že Izrael „velmi vážně zvažuje“ Trumpův nový návrh dohody o propuštění rukojmích a příměří v Pásmu Gazy. „Zdá se, že ho Hamás nepřijme,“ uvedl zdroj.

Hamás večer uvedl, že přes prostředníky obdržel od Spojených států určité nápady na dosažení dohody o příměří v Gaze. Hnutí bez dalších podrobností dodalo, že s mediátory diskutuje o způsobech, jak tyto nápady rozvíjet. Hamás rovněž zopakoval svou připravenost k jednáním o propuštění všech rukojmích výměnou za „jasné oznámení o ukončení války“ a úplné stažení izraelských sil z pásma.

Porsche

Porsche vzdoruje Trumpovým clům. Výrobu do USA přesunout nechce

Německá automobilka Porsche zatím navzdory zvýšeným americkým clům neplánuje výrobu svých luxusních sportovních vozů ve Spojených státech. V rozhovoru s listem Handelsblatt to podle agentury DPA řekl šéf severoamerických aktivit podniku Timo Resch.

Přečíst článek

Návrh podle izraelské stanice Channel 12 počítá s propuštěním všech rukojmích v první den příměří a s ukončením války v Pásmu Gazy, pokud následná jednání přinesou výsledky. Celkem by podle stanice mělo jít o propuštění 48 rukojmích, včetně vydání těl zemřelých, výměnou za to, že by Izrael propustil stovky Palestinců „jenž mají na rukou krev“ a tisíce dalších vězňů. Izraelská armáda by také musela odvolat chystanou okupaci města Gaza. Pod Trumpovým dohledem by pak obě strany začaly jednat o ukončení války, přičemž příměří by zůstalo v platnosti, dokud budou jednání pokračovat. Podle stanice Trump návrh vymyslel spolu se svým zmocněncem Stevem Witkoffem, když spolu před týdnem hráli golf. Witkoff pak návrh předal prostřednictvím Trumpova důvěrníka Bishara Bahbaha a izraelského mírového aktivisty Geršona Baskina.

Witkoff se minulý týden také v Paříži setkal s katarskými zástupci, aby plán projednal. Podle Channel 12 Hamás nedůvěřuje návrhům, jehož zprostředkovali nejsou Katar a Egypt a není ochoten Trumpovi věřit poté, co nedostal nic výměnou za květnové propuštění americko-izraelského rukojmího Edana Alexandera, ačkoliv z jednání vyplývalo, že Washington měl vyvinout větší tlak na Izrael, aby válku ukončil.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu. Podle posledních zveřejněných údajů místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito více než 64.200 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.

Související

Největší ruský vzdušný útok na Ukrajinu. V Kyjevě umírali lidé a hořel úřad vlády

Ruský útok na Kyjev
ČTK
 ČTK

Ruské síly v noci při rozsáhlém vzdušném útoku vyslaly na Ukrajinu 805 dronů Šáhed a dronových návnad sloužících k oklamání protivzdušné obrany, zaútočily také devíti raketami. Uvedlo to velitelství ukrajinského letectva, podle médií je to rekordní údaj. Obráncům se podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely.

V Kyjevě noční útoky zapálily několik budov, zranily 18 lidí a tři osoby zabily, mezi nimi i roční dítě. Kvůli útokům na západní Ukrajinu vzlétly polské stíhačky, napsala dnes agentura Reuters. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.

Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. "Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy," zdůraznila šéfka vlády země, která se ruské agresi brání už od února 2022. Podle serveru listu Ukrajinska pravda jsou počty dnes v noci vyslaných dronů novým rekordem.

Vladimir Putin na jednání na Aljašce

Putin vyhrožuje. Vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem

Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin.

Přečíst článek

Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo jedné hodiny. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Ruské útoky v metropoli zranily 18 lidí, včetně těhotné ženy, a zabily dvě ženy a roční dítě, citoval Reuters starostu Vitalije Klička.

"Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle," uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.

Poté, co Rusko zahájilo letecké údery i na západní Ukrajinu poblíž hranic s Polskem, vzlétla polská a spojenecká letadla. Pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti, uvedlo polské operační velení.

Ukrajinský dronový útok naopak podle Reuters způsobil požár v Ilské rafinerii u Krasnodaru na jihozápadě Ruska, který byl rychle uhašen a který si nevyžádal žádné oběti. Zdejší personál se při zásahu evakuoval do krytů, dodala agentura. Ruská agentura RIA Novosti ráno uvedla, že ruská protivzdušná obrana v noci zničila 69 ukrajinských bezpilotních strojů.

Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi. Ruská vojska vpadla do sousední země v únoru 2022 na rozkaz prezidenta Vladimira Putina. Terčem intenzivních ruských vzdušných úderů se Ukrajina stává opakovaně, a to i v poslední době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží přesvědčit obě strany k uzavření mírové dohody. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce rychlé dojednání míru, Putin si klade podmínky, které Západ označuje za zdržovací taktiku.

Tisíce litevských dronů pro Ukrajinu leží ve skladech, prý kvůli byrokracii

Ukrajinci napadli další dvě ruské rafinérie

Ukrajinské drony napadly dvě ruské rafinérie, v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, ve kterých vypukly požáry, informoval server Meduza s odvoláním na místní úřady a záběry ze sociálních sítí. Ukrajinské drony v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme