Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na posílení evropských obranných schopností. Jsou v něm konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků v nynějších vojenských schopnostech zemí unie od protivzdušné a protiraketové obrany až po drony, dělostřelectvo, umělou inteligenci či oblast kybernetiky.

Hovoří rovněž o urychlení investic do obrany ve všech členských státech bloku a určuje vlajkové projekty, mezi kterými je například protidronová obrana. Některé projekty by měly být zahájeny už příští rok.

„Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území. A Evropa musí reagovat jednotně, solidárně a odhodlaně,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Vlajkové projekty

Takzvaná cestovní mapa podle ní přechází od plánů k činům a navrhuje čtyři evropské vlajkové projekty: Protidronová obrana (European Drone Wall), Ochrana východního křídla EU (Eastern Flank Watch), Štít protivzdušné obrany (Air Defence Shield) a Vesmírný obranný štít (Defence Space Shield). „To vše posílí náš obranný průmysl, urychlí výrobu a zároveň povede k zachování naší dlouhodobé podpory Ukrajině,“ dodala.

Veškerý pokrok v oblasti bude shrnovat každoroční zpráva o obranné připravenosti, kterou bude komise prezentovat unijním prezidentům a premiérům vždy na říjnové Evropské radě.

Evropská komise zdůrazňuje, že jde o odstraňování nedostatků ve schopnostech jednotlivých zemí, nikoli o budování operačních struktur, protože to spadá pod Severoatlantickou alianci. Zpráva říká, že například projekt na monitorování východního křídla EU bude plně v souladu s integrovanou strukturou velení a řízení NATO a bude doplňovat alianční misi Eastern Sentry (Východní stráž).

„Do roku 2030 potřebuje Evropa dostatečně silnou obrannou pozici, aby mohla věrohodně odradit své protivníky a reagovat na jakékoli agresivní útoky. Aby byla Evropa v roce 2030 připravena, musí začít jednat již nyní,“ píše se v 16stránkovém dokumentu.

Unijní exekutiva zároveň zdůrazňuje, že obrana i nadále zůstává suverénní pravomocí jednotlivých států EU, nicméně komise chce působit jako zprostředkovatel a nabízet „jednotné kontaktní místo“ pro technické poradenství a přístup k financování ze strany EU. Komise rovněž zdůrazňuje důležitosti společných nákupů vojenského vybavení.

Zelenskyj jede pro pomoc k Trumpovi. Chce využít jeho frustrace z Putina

Politika

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá na další návštěvu Bílého domu, v době, kdy jeho země potřebuje nejen dodávky zbraní a prostředků protivzdušné obrany, ale také energetickou pomoc před nadcházející zimou. Agentura Bloomberg uvádí, že Zelenskyj má plán, jak přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o poskytnutí pomoci Ukrajině.

fry

Přečíst článek

„Nebezpečí nezmizí ani po skončení války na Ukrajině. Je jasné, že musíme posílit naši obranu proti Rusku,“ uvedla na tiskové konferenci v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle komise nyní vyžadují největší naléhavost dva projekty - Ochrana východního křídla EU a Protidronová obrana. Oba projekty by měly mít podle milníků stanovených v dokumentu EK počáteční kapacitu do konce příštího roku. Protidronová obrana by pak měla být plně funkční do konce roku 2027 a Ochrana východního křídla EU na konci roku 2028.

Kromě vlajkových projektů chce EU dosáhnout obranné připravenosti i prostřednictvím takzvaných koalic členských států, které se zaměří na odstranění nedostatků v určitých obranných schopnostech. „Budou to členské státy, které budou činit rozhodnutí, co nakoupit a od koho,“ zdůraznila Kallasová.

Koalice států se zaměří na devět klíčových oblastí, které byly identifikovány. Jde o protivzdušnou a protiraketovou obranu, strategické prostředky, vojenskou mobilitu, dělostřelecké systémy, kybernetiku, umělou inteligenci a elektronickou válku, rakety a munici, drony a protidrony, pozemní boj a námořní boj. Podle šéfky unijní diplomacie jedna z těchto koalic už vznikla, týká se dronů a vedou ji Nizozemsko a Lotyšsko.

„Každá koalice by si měla stanovit konkrétní cíle s lhůtami, které je třeba dodržet,“ stojí v dokumentu EK. Koalice by přitom měly zůstat otevřené pro další členské státy, které se budou chtít připojit později. Úkolem unijní exekutivy pak bude zajistit propojení mezi těmito koalicemi a finančními nástroji EU, například pokud jde o čerpání půjčky z programu SAFE.

Nový finanční nástroj SAFE umožní půjčky na vojenské vybavení. O půjčku požádalo celkem 19 zemí včetně Česka, platí zde přitom pevné lhůty. Státy musí do 30. listopadu předložit komisi plány s konkrétními projekty, tedy určit, za co chtějí peníze utratit a s kým budou spolupracovat, do ledna je pak unijní exekutiva schválí a dohoda o půjčce by měla být hotova v březnu příštího roku.

Ukrajinská zbrojovka začala vyrábět munici ve spolupráci se Strnadem

Zprávy z firem

Na Ukrajině začala výroba velkorážové munice ve spolupráci s českým holdingem Czechoslovak Group, uvedl server e15.cz. Firma CSG ukrajinskému partnerovi, kterým je zbrojovka Ukrajinska bronetechnika, poskytla licenci a know-how, dodávat bude také část komponentů. Spolupráci uzavřely obě společnosti loni na podzim. Ukrajinský server Militarnyj tehdy uvedl, že výroba se bude týkat mimo jiné dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů.

ČTK

Přečíst článek

Společné nákupy vojenského vybavení

Komise zdůrazňuje, že členské státy by měly zvýšit koordinaci a zadávat veřejné zakázky společně. „Obranné zakázky zůstávají převážně v národní kompetenci, což vede k fragmentaci, inflaci nákladů a nedostatečné interoperabilitě. V roce 2007 se členské státy dohodly, že 35 procent svých investic do obrany věnují na společné zakázky. Dosud však tento podíl zůstává pod 20 procenty,“ uvádí dokument komise.

Unijní exekutiva tlačí na členské státy EU, aby vojenské vybavení nakupovaly společně, a chce, aby do konce roku 2027 alespoň 40 procent obranných zakázek tvořily společné zakázky. Plán také stanoví cíle, aby do roku 2028 alespoň 55 procent nákupů zbraní pocházelo od společností z EU a Ukrajiny a do roku 2030 alespoň 60 procent.

Šéfka unijní diplomacie dnes rovněž zdůraznila, že Ukrajina je stále první obrannou linií Evropy. „Proto jsou součástí plánu i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Nejsilnější bezpečnostní zárukou je přitom silný ukrajinský obranný průmysl a silná ukrajinská armáda,“ uvedla Kallasová. I zde komisní dokument stanovuje milníky, včetně vytvoření takzvané dronové aliance s Ukrajinou do začátku příštího roku. „Ukrajinská obrana proti dronům je světová třída. V pondělí jsme byli s místopředsedkyní komise Hennou Virkkunenovou v Kyjevě a navštívili jsme také továrny na drony. Je neuvěřitelné, co dělají. Musíme využít jejich zkušeností z bojiště, ale také jejich inovací, abychom na tom společně mohli stavět,“ dodala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá na další návštěvu Bílého domu, v době, kdy jeho země potřebuje nejen dodávky zbraní a prostředků protivzdušné obrany, ale také energetickou pomoc před nadcházející zimou. Agentura Bloomberg uvádí, že Zelenskyj má plán, jak přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o poskytnutí pomoci Ukrajině.

Podle Bloombergu chce Zelenskyj využít Trumpovy rostoucí frustrace z ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco doposud jejich vzájemná jednání v Bílém domě nepřinesla zásadní pokrok v ukončení roky trvajícího konfliktu, nyní přichází Kyjev s novou nabídkou vzájemné spolupráce.

Ukrajina nabízí sdílení svých pokročilých dronových technologií výměnou za americké zbraně a energetické suroviny. Diskutuje se o výrobě ukrajinských dronů přímo v USA nebo v Evropě pro potřeby americké armády. „Zahájili jsme jednání o unikátní dohodě o sdílení technologií, která by Spojeným státům umožnila přístup k našim nejmodernějším dronům,“ uvedla ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanyšynová. „Je to strategická výhoda nejen pro Ukrajinu, ale i pro globální bezpečnost Spojených států a jejich spojenců,“ doplnila.

Zima se blíží

Kromě zbraní se část jednání zaměří na energetiku. Spojené státy zvažují dodávky zkapalněného zemního plynu, které by pomohly pokrýt ukrajinské potřeby po ruských útocích na zásobovací sítě. Na oplátku by Kyjev mohl nabídnout americkým ropným společnostem využití ukrajinských plynovodů pro export do Slovenska a Maďarska – tedy zemí, které jsou v rámci EU stále závislé na dovozu ruské energie.

Trumpova administrativa ale zároveň zdůrazňuje, že evropské země musí nést větší díl nákladů na obranu. Ministr obrany USA Pete Hegseth v Bruselu prohlásil, že Spojené státy podporují koncept „Evropou vedeného NATO“, který má posílit finanční odpovědnost spojenců.

Zelenskyj se však snaží amerického prezidenta přesvědčit, že další podpora je investicí do stability celého Západu. Ukrajina podle něj připravila jak vojenské, tak ekonomické návrhy a je ochotna otevřít se i většímu exportu vlastních vojenských technologií. Několik neevropských států už projevilo zájem o nákup ukrajinských námořních dronů, uvádí Bloomberg.

Kyjev zároveň doufá, že Trumpův nedávný úspěch při zprostředkování dohody v Gaze by mohl posílit jeho ochotu hledat podobné řešení i ve východní Evropě. „Jsme v historickém momentu,“ uvedl ministr Hegseth. „Prezident, který dosáhl míru na Blízkém východě, může pomoci přinést stabilitu i Ukrajině,“ doplnil.

Německo vítá příměří v Pásmu Gazy. Chce se podílet na jeho obnově

Politika

Německý kancléř Friedrich Merz dnes přivítal příměří v Pásmu Gazy. V prohlášení vyzval k propuštění všech zbývajících rukojmích a rychlému doručení humanitární pomoci lidem v Pásmu Gazy.

ČTK

Přečíst článek