Starlink může zamířit přímo do kapes Američanů. SpaceX podle Financial Times chystá mobilní službu pro běžné zákazníky a mohla by se pustit do přímého souboje s operátory Verizon, AT&T a T-Mobile.
Vesmírná společnost SpaceX plánuje spustit satelitní internetovou službu Starlink pro americké spotřebitele. S odkazem na sdělení podniku investorům o tom píše web deníku Financial Times. Společnost podnikatele Elona Muska by tak mohla začít přímo konkurovat velkým americkým telekomunikačním operátorům Verizon, AT&T a T-Mobile, uvádí list.
SpaceX již ve Spojených státech nabízí přímé připojení k mobilní síti operátora T-Mobile. Z vesmíru zajišťuje doplňkové pokrytí, a rozšiřuje tak přístup k internetu do odlehlých oblastí.
Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwellová investorům podle deníku sdělila, že by firma chtěla na trh uvést službu pro drobné spotřebitele a že by mohla vybudovat vlastní pozemní mobilní síť v USA. To by podle FT znamenalo, že by Starlink prodával mobilní smlouvy individuálním zákazníkům.
SpaceX · NASDAQ: SPCX
SpaceX
Aktuální cena akcií
Akcie se po silné post-IPO rally propadly níže, ale stále zůstávají nad upisovací cenou 135 USD.
Aktuálně$153,00 26. 6. 2026 · 00:15 UTC
Vývoj od začátku obchodování
IPO cena → post-IPO vrchol → aktuální cena
Od IPO+13,3 %
Aktuální cena$153,00 poslední dostupná kotace
Denní změna−$1,69 proti předchozímu závěru
IPO cena$135 upisovací cena akcie
Příchod SpaceX na maloobchodní trh by byl jednou z nejvýznamnějších komerčních expanzí společnosti od spuštění Starlinku, uvádí list. Starlink již působí ve více než 150 zemích po celém světě a nabízí vysokorychlostní internetové připojení prostřednictvím své sítě satelitů.
Musk už není dolarový bilionář. Burza mu připomněla, že ani rakety nelétají pořád vzhůru
Muskův bilionářský titul vydržel jen krátce. Akcie SpaceX po prudkém růstu zchladly a spolu s poklesem Tesly stáhly hodnotu jeho majetku pod hranici jednoho bilionu dolarů. Trh tak začíná testovat, zda ocenění vesmírné firmy není příliš ambiciózní.
Akcie SpaceX po rekordním IPO tvrdě couvají. Firma za tři dny smazala přes 600 miliard dolarů, tedy více než 12,7 bilionu korun, a trh začíná řešit její plánované zadlužení kvůli ambicím v umělé inteligenci.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Už žádná hluchá místa na mapě. Musk a T-mobile chtějí pokrýt Ameriku signálem úplně všude
Čínské automobilky v Evropě poprvé překročily desetiprocentní podíl na trhu. Podle Bloombergu jim pomáhá sázka na hybridy, agresivní ceny a bohatší výbava, zatímco evropské značky dál zápasí s drahou elektromobilitou i opatrnými zákazníky.
Čínské automobilky dál zrychlují v Evropě. Podle agentury Bloomberg se jejich auta v květnu poprvé podílela na nových nákupech v regionu více než desetinou. Pomáhá jim hlavně kombinace nižší ceny, bohatší výbavy a rychlé reakce na to, že evropští zákazníci zatím nechtějí přecházet výhradně na čistě elektrická auta.
Podle analytiků společnosti Dataforce získaly čínské značky v květnu 11 procent evropského trhu. Výrazně jim pomohly hybridní a plug-in hybridní modely, například SUV MG S9. Čínské automobilky si připsaly téměř čtvrtinu všech nově prodaných hybridů a rostla také poptávka po jejich plně elektrických vozech.
Nová pracovní místa u Berlína. Tesla rozšiřuje svou jedinou evropskou gigafactory
Tesla znovu šlape na plyn v Evropě. V německé továrně u Berlína chce nabrat dalších 1000 lidí a od října vyrábět až 7500 elektromobilů týdně. Vedle aut chystá i rozjezd výroby bateriových článků.
„Čínské automobilky brzy rozpoznaly, že evropští zákazníci ještě nejsou připraveni přejít plně na elektromobily, a podle toho upravily své portfolio, rychleji než většina zavedených západních výrobců,“ uvedl analytik Dataforce Julian Litzinger. Hlavním důvodem jejich růstu je ale podle něj hodnota. Čínské značky dokážou zákazníkům za stejnou cenu nabídnout víc výbavy, výkonu i prostoru než řada zavedených evropských konkurentů.
Litzinger to ukazuje na srovnání dvou sedmimístných SUV. Kupující čínského MG S9 podle něj proti Volkswagenu Tayron ušetří a zároveň získají vyšší výkon, aniž by tím utrpěla kvalita vozu.
Výrobci jako BYD nebo SAIC Motor, jehož původně britská značka MG vede prodeje čínských aut v Evropě, se do regionu tlačí stále agresivněji. Evropa je pro ně důležitým odbytištěm v době, kdy na domácím čínském trhu vzniká přebytek aut a prodeje klesají. Spotřebu v Číně brzdí krize na trhu s bydlením i nejistá situace na pracovním trhu.
Evropská unie se snaží chránit domácí automobilky, jako jsou Volkswagen, Stellantis nebo Renault. Dodatečná cla zavedená v roce 2024 se ale vztahují pouze na plně elektrická auta vyrobená v Číně. Hybridy mají nižší obchodní bariéry, a právě proto jejich dodávky rostou rychleji než u čistě bateriových vozů.
Čínské automobilky navíc těží z domácích subvencí, levnějších pozemků a výhodného financování, což jim snižuje náklady. Výhodou pro ně může být i evropská podpora. V Německu například vláda spustila nový dotační program pro bezemisní vozidla za tři miliardy eur. Vedle elektromobilů se vztahuje i na plug-in hybridy a vozy s prodlužovačem dojezdu.
Největší nárůst prodejů v Německu po spuštění programu podle týdeníku WirtschaftsWoche zaznamenaly právě čínské značky MG a BYD. Jejich prodeje měly vzrůst v průměru o 50 až 75 procent.
Evropští výrobci mezitím narážejí na problémy při přechodu k elektromobilům. Část z nich tlačí na zmírnění unijních emisních cílů, protože zákazníci se k drahým bateriovým autům stavějí opatrně a vadí jim i nerovnoměrná dobíjecí infrastruktura.
Peaq míří do prodeje. Největší elektromobil Škody bude stát od 1,15 milionu
Nový elektrický obr od Škody má cenu. Peaq startuje na 1,15 milionu korun a ve vrcholné výbavě se dostane přes 1,5 milionu. Automobilka sází na sedm míst, dojezd až 630 kilometrů a snahu ubránit domácí trh před sílící čínskou konkurencí.
Podle analytika Citigroup Haralda Hendrikse má unijní politika očekávatelný dopad: domácí výrobci čelí tvrdé regulaci, zatímco zahraniční konkurenti nenesou stejnou nákladovou zátěž. EU by podle něj měla svůj automobilový průmysl chránit podobně jako evropskou ocel.
Brusel už podle německého listu Handelsblatt připravuje rozšíření dodatečných cel také na čínská hybridní auta.
Tlak na Evropu
Tlak na evropské automobilky přitom roste z více stran. Trápí je vysoké ceny energií a práce, slabý domácí trh, americká cla i slábnoucí prodeje v Číně. BMW minulý týden uvedlo, že letos může mít z výroby aut jen minimální výnosy.
Nejrychleji čínské značky rostou ve Spojeném království, Itálii a Španělsku, začínají ale získávat pozice také ve Francii a Německu. V Británii, která na čínská auta neuvaluje zvláštní cla, rychle přibývá značek BYD, MG, Omoda nebo Jaecoo. SUV Jaecoo 7 od Chery Automobile bylo v květnu čtvrtým nejprodávanějším modelem v zemi a pomohlo dostat podíl čínských automobilek nad 16 procent.
Čínští výrobci zároveň posilují snahu vybudovat si v Evropě vlastní výrobní základnu. Děje se tak v době, kdy evropští konkurenti bojují s nadbytečnými kapacitami i tlakem na ziskovost.
Související
Čínské automobilky dál decimují ty evropské. V prodejích předstihly Audi a Renault
Komunisté z Laichterova domu odvezli deset tun knih do stoupy. Dnes se vinohradská ikona od Jana Kotěry vrací k životu. Prapravnuk slavného nakladatele Štěpán Lars Laichter ji obnovuje jako kulturní adresu i funkční byznysový model, kdy zrekonstruované byty od studia Other Projects vydělávají na záchranu historických prostor.
Na první pohled je to krásný vinohradský dům s výraznou fasádou, schodištěm, starými detaily a velkým příběhem. Ve skutečnosti je Laichterův dům v Chopinově ulici manifestem české moderní architektury, rodinným podnikatelským projektem i kulturní pamětí.
Právě tahle kombinace z něj dnes dělá jednu z nejzajímavějších adres v Praze. Dům, který vznikl jako spojení práce, bydlení a kultury, se po více než sto letech vrací k původní logice. Byty znovu vydělávají na obnovu domu. Historické prostory se otevírají veřejnosti. A současný design tu nevystupuje jako efektní dekorace, ale jako další vrstva v dlouhém příběhu.
O tu nejnovější se postaraly designérky Johana Němečková a Barbora Kolerusová ze studia Other Projects. Pro Štěpána Larse Laichtera, prapravnuka nakladatele Jana Laichtera a současnou tvář obnovy domu, navrhly rekonstrukci čtyř bytů, dvou od Jana Kotěry a dvou v přístavbě Pavla Janáka.
Dům, který spojil nakladatelství a rodinu
Laichterův dům nechal postavit Jan Laichter, původně kupecký příručí z Dobrušky, který se vypracoval mezi nejvýznamnější české nakladatele své doby. Podnik nesoucí jeho jméno založil se svým přítelem T. G. Masarykem, který u něj mohl svobodně vydávat své spisy. Nakladatelství se věnovalo filozofické a vědecké literatuře, ale také knihám pro mladé lidi a studenty. I díky nim mohli poprvé v historii studovat v češtině.
Laichter si na Vinohradech nepřál jen reprezentativní dům. Chtěl místo, kde se pod jednou střechou propojí práce, rodinný život a kultura. Realizaci své vize svěřil Janu Kotěrovi, zakladatelské osobnosti české moderní architektury a učiteli celé generace architektů včetně Josipa Plečnika a Pavla Janáka.
V dnešní Chopinově ulici tak v letech 1908 až 1910 vznikl jeden z prvních modernistických bytových domů u nás. V přízemí fungovalo nakladatelství, o patro výš žila rodina. Schodišťová hala, která obě části propojovala, si dodnes uchovala původní prvky včetně šablonové výmalby a historického lustru.
Od začátku šlo ale také o promyšlený byznysový model. Čtyři byty navržené rovněž Kotěrou sloužily k pronájmu. Právě z nájmů Laichter splácel půjčku na výstavbu domu. Ve třicátých letech nechal jeho syn František přistavět čtvrté patro podle návrhu Kotěrova žáka Pavla Janáka.
Dům, který režim zlomit nedokázal
Pak přišel rok 1949. Komunistický režim zákonem zlikvidoval přes tři sta soukromých nakladatelství. Z Laichterova domu odvezla nákladní auta deset tun knih, více než 27 tisíc svazků, do stoupy. V roce 1961 byla rodina exekučně vystěhována. Dům získala zpět až po revoluci.
Dnes je s jeho obnovou nejvýrazněji spojen Štěpán Lars Laichter. Je prapravnukem Jana Laichtera a patří ke generaci, která už nezažila původní slávu rodinného nakladatelství, ale zdědila jeho paměť i odpovědnost za místo, kde se odehrávala. Dům nechápe jako uzavřenou památku, ale jako živý projekt, který má znovu spojovat literaturu, architekturu, bydlení a veřejný život.
„Cítím pocit zadostiučinění vůči komunistickému režimu, který se to pokusil všechno zničit, a já bych chtěl ukázat, že se jim to nepovedlo,“ říká jednatřicetiletý Štěpán Lars Laichter, který dnes dům spravuje.
Stál přitom před podobnou otázkou jako jeho prapradědeček. Jak zaplatit obnovu nejcennějších prostor? Odpověď našel tam, kde kdysi Jan Laichter, tedy v bytech. Příjmy z jejich pronájmu dnes financují restaurování historických interiérů i kulturní program, který se v domě odehrává.
Hostila prvorepublikovou smetánku i Masaryka. Jak se v honosné vile bydlí teď?
Vila Bianca patří k těm nejhonosnějším v Bubenči. Zatímco zvenku si udržela historický ráz, uvnitř tomu tak není. Díky rekonstrukci interiér jednoho z tamních bytů přeci jen zase připomíná 20. léta.
Pro rekonstrukci bytů oslovil Štěpán Laichter Johanu Němečkovou a Barboru Kolerusovou ze studia Other Projects. Obě se poznaly během studia na UMPRUM a společně založily značku Óda, která přenášela tradiční řemeslné prvky do současného designu. Právě jejich cit pro materiál, řemeslo a historický kontext rozhodl.
Zadání bylo citlivé. Navrhnout interiéry, které budou fungovat pro současné bydlení, ale zároveň budou rozvíjet estetiku Kotěry a Janáka. „V Laichterově domě je to o hledání kompromisu, kdy vrátit původní objekt a kdy prostor doplnit o moderní prvek, který reflektuje svůj historický kontext,“ vysvětluje Štěpán Laichter.
Každý ze čtyř bytů měl jiný charakter, jiné původní využití a jiný vztah k historii domu. Designérky proto nepoužily jeden univerzální recept. Jednotlivé rekonstrukce ale spojuje práce s materiálem, respekt k původním detailům a odvaha přiznat, že dům se za sto let proměňoval.
Umývárna jako zážitkový apartmán
Nejvýraznějším příkladem je Umývárna v prvním patře. Dříve tu byla prádelna a pokojík hospodyně Mařenky, za kterou si chodily hrát děti z rodiny. Dnes prostor slouží jako apartmán pro zážitkové přespání. Nahoře vznikl čtecí kout s knihovnou, kde vedle svazků z padesátých let stojí i prázdné knihy připomínající ty, které komunisté nechali zničit. Dole je velkorysá koupelna se saunou a výhledem do zahrady. Když designérky odstranily růžový latex ze stěn, objevily pod ním původní omítku. Omlácenou, neuhlazenou, ale silnou. Jednotlivé vrstvy výmaleb nechaly v prostoru jako mapu času.
Vily, jejichž cenu realitky tají. Pražský luxusní trh nabízí bazény, věže i výhledy na Hrad
Vily za desítky i stovky milionů korun. Pražský luxusní trh nabízí rezidence s bazény, wellness, věžemi i výhledy na Hrad. U nejdražších domů se cenu často dozví jen vážní zájemci.
Ve třetím patře se nachází byt od Jana Kotěry, který i dnes slouží k pronájmu. Designérky na chodbě obnovily šablonovou výmalbu podle dobových fotografií a doplnily velkorysou věšákovou stěnu tvarově inspirovanou Kotěrovou tvorbou. Současnost tu ale nemizí. Naopak. Nejodvážnějším gestem je červená výmalba chodby se skříní ve stejném odstínu. Prvek, který by v historickém domě mohl působit riskantně, tu funguje jako záměrné přiznání nové vrstvy.
Složitější byla kuchyň. Původní vybavení se nedochovalo, a tak nebylo co obnovovat. Nový návrh proto vychází stylově i materiálově z Kotěrova nábytku, ale přidává současné užitné prvky. Vznikl interiér, který nepředstírá, že je původní, ale zároveň nepůsobí jako cizí zásah. „Nepřetváříme tvář domu. Vytváříme další vrstvu. Sediment současnosti,“ shrnují Johana Němečková a Barbora Kolerusová.
Janák, kterého skoro není vidět
Čtvrté patro má jiný příběh. Jeho autorem byl Pavel Janák, ale dlouho to nebylo jisté. Že přístavbu navrhl právě Kotěrův žák, vypátral Laichterův prapravnuk až v dobových dokumentech. Janák přistavěl patro s mimořádnou pokorou. Z ulice ho kolemjdoucí téměř nezaznamená. Přístavba nechce dominovat, spíš doplnit celek. Designérky na tento přístup navázaly. Nová vrstva tu není okázalá, ale přítomná. V jednom z bytů dominuje autorská knihovna inspirovaná tvary z tvorby Kotěry a Janáka, v druhém velkorysý kuchyňský ostrůvek.
Staré zdi, nový byznys. Rekonstrukce mění pravidla českého developmentu
Zatímco novostavby narážejí na složité povolování a omezenou nabídku pozemků, starší domy a brownfieldy získávají novou hodnotu. Developeři mluví o rekonstrukcích jako o plnohodnotné části trhu jen s jinými riziky, jinou ekonomikou a větší náročností na detail.
Princ Alfréd z Lichtenštejna vlastní a spravuje rodové sídlo, renesanční zámek v Holleneggu v rakouském Štýrsku. Má odpovědnost za tradiční byznys, osm tisíc hektarů polí a lesů, těžbu a zpracování dřeva a údržbu krajiny. Baví ho ale i technologie a reality. Jak se žije aristokratovi v 21. století, přiblížil v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Vnímání luxusu se mění. A dobrý interiér může vydělat až desítky procent navíc
